Těsně vedle kaktusářsky páteřní dálnici Mex 57, která vede ze Ciudad Mexico na sever, severně od města Matehuala, nedaleko od hranice států San Luis Potosi a Nuevo Leon je odbočka na západ na La Ventura. Zde v rovině je naleziště Echinofossulocactus coptonogonus.

Musí se však vědět kde. Kilometr vedle a už není po rostlinách ani památky. Jedná se o impozantní rostliny, které na první pohled vlastně ani žádné echinofosulokaktusy nepřipomínají (jako jediní nemají zvlněná žebra). Na povrchu půdy je viděl v době sucha jen pár trnů, většina stonku je ukryta pod zemí.

Zde na nalezišti je možno napočítat až několik desítek rostlin na 100 m². Doprovodnou vegetaci tvoří Echinocactus horizonthalonius (jeden z nejjižnějších výskytů) a Ferocactus latispinus. Tento trojlístek kaktusů je takovým lákadlem, kterému málokterý kaktusář odolá. Nelze se nezastavit. A to ještě nedaleko (mezi dálnicemi) je naleziště Pelecyphora asseliformis.

Na začátku devadesátých let (v mých kaktusářských začátcích) byl EFC coptonogonus extrémní vzácností, která se nacházela snad jen ve sbírce Václava Pittra (já si to tak pamatuji. Petr Kuták vždy rád ukáže rostliny EFC coptonogonus, které vyrostly ze semínek, které jsem u Václava vyloudil, když jsem šel do tanečních (rok 1980 ..?). Zjevně se jedná o extrémně pomalu rostoucí rostliny. Kdo je má ve sbírce, nechť si jich považuje!