Tajuplný, kouzelný, unikátní, ale i umírající přírodní ráj. To jsou nejčastější přídomky o Madagaskaru. Má rozlohu 587000 km2 a je čtvrtým největším ostrovem světa po Grónsku, Nové Guiney a Kalimantanu (Borneu).

Je oddělen Mozambickým průlivem od východního pobřeží Afriky. Žije tam přes 17 milionů obyvatel, průměrný věk je 54 roků, na jednu ženu připadá téměř šest narozených dětí, gramotnost celkové populace je 80%, hlavní město Antananarivo, zkráceně nazývané Tana má 1,6 milionu obyvatel. Panuje tam tropické klima, zejména na východě a aridní klima na jihu a jihozápadě, kde je průměrná roční teplota 24°C.

Na jihu a jihozápadě Madagaskaru se v průběhu milionů let vytvořil unikátní ekosystém tzv. trnitého buše, kde jsou přítomny "lahvové " stromy - adansonie, moringy, trnité a ostnité rostliny a některé palmy. Rostliny čeledi Didieraceae rostou většinou zapojeně a vytvářejí impozantní les. Baobaby rostou roztroušeně a jsou skutečnou dominantou trnitého buše. Praktická poznámka - při procházení tímto rájem je dobré mít na sobě dlouhé pevné kalhoty - téměř všechno tam píchá a trhá. Bohužel domorodci kácí použitelný porost a vyrábějí z něj dřevěné uhlí jako jeden z mála zdrojů energie, nebo vypalují plošně porosty a zakládají rýžová pole. Hlad je "zlej". Aloe vaombe - snímek na přední straně obálky, je rostlina, kterou v přírodě nelze přehlédnout. Tyhle dvě krasavice si vybraly ke svému životu teplíčko i přiměřenou vlhkost, protože rostou, jak vidno, na břehu jakési louže, která se zove Mozambický záliv a má 30°C. Kytičky nevypadají na to, že by strádaly. Za jejich zády se má rovněž dobře Euphorbia stenoclada, které na mnoha místech rostou na hranici mořského přílivu a odlivu. Jak by mohly strádat, když rostou u vesnice, či městečka Itampolo, v jehož okolí se to hemží poklady flóry Madagaskaru. V trnitém buši jsou nádherné Adansonia rubrostipa, Pachypodium geayi, Delonix sp., Didiera trolii, Alluaudia montagnacii, Aloe divaricata a mnoho dalších rostlin. Chytré knížky říkají, že Aloe vaombe je díky svému stonku nezaměnitelné aloe, je 2-6 m vysoké, se srpovitými listy až 1 m dlouhými, s pilovitými okraji. Rozvětvené květenství má červené, trubkovité květy. To je pravda. Není pravda, že dopěstování kvetoucích jedinců trvá několik desítek let. Kvete po šesti letech - pokud ji ovšem její milovník nepěstuje jako bonsaj.

Adansonia rubrostipa - druhý obrázek. Vidět v přírodě kterýkoliv druh rodu Adansonia, je nezapomenutelný, ohromující, nádherný, vzrušující a nevím jaký ještě příjemný zážitek. Na Madagaskaru je domovem sedm druhů baobabů z celkového počtu devíti. Jeden je domovem v Africe a jeden v Austrálii. Adansonia rubrostipa - dříve fony se vyskytuje při západním pobřeží Madagaskaru od městečka Itampolo až po Salary. Jsou vysoké 5-10 m - patří mezi nejmenší a obvod kmene je 12-14 m. Kousek za Salary bay roste takových krasavců v trnitém buši několik. I domorodcům se v tomto místě líbí, mají tam hřbitov. Krásné místo k odpočinku.

Rod Adansonia byl pojmenován na počest francouzkého botanika Michaela Adansona (1727- 1806). Strom z čeledi cejbovitých (Bombacaceae), rod Adansonia (baobab), druh A. grandidieri dorůstá výšek 20-25 m a vytváří silné kmeny o průměru 2-7 m. Má listy dlanitě dělené, složené z 5 - 7 lístků. Plody jsou dřevnaté tobolky s plstnatým povrchem, které obsahují 10-50 semen. Pro celý rod je typický mohutný kmen a zvláštně utvářená koruna. Baobaby jsou také sukulenty, ale funkci zásobárny vody převzal kmen vyplněný měkkým, pórovitým pletivem. Ve svém kmenu jsou schopny nashromáždit až 2000 l vody. Malgašský název remiala znamená královna lesa a je nejvyšším stromem na západním pobřeží. Stáří největších exemplářů se odhaduje (nemají letokruhy) i na tisíc let. V Dolejším Krušci u Sušice jsou třista let staré lípy - nádhera. Jeďte si tam dobít baterky. A tyhle baobaby jsou i třikrát starší?! Právě takoví krasavci jsou vidět na třetím obrázku ve známé aleji baobabů u Morondavy.