Pyrhocactus umadeave je poměrně známá rostlina, která však u nás není příliš zastoupena ve sbírkách, a když už se s ní někde v kultuře setkáme, tak zdaleka nevypadá jako v přírodě. Květuschopnou kytku jsem viděl pouze u pana Ryse v Unhošti, jinak spíše narazíme na malé vytažené semenáče s juvenilním otrněním. Velice často se pod názvem Pyrrhocactus umadeave pěstuje jiný druh pyrhokaktusu.

 Když se podíváte na fotografii Pyrrhocactus umadeave z přírody – viz foto - jistě chápete, že setkání s touto rostlinou na nalezišti je zážitek.

Vraceli jsme v roce 2007 s Petrem Česalem a Lubošem Loosem z Chile přes Andy severním průsmykem Paso Jama (4.650 mnm), odbočili jsme na starou silnici vedoucí podél železnice, kterou se vozil chilský ledek, a sjeli přes San Antonio de Los Cobres (Svatý Antonín z mědi) do Údolí býků (Quebrada del Toro). V horní části tohoto údolí v nadmořské výšce 3.030 m u osady Las Cuevas se začínají kolem silnice objevovat první stříbřité koule Pyrrhocactus umadeave. Křičím na Luboše, aby zastavil, vyskakuji z auta a už se škrábu srázem k nejbližší rostlině. Je úchvatná, tělo není přes husté bílé krásně učesané tenké ostny vůbec vidět. Je jich kolem spoustu, malé semenáčky, středně velké dokonale kulaté dospívající rostliny (Ty jsou asi nejhezčí) až po staré mírně sloupkovité veterány. V temenech skoro všech dospělých rostlin se tísní množství plných plodů. Odsypal jsem si snad deset deka semen. Jako doprovodná sukulentní rostlina se zde vyskytuje Gymnocalycium spegazzini, také nádherné kytky. Nevím co dřív fotit, jestli ty jakoby opancéřovaná gymna nebo sněhové koule. Do jednoho záběru se dají dostat oba druhy a v několika exemplářích.

 Doma jsem zjistil, že klíčivost semen Pyrrhocactus umadeave je velice malá, tak 2 %. Přes to se mi podařilo vypěstovat pár pravokořenných semenáčků. Opatruji je jako oko v hlavě a dopřávám jim dostatek čerstvého vzduchu a sluníčka, tak jako to mají v přírodě. Přirůstají velice zvolna, ale drží se. Mladé rostliny vůbec nejsou podobné dospělým, mají tuhé spíše tmavší trny, typické bílé prohnuté fousy se začínají vytvářet až když jedinec dospívá. Už se těším až ty moje kytky budou vypadat, jako ty na fotce z přírody.