Ve slavném trojúhelníku v poušti Chihuahua, který je ohraničený městy Torreon – Saltillo – Monclova leží několik pohoří. Je to kaktusářsky velmi zajímavá oblast a mnoho kaktusářů se zde už vyřádilo. Hledají se novinky, nová naleziště, růstové formy. Nicméně málokdo odolá, stavit se u obce El Hundido, které leží jižně od Cuatro Cienegas.

Název „obec“  je značně nadnesený, neboť se jedná o malou,  nečistou hospodu u silnice. Pro kaktusáře je důležité, že zde zakoupí chlazené pivo, poobědvá nějaký ten „bistek ranchero“ (flaksa s fazolemi, plackami a pikantní salzou) a hlavně poblíž jsou štěrkové lomy. Jsou to díry v zemi a výsypky, které zde v minulosti zanechali bůhvíjací  stavbaři.

 Je zde možno bez problémů přespat, zanechat automobil a vyrazit na blízkou Sierru (Los Alamitos). Pohoří se mírně zvedá a občas je rozbrázděno kaňony, které pamatují doby, kdy zde naposledy pršelo. Jsou dost hluboké a strmé, protože hrany tvoří vápencové skály, které voda nemohla odnést.

 Pro kaktusáře je zde ráj. Je zde obrovská  populace Echinocactus horizonthalonius, Hamatocactus hamatacanthus, Thelocactus wagnerianus, Epithelantha micromeris, Coryphantha werdermanii. Ale hlavně je zde naleziště klasických Astrophythum senile v. aureum. Když však člověk ví kde je hledat. Jsou dokonale maskované, a když nekvetou, těžko se rozeznávají od trsů uschlé trávy. Věčná škoda, že si takovýto habitus neponechávají i v kultuře. Ve sklenících rozhodně nejsou vybaveny tak hustými trny.

Velkou  zajímavostí je skutečnost, že čtvrtinu  populace tvoří tmavé rostliny, které  odpovídají typové variantě Astrophythum senile. Mnohdy se podaří obě varianty vyfotit jedním záběrem. Přechodové formy jsem nepozoroval. Tmavé formy jsou ještě hustší a tělo mají ještě širší. Žádné rostliny zde netvoří vločky. Stanoviště je velmi suché, exponované (co by taky člověk čekal v chihuašské poušti ...). Lokalita je nevelká a pod tlakem sběratelů postupně ubývá.