Sierra de la Paila se nachází v mexickém státě Coahuila v severní části Sierra Madre Oriental. Při naší cestě za kaktusovou florou Mexika v dubnu 1997 jsme se dostali do jižní části Sierra de la Paila, kde jsme si nemohli nepovšimnout monumentálních rostlin Coryphantha valida (J.A.Purpus) L.Bremmer.
V těchto jarních měsících bylo právě období dešťů, a tak jsme mohli rostliny pozorovat v plném růstu i květu. Noční deště byly opravdu vydatné, přesto byla přes den obloha bez mraků a teplota přesahovala 35 stupňů ve stínu. Podmínky na nalezišti jsou charakteristické pro náhorní plošinu středního Mexika - přes deštný stín Sierra Madre Oriental se dostane vláha jen sporadicky, nadmořská výška kolem 1700 m (Sierra de Paila dosahuje 2200 m nad mořem) z čehož plyne řidší vzduch s vyšší koncentrací ozónu, vysoká teplota.
Coryphantha valida (J.A.Purpus) L.Bremmer roste v plochých naplaveninách jižně a jihovýchodně od Sierra de la Paila a v okolí Parras de la Fuente . Vyskytuje se řídce na poměrně velkém areálu rozšíření z čehož plyne velká proměnlivost co do počtu, velikosti a vybarvení trnů.
Coryphantha valida roste zásadně jednotlivě, nikdy neodnožuje. Tělo je v mládí kulovité, později při dosažení průměru 12 cm se protahuje. Největší rostliny jsme pozorovali o průměru 14 cm a výšce 35 cm. Tělo je šedo- až modrozelené, bradavky ve spirálách, pevné, robustní, v průřezu kosočtverečné 3 cm široké, 2 cm dlouhé. Vlna, která se v kultuře na rostlinách objevuje v areolách a na temeni, v přírodě zcela chyběla. Tato rostlina je však charakteristická svým otrněním: okrajové trny v počtu 5-6, mírně zahnuté k tělu, okrouhlé, až 40 mm dlouhé, spodní delší nebo všechny stejně dlouhé, šedobílé, mladé mají červený lesk ve vrchní polovině. V horní části areoly se objevuje pro tento taxon charakteristický svazek až 14 šídlovitých trnů, skoro stejně dlouhých, jako trny okrajové. Středový trn je jeden, směřuje šikmo vzhůru, je mírně zakřivený silnější a delší než trny okrajové. Všechny trny jsou v mládí spáleně hnědé a tmavou špicí, později šednou. Charakteristické květy jsou růžové až barvy masa, lesklé, jakoby hedvábné, s oranžovočerveným středem, průměr asi 6 cm.
Jelikož tento druh roste na velikém areálu rozšíření a v uvedená oblast je bohatá na kaktusy, byl by výčet doprovodné kaktusové vegetace dlouhý. Pro příklad je možno uvést: Grusonia bradtiana, Hamatocactus hamatacanthus, Echinocactus horizonthalonius, Mammillaria leona, Thelocactus bicolor, Opuntia microdasys, Cylindropuntia sp., Ariocarpus fissuratus.
Vzhledem k velkému počtu rostlin a k odlehlosti naleziště tento taxon rozhodně nepatří k druhům ohroženým vyhubením.
Fotografie ilustrující tento článek se nacházejí ve FOTOARCHÍVU