Téma:

U Filipa jsem byl a nepozoroval jsem žádné nevyzrálé pletiva, elongace apod. Stejně tak a u ostatních kaktusářů.
Pánové, je lepší se zamyslet nad tím, proč jiní mají krásné kytky, přestože je pěstují jinak než vy. Neustále jen prosazovat svou metodu jako tu pravou, mi připadá trochu krátkozraké.

Jiri Kolarik napsal: - jistě Filipe, ale nejde o mráz! Jde o vyzrálost pletiv a jisté přiblížení se pochodům probíhajícím v přírodě před zimou. Je zcela jasné, že v přírodě, alespoň tedy v JA na podzim neprší, ale rovnou už sněží, ale ten sníh vlivem suchého vzduchu sublimuje...zbytky (tam, kde jsou podmínky) na jaře tají a kytky si cucnou v brzkém jaře...etc.
Mrazík je tedy zcela jistě součást životního cyklu mnohých druhů/rodů...
A skutečně mrazuvzdornými jsou tedy mimo USA-opuncií jen pak Sclero + Pedio (vpodstatě celé rody s.s.)...a vyjímky v ostatních rodech, které se tu jmenují...

Jirko, to dává smysl, pokud je máš v kultuře ve který ty přezimuješ, v mírně temperovaným skleníku. Ale jinak to smysl nedává.
A mluvit o tom, že by snad zálivka v září měla způsobovat nějakou elongaci je neobhajitelný tvrzení cykasi, to se na mě nezlob.

Já naposled zalejvám do půli září, když vím, že to stihne ještě všechno vyschnout. Semenáčky ale vemu i klidně na konci ty vyschnou v malinkých květnících velmi rychle. A nepozoruju že bych měl nějaký nevyzrálý pletiva nebo tu elongaci jak píše Cykas.
jasně, že třeba zalejt na konci září velký kytky je blbost, protože ty už nevyschnou.
Popravdě ale když zaleješ na konci srpna, tak to taky stačí, ale musíš to fakt na konci srpna zalejt. Já to přizpůsobuju kroku mezi zálivkama, takže pokud na konci srpna nedostaly, tak jim dám na začátku září.

Takže v tomhle nejsme nijak názorově Cykasi vzdálený, v čem jo je těch 14 dnů v listopadu.

P.S. přesunul jsem to jinam, ať tim nezahlušujeme mrazuvzdorný vlákno.

Jsem rád, že se mě někdo zastal co se týká včasného ukončení zálivky, dokonce to za mě i lépe zdůvodnil. Pro ostatní je tu možnost vyzkoušet. Riziko nulové, jistá odměna v podobě vyzrálých pletiv před zimováním, zabránění elongace, ke které z důvodu ubývajícího světla a zálivky dochází, ...

Jirko, psal si v příspěvku před 2 dny (24030) zajímavou odpověď, vlastně si souhlasil s oběma. Protože se mi docela (hodně) líbí tvoje rostliny a způsob pěstování, měl bych dotaz:
Kdy končíš se zálivkou u dospělých rostlin?

Ještě jsem měl něco na doplnění, ale abych zbytečně neprovokoval, končím .

Filip píše - Tak Jirko vydrží, akorát si myslim, že přestat zbytěčně brzy se zálivkou jen kvůli jednomu dvoum týdnům aby si kytky užily trochu mrazu, kterej jim je k prdu, než je definitivně šoupnu na zimoviště, kde se zas trochu ohřejou, to pro mě postrádá logickej význam.

- jistě Filipe, ale nejde o mráz! Jde o vyzrálost pletiv a jisté přiblížení se pochodům probíhajícím v přírodě před zimou. Je zcela jasné, že v přírodě, alespoň tedy v JA na podzim neprší, ale rovnou už sněží, ale ten sníh vlivem suchého vzduchu sublimuje...zbytky (tam, kde jsou podmínky) na jaře tají a kytky si cucnou v brzkém jaře...etc.
Mrazík je tedy zcela jistě součást životního cyklu mnohých druhů/rodů...
A skutečně mrazuvzdornými jsou tedy mimo USA-opuncií jen pak Sclero + Pedio (vpodstatě celé rody s.s.)...a vyjímky v ostatních rodech, které se tu jmenují...

Filip Jelínek napsal:

Jiri Kolarik napsal: V přírodě i mexické kytky mráz vydrží...jen musí být svrasklé! - a lze je právě k těm JA přirovnat...,ale pro takovou kulturu musí u nás dostat poslední vodu v srpnu - číli jak i píše Pepa (=cykas)...

Tak Jirko vydrží, akorát si myslim, že přestat zbytěčně brzy se zálivkou jen kvůli jednomu dvoum týdnům aby si kytky užily trochu mrazu, kterej jim je k prdu, než je definitivně šoupnu na zimoviště, kde se zas trochu ohřejou, to pro mě postrádá logickej význam .

Já fakt se nespořim o to, jestli to funguje, nebo ne, já nechápu PROČ to dělat. Proto jsem na to reagoval (já doufám, že už sem to snad řekl dost jasně, aby mě zas někdo nepřesvědčoval, že to fakt jde ).

Ale jak jsem už psal, tohle je téma který se týká mrazuvzdorných, takže to sem prostě nepasuje.
Já chápu to tak, když o nějaký kytce říkám, že je mrazuvzdorná, tak vydrží celodenní mráz a ne že jí vošlehne nějakej ranní mrazík. A můžem se pak bavit jak moc velký mrazík co která kytka vydrží ...

Dejme tomu, že vemem na milost mrazuodolný opuncky z JA, který s temperováním něco taky vydrží, nechci to zase zužovat nějak rigidně, ale nemíchal bych sem kytky, který se normálně zimujou. Myslim totiž, že by některý lidi by si to mohli i špatně vyložit a pozabíjet si nechtěně "mrazuvzdorný" kytky. Pozor na to, čte to dost lidí a je třeba být opatrnej ve vyjádřeních, protože je někteří mohou vzít doslova.

To je jak s těma údajema o minimálních teplotách na desert-tropicals, tomu údaji už určitě padlo za oběť takovejch kytek na celým světě, že to je skoro na žalobu, za kaktocidu.

Já se s dovolením trochu vmísím, vím, že to sem až tak nepatří, nicméně: ač se s Cykasem neshodnu v otázce pěstování ve skleníku-lufťáku,NAPROSTO se shodnu v termínu poslední zálivky v srpnu.Lety mám odpozorováno, že pozdější zálivky naprosto nic neřeší. Já chci, aby mi rostliny na podzim trnily,nepotřebuju od nich žádný další růst, ale hlavně vyzrálá pletiva.A na to ta srpnová poslední zálivka bohatě stačí.Je pravdou, že to odporuje údajům z literatury ale je to fakt,který si musí každý vyzkoušet sám a nebát se trochu zaexperimentovat.Navíc v tomto případě nejde o experiment s rizikem.

Jiri Kolarik napsal: V přírodě i mexické kytky mráz vydrží...jen musí být svrasklé! - a lze je právě k těm JA přirovnat...,ale pro takovou kulturu musí u nás dostat poslední vodu v srpnu - číli jak i píše Pepa (=cykas)...

Tak Jirko vydrží, akorát si myslim, že přestat zbytěčně brzy se zálivkou jen kvůli jednomu dvoum týdnům aby si kytky užily trochu mrazu, kterej jim je k prdu, než je definitivně šoupnu na zimoviště, kde se zas trochu ohřejou, to pro mě postrádá logickej význam .

Já fakt se nespořim o to, jestli to funguje, nebo ne, já nechápu PROČ to dělat. Proto jsem na to reagoval (já doufám, že už sem to snad řekl dost jasně, aby mě zas někdo nepřesvědčoval, že to fakt jde ).

Ale jak jsem už psal, tohle je téma který se týká mrazuvzdorných, takže to sem prostě nepasuje.
Já chápu to tak, když o nějaký kytce říkám, že je mrazuvzdorná, tak vydrží celodenní mráz a ne že jí vošlehne nějakej ranní mrazík. A můžem se pak bavit jak moc velký mrazík co která kytka vydrží ...

Dejme tomu, že vemem na milost mrazuodolný opuncky z JA, který s temperováním něco taky vydrží, nechci to zase zužovat nějak rigidně, ale nemíchal bych sem kytky, který se normálně zimujou. Myslim totiž, že by některý lidi by si to mohli i špatně vyložit a pozabíjet si nechtěně "mrazuvzdorný" kytky. Pozor na to, čte to dost lidí a je třeba být opatrnej ve vyjádřeních, protože je někteří mohou vzít doslova.

To je jak s těma údajema o minimálních teplotách na desert-tropicals, tomu údaji už určitě padlo za oběť takovejch kytek na celým světě, že to je skoro na žalobu, za kaktocidu.

Jasně Filipe...jen jsem chtěl vyzdvihnout, že se dá mnohým "helfnout", aby mohly zůstat ve skleníku, což je důležité pro jejich kvetení, jelikož mají světlo celý rok...a z osobní zkušenosti vím, že jak jsou opunciovité v zimě ve tmě, tak nekvetou, tedy asi spíše jen sporadicky...jinak při prvním pokusu (před lety) měly i tyto opunciovité -16°C a přežily to, některým omrzly poslední články - což přičítám nevyzrálému pletivu.
A to srovnání - i proto jsem psal, že nejde dost dobře srovnávat tyto se skleráky a spol., které vydrží být klidně měsíc zmrzlé, tj. i s teplotami pod nulou i přes den...
V přírodě i mexické kytky mráz vydrží...jen musí být svrasklé! - a lze je právě k těm JA přirovnat...,ale pro takovou kulturu musí u nás dostat poslední vodu v srpnu - číli jak i píše Pepa (=cykas)...

Tak Jirko jak jsem psal, vim jak ty to máš a to je ok, celá tvoje metoda má smysl, takže to jsem jaksi neměl na mysli tou výrobou mrazuvzdorných.
Nicméně, já bych těm kytkám říkal částečně mrazuodolné, protože oni s jistým temperováním jsou schopni něco vydržet. Rozhodně to ale nejsou kytky, které necháš ve skleníku a na jaře k nim přijdeš a žijou. Musíš jim přeci jen trochu hilfnout. Ale to je ok, zrovna u těch tephrocactusů věřim, že to je velice užitečný, ty nestěhovat považuju za velikou výhodu!

No...já také "nevyrábím" mrazuvzdorné z různých druhů..., které nic nevydrží! Mám nastavený termostat (do -40°C...CONRAD) na -10°C, protože tam mám řadu JA kytek, které bez problémů takový mráz snesou...a snesou i méně (vyzkoušeno), ale přes den musí být zase nad nulou!!! Ale kytky (Sclero, Pedio,etc.) jsou zcela jiná kategorie!!! A o opunciích se nemá smysl bavit, ty jsou ještě jiná kategorie...tedy - po tomto opatření vydrží velmi mnoho dalších kytek - SA - Echinomastus, echinocereusy, escobárie, mammillárie, etc. z pomezí Mexiko/USA, ovšem z JA je to skoro "převratné", tedy třeba T.geometricus, P.bonnieae, P.clavarioides, P.subterrenea, L.ferox, P.umadeave, Soehrensia, Denmoza, Pterocactus (jen ten megliolii schovávám, i když také vydrží...), samozřejmě všechny patagonské či horské opunciovité...M.darwinii (+ hickenii, + platyacantha), M.glomerata, M."ovata",... C.boliviana a spol....a jistě i Pyrrhoc.strausianus...
Je třeba říci, že na podzim na lokalitách neprší (tedy zcela vyjímečně), takže kytky jsou min. 3 MĚSÍCE VYZRÁLÉ, než začne i tam mrznout...a je zcela jisté, že by měly mít teplo od kořenů - a metoda Jirky Hanzelky s topnými kabely je naprosto sprábná, protože v JA jsou to většinou mrazy krátkodobé (=nad ránem)...a kdo byl třeba na lokalitách, když bylo zima (klasika - P.umadeave pod Nevado Acay) - letos v lednu jen +3°C, ale substrát byl značně teplejší...podobně na lokalitě N.vorwerkii v 3900m v S.de Cochinoca...

cykas napsal: S tím nebezpečím mrazu si mě zlobil už loni, ale psal jsem ti, že takto pěstuju kaktusy už hodně moc let a že mi nikdy žádný nezmrznul (kromě těch, které jsem "náhodou " nechal přes zimu venku.

Problém je, že sis splet vlákno, tady se bavíme jenom o těch který necháváme přes zimu venku.

Takže já s tvojí obvyklou generalizací nesouhlasim, ale zkřížíme kordy někde jinde, tady to je o kytkách, který s mrazem problém nemají.

Jara napsal: Jsou to už tři zimy zpět,co jsem naposledy zimoval ve skleníku.Kdysi to bylo skoro zadax.Známý mně dovezl čtyři Avie hoblovaček a bylo vystaráno.Nevýhodou byla pracnost,kolísavá teplota a trochu prašnost.Potom přišel převrat a s ním i utrum s hoblovačkama zadax.Dal jsem tam Petry a topil briketama.Po pár letech jsem přešel na elektriku.Naposledy to vyšlo skoro na 8 tisíc za zimu a to jsem sem tam ještě přitopil v kamnech.Teď jsou už tři zimy na verandě a myslím,že jim to nevadí.Přeci nebudu rvát prachy za drahou el.en.do ČEZu EONu ap.

Kdyby jsi pěstoval mrazuvzdorné kaktusy tak je nemusíš ani stěhovat, ani jim topit. Je spousta
rodů a druhů, které lze pěstovat ve studeném skleníku. Když si otevřeš mojí nabídku semen můžeš
se podívat co všechno lze pěstovat bez topení.

Jsou to už tři zimy zpět,co jsem naposledy zimoval ve skleníku.Kdysi to bylo skoro zadax.Známý mně dovezl čtyři Avie hoblovaček a bylo vystaráno.Nevýhodou byla pracnost,kolísavá teplota a trochu prašnost.Potom přišel převrat a s ním i utrum s hoblovačkama zadax.Dal jsem tam Petry a topil briketama.Po pár letech jsem přešel na elektriku.Naposledy to vyšlo skoro na 8 tisíc za zimu a to jsem sem tam ještě přitopil v kamnech.Teď jsou už tři zimy na verandě a myslím,že jim to nevadí.Přeci nebudu rvát prachy za drahou el.en.do ČEZu EONu ap.

Filip Jelínek napsal: To co tu probíráte je výroba mrazuvzdorných kytek z nemrazuvzdorných, což je podle mě činnost u který tak nějak postrádám cíl, protože je to jen otázka kdy nějakej tužší mrazík nedaj.

Tak to zkusím napsat jinak. Venku nechávám kaktusy na podzim tak dlouho ne proto, abych překonával nějaké rekordy, nebo dělal mrazuvzdorné z nemrazuvzdorných jakl píšeš, ale proto, aby kaktusy lépe vypadaly a byly celkově odolnější, zdravější. Ono se to nepozná za rok, dva, ale způsob pěstování je vidět až po letech. Samozřejmě na to má mnohem větší vliv způsob pěstování v sezóně, kdy rostou, ale ten podzim je bunus navíc, sice malý, ale je.
S tím nebezpečím mrazu si mě zlobil už loni, ale psal jsem ti, že takto pěstuju kaktusy už hodně moc let a že mi nikdy žádný nezmrznul (kromě těch, které jsem "náhodou " nechal přes zimu venku. Problém je, že to nikdo nezkusil, každý věří tomu, co je napsáno ve starší literatuře.

Takže:
DOBŘE PĚSTOVANÝ KAKTUS (kromě několika teplomilných druhů)ZVLÁDNE V POHODĚ NA JAŘE A NA PODZIM NOČNÍ TEPLOTY KOLEM -6°C.

To odpovídá v našich zemměpisných šířkách uklízení rostlin na podzim ve druhé polovině listopadu a na jaře opačnou cestu ve druhé polovině března (pozdější termín stěhování vede k popálení rostlin, protože v dubnu má slunce už docela sílu). Samozřejmou podmínkou je naprosto suchý substrát.

Kdyby se tak za vším v životě dala "zavřít branka".

Tak jsem tu měl krásnou noc a krásné ráno, jenom -10°C těsně nad zemí. Dokonce se sluníčko ukazuje tak že už je asi čas na zazimování. Vyklepat všechno co se neschovalo z květináčků do sudu a květináčky zazimovat do sklepa. Pohrabat poslední chcípliny a zavřít za sebou branku na zahradě.

naprostý souhlas se vším. Zkusil jsem některé mrazuvzdorné zalít ještě v říjnu, ale stejně se seschly. Před dvěma lety jsem zimoval na suché verandě v jižních čechách asi 200 Sclero a Pedio bez omezení druhů kromě Polyancistrusů. Všecky do jednoho přežily -23 stupňu, se kterými jsem NEPOČITAL. Dál to ale nedráždím a mám pod kovovými truhlíky topný kabel, který se spíná termostatem při -15-17 stupních, kytky jsou v pařníku včetně semenáčků, 5cm pod krycí deskou je mezera a teprve pak bočnice. Myslím v naprostém souladu s panem Hájkem, že zásadní je jak promrzne květník a na to je kabel pod plechem při zcela malé spotřebě ideální. Největší problém bylo sehnat termostat spínající mezi 0 až -30.

Petr napsal: Zazimováno v garáži v paneláku. Zatím je tam 10 st, ale jak bude déle mrznout, tak to musím sledovat. No a na to co zimuji v ložnici už zase jako loni přelezla z domácích kytek vlnatka. Zatím dostala rozprášenou dávku technického lihu a když to nepomůže, tak půjdou do sklepa a použiji chemii.

Tak to máš pěkné nadělení.Sotva jsi je zazimoval,už tam máš nezvanou návštěvu.

Zazimováno v garáži v paneláku. Zatím je tam 10 st, ale jak bude déle mrznout, tak to musím sledovat. No a na to co zimuji v ložnici už zase jako loni přelezla z domácích kytek vlnatka. Zatím dostala rozprášenou dávku technického lihu a když to nepomůže, tak půjdou do sklepa a použiji chemii.

Jara napsal: Jestlipak už máte všichni zazimováno:?: Nebo je někdo tak odvážný,že ještě ne? Nemám na mysli mrazuvzdorné na skalce.

Letos jsem zazimoval 25 - 26.11. Klidně to mohlo být až na Mikuláše, mrazy se nám vyhýbaly (v netopeném skleníku), ale proč riskovat? Ve skleníku zůstaly jen Escobarie s původem, Coryphantha sulcata, Echinocereusy s původem a nějaké opunciovité, část v bedničkách pro rychlé odnesení na zimoviště při poklesu teplot venku pod -15°C (= asi -10°C ve skleníku).

Já myslim, že mrazuvzdorné kaktusy si z vody nic nedělají, protože se jí umí samy zbavovat a sesychají voda nevoda. Kytky, které mrazuvzdozné nejsou se vody nezbaví a pokud se nezasuší tak chcípnou dřív. Když se zasuší, tak chvíli vzdorujou a pak teprve chcípnou.

To co tu probíráte je výroba mrazuvzdorných kytek z nemrazuvzdorných, což je podle mě činnost u který tak nějak postrádám cíl, protože je to jen otázka kdy nějakej tužší mrazík nedaj.
Jediný co chápu je nevytápěnej skleník, kterej se dejme tomu temperuje jen na nejtužší mrazy a jinak tam kytky zůstávají. To by mě dávalo smysl a to má myslím Jirka Kolařík, je to tak? Tomu pak i trochu rozumím.

No myslím, že tady hraje roli i to, kdo jak zimuje. Když to v půlce září zaleju a v říjnu schovám do sklepa, nic dobrého z toho nekouká. Určitě to nestačí vyschnout i s dobrou drenáží, natož aby se rostliny "zatáhly" na úroveň hybernace.
Pokud to mám ale venku delší dobu, jako třeba ty zimovzdorné, kde jsou pěkně venku na vzduchu a mají dobrou drenáž, a v podstatě vegetují, tak asi problém žádný nebude. Takže máte svým způsobem pravdu oba.

No já zase celkem na 100% nemohu souhlasit. Zálivka v září je normální. Konstatovat že ne, tak to je "dogmatické" tvrzení. V prvním pořadí než definuji termín konce zalévání se přece musím kouknout, kde to každý má, jak to po celý rok pěstuje, jak to "zimuje", jaké jsou v dané oblasti klimatické podmínky z dlouhodobého pohledu a plno dalších. Například všechny mrazuvzdorné kaktusy (a nejedná se o "nějaké" opuncie, ale o pediocactus, echinocereus, escobaria a i některé jihoamerické) dostávají v jedné kolekci na Liptově pod horama vodu z deště ještě v polovině října (a na Liptově dokáže pršet ). Letos se nad kaktusy položila střecha ve výši tak jednoho metru z polykarbonátu až v polovině listopadu,tak jako každý rok, když už začalo sněžit. Boky jsou otevřené a profukuje tam. No a že by se tam kaktusům nedařilo, tak to se říci nedá. Mají se k světu. Já bych spíš jak k té zálivce koukal v čem se to pěstuje. Protože když voda proteče a nestojí v ní kořeny, tak si kaktus ani nemá z čecho odpít. A i v přírodě se "přirozenou cestou" připravuje na zimu. Jestli nebude chyba i v tom, že plno lidí chce rychle mít velké kaktusy, ne květuschopné ale velké, větší a největší - takové jaké se v přírodě určitě ještě nenašli a tak tomu dodává hnojení a pletivo je řídké a nestačí "vyzrát".

Jirko, přesně tak bych to viděl. Největším problémem je asi fakt ta pozdní zílivka (v září). Rostliny pak nestačí dobře vyschnout, v těle jim zůstane hodné volné vody a to pak může vést k zmrznutí.
Kromě malých semenáčů v září nezalévám. Bohužel v několika českých publikacích je zálivka - někdy dokonce až do konce září doporučována.
Ono to souvisí i s tvarem rostlin. Ten kdo koncem září ještě zalévá a pak ve strachu v půlce října uklízí má krásně vysoké, řídké, tenké kaktusy.
Pěstuju tak všechny (skoro) kaktusy, nejen mrazuvzdorné. Pokud jdou domů v druhé polovině listopadu, mají cca dva a půl měsíce na vyzrání pletiv,...Úhyn rostlin je při tomto způsobu pěstování skoro nulový.

Jara napsal: Jestlipak už máte všichni zazimováno:?: Nebo je někdo tak odvážný,že ještě ne? Nemám na mysli mrazuvzdorné na skalce.

Včera jsem stěhoval ze skleníku stramiňáky a dvě bedýnky s lobkama.Takže tam zůstaly engelmanii, triglochidiatus, mastusy a ancistráci-ty ancistráci asi raději půjdou taky.

Jestlipak už máte všichni zazimováno:?: Nebo je někdo tak odvážný,že ještě ne? Nemám na mysli mrazuvzdorné na skalce.

Dneska další krásný den, ale ve středu jdu NA TO. Končím letošní sezónu. Tedy když nebude pršet. Původně jsem myslel, že to letos hoši zvládnou venku do prosince, ale budou jim chybět 3 dny. Tak uvidíme příští rok .

Tak já taky přes víkend dělal nejspíše poslední focení,mám ve skleníku zhruba ještě polovičku sbírky,ode dneška už připraveno v přepravkách,je toho cca 32přepravek..Od čtvrtka se nám počasí má zkazit,tak abych pak nebyl zaskočen!Dnes i včera jsem musel větrat,slunko mě to tam vytopilo skoro ke 30stupňum.Jsem se docela zapotil při tom překládání do bedýnek.

Ještě nemám všechno vyrejpaný.

Nevím proč fotit mojí ložnici, kde jsou G. mihanovichii a okolí, feráky, astrophyta, lofky. Totéž garáž v paneláku, kde přes zimu se stěhují "zbytečné" krámy do sklepa a v polcích a všude, kde to memůžu přejet při zajíždění jsou ostatní, většinou gymna. To si každý dokáže představit. Jen, když hodně mrzne, tak je tam el. přímotop a ten to trochu temperuje. Lobivie jsou co nejblíž vrat aby na ně táhla zima a nezačaly se otevírat, což se mi stalo při přesazování, kdy jsem topil pro sebe několik dní a ony si myslely, že začíná jaro.

Jara napsal: Teplota okolo nuly nevadí ani astrop.?

Toľko zas neriskujem, ale mali by vydržať aj mrazy do nejakých -10st. C. Keby bola tá teplota stála možno by im to vadilo, ale v Nitre je priebeh teplôt taký, že tie teploty okolo nuly sú tam naozaj len chvíľu (zatiaľ). Často tam býva podstatne teplejšie, samozrejme keď je slnečno. Včera som pozeral min-max teplomer, za posledný týždeň tam max teplota bola asi 23st. C a to som to meral pod stolom v tieni, nie medzi kaktusmi.
TEPLOTY V NITRE