Téma:

Jirko, zalévám podobně, od půlky dubna do konce června. Potom v srpnu.

cykas napsal: Jsem rád, že se mě někdo zastal co se týká včasného ukončení zálivky, dokonce to za mě i lépe zdůvodnil. Pro ostatní je tu možnost vyzkoušet. Riziko nulové, jistá odměna v podobě vyzrálých pletiv před zimováním, zabránění elongace, ke které z důvodu ubývajícího světla a zálivky dochází, ...

Jirko, psal si v příspěvku před 2 dny (24030) zajímavou odpověď, vlastně si souhlasil s oběma. Protože se mi docela (hodně) líbí tvoje rostliny a způsob pěstování, měl bych dotaz:
Kdy končíš se zálivkou u dospělých rostlin?

Ještě jsem měl něco na doplnění, ale abych zbytečně neprovokoval, končím .

Končím se zálivkou koncem srpna či začátkem září, podle počasí.Jenže není zálivka jako zálivka, Vezmu je jen shora ručním postřikovačem, spíše je jen vydatněji rosím. Žádné bahnění spodem. Vydatnější zálivku dostávají rostliny květen - první dekáda srpna.

Jirko, je to složité, každý má jinou kombinaci metod a podmínek a tudíž i tomu odpovídající přizpůsobenou metodu. Musím říci, že i když ve svém skleníku zalévám cca jako Filip, kaktusy v září až listopadu už nerostou, jen vyzrávají. Vzhledem k mým podmínkám (mají v uzavřeném skleníku tepleji než na zimovišti), zase mohu uklízet jako Cykas (ale mám toho mnohem méně než Filip ...). Prostě v rozmanitosti je krása.
PS: Jen doplním Tvé prohlášení o mrazuvzdorných kaktusech. Když jsem přenesl klimatickou teplotní mapu z knihy pana Vereše do Google Earth a začal do ní zanášet jednotlivé nálezy, zjistil jsem, že příznivec mrazuodolných kaktusů má dost slušný výběr, ne jen glochidiáky ... Ale je toho moc ještě k zanesení, ještě je brzo na odpovědné závěry ...

No...já bych neřekl jako třeba Henry: Neustále jen prosazovat svou metodu jako tu pravou, mi připadá trochu krátkozraké..., že tu někdo prosazuje svojí metodu...já třeba píši jak to dělám, tedy s kytkami, které jiným běžně nekvetou...a když jsem je schovával do chodby/sklepa ap., tak sotva prosperovaly a o kvetení jsem si mohl nechat zdát...tedy - jestli to bude někdo napodobovat, budu rád, když pak něco k tomu napíše...a je možné, že to někomu může znít jako hereze...to ovšem před lety také bylo zalévat třeba peďáky a skleráky už v únoru...a také jsem na to přišel "nedopatřením", když mi stříšky od pařeniště odfouknul vítr a napršelo dokonale dovnitř, že jsem ráno jen vylil vodu z misek...naštěstí se pak vyjasnilo a kytky se normálně napily a vegetovaly...ovšem to bylo někdy v r.1987...

Souhlasím, napsali jsme své názory, doufám, že v jiném tematu se shodneme poněkud více .

Tak to se neshodnem ani na jedničce ani na dvojce, s jednotkou nesouhlasim a dvojce sice rozumim, že to máš rád, ale neodpovědělo mi to na otázku proč je to tak výhodný pro kytky. Vyzrávat můžou stejně ve sklepě jako v tom podmračeným hnusu co je obvykle v tom období venku. Je to stejně sranda, že v bodu jedna řešíš ten rozdíl v osvitu a tady najednou v listopadu tě to přijde dostatečný.
Holt na všechno všichni nemůžou mět stejnej názor a my se holt v tomhle asi taky neshodnem. Což samozřejmě neznamená Cykasi, že jinde si nepadnem do noty.
Z mý strany je to k tématu asi vše už nebudu prudit, řekl sem co sem měl na srdci...

Henry, teď budou dlouhé zimní večery, nastuduj si popisy rostlin, podívej se na fotky z nalezišť. Pak určitě nebudeš psát, že v českých sbírkách nejsou kaktusy poněkud vyšší a řidší, než by měly být.
No a právě diskuze a různé názory v ní mohou vést k tomu, že naše rostliny budou vypadat lépe. Je na každém, co si z ní pro sebe vezme.

Filipe, dva dotazy - dvě odpovědi:
1. Koncem léta a na podzim = v září je už mnohem méně světla než v dubnu, květnu, červnu, červenci a srpnu (v jiných měsících dospělé rostliny nezalévám). Když k tomu přidáš sklo, nebo plast, které má z preventivních důvodů většina kaktusářů v září nonstop nad rostlinami, protože se právem v tuto dobu bojí deště, máš zaděláno na to, že zalité rostliny porostou. To je podle mě v tomto období CHYBA. Je jasné, že to je elongace skoro neznatelná, ale u starších rostlin...
2. Ten úklid ve druhé polovině listopadu není z důvodu nějakých pokusů a testování zimovzdornosti. Prostě mám vyzkoušeno, že je to ideální doba na úklid. Rostliny jsou vyzrálé, cca dva a půl měsíce bez vody, mají nejhezčí trníky, nerostou, zbavují se volné vody, pěkně sesýchají. V tuto dobu se mi kaktusy líbí nejvíc, protože se podobají tomu, jak chci aby vypadaly. No a když vyjde počasí (a letos bylo takových dní hodně) je u kaktusů krásně.
Takže to jsou stručně důvody těch "14 dnů", o kterých píšeš.

U Filipa jsem byl a nepozoroval jsem žádné nevyzrálé pletiva, elongace apod. Stejně tak a u ostatních kaktusářů.
Pánové, je lepší se zamyslet nad tím, proč jiní mají krásné kytky, přestože je pěstují jinak než vy. Neustále jen prosazovat svou metodu jako tu pravou, mi připadá trochu krátkozraké.

Jiri Kolarik napsal: - jistě Filipe, ale nejde o mráz! Jde o vyzrálost pletiv a jisté přiblížení se pochodům probíhajícím v přírodě před zimou. Je zcela jasné, že v přírodě, alespoň tedy v JA na podzim neprší, ale rovnou už sněží, ale ten sníh vlivem suchého vzduchu sublimuje...zbytky (tam, kde jsou podmínky) na jaře tají a kytky si cucnou v brzkém jaře...etc.
Mrazík je tedy zcela jistě součást životního cyklu mnohých druhů/rodů...
A skutečně mrazuvzdornými jsou tedy mimo USA-opuncií jen pak Sclero + Pedio (vpodstatě celé rody s.s.)...a vyjímky v ostatních rodech, které se tu jmenují...

Jirko, to dává smysl, pokud je máš v kultuře ve který ty přezimuješ, v mírně temperovaným skleníku. Ale jinak to smysl nedává.
A mluvit o tom, že by snad zálivka v září měla způsobovat nějakou elongaci je neobhajitelný tvrzení cykasi, to se na mě nezlob.

Já naposled zalejvám do půli září, když vím, že to stihne ještě všechno vyschnout. Semenáčky ale vemu i klidně na konci ty vyschnou v malinkých květnících velmi rychle. A nepozoruju že bych měl nějaký nevyzrálý pletiva nebo tu elongaci jak píše Cykas.
jasně, že třeba zalejt na konci září velký kytky je blbost, protože ty už nevyschnou.
Popravdě ale když zaleješ na konci srpna, tak to taky stačí, ale musíš to fakt na konci srpna zalejt. Já to přizpůsobuju kroku mezi zálivkama, takže pokud na konci srpna nedostaly, tak jim dám na začátku září.

Takže v tomhle nejsme nijak názorově Cykasi vzdálený, v čem jo je těch 14 dnů v listopadu.

P.S. přesunul jsem to jinam, ať tim nezahlušujeme mrazuvzdorný vlákno.

Jsem rád, že se mě někdo zastal co se týká včasného ukončení zálivky, dokonce to za mě i lépe zdůvodnil. Pro ostatní je tu možnost vyzkoušet. Riziko nulové, jistá odměna v podobě vyzrálých pletiv před zimováním, zabránění elongace, ke které z důvodu ubývajícího světla a zálivky dochází, ...

Jirko, psal si v příspěvku před 2 dny (24030) zajímavou odpověď, vlastně si souhlasil s oběma. Protože se mi docela (hodně) líbí tvoje rostliny a způsob pěstování, měl bych dotaz:
Kdy končíš se zálivkou u dospělých rostlin?

Ještě jsem měl něco na doplnění, ale abych zbytečně neprovokoval, končím .

Filip píše - Tak Jirko vydrží, akorát si myslim, že přestat zbytěčně brzy se zálivkou jen kvůli jednomu dvoum týdnům aby si kytky užily trochu mrazu, kterej jim je k prdu, než je definitivně šoupnu na zimoviště, kde se zas trochu ohřejou, to pro mě postrádá logickej význam.

- jistě Filipe, ale nejde o mráz! Jde o vyzrálost pletiv a jisté přiblížení se pochodům probíhajícím v přírodě před zimou. Je zcela jasné, že v přírodě, alespoň tedy v JA na podzim neprší, ale rovnou už sněží, ale ten sníh vlivem suchého vzduchu sublimuje...zbytky (tam, kde jsou podmínky) na jaře tají a kytky si cucnou v brzkém jaře...etc.
Mrazík je tedy zcela jistě součást životního cyklu mnohých druhů/rodů...
A skutečně mrazuvzdornými jsou tedy mimo USA-opuncií jen pak Sclero + Pedio (vpodstatě celé rody s.s.)...a vyjímky v ostatních rodech, které se tu jmenují...

Filip Jelínek napsal:

Jiri Kolarik napsal: V přírodě i mexické kytky mráz vydrží...jen musí být svrasklé! - a lze je právě k těm JA přirovnat...,ale pro takovou kulturu musí u nás dostat poslední vodu v srpnu - číli jak i píše Pepa (=cykas)...

Tak Jirko vydrží, akorát si myslim, že přestat zbytěčně brzy se zálivkou jen kvůli jednomu dvoum týdnům aby si kytky užily trochu mrazu, kterej jim je k prdu, než je definitivně šoupnu na zimoviště, kde se zas trochu ohřejou, to pro mě postrádá logickej význam .

Já fakt se nespořim o to, jestli to funguje, nebo ne, já nechápu PROČ to dělat. Proto jsem na to reagoval (já doufám, že už sem to snad řekl dost jasně, aby mě zas někdo nepřesvědčoval, že to fakt jde ).

Ale jak jsem už psal, tohle je téma který se týká mrazuvzdorných, takže to sem prostě nepasuje.
Já chápu to tak, když o nějaký kytce říkám, že je mrazuvzdorná, tak vydrží celodenní mráz a ne že jí vošlehne nějakej ranní mrazík. A můžem se pak bavit jak moc velký mrazík co která kytka vydrží ...

Dejme tomu, že vemem na milost mrazuodolný opuncky z JA, který s temperováním něco taky vydrží, nechci to zase zužovat nějak rigidně, ale nemíchal bych sem kytky, který se normálně zimujou. Myslim totiž, že by některý lidi by si to mohli i špatně vyložit a pozabíjet si nechtěně "mrazuvzdorný" kytky. Pozor na to, čte to dost lidí a je třeba být opatrnej ve vyjádřeních, protože je někteří mohou vzít doslova.

To je jak s těma údajema o minimálních teplotách na desert-tropicals, tomu údaji už určitě padlo za oběť takovejch kytek na celým světě, že to je skoro na žalobu, za kaktocidu.

Já se s dovolením trochu vmísím, vím, že to sem až tak nepatří, nicméně: ač se s Cykasem neshodnu v otázce pěstování ve skleníku-lufťáku,NAPROSTO se shodnu v termínu poslední zálivky v srpnu.Lety mám odpozorováno, že pozdější zálivky naprosto nic neřeší. Já chci, aby mi rostliny na podzim trnily,nepotřebuju od nich žádný další růst, ale hlavně vyzrálá pletiva.A na to ta srpnová poslední zálivka bohatě stačí.Je pravdou, že to odporuje údajům z literatury ale je to fakt,který si musí každý vyzkoušet sám a nebát se trochu zaexperimentovat.Navíc v tomto případě nejde o experiment s rizikem.

Jiri Kolarik napsal: V přírodě i mexické kytky mráz vydrží...jen musí být svrasklé! - a lze je právě k těm JA přirovnat...,ale pro takovou kulturu musí u nás dostat poslední vodu v srpnu - číli jak i píše Pepa (=cykas)...

Tak Jirko vydrží, akorát si myslim, že přestat zbytěčně brzy se zálivkou jen kvůli jednomu dvoum týdnům aby si kytky užily trochu mrazu, kterej jim je k prdu, než je definitivně šoupnu na zimoviště, kde se zas trochu ohřejou, to pro mě postrádá logickej význam .

Já fakt se nespořim o to, jestli to funguje, nebo ne, já nechápu PROČ to dělat. Proto jsem na to reagoval (já doufám, že už sem to snad řekl dost jasně, aby mě zas někdo nepřesvědčoval, že to fakt jde ).

Ale jak jsem už psal, tohle je téma který se týká mrazuvzdorných, takže to sem prostě nepasuje.
Já chápu to tak, když o nějaký kytce říkám, že je mrazuvzdorná, tak vydrží celodenní mráz a ne že jí vošlehne nějakej ranní mrazík. A můžem se pak bavit jak moc velký mrazík co která kytka vydrží ...

Dejme tomu, že vemem na milost mrazuodolný opuncky z JA, který s temperováním něco taky vydrží, nechci to zase zužovat nějak rigidně, ale nemíchal bych sem kytky, který se normálně zimujou. Myslim totiž, že by některý lidi by si to mohli i špatně vyložit a pozabíjet si nechtěně "mrazuvzdorný" kytky. Pozor na to, čte to dost lidí a je třeba být opatrnej ve vyjádřeních, protože je někteří mohou vzít doslova.

To je jak s těma údajema o minimálních teplotách na desert-tropicals, tomu údaji už určitě padlo za oběť takovejch kytek na celým světě, že to je skoro na žalobu, za kaktocidu.

Jasně Filipe...jen jsem chtěl vyzdvihnout, že se dá mnohým "helfnout", aby mohly zůstat ve skleníku, což je důležité pro jejich kvetení, jelikož mají světlo celý rok...a z osobní zkušenosti vím, že jak jsou opunciovité v zimě ve tmě, tak nekvetou, tedy asi spíše jen sporadicky...jinak při prvním pokusu (před lety) měly i tyto opunciovité -16°C a přežily to, některým omrzly poslední články - což přičítám nevyzrálému pletivu.
A to srovnání - i proto jsem psal, že nejde dost dobře srovnávat tyto se skleráky a spol., které vydrží být klidně měsíc zmrzlé, tj. i s teplotami pod nulou i přes den...
V přírodě i mexické kytky mráz vydrží...jen musí být svrasklé! - a lze je právě k těm JA přirovnat...,ale pro takovou kulturu musí u nás dostat poslední vodu v srpnu - číli jak i píše Pepa (=cykas)...

Tak Jirko jak jsem psal, vim jak ty to máš a to je ok, celá tvoje metoda má smysl, takže to jsem jaksi neměl na mysli tou výrobou mrazuvzdorných.
Nicméně, já bych těm kytkám říkal částečně mrazuodolné, protože oni s jistým temperováním jsou schopni něco vydržet. Rozhodně to ale nejsou kytky, které necháš ve skleníku a na jaře k nim přijdeš a žijou. Musíš jim přeci jen trochu hilfnout. Ale to je ok, zrovna u těch tephrocactusů věřim, že to je velice užitečný, ty nestěhovat považuju za velikou výhodu!

No...já také "nevyrábím" mrazuvzdorné z různých druhů..., které nic nevydrží! Mám nastavený termostat (do -40°C...CONRAD) na -10°C, protože tam mám řadu JA kytek, které bez problémů takový mráz snesou...a snesou i méně (vyzkoušeno), ale přes den musí být zase nad nulou!!! Ale kytky (Sclero, Pedio,etc.) jsou zcela jiná kategorie!!! A o opunciích se nemá smysl bavit, ty jsou ještě jiná kategorie...tedy - po tomto opatření vydrží velmi mnoho dalších kytek - SA - Echinomastus, echinocereusy, escobárie, mammillárie, etc. z pomezí Mexiko/USA, ovšem z JA je to skoro "převratné", tedy třeba T.geometricus, P.bonnieae, P.clavarioides, P.subterrenea, L.ferox, P.umadeave, Soehrensia, Denmoza, Pterocactus (jen ten megliolii schovávám, i když také vydrží...), samozřejmě všechny patagonské či horské opunciovité...M.darwinii (+ hickenii, + platyacantha), M.glomerata, M."ovata",... C.boliviana a spol....a jistě i Pyrrhoc.strausianus...
Je třeba říci, že na podzim na lokalitách neprší (tedy zcela vyjímečně), takže kytky jsou min. 3 MĚSÍCE VYZRÁLÉ, než začne i tam mrznout...a je zcela jisté, že by měly mít teplo od kořenů - a metoda Jirky Hanzelky s topnými kabely je naprosto sprábná, protože v JA jsou to většinou mrazy krátkodobé (=nad ránem)...a kdo byl třeba na lokalitách, když bylo zima (klasika - P.umadeave pod Nevado Acay) - letos v lednu jen +3°C, ale substrát byl značně teplejší...podobně na lokalitě N.vorwerkii v 3900m v S.de Cochinoca...

cykas napsal: S tím nebezpečím mrazu si mě zlobil už loni, ale psal jsem ti, že takto pěstuju kaktusy už hodně moc let a že mi nikdy žádný nezmrznul (kromě těch, které jsem "náhodou " nechal přes zimu venku.

Problém je, že sis splet vlákno, tady se bavíme jenom o těch který necháváme přes zimu venku.

Takže já s tvojí obvyklou generalizací nesouhlasim, ale zkřížíme kordy někde jinde, tady to je o kytkách, který s mrazem problém nemají.

Jara napsal: Jsou to už tři zimy zpět,co jsem naposledy zimoval ve skleníku.Kdysi to bylo skoro zadax.Známý mně dovezl čtyři Avie hoblovaček a bylo vystaráno.Nevýhodou byla pracnost,kolísavá teplota a trochu prašnost.Potom přišel převrat a s ním i utrum s hoblovačkama zadax.Dal jsem tam Petry a topil briketama.Po pár letech jsem přešel na elektriku.Naposledy to vyšlo skoro na 8 tisíc za zimu a to jsem sem tam ještě přitopil v kamnech.Teď jsou už tři zimy na verandě a myslím,že jim to nevadí.Přeci nebudu rvát prachy za drahou el.en.do ČEZu EONu ap.

Kdyby jsi pěstoval mrazuvzdorné kaktusy tak je nemusíš ani stěhovat, ani jim topit. Je spousta
rodů a druhů, které lze pěstovat ve studeném skleníku. Když si otevřeš mojí nabídku semen můžeš
se podívat co všechno lze pěstovat bez topení.

Jsou to už tři zimy zpět,co jsem naposledy zimoval ve skleníku.Kdysi to bylo skoro zadax.Známý mně dovezl čtyři Avie hoblovaček a bylo vystaráno.Nevýhodou byla pracnost,kolísavá teplota a trochu prašnost.Potom přišel převrat a s ním i utrum s hoblovačkama zadax.Dal jsem tam Petry a topil briketama.Po pár letech jsem přešel na elektriku.Naposledy to vyšlo skoro na 8 tisíc za zimu a to jsem sem tam ještě přitopil v kamnech.Teď jsou už tři zimy na verandě a myslím,že jim to nevadí.Přeci nebudu rvát prachy za drahou el.en.do ČEZu EONu ap.

Filip Jelínek napsal: To co tu probíráte je výroba mrazuvzdorných kytek z nemrazuvzdorných, což je podle mě činnost u který tak nějak postrádám cíl, protože je to jen otázka kdy nějakej tužší mrazík nedaj.

Tak to zkusím napsat jinak. Venku nechávám kaktusy na podzim tak dlouho ne proto, abych překonával nějaké rekordy, nebo dělal mrazuvzdorné z nemrazuvzdorných jakl píšeš, ale proto, aby kaktusy lépe vypadaly a byly celkově odolnější, zdravější. Ono se to nepozná za rok, dva, ale způsob pěstování je vidět až po letech. Samozřejmě na to má mnohem větší vliv způsob pěstování v sezóně, kdy rostou, ale ten podzim je bunus navíc, sice malý, ale je.
S tím nebezpečím mrazu si mě zlobil už loni, ale psal jsem ti, že takto pěstuju kaktusy už hodně moc let a že mi nikdy žádný nezmrznul (kromě těch, které jsem "náhodou " nechal přes zimu venku. Problém je, že to nikdo nezkusil, každý věří tomu, co je napsáno ve starší literatuře.

Takže:
DOBŘE PĚSTOVANÝ KAKTUS (kromě několika teplomilných druhů)ZVLÁDNE V POHODĚ NA JAŘE A NA PODZIM NOČNÍ TEPLOTY KOLEM -6°C.

To odpovídá v našich zemměpisných šířkách uklízení rostlin na podzim ve druhé polovině listopadu a na jaře opačnou cestu ve druhé polovině března (pozdější termín stěhování vede k popálení rostlin, protože v dubnu má slunce už docela sílu). Samozřejmou podmínkou je naprosto suchý substrát.

Kdyby se tak za vším v životě dala "zavřít branka".

Tak jsem tu měl krásnou noc a krásné ráno, jenom -10°C těsně nad zemí. Dokonce se sluníčko ukazuje tak že už je asi čas na zazimování. Vyklepat všechno co se neschovalo z květináčků do sudu a květináčky zazimovat do sklepa. Pohrabat poslední chcípliny a zavřít za sebou branku na zahradě.

naprostý souhlas se vším. Zkusil jsem některé mrazuvzdorné zalít ještě v říjnu, ale stejně se seschly. Před dvěma lety jsem zimoval na suché verandě v jižních čechách asi 200 Sclero a Pedio bez omezení druhů kromě Polyancistrusů. Všecky do jednoho přežily -23 stupňu, se kterými jsem NEPOČITAL. Dál to ale nedráždím a mám pod kovovými truhlíky topný kabel, který se spíná termostatem při -15-17 stupních, kytky jsou v pařníku včetně semenáčků, 5cm pod krycí deskou je mezera a teprve pak bočnice. Myslím v naprostém souladu s panem Hájkem, že zásadní je jak promrzne květník a na to je kabel pod plechem při zcela malé spotřebě ideální. Největší problém bylo sehnat termostat spínající mezi 0 až -30.

Petr napsal: Zazimováno v garáži v paneláku. Zatím je tam 10 st, ale jak bude déle mrznout, tak to musím sledovat. No a na to co zimuji v ložnici už zase jako loni přelezla z domácích kytek vlnatka. Zatím dostala rozprášenou dávku technického lihu a když to nepomůže, tak půjdou do sklepa a použiji chemii.

Tak to máš pěkné nadělení.Sotva jsi je zazimoval,už tam máš nezvanou návštěvu.

Zazimováno v garáži v paneláku. Zatím je tam 10 st, ale jak bude déle mrznout, tak to musím sledovat. No a na to co zimuji v ložnici už zase jako loni přelezla z domácích kytek vlnatka. Zatím dostala rozprášenou dávku technického lihu a když to nepomůže, tak půjdou do sklepa a použiji chemii.

Jara napsal: Jestlipak už máte všichni zazimováno:?: Nebo je někdo tak odvážný,že ještě ne? Nemám na mysli mrazuvzdorné na skalce.

Letos jsem zazimoval 25 - 26.11. Klidně to mohlo být až na Mikuláše, mrazy se nám vyhýbaly (v netopeném skleníku), ale proč riskovat? Ve skleníku zůstaly jen Escobarie s původem, Coryphantha sulcata, Echinocereusy s původem a nějaké opunciovité, část v bedničkách pro rychlé odnesení na zimoviště při poklesu teplot venku pod -15°C (= asi -10°C ve skleníku).

Já myslim, že mrazuvzdorné kaktusy si z vody nic nedělají, protože se jí umí samy zbavovat a sesychají voda nevoda. Kytky, které mrazuvzdozné nejsou se vody nezbaví a pokud se nezasuší tak chcípnou dřív. Když se zasuší, tak chvíli vzdorujou a pak teprve chcípnou.

To co tu probíráte je výroba mrazuvzdorných kytek z nemrazuvzdorných, což je podle mě činnost u který tak nějak postrádám cíl, protože je to jen otázka kdy nějakej tužší mrazík nedaj.
Jediný co chápu je nevytápěnej skleník, kterej se dejme tomu temperuje jen na nejtužší mrazy a jinak tam kytky zůstávají. To by mě dávalo smysl a to má myslím Jirka Kolařík, je to tak? Tomu pak i trochu rozumím.

No myslím, že tady hraje roli i to, kdo jak zimuje. Když to v půlce září zaleju a v říjnu schovám do sklepa, nic dobrého z toho nekouká. Určitě to nestačí vyschnout i s dobrou drenáží, natož aby se rostliny "zatáhly" na úroveň hybernace.
Pokud to mám ale venku delší dobu, jako třeba ty zimovzdorné, kde jsou pěkně venku na vzduchu a mají dobrou drenáž, a v podstatě vegetují, tak asi problém žádný nebude. Takže máte svým způsobem pravdu oba.

No já zase celkem na 100% nemohu souhlasit. Zálivka v září je normální. Konstatovat že ne, tak to je "dogmatické" tvrzení. V prvním pořadí než definuji termín konce zalévání se přece musím kouknout, kde to každý má, jak to po celý rok pěstuje, jak to "zimuje", jaké jsou v dané oblasti klimatické podmínky z dlouhodobého pohledu a plno dalších. Například všechny mrazuvzdorné kaktusy (a nejedná se o "nějaké" opuncie, ale o pediocactus, echinocereus, escobaria a i některé jihoamerické) dostávají v jedné kolekci na Liptově pod horama vodu z deště ještě v polovině října (a na Liptově dokáže pršet ). Letos se nad kaktusy položila střecha ve výši tak jednoho metru z polykarbonátu až v polovině listopadu,tak jako každý rok, když už začalo sněžit. Boky jsou otevřené a profukuje tam. No a že by se tam kaktusům nedařilo, tak to se říci nedá. Mají se k světu. Já bych spíš jak k té zálivce koukal v čem se to pěstuje. Protože když voda proteče a nestojí v ní kořeny, tak si kaktus ani nemá z čecho odpít. A i v přírodě se "přirozenou cestou" připravuje na zimu. Jestli nebude chyba i v tom, že plno lidí chce rychle mít velké kaktusy, ne květuschopné ale velké, větší a největší - takové jaké se v přírodě určitě ještě nenašli a tak tomu dodává hnojení a pletivo je řídké a nestačí "vyzrát".