Téma:

Pro Romana:
Co doporučuje Jirka je naprosto správně. U rostlin z dědictví se dá očekávat, že zůstavitel neměl ke konci života na péči o sbírku dostatek sil, a tedy pravděpodobnost výskytu škůdců nebo hniloby kořenů je řádově vyšší než u rostlin, co koupíš od někoho, kdo je v plné síle. 

Pro Romana. Kdysi ( cca 50 let) jsem to taky zkoušel, kaktusy to vydržely, ale že by jim to nějak pomohlo... Jen bych se přimlouval za jejich zasazení v předjaří, přece jen sadit je až na jaře, když pustí čekací kořeny znamená že jim ty čekací kořeny částečně ulámeš. 

U nas v Polabi se nektere kyticky pripravuji na zimu takto :
 
 
 
 
...a dokonce tenhle jedinec
 
Foceno vcera,kdyz jsem prisel domu na obed...
Bylo šero,pod mrakem,tak se omlouvam za kvalitu fotek.

Pokud bylo uvedeno, že kaktusy byly převzaty ve stavu rozbahněném, není podle mého názoru toto zimování přežitkem, ale spíš zimováním na jistotu. Zvláště, pokud by se jednalo o vzácnější rostliny. Dokonalá očista kořenů, jejich úprava od nahnilých, zasušení- to vše nějakou dobu potrvá a osobně bych se přimlouval i o nějakou dezinfekci . Vezmeme-li v úvahu, že rostliny budou na zimování připravené dejme tomu koncem října, je pak vcelku jedno, zda budou stát nasucho či budou-li zasazeny do substrátu. Výhoda při stání nasucho se jeví v tom, že pěstitel může snadno kontrolovat průběžně zdravotní stav rostlin, což při zasazení nelze. Je třeba chápat, že jde o opatření výjimečné, vycházející ze stavu, v jakém byly rostliny převzaty. Pro normální rostliny je to pochopitelně zbytečné, ale v tomto případě žádoucí.

Ja takúto metódu pokladám za zastaralú, je to prežitok z dôb, keď informácií a skúseností bolo podstatne menej ako dnes. Dajú sa tak samozrejme rastliny prezimovať, môže to byť oprávnené, ak sú na to nejaké objektívne príčiny, napríklad nedostatok času na zasadenie väčšieho množstva rastlín, neexistencia vhodného zimoviska a podobne, ale že by to bolo lepšie pre tie rastliny ako zimovať ich už v suchom substráte, to si nemyslím. Za mňa, ak sa dá, po zaschnutí prípadných rán na koreňoch zasadiť do suchého substrátu a zimovať normálne. 

RomanSvoboda napsal:

Nemáte někdo zkušenosti se zazimováním kaktusů bez substrátu (nezasazené v květníku), tzv. na volno? Přivezl jsem několik bedýnek kaktusů od známého, které získal jako dědictví, samozřejmě jsou jeho péčí přelité (jako v blátě), proto je chci všechny vyndat z květníků a zkontrolovat kořeny, poté bych je uložil bez zasazení do krabice a na místo, kde zimuji svoje kaktusy - se sázením bych počkal na konec zimy nebo začátek jara.

Nejlépe všechny vyndat z květináčů,propláchnout pod proudem vody,nechat kořeny oschnout,potom je zkrátit, uhnilé kořeny odstranit a rostliny posadit nasucho do květináčů,aby byly kořeny svisle a měly vzduch, nejlépe naskládat do přepravek na sebe a uložit třeba do suchého sklepa s teplotou cca 8-12°C. Rostliny naležato se začínají stáčet,zejména malé semenáče..Na začátku vegetace je rovnou zasadit do přiděleného květináče,mnohdy budou mít rostliny  čekací kořínky jak píše VIlém...

Pokud si dobře pamatuji, dříve bývala tato metoda celkem běžná - viz Zdeněk Fleischer, Bohumil Schütz - Pěstování kaktusů: "I velkou sbírku můžeme uskladnit na velice malé ploše. Kaktusy vyjmeme z květníků, jednotlivě zabalíme do hedvábného papíru, uložíme do přepravek a dáme na temné a chladné místo ... " Oni tam píšou: " ... třeba v ložnici pod postel ... " Sám jsem takhle sbírku někdy před 30 lety asi 4 roky zimoval. Ne teda pod postelí, ale ve studeném sklepě v cihlovém činžáku. Akorát bacha na myši Ještě se doporučovalo zakrátit kořeny cca na třetinu délky. Na jaře pak nebývá neobvyklé, že už jsou čekací kořínky ...

Nemáte někdo zkušenosti se zazimováním kaktusů bez substrátu (nezasazené v květníku), tzv. na volno? Přivezl jsem několik bedýnek kaktusů od známého, které získal jako dědictví, samozřejmě jsou jeho péčí přelité (jako v blátě), proto je chci všechny vyndat z květníků a zkontrolovat kořeny, poté bych je uložil bez zasazení do krabice a na místo, kde zimuji svoje kaktusy - se sázením bych počkal na konec zimy nebo začátek jara.

Ja by som ich nechal radšej v tej pivnici, pretože v byte síce budú mať teplo a svetlo, ale pritom nie až toľko svetla, koľko by potrebovali. Takže existuje hrozba, že aj napriek tomu, že sú nasucho sa budú deformovať.
Neviem v akej časti Slovenska bývate, ale ja bývam pod Malými Karpatami a mám 95% rastlín ešte vonku a nechystám sa ich ešte sťahovať.

Zdar. Potreboval by som poradiť so zazimovaním rastlín. Rastliny pestované vonku som 15.10. zazimoval do garáže,pivnice. Samozrejme suché, aby mi na zimnom stanovisku už nerástli a nevyťahovali sa, pretože tam nie je moc svetla.Tak ma napadlo, nedalo by sa ich presunúť z vonku do domu najskor na južné okná kde je viac svetla do doby než sa začne vykurovať? Tým by som im mohol každý rok o cca mesiac dopriať viac svetla. Alebo je to nezmysel, lebo kaktusy majú svoju zimnú oddychovú fázu a je jedno kolko slnka dostanú pretože už nerastú?

Letošní zimu jsem si tak trochu otestoval, co některé kaktusy vydrží. A řekl bych,že těch, které jsou odolné, je daleko více,  než si myslíme. Už jsem dávno přestal řešit a stresovat se, když na podzim klesne teplota na -5°C - - 8°C, napadne první sníh a přes den se sotva vyhoupne teplota přes nulu. To byl případ snímků ,kde pařeniště zapadly sněhem.  Byl jsem ale trochu nervózní, když se můj úklid na zimoviště přetáhl do začátku prosince , navalilo sněhu a pomalu jsem na venkovním stole nenašel fosuláče a thelocactusy /argentheusy/,které jsem tam na jaře kvůli nedostatku místa vystrčil, ať dělají, co umějí. A fakt uměly    Nejen že fantasticky vytrňovaly a nevadilo jim, že byly po celé vegetační období pod otevřenou oblohou a byly chvíle,kdy byl substrát doslova promáčený vláhou z nebe a bylo venku vlhko a zima, ale nevadilo jim ani nebo spíše vydržely i to, když na ně navalil sníh, mrzlo a možná týden či více byly pod ním schovaní. Nakonec jsem to nevydržel já a protože byl sníh na nich namrzlý, vzal jsem je i s tím sněhem a vrazil do sklepa na teplé víko od kultivátoru. Sníh roztál, květináče se pomalu vysušily a všechny kytky to přežily bez úhony. Tak tu volnou kulturu v květináčích asi rozšířím.... . 
   

A když tu    máme ,  díky  Jaroslavovi , fotky   zimní  nálady  i  na jižní Moravě , tak  přidám  pár  fotek  jak někdy  vypadá  zima u  nás  pod  a v Beskydech.






ale  tyhle  melokaktusy  už odešly  do  "svého  nebe" a já si   na památku ponechal  jen  ty  cephália     

 

Tak nevím, jak dlouho u nás sníh vydrží, ale takový příděl během jednoho dne už léta nepamatuji. ???

Dnes ráno trochu  přituhlo a vše pokryla námraza, echinocereusy  bez krytu vypadaly bezvadně, možná by to některé daly i přes zimu....

cykas napsal:

Žádný kaktus nepotřebuje při zimování světlo. Jinak řečeno, je jedno, jestli se zimuje na světle nebo ve tmě. 

Kdo studoval biochemii nebo fyziologii rostlin ví, že to není tak úplně pravda. Ano, kaktus dokáže přežít ve tmě i hodně dlouho. Ale neznamená to, že mu tma dělá dobře, resp. že mu nevadí. Na zemědělce na Suchdole jsme to s velice obávaným profesorem Šteflem dost dlouho probírali, zajímalo mě to. A je to i můj hlavní důvod, proč se snažím kaktusy uklízet na zimoviště co nejdéle a naopak ven na jaře co nejdříve. I přesto, že na zimovišti úplnou tmu nemají, okno tam je. Samozřejmě výdrž kaktusů je až neuvěřitelná, měl jsem jednou misku rebucií ve sklepě omylem rok a čtyři měsíce a přežily. Ale stálá tma je pro všechny zelené rostliny včetně kaktusů stresovým faktorem. 

Žádný kaktus nepotřebuje při zimování světlo. Jinak řečeno, je jedno, jestli se zimuje na světle nebo ve tmě. Důležitá je teplota, případně vlhkost vzduchu.

Moc děkuji za odpověď. Letos něco musím zimovat v garáži, tma. Občas jsem narazil v článcích na zdůrazněnou zmínku o zimování ve tmě/světle. Tak jsem znejistěl.
Vyřešeno. Díky.
 

Žáček napsal:

Zdravím, 
pátrám a nenalézám. Je nějaké obecné pravidlo jaké druhy lze zimovat ve tmě? Jde mi hlavně o loni vyseté až max. pětileté Gymnocalycium, Turbinicarpus a Astrophytum. 
Trošku se mi to rozrůstá. Děkuji za odpovědi, rady.


 

Nevím o nějakém obecném pravidle, ale když si projdeš toto vlákno zjistíš, že spousta kolegů zimuje v garáži, kolně, technické místnosti, apod. Jen těžko lze předpokládat, že v těchto místech bude světlo jako ve skleníku. Řekl bych, že důležitější než světlo/tma je teplota. Udržet ji na hodnotě, aby kytky nezačaly růst. I k tomu je tady spousta příspěvků.
Já jsem kdysi zimoval ve sklepě, kde taky skoro žádné světlo nebylo. Tma kytkám nevadila, jen tam byl jiný problém. Vlhkost. Takže na jaře vždy část kytek skončila v popelnici. Proto dnes radši zimuji ve skleníku, i když to není úplně zadarmo.

Zdravím, 
pátrám a nenalézám. Je nějaké obecné pravidlo jaké druhy lze zimovat ve tmě? Jde mi hlavně o loni vyseté až max. pětileté Gymnocalycium, Turbinicarpus a Astrophytum. 
Trošku se mi to rozrůstá. Děkuji za odpovědi, rady.

 

jageno napsal:

Prosím Nosferatu jaké máš skušenosti s výdrží zimy u těch Lobivií ? Dokázal jsem přečíst boliviensis, larae, už nějakou zimu vydržely ?
ahoj Jageno, zatím teploty příliš neklesají, tady (cca 540 m) bylo maximálně -5 a přes den slunečno. Podle HonzyC  by to za těchto podmínek měly dát. Záleží na tom, jak jsou pěstovány během roku. Větší poklesy teplot by asi nebylo rozumné pokoušet. 
 

Prosím Nosferatu jaké máš skušenosti s výdrží zimy u těch Lobivií ? Dokázal jsem přečíst boliviensis, larae, už nějakou zimu vydržely ?

Dnešní sluníčko jsem využil taky ke stěhování, většinu už mám ve sklepě. Pomáhala mi tahle kočka 

"mrazuvzdorky" snad budou ve svém dočasném zimním příbytku spokojené  "jižani" si ještě užívají 

Tak jsem dnešní den využil na přestěhování kytek z venkovního umístění do skleníku. Už to ale fakt začíná být s místem hodně na hraně. 
 

 

Některé ale stále kvetou
Gymn. spec. VoS 03-049, Villa Esperanza, Bolivia
 
 

Neoporteria rapifera JMT 27, Puente Pelicana, Chile
 
 

Ahoj. Zatím se mi letošní podzim docela líbí. Kytičkám asi taky tak si ještě na stěhování počkají 

Pro PetrVod.
Na těch Astrech je vidět, že je měly v parádě svilušky, určitě ne smutnice. Jak ti psal Mamlas, tak přesně stejnou kombinaci jsem použil loni v cca říjnu ve skleníku. Svilušky zmizly a zatím se neobjevily, i když jsem měl půlku kaktusů v létě volně v trávě. Nečekej a stříkej, na jaře to bude jen horší, každé zpoždění je hloupost. A neuvažuj o tom, že bys ošetřil jen napadené rostliny, svilušky budou rozlezlé všude. Vezmi lupu a uvidíš jak se tam budou míhat.

josska napsal:
A tohle vypadá na svilušku

Sviluška by byla mrzutá. Ty astra se takhle změnila někdy v létě, když na tom řádila smutnice. Svilušku jsem také podezříval a hodněkrát studoval lupou, ale neviděl jsem. Poté co smutnice vymizela (asi chladem?) tak už se to nijak nemění.

To označené jsou semenáčky G. mihanovici? Jsou teplomilní? Myslel jsem, že všechna Gymna snesou chladné zimování.
Z hlediska teplomilnosti by mě tedy ještě zajímali semenáčky Ariukarpusů (retusus a lloidii) a pak Frailea asteroides, případně Lophophora fricii.

Vzkaz pro Petra Z:

Ty asi budeš nějaký vtipálek, tedy pokud jsi nemyslel svůj poslední příspěvek vážně .

Za mě souhlas s Josskou.
Proti svilušce postříkat dvakrát různými přípravky určenými proti svilušce před uložením na zimoviště, pokud to udělat nechceš, tak rovnou do popelnice, do jara by je zničila všechny a ještě mnohé okolo.
Co já bych udělal na tvém místě, je rozebrat kaktusy na zimovišti tak, aby se daly postříkat a stříknout napřed např. Vertimec a jak uschnou ještě Nissorun. Pokud zimuješ v bytě, tak počkej na bezmrazý den a udělej to venku, ale bez toho ošetření je lépe teď kaktusy vyhodit a pořídit si zjara nové.
Zásadní pro svilušku před zimou:
Jedna skupina přípravků likviduje dospělce, když použiješ jen tu, tak se ti za pár dnů až týdnů dle teploty vylíhnou nové a do jara sbírku zlikvidují.
Druhá skupina jsou ovicidy, ty zabijí vajíčka, ale dospělci přežijí a do jara nerušeně škodí.
Proto napřed Vertimec na dospělce a larvy aby hned přestali dělat paseku
pak Nissorun- ovicid.
Biokill neznám, Mospilan není proti svilušce!