Téma:

Máš zhola pravdu. Taky mám zimní provoz a topím tomu. J.A. co mám přez léto venku bez jakéhokoliv krytu stěhuju na zimu v PE bednách pod stoly do dvou pater. Přez zimu to jde, dole je nejchladněji, přesto čas od času a přinejmenším včas, vzduch protočím ventilátory.Zejmena Lobivie mají tendenci se chtít vytahovat. Na jaře mi nezbývá než začít velmi brzy větrat a ventilátorovat a hlavně co možná nejdříve bedny zase ven na stoly, ale to jen za vyhlídky alespoň 3 dnů, že bude zatažíno pod mrakem. Fláknu nad to na pár ožehavých dní folii,pro sichr nějakou Etaviru a zase jakmile má být pod mrakem folii hned dolů.Používám zkraje i tu zelenou stínovku, ale pokud se trefím do počasí tak je to zbytečné. Každopádně neustálá pohotovost.Na noc každopádně zpočátku nakrývám a být připraven na cokoliv.Skleník větrám oknem ve štítě a protějším vstupem na průvan a mám odendavací/odšupovací/ celý 6-metrový bok. To co je na stolech sice slunko ohřívá, ale vzduch zase chladí. Na noc bok zavírám.
Krytí mám na skleníku 10 mm 4-komůrkový bikarbon. Asi jsem naletěl a měl jsem dát radší 5 mm sklo. Opravdu se to časem zažírá prachem. Lepší by byla kombinace toho skla a proti kroupám sítě jako maj ovocnáři na stažitelné konstrukci+ nějaký čidlo a ovladač na akutní roztažení.

On i topený skleník má svá úskalí. Postavil jsem sice nový skleník s celoročním provozem ( letos první zima) , ale jelikož Jižni Ameriku mám mimo, stěhuji ji do beden pod parapet. Zatím je to fajn, s teplotou si mohu hrát jak poručím termostatu, ale obavu mám z období únor - březen. Jakmile začne více svítit slunce, bude se skleník významně ohřívat. Mexikáni si budou libovat a začnou dříve vegetovat. Jenže jihoameričani budou stále v bednách pod parapetem asi dost trpět. Máte někdo podobné problémy , zkušenosti ?

Důležité je jaké vůbec máme kdo možnosti k zimování a tomu se přizpůsobit i výběrem druhů. Já se s tím také nijak nepářu a většinu sbírky mám přes zimu v kotelně kde je kolem 20 C a nebo v dílně při 15 C obojí ve tmě. Pouze ty rody a druhy které se mi vytahovaly (Copiapoe, vysokohorské, ...) mám u okna, kde jsem udělal kapsu z igelitu a tam se drží teplota kolem těch 12 C. Není to ideální, něco méně kvete, ale co mám dělat když nemám celoročně udržovaný skleník, což je ideál. Běžné rody jako Astrophyta, Ferocactusy, Gymnocalycia, Notocactusy nebo Mammillarie většinou za vyšší teplotu přes 10 C spíše poděkují než že by jim to uškodilo.

Súhlasím s perim.
Ďalším dôvodom, ktorý si ale nie každý uvedomuje je, že ani rastliny, ktoré sa pestovali pred 50 a viac rokmi nie sú už rovnaké (mám na mysli už x-té generácie). Niečo iné sú samozrejme prírodné zbery a ich prvé generácie. No u rastlín, ktoré sú už v zbierkach pestované po 10-20generácii sa už podľa môjho názoru prejavil určitý vplyv prostredia a vrodená schopnosť adaptácie.

Ještě jednu poznámku k tomuto tématu-osobně se mi zdá, že v těchto případech a hlavně u začátečníků, působí trochu neblaze rady starší kaktusářské literatury,
při vší úctě k pánům Fleischerovi, Schutzovi a spol. Od té doby se pěstování kaktusů dostalo přece jen na jinou úroveň a ta příprava rostlin na zimování má být přesně taková, jak popsal př. Kolařík. Doporučuji všem začínajícím kaktusářům čerpat poznatky o pěstování ze současných publikací, protože podstatně lépe vystihují moderní trend pěstění. Tím nechci říci, že ty staré knížky by byly vysloveně špatné, to určitě ne, ale málo platné, vše se vyvíjí a spousta kytek se v mnoha případech dnes pěstuje úplně jinak.

Tak bych to viděl.
Zalévat dospělé kaktusy 10. října není právě nejlepší nápad. I pokud budeš zimovat v ideálních podmínkách pro daný rod a druh. V té době je už tak málo světla, že celkový vzhled rostlin nebude pěkný .

Nazdar...
nechápu, že Antonín zalil kytky ještě kolem 10.října! Spousta lidí se už shodla, že nejlepší je ukončit zálivku koncem srpna až začátkem září...myslím tím dospělé kytky! Kytkám nestačí, aby vyschnul substrát, ale musí se i zcvrknout, tedy vypudit přebytečnou vodu z pletiv...a čím budou kytky menší, tím více vydrží - jak zimy (mrazu), tak i tepla (viz cykas). 15-17°C je běžná teplota pro růst rostlin, zejm. těch běžně pěstovaných...tedy - za tmy ve sklepě se nutně plně napité kytky jako lobívie, austrokaktusy, gymna, etc. budou vytahovat do skoro bezchlorofylové špičky...a na jaře nastane problém, protože tento útvar se sice zazelená, nicméně trvá roky, než tento patvar odroste! Antonín měl, věda že zimuje jak zimuje, přestat kytky zalévat koncem srpna a nechat pletiva řádně vyzrát...pak by se případné deformace nemusely projevit...

Antonín napsal: Vyvětrat nělzja je to sklep pod panelákem -už jsem to tu psal. a o pět příslěvků výš píše cykas ze své dlouholeté zkušenosti i s 30-ti stupni něco jiného. Jak to teda bude doopravdy

Myslím, že je to tak, jak ti píše Miro.
Zimuj v chladu, pro běžné rody 5 - 10 °C a pak máš (skoro)jistotu, že nebudeš mít vlnatku, ... a bude klid.
Nebo při hodně vysoké teplotě (to je ta kotelna) a nízké vlhkosti vzduchu, kdy rostliny vyschnou a nemají sílu ani náladu růst. Obojí je vyzkoušené.
Ta tvoje třetí možnost "něco mezi" může některým rodů a druhům vadit a začnou se vytahovat. Dalším nepříznivým důsledkem jsou květy v lednu a únoru, o kterých tu kdysi někdo psal. To by se kromě vánočního kaktusu stávat nemělo .

Jo a zapomněl jsem na to podstatné. Ty první kaktus mám většinou do dneška.

Antonín napsal: Vyvětrat nělzja je to sklep pod panelákem -už jsem to tu psal. a o pět příspěvků výš píše cykas ze své dlouholeté zkušenosti i s 30-ti stupni něco jiného. Jak to teda bude doopravdy

V začátcích kaktusaření (50 let věku), kdy jsem ze zdravotních důvodů přešel z motýlů (nutné snížení fyzické zátěže po infarktu a operaci a tím i bohužel oproti předpokladům lékařů, zvýšení hmotnosti a zhoršení schopnosti plicního "agregátu" - nesouvisí s doporučeními lékařů), na kaktusy, které se nehýbou, s výjimkami dvojího stěhování na jaře a na podzim. Pěstoval jsem je na postupně jednopodlažních až ... x podlažních poličkách na vnitřním parapetu v paneláku na jižní straně. Začínající sbírku jsem zimoval v ložnici na světle na zavřených radiátorech na severní straně za "horších" podmínek než Ty. Pak ve skříni na chodbě paneláku za obdobných podmínek za absolutní tmy a prakticky bez větrání. Potom jsem z kapacitních důvodů začal pěstovat v otevřených stolech na zahrádce a ze zahrádky stěhovat "ve velkém a postupně větším", zase do paneláku, protože jinou možnost nemám. Momentálně jsou v době vegetace venku za zmíněných podmínek a v zimě v nevytápěné garáži v paneláku bez přímého vytápění. Teploty podle vnějšího prostředí. Temperování podle dvou sousedních garáží a zadní strany sklepa paneláku +5^ooC do cca na jaře 16 i víc a musí tam, kromě lobivií a pár dalších vydržet do stěhování na zahradu později než "vegetují" pěstitelé ve skleníku. Pokud něco začne růst, jde okamžitě na otevřenou lodžii.
Závěr(můj): Omlouvám se, ale je třeba se s tím moc "nesrat". pokud se nejedná o "speciální" rody, tak řešíš zbytečné problémy. Tím jsme si asi prošli všichni. Místo teplot zimování, bych řešil spíš substrát, poslední zálivku a ostatní. Podle mě, tak jak píše Cykas je důležité v "našich podmínkách" zvolit zimování a nig dy " podle sebe. U někoho třeba o zimování rozhoduje manželka. Já sice pod pantoflem nejsem, ale pro rodinný klid je lepší se domluvit. prosím nepřeposílat manželce Mám tam nějakou chybu v trans...., ale nechci to opravovat, abych to ještě víc nezmršil. Myslím, že je to srozumitelné.

Vyvětrat nělzja je to sklep pod panelákem -už jsem to tu psal. a o pět příslěvků výš píše cykas ze své dlouholeté zkušenosti i s 30-ti stupni něco jiného. Jak to teda bude doopravdy

To je dost teplo, vyvětrej, víc chladno (ne zrovna průvan) jim nezaškodí. Tahle teplota 15°C je naprd, kaktusy pořádně nespí a škůdcům je to ráj

Tak už jsou ve sklepě. Momentálně je tam 17 st.Jestli zima vydrží půjde to asi ještě o 2 st. dolů.

Jirko, zimoval jsem tam všechno. Myslím, že při tak suchém vzduchu a vysušených rostlinách nic neroste.
Co si pamatuju, tak zbělal vrchol jen u několika lobivií, ale tam bych to viděl na špatnou přípravu na zimování. Byly na podzim dlouho venku na dešti, ...

S tím zimováním v kotelně při třiceti stupních bych to raději nezkoušel. Většina kytek může být v pohodě, ale např. u brzy na jaře kvetoucích drobných mamilárek nebo turbiňáků bys zaplakal nad výdělkem, rostliny začínají růst ve tmě i při daleko nižžších teplotách bez ohledu na zálivku

No nevím jestli nebude problém v tom,že
jsem ještě zalil asi-cca kolem 10 října.Substrát je suchý,z toho strach nemám ,ale rostliny vypadají pořád jako by se zrovna napily.,jen když na některé zatlačím tak trochu ,,uhnou,,

Spoustu let jsem zimoval v kotelně. Když se topilo, bylo tam kolem 30°C, přes noc kotel vyhořel, teplota se postupně snižovala, bylo tam docela hodně chladno. Odpoledne po příchodu ze zaměstnání opět zatopit a vše se opakovalo. Rostlinám žádného z druhů kaktusů to nevadilo. Melokaktusy byly doma.
Poslední 3 roky po přestěhování mám kaktusy přes zimu v tmavém, kamenném, chladném sklepě, teploty tam jsou v zimě kolem 5°C, v létě, kdy tam rostliny nejsou je tam 8 - 12 °C.
I když je způsob zimování odlišný, žádný rozdíl na rostlinách není patrný. Doma v obýváku si nechávám "na ozdobu" např. velký E. grusonii a několik dalších rostlin a nevadí jim to.

Zásadní je příprava rostlin na zimování. Pokud ukončíš zálivku do konce srpna, tak mají přes 70 dní čas na vyschnutí a dá se očekávat, že zimu zvládnou tvoje gymnkalycia dobře téměř při jakémkoliv způsobu zimování, tady i na té skříni.

Jakpak by se na takové almarové zimování asi tvářila gymna?
A nebo- suchý sklep,hodně šero až tma-teplota dle počasí venku 17-19st., při nižších venkovních tepl. asi možná i míň,zatím pro absenci zimy venku neodzkoušeno. Nemožnost snížení teploty větráním. Zkoušel to někdo?

Koukám Milane, že máš krásný pruhovaný astrophyta

Jestli vono to nebude s těma zebrama nějak jinak...

Mamlas napsal: Teda jsem tak trochu vedle z toho, proč to nedáš doma na almaru. Tyhle nevypadají, že by nedostatek zimního světla mohl mít vliv na květuschpnost v následující sezoně.
Takhle zimuju na almaře já

No důvodů je několik. Almar v 2kk moc není a na jediném volném místě je kultivátor. Loni jsem zimoval na parapetu, jenže při konstantní teplotě 23C co tu máme bez topení jsem i při úplném suchu viděl na těch Cephalo známky růstu. Teď jsou na parapetu navic semenáčky discocactusu a arrojadoji.

Teda jsem tak trochu vedle z toho, proč to nedáš doma na almaru. Tyhle nevypadají, že by nedostatek zimního světla mohl mít vliv na květuschpnost v následující sezoně.
Takhle zimuju na almaře já

Pro zimování teplomilnějších rostlin jsem vytvořil miniskleníček z akvaria, otvor je zavřený deskou polystyrenu a od podložky je také odizolovaný polystyrenem. Uvnitř je zásuvka s nastaveným spínáním při poklesu pod 13st. Celsia a na ní napojená podložka pro vyhřívání květináčů. Zatím spolehlivě drží teplotu vzduchu nad 10C i při poklesu okolí na -1C.

Henry napsal: zajímavé, jen nevím jestli s tímto návodem nebudou další potíže.
Trochu bych se toho bál, obzvlášť těch 8 l petroleje, aby mi nevyhořel celý skleník. Jde z toho docela mastný černý kouř (známe z petrolejek), tak nevím, jestli by ty kytky nebyly na jaře opravdu vyuzené. A pak je tu trochu problém v tom, že plamen žere kytkám kyslík. Jeden náš kolega s tím má nemilé zkušenosti kkplzen.eu/index.php/historie-klubu-vzpominky/405-pamti-pie-vaclav-pittr

Vono ani tak moc nejde o kyslík, jako o přehnojení kytek oxidem uhličitým. Jsou četné zkušenosti, že kaktusy, zimované ve skleníku topeném plynovým nebo naftovým přímotopem, nápadně málo kvetou. Něco jiného je jeden-dva dny a něco jiného je několik měsíců. Pokud by šlo o kyslík, tak první padne kaktusář na otravu oxidem uhelnatým.

No berte ten příspěvek v dnešní době - o topení petrolejem spíše jako "joke" - vtip poplatný dřívější době, kdy nic moc lepšího a dostupného nebylo....
netřeba vědecky rozebírat...

Krátkodobý pokles při zomování by neměl způsobit valné většině kytek žádný problém.
Mnohem větší problém je, když by se zimovalo trvale při 5°C. To už se vícero kytkám nelíbí. Chvilku pod nulou s následným prohřátím není problém. Ale to známe i zjara .

9. listopadu jsem odlétal na dovolenou, tak už jsem "zazimoval" lodžii (tzn. dal kytky od oken kde protahuje škvírami do "závětří", teplomilné dovnitř). Docela mě vyděsilo když přišly silné noční mrazy. Teplota na lodžii po jedné noci spadla na -1°C a tak jsem se docela bál, protože jsem nevěděl zda se přes den dostala přes nulu. Kytky jsem navíc zaléval ještě v září a tak asi ještě pořádně neseschly. Zatím ale nevidím žádné ztráty, ani mezi dospělými rostlinami, ani semenáči.

S petrolejkou mám vlastní zkušenosti Před více než 40-ti lety jsem jen chtěl na podzim prodloužit sezónu a přes noc topil dvěma petrolejkama ve skleníku s dvojitým sklem. I při venkovním mrazu do -10 st. udržely teplotu nad nulou. Jenže jednoho rána jsem přišel na kontrolu a bylo tam černo. Jeden cilindr praskl a lampa čoudila a čoudila...Na kytkách vrstva mastných černo-černých sazí - no k pláči. Takže rychle transport do sklepa a na jaře horká sprcha s Jarem. A přes léto ještě asi 2x. Navždy vyléčen z prodlužování sezóny.

Antonín napsal: Pěkný návod. MUDr. Vladimír Plesník časopis Ostník č.387 ročník39. únor 2010
Drobničky
♣ S přezimováním sbírky kaktusů byly a jsou stále potíže. Je zajímavé poznat
způsob, který staří kaktusáři doporučovali pro zimní vytápění skleníku (rada je z roku
1892, kdy ještě nebyla žádná ropná krize): vezmi plechovou krabici, například od
cigár, mající obsah asi osmi litrů. Ve víku udělej tři malé otvory, na ně připevni tři
malé kulaté hořáky. Do otvorů a hořáků zastrč knot, který je ponořený v krabici. Do ní
nalej petrolej a podle potřeby zapal jeden, dva nebo všechny tři hořáky. Je to
jednoduché, účinné i laciné, doporučuje se však užít čištěný „pokojový petrolej“, aby
rostliny na jaře nebyly příliš zauzené a bylo je možné očistit i řádně provětrat. Při
nedostatku opatrnosti je riziko, že se část sbírky usmaží.“
Třeba se to někomu bude hodit

zajímavé, jen nevím jestli s tímto návodem nebudou další potíže.
Trochu bych se toho bál, obzvlášť těch 8 l petroleje, aby mi nevyhořel celý skleník. Jde z toho docela mastný černý kouř (známe z petrolejek), tak nevím, jestli by ty kytky nebyly na jaře opravdu vyuzené. A pak je tu trochu problém v tom, že plamen žere kytkám kyslík. Jeden náš kolega s tím má nemilé zkušenosti kkplzen.eu/index.php/historie-klubu-vzpominky/405-pamti-pie-vaclav-pittr

Pěkný návod. MUDr. Vladimír Plesník časopis Ostník č.387 ročník39. únor 2010
Drobničky
♣ S přezimováním sbírky kaktusů byly a jsou stále potíže. Je zajímavé poznat
způsob, který staří kaktusáři doporučovali pro zimní vytápění skleníku (rada je z roku
1892, kdy ještě nebyla žádná ropná krize): vezmi plechovou krabici, například od
cigár, mající obsah asi osmi litrů. Ve víku udělej tři malé otvory, na ně připevni tři
malé kulaté hořáky. Do otvorů a hořáků zastrč knot, který je ponořený v krabici. Do ní
nalej petrolej a podle potřeby zapal jeden, dva nebo všechny tři hořáky. Je to
jednoduché, účinné i laciné, doporučuje se však užít čištěný „pokojový petrolej“, aby
rostliny na jaře nebyly příliš zauzené a bylo je možné očistit i řádně provětrat. Při
nedostatku opatrnosti je riziko, že se část sbírky usmaží.“
Třeba se to někomu bude hodit

Já si udělal ve sklepě takovou boudičku z polystyrénu u okna. Tam jsem dal kaktusy a dva ventilátory s termostaty. Jeden termostat zapíná při cca 9 °C a druhý 8,5°C. Vhánějí do boudičky teplý vzduch ze sklepa. Upozorňuji, že toho nemám moc. Asi 1m2.Měl jsem to i loni, ale jenom s jedním ventilátorem, to jsem musel docela dost hlídat. Letos to je supr.