Téma:

No jaro je zase asi jinde, asi mi to přesunou, ale nevadí. Já zalévám (zlehka) hned po vynesení do skleníku, protože jinak se mi pálí kaktousky sluníčkem ...

Mají to prostě geneticky dané...jinak by zmrzly/zahynuly...a asi se řídí zkracováním dne a sníženými teplotami. V tom případě je jedno, je-li zrovna vlhko či sucho...známý byl teď v říjnu v Las Vegas + okolí...a lilo tam značně - tedy na podzim a na jeho fotkách jsou i opuncie - a pěkně svrasklé...přesto, že vedle jsou velké kaluže vody...čili - je to pro kytky adaptace, kdy další vodu za snížené teploty a krátkého dne prostě nepřijmou...a proto třeba jsou potíže s rouby na opunciích - na jaře, když je ještě zima, tak se nechtějí napít - ve skleníku to neplatí, tam při slunečním svitu je alespoň část dne teplota třeba +20°C a to stačí k jejich vegetaci...venku je třeba jen +8°C a prostě se nenapijí...a rouby, zejm. Pedio podložku vysají, protože ty se klidně na jaře napijí, i když ještě v noci mrzne...a tak spousta pěstitelů zalije klidně tyto kytky (=pravokořenné) už koncem února...a třeba Echcer.reichenbachii se napije také...

Maihuenii jsem na skalku vysadil letos na jaře, ale koncem léta mi ji vyryl krtek, tak musela zas do květináče do skleníku ... Ale příští jaro to zkusím znovu a dám vědět.
Pokud jde o ty opuncie, zaujalo mě spíš to, jak si pamatují, kdy vraštily loni a opakují to i ve změněných podmínkách. A to přesto, že předtím byly v suchu a teď na ně prší a denně je smáčí mlhy ...

ILPAZK napsal: To Jiří Kolařík:
Moje opuncie už měsíc silně vraští, bez ohledu na deště. Zajímavé je, že mám dvě velké Opuntie imbricata. Zdroj - Ing. Richterová, 2 články z jedné rostliny. Jedna roste už 5 let na skalce, už 6 týdnů vraští, skoro lehá na zem. Druhá rostla až do letošního jara v netopeném skleníku ve velké nádobě. Vraštila až v listopadu, dorostla do dvojnásobné výšky, skoro metr. Protože už jí nádoba byla málo, šla na jaře do skalky, kus od té první. A zajímavé je, že vraští až v listopadu, jak byla zvyklá ve skleníku. Že by zvyk?
Jen pro upřesnění - obě jsou na skalce bez krytu ...

Je jasné Pavle, že severoamerické zimuvzdorné opuncie jsou na vlhkou zimu i adaptované, proto se svrasknou, aby mrznoucí volná voda v buňkách tyto nepotrhala (= zvětšující se objem mrznoucí vody)...a pokud vím, jsou to také jediné (některé druhy...) plně zimovzdorné kaktusy, tedy pěstovatelné třeba na skalce v našich podmínkách...
V JA pokud vím, tak "pravé" zimovzdorné kaktusy nerostou, tedy - snad jen Maihuenia patagonica, ovšem tu má zatím málo kdo ve sbírce a není venku vůbec vyzkoušená, byť třeba v bot.zahradě v Halle ji (a i poepiggii) mají na záhoně už desetiletí...no, byly dovezeny tisíce semen, takže snad časem budou dostupnější a bude se moci i experimentovat...

Vlákno je dobrý...a mausův nápad taky.

Souhlas Mausi, ale to by chtělo do jiného vlákna.

Sakrapes, mně to tady maličko připadá, že s kaktusy zazimovali i kaktusáři, počet příspěvků klesá s datem geomatrickou řadou a nějak nám to tu jde do zimního spánku...co takhle nějaký chlubítko o nejkrásnější kytky roku v mé ...tvé...jeho...sbírce či cokoliv, že bychom trochu obživli...?

Ja som tiež včera v podstate (okrem sukulentov, diskokaktusov, melokaktusov, ferokaktusov a sĺpovitých) začal so sťahovaním rastlín. 90% zbierky je síce pripravených na transport, ale zatiaľ stále na letnom. Zatiaľ minimálna teplota v nevykurovanom a neutesnenom skleníku bola cca 1st.C, za posledných desať dní sa teplota pohybovala od 3st.C, po 27st.C (merané pod stolom). Niektoré mammillarie ešte dokvitajú, všetky kaktusy a aj zopár sukulentov (pokusne) sú zatiaľ v absolútnej pohode.

A jinak Mausi tys mě s tim dvoufázovým růstem připoměl tu třeskutou historku, co dycky vypráví Petr Česal o panu Freudenbergovi, kerej má velkou sbírku Echinocereusů, kterých nashromáždil tolik, že je taky pěstuje dvoufázově, ale v letech.
Jeden rok je zalitá na pultech jednu půlkau a druhá bez vody čeká na svou příležitost, která nastane příští rok...

Wurm napsal: To all: někdo tady někde hezky napsal, že jen popisujeme každý své metody a tudíž zde nikdo nikoho k ničemu nenavádí. To bych rád podotkl i za sebe. A taky někdo napsal, ať se každý drží toho, co mu nejlépe funguje a vyhovuje. A s tím taky souhlasím a to taky dělám. No a snad pro ty, kteří zatím "hledají" - zkoušejte, ale s rozumem a citem. Používat hlavu a nenechat si hned tak něco nabulíkovat. Jednotlivé metody si lze velmi snadno ověřit. A rozumné experimentování je vždy přínosem a každý si to prošel nebo to dělá. Bez toho se nikam posunout nejde

Tak ať se daří!

Wurme to jsou normálně slova který by se měly tesat do kamene. Naprosto mi hovoříš z duše!

A jinak jsem dneska slavnostně odvezl poslední bedýnky v autě na zimoviště. Takže se tejko opřu do výsevů, abych nevyšel z toho kaktusaření

Díky za pochvalu, já si to teď čet a přišel jsem na to, proč jsem to vlastně psal.... . Kdosi se tu bavil o ,,termínování kaktusů". To se ale povést může jen v případě, teda aspoň myslím a kytky mně dávaj za pravdu, že rostliny jsou celoročně pěstovaný v ,,umělých" podmínkách, tedy v pohodlíčku skleníků a s nepřetržitým přístupem světla. Protože pak reagujou na vnější podněty souhlasně s podmínkami na stanovišti - je - li světlo, teplo a voda, tedy rostou a kvetou a tak. Pokud jim tu trojkombinaci odepřeme, ukázněně a spořádaně čekaj, až bude, neb jinak si užívají pohodlí a klidu a ten můžeme jakkoliv natahovat, pokud jsme na to technicky uzpůsobeni. Kytky pěstované venku automaticky přecházejí na více či méně, ale přesto vyhraněný ,,dvoufázový" vegetační cyklus,,jaro - časný podzim, a nedaj se ukecat žádnejma experimentama. Pokudně jsem několik let pěstované rostliny venku po tři roky držel v pohodlí a luxusu množárny a stále byla jejich tendence k dvoufázovému růstu velmi markantní. Holanďani ve svých počítačema řízenejch kulturách dokážou natermínovat cokoliv, neb nic, co tam roste, nezná normální růstové podmínky a tak si ty nešťastníci nechaj kecat naprosto do všeho..., jen si nejsem jistej, že všichni. Tak, kvůli téhle úvaze to smolení před tím....

Jara napsal: Pro Wurma:

Když si vzpomenu kolik práce to dá vypěstovat rostlinu od semene do trochu slušné velikosti,tak bych takhle nikdy neriskoval.Snad to bez újmy tvé rostliny přežijí.To,že může být i v listopadu pár dnů slušného počasí nezaručí ani Svatý Petr a nikdo mně nepřesvědčí abych takhle riskoval.Při teplotách v noci kolem 2-3°C a ve dne kolem 10°C stejně nic neroste a ani nevytrňuje,leda tak ježek zahrabaný v listí v koutě zahrady.Takže se budu vždy držet své zkušenosti a pokud nebudou metereologové hlásit nějaké extrémní počasí,tak období po 15.říjnu je u mně datum k zimnímu uskladnění.

To Jara: ahoj, souhlasím s tebou, rozhodně nikdy takhle neriskuj. Pěstuji to takto asi jen 20 let a možná jsem asi ten Svatý Petr, tedy jestli svatý nevím, ale Petr určitě. Jinak jsem ty citlivější kytky uklidil před týdnem a zbytek půjde domů až koncem listopadu. Ostatně jako každý rok.

To Maus: hezký článek to rozdělení. Jedu asi podle 2B, takže to plně potvrzuji, že takové kytky vydrží opravdu úplně nejvíc. Zas to není metoda pro komerční sféru, neb by takový pěstitel nutně zbankrotoval než by mu něco narostlo.

To all: někdo tady někde hezky napsal, že jen popisujeme každý své metody a tudíž zde nikdo nikoho k ničemu nenavádí. To bych rád podotkl i za sebe. A taky někdo napsal, ať se každý drží toho, co mu nejlépe funguje a vyhovuje. A s tím taky souhlasím a to taky dělám. No a snad pro ty, kteří zatím "hledají" - zkoušejte, ale s rozumem a citem. Používat hlavu a nenechat si hned tak něco nabulíkovat. Jednotlivé metody si lze velmi snadno ověřit. A rozumné experimentování je vždy přínosem a každý si to prošel nebo to dělá. Bez toho se nikam posunout nejde

Tak ať se daří!

Když jsem po 20.10.dokončil stěhování,začínala kvést plumosa.Dal jsem ji do kuchyně na okno a dodnes kvete jako o závod.Přidávám obrázek,i tak se dá chvíli zimovat.

Paráda, mám to podobně, u zdi je míň světla, tam se výborně daří třeba gymna, echinopsis a semenáčky ...

Mausovo 1B ,ale s maximálním přísunem světla.

Zkusil jsem všechny metody dle Mause mimo 2b (na vytápěný skleník nemám). Souhlasím, nakonec jsem skončil u 2a, považuji ji za optimální. Pokud jde o vytrňování, záleží na vzdálenosti od skla a způsobu pěstování. Pokud nestíníte skleník, udržujete skla čistá a dopřejete rostlinám prostor pro kořeny, vzduch a výživu, trní jak zběsilé. Měl jsem možnost pár celoročních skleníků vidět a trny někdy mohl kaktouskům závidět i dikobraz ...

Mausi, pěkně si to napsal. Naprosto souhlasím a tu větu o tatících si budu pamatovat. Je přesná
Pokud bych mohl volit některou z tvých variant jako optimální, volil bych něco mezi 1. A a 1. B, rozdíl je jen v tom zimování, kdy podle mě jednodušší a levnější a skoro ideální je světlá nevytápěná místnost. Bohužel ji nemám, tak používám tmavou kotelnu, kde je většinou (hodně) teplo. Rostlinám to nevadí.

Ještě něco pro ty, kteří pospíchali a už mají uklizeno:
www.novinky.cz/domaci/284342-dalsich-tricet-dni-bude-teplotne-nadprumernych.html

Dovolím si tě pozvat na návštěvu na jaře abysi zmněnil názor o astro ve volné kultuře rostou do krásy zrovna jako jiné kaktusy a mají i jiné schopnosti kupříkladu použít na roubování a to těch nejtěších rostlin

Obecně mám odpozorováno za těch x let dvě růstové periody - za normálních okolností, existují frajeři, kteří nějak dokázali rozdělené sloučit a já nevím, esli to chtěli. V každým případě se věci dějí jinak , jsou - li kytíci venku, či jsou - li celoročně pod střechou a v pohodlíčku. Tedy :
1.A Kytky pěstované venku a zimované ,,sportovně" (velmi chladně a jedno zda světle či tmavě)
V drtivé většině dělený vegetační cyklus. ¨vegetace začíná velmi brzy po ,,vynesení na světlo bóží" a záhy žmudraj o vodu a krmení a vůbec. Velmi bouřlivý růst a masivní nástup popat a květů prakticky v celé sbírce kromě striktně pozdních rostlin, během pár týdnů celá sbírka expozicehodná a v plné kráse. Což pozvolna se rozplývá v nárocích jednotlivých rostlin a zhruba do začátlu léta trvá leč jako celek. Pak už se značně liší nároky jednostlivých pěstitelských skupin, jižani se hrnou k letnímu odpočinku, seveřani v klidu veghetují, čilenci se chystají kvést a tak.Po přechodu největších červencových veder, jsou - li jaká, začínají kytíci zakládat,,na sádlo" a spíš než růst sledujeme masivní tvorbu trnů, pokud bychom mohli nahlédnout do květníků, tedy totéž se zřejmě děje dole. Přírůstky hmoty již minimální, leč do plodů vše, co se nasaje a tudíž dobré maličko nakojit. Se zářím ať lejete či hnojíte, růstu nedocílíte, jen se tolik nesesycháme, že. Zatahování před zimou trvá těmto rostlinám déle a jest se tomu přizpůsobit.
1.B. Kytíci po sportovnu venku a zimováni v topeném pohodlí světlého skleníku
Řekl bych asi optimální varianta chovu, neb venku mohou býti až ad limitum a nastavením prvotních teplot ve skleníku blízko ku předešlým venkovním vlatně nedoznají žádných změn, vody nemaje nemohou reagovati na snížený přísun světla a vyvětrat snad umíme všichni, takže pohoda džez. Zima jest ideální čas na přesazení sbírky, pochování a očumění kytek a v klidu - je jim to šumák, pokud sázíte so suchého substrátu. Dramatický rozdíl jest tu na jaře, neb sice vše jest ze skleníku připraveno, leč pak se vlivem venkovního slunce, chladu a větru všechno zarazí a přikrčí a čeká pohromu. Ta nepřichází a tak nastane strašná růstová a květová exploze, nemající v jiných podmínkách obdoby. Kdo by v této nádherné euforii vymejšlel metody, jak co zarazit či urychlit, asi se hodně nadře a asi zbytečně.
2.A Kytky pěstovaný v bezpečí skleníku a zimovaný více méně přísně - sklep a pod a chladně
Pokud je sebemenší možnost maličko přitopit, pak si můžeme dovolit nechat kykty ,,dojít" až poměrně velmi dlouho a opravdu neblahé zimovací období zkrátit fakticky nejdéle na 2,5 měsíce - koncem listopadu do sklepa a v půlce února už na plac. Po vyřešení horečky ze slunce celá sbírka pomaličku a svorně a vyrovnaně spěje do vegetace a jen ti nejtvrdohlavější horský jižní kytky si budou v létě vymejšlet s růstovou stagnací a votravovat se snížením zálivky. Jinak pohoda a podzim jen o něco trnitější. Velmi bezpečná kultura vzhledem ku sklizni semen - nezahnívají zavadlé květy, hluché plody a tak. V porovnání s některými zde prezentovanými kytíky můžeme sice očekávat velmi slušný růst, kvetení, krásné vytrnění, ale tak strašlivou výzbroj, jak tu občas bývá k vidění, na tu se těšit asi nemusíme.
2,B Celoroční pobyt pod sklem či makrolonem
V náhledu dnešních zkušeností s kulturou jde buď o pěstitele velmi teplomilných rostlin, nebo ,,tatíka" ve smyslu toho, jak tomu slovu rozumí Míra Naxera. Druhá možnost jest , že jde o komerčního pěstitele. Třetí, že už je to tak velký, že majitel je línej to stěhovat ven, jinak nevím. Ale je takových ještě mnoho a nechť si každý po svém. I v takových podmínkách jsou vidět nádherné rostliny, ale jak říkám, šavle meče čekat netřeba, spíše krásně naparáděné parádně narostlé kakty mocně kvetoucí. Jsou skupiny rostlin, kterým to svědčí velice ( astra ve volné kultuře...no nevím, některé korky, mamilárky, turbiňáky atd - pochybuji velice, že by venku zkrásněly. Též v barvách si maluji volnou kulturu pachypodií, meláků, uebelmanek a podobných...Ale holt moje gusto to není, já všema dvaceti pro situaci1.B a nikdy jinak..... esli teda někdy ještě nějak. Omlovám se za délku příspěvku....

Mohlo by se zdát,že toto vcelku slušné počasí přeje dlouhodob.pobytu kaktusů venku.Stejně jsem přesvědčený,že rostliny nerostou jenom zatahují.I kdyby ještě někdo v této době zalil(mimo semenáčků)asi by se rostliny z nedostatku světla deformovaly.Já jsem naposledy zalil kolem 20.9.a teď jsem kontroloval substrát u větších zazim.rostlin a ještě neproschl úplně.U grusona vyrostl nějaký plevel,nechal jsem ho tam a ještě živoří,neuschl.Pokud by tyto rostliny byly ve stolech venku,tak velká vzduš.vlhkost a občasné deštivé počasí prodlouží vysychání substrátu.:

Přesně tak zalévám já do poloviny srpna kytky roní slzy a vosy to uklizej koncem září ulízím do skleníku který je plnej až ke dveřím takže se nedostanu dovnitř až najaře no a nejdéle do 19 března jsou zase venku nejlépe když jsou ještě raní mrazíky do mínus 8 stupnu vydrží všechny ovšem nesmějí se budit zálivkou ale počkat až si oto řeknou

Já teď žádám o důchod. V roce 1965-1969 jsem ráno vstal v 6,00 a stihnul rychlík na Liberc do školy v Děčíně - odjezd 6,20. Dnes jsem soukromník, ráno už nemůžu spát, ale vstanu v cca 6,45 a než se rozhýbu, tak se přepravím do práce v cca 8,30 (3,0 km autem) a později. No to samé praktikuji u katusů. Času dost. Samozřejmě se to projeví, kdy jdou ven nebo dovnitř. Hlavně aby nezmrzli nebo naopak se nespálili. Myslím, že pokusy pro nastartování květů na určitou dobu, kdy je navíc přenesu do jiného prostředí, jsou předem určeny k nezdaru, pokud se nerozhodnou sami. Pro gramatiky, používám rod životný, neb to tak cítím. Češtináři prominou. Pro výstavu vybírám kaktusy s poupaty a doufám, že se to povede nebo takové, které jsou atraktivní tělem.

Peri,
jsou to určitě M.bombicina, Echinomastus johnsonianus, Echinocereus lindsay, Ferocactus acanthodes, latispinus, fordii a u feráků to pozoruji vesměs u všech. Je to u mě vyzkoušeno. Jisté je, že těch kaktusů je povícero, ale všechny nevlastním, takže musí poreferovat někdo kdo má s nimi zkušenosti.

Co jsem zaslechl u svých známých kaktusářů tak je to hodně mamilárek, scleráků, mastusů i někteří echinocactusy. Pozoroval jsem to také u rebucek to kvetení je o dost menší. A jak je světlo, tak to poznáš, že to kvete o sto šest.

To Jiří Kolařík:
Moje opuncie už měsíc silně vraští, bez ohledu na deště. Zajímavé je, že mám dvě velké Opuntie imbricata. Zdroj - Ing. Richterová, 2 články z jedné rostliny. Jedna roste už 5 let na skalce, už 6 týdnů vraští, skoro lehá na zem. Druhá rostla až do letošního jara v netopeném skleníku ve velké nádobě. Vraštila až v listopadu, dorostla do dvojnásobné výšky, skoro metr. Protože už jí nádoba byla málo, šla na jaře do skalky, kus od té první. A zajímavé je, že vraští až v listopadu, jak byla zvyklá ve skleníku. Že by zvyk?
Jen pro upřesnění - obě jsou na skalce bez krytu ...

Zajímavá diskuse...
1. ti, co mají skleník, navíc vytápěný, si mohou dovolit zalévat dlouho do podzimu, třeba - je-li teplo ještě v říjnu (=letos), tak klidně zalejí...což je zcela jiný režim pěstování, než když vím, že je musím sklidit, protože by zmrzly...tedy - vyzrávání kytek, dostanou-li u mne poslední vodu koncem srpna, probíhá celé září, říjen a listopad. A nejde o to, aby byl substrát suchý, ale aby i kytky byly svraštělé, tedy proběhlo to, co v přírodě jako příprava na mrazíky... Už v době našeho brněnského symposia jsme prohlíželi moje kytky a zejm. opunciovité (krásně svraštělé) měly na sobě kapičky - sladké kapičky (Elisabeth ochutnala...) vyloučené/vypuzené rostlinou...takové kytky snesou lehce -10°C, podotýkám, že to jsou horské kytky, kde běžně mrzne...
2. světlo - mám kytky (co schovávám...,ale moc jich není) venku co nejdéle a je třeba si uvědomit, že v jejich domovině je mnohem světleji i v zimě! Některým kytkám nevadí tmavé zimování a kvetou třeba později (Notocactus, Gymnocalycium,...), ale ve sklepě nebude nikdy ani zlomek světla, co i v zimě ve skleníku...a pravokořenné Echinomastus (nebo roubované na echinocereusech) prostě už v únoru musí mít světlo...a ani ty nejrůznější Maihueniopsis...nekvetly dokud jsem je zimoval v šeru na chodbě...

horizontik napsal: Celkově s Vámi všemi souhlasím jen u té psychologie se trochu zastavím. U většiny kaktusů to samozřejmě platí, ale jsou i tací co bez světla přes zimu moc v sezóně nekvetou a nebo vůbec.

To je dobrá připomínka, které bys tam osobně zařadil?

Celkově s Vámi všemi souhlasím jen u té psychologie se trochu zastavím. U většiny kaktusů to samozřejmě platí, ale jsou i tací co bez světla přes zimu moc v sezóně nekvetou a nebo vůbec.

Jirka napsal: Myslím, že ponechání rostlin déle venku vůbec nesouvisí se zaléváním, jak píše Peri. Kdybych je poléval ještě v říjnu či listopadu a čekal, až vyschnou,, mohl bych je rovnou vyhodit. Jedná se spíše o to maximálně využít denního světla a povětrnostních podmínek k "vyzrávání" a otužování rostlin,protože to rostliny pro dlouhodobější pobyt ve tmě a chladu potřebují.

Já jsem to nenapsal zrovna nejšťastněji,myšlenka měla být ta, že pokud jsou kytky zasušené již od září, tak v podstatě jim to je už jedno a mohou koncem října jít do sklepa bez obav.Ale někteří zalévají i v říjnu a tam už problémy mohou nastat.Takto to asi mělo být.Nevím, osobně se mi zdá,že včas připravené kytky jsou i na konci října dostatečně vyzrálé pro zimování a delší pobyt venku už není pro vše možné paušálně doporučit-už pro různé zde citované problémy.Faktem ale je, že moje rostliny mají přes zimu světlo, i když jsou dole v garáži a dílně a to může celkový pohled zase zkreslovat.

Myslím, že ponechání rostlin déle venku vůbec nesouvisí se zaléváním, jak píše Peri. Kdybych je poléval ještě v říjnu či listopadu a čekal, až vyschnou,, mohl bych je rovnou vyhodit. Jedná se spíše o to maximálně využít denního světla a povětrnostních podmínek k "vyzrávání" a otužování rostlin,protože to rostliny pro dlouhodobější pobyt ve tmě a chladu potřebují.
Ještě k tomu jarnímu kvetení - některé rody, pokud jsou ve tmě a zimě, tak se nehnou a začnou strkat poupata, až je vytáhnu na světlo boží.Třeba mastusy. No a pak jsou rostliny, které květou v určitou dobu a je jim jedno, zda je tma a zima nebo světlo a teplo. Mezi ně patří u mě ty malé mamillárky typu lasiacantha, gasseriana. Jakmile zacítí příchod jara, což bývá koncem února, tak to začínají rozbalovat, ještě když je mám ve sklepě. Takže je možné Jaro, že ta svoje mamillárky na tu výstavu kvetoucí prostě nedostaneš.

Jara napsal: Pro nejenom Periho.Kéž by jsi měl pravdu s oddálením kvetení pokud jsou rostliny dříve zazimovány.Kolikátý rok bych dal rád na výstavu kolekci Mammill.ale každoročně se mně na verandě brzy probudí a ve skleníku odkvetou dřív než začne naše výstava.Letos je zkusím dát do pařeniš.stolů,tak snad si dají říct.

No přál bych ti, aby se to povedlo,ale netvrdím, že to funguje pokaždý,pouze mám vypozorovaný,že občas jo.Jinak vím, o čem mluvíš,asi každý, kdo vystavuje chce dát kytky pokud možno kvetoucí a jako na potvoru to odkvete pouze o týden dříve.Asi by to chtělo založit téma"Jak zdárně na výstavu kytky ku květu načasovati".Ale teď vážně-kvetení by určitě oddálilo i ponechání mamill.venku, skleník to urychlí vždycky.A záleží určitě i na druzích, koneckonců jsou zde i mamillariofilové, kteří by v tomhle punktu poradili mnohem fundovaněji.