Téma:

Paráda, mám to podobně, u zdi je míň světla, tam se výborně daří třeba gymna, echinopsis a semenáčky ...

Mausovo 1B ,ale s maximálním přísunem světla.

Zkusil jsem všechny metody dle Mause mimo 2b (na vytápěný skleník nemám). Souhlasím, nakonec jsem skončil u 2a, považuji ji za optimální. Pokud jde o vytrňování, záleží na vzdálenosti od skla a způsobu pěstování. Pokud nestíníte skleník, udržujete skla čistá a dopřejete rostlinám prostor pro kořeny, vzduch a výživu, trní jak zběsilé. Měl jsem možnost pár celoročních skleníků vidět a trny někdy mohl kaktouskům závidět i dikobraz ...

Mausi, pěkně si to napsal. Naprosto souhlasím a tu větu o tatících si budu pamatovat. Je přesná
Pokud bych mohl volit některou z tvých variant jako optimální, volil bych něco mezi 1. A a 1. B, rozdíl je jen v tom zimování, kdy podle mě jednodušší a levnější a skoro ideální je světlá nevytápěná místnost. Bohužel ji nemám, tak používám tmavou kotelnu, kde je většinou (hodně) teplo. Rostlinám to nevadí.

Ještě něco pro ty, kteří pospíchali a už mají uklizeno:
www.novinky.cz/domaci/284342-dalsich-tricet-dni-bude-teplotne-nadprumernych.html

Dovolím si tě pozvat na návštěvu na jaře abysi zmněnil názor o astro ve volné kultuře rostou do krásy zrovna jako jiné kaktusy a mají i jiné schopnosti kupříkladu použít na roubování a to těch nejtěších rostlin

Obecně mám odpozorováno za těch x let dvě růstové periody - za normálních okolností, existují frajeři, kteří nějak dokázali rozdělené sloučit a já nevím, esli to chtěli. V každým případě se věci dějí jinak , jsou - li kytíci venku, či jsou - li celoročně pod střechou a v pohodlíčku. Tedy :
1.A Kytky pěstované venku a zimované ,,sportovně" (velmi chladně a jedno zda světle či tmavě)
V drtivé většině dělený vegetační cyklus. ¨vegetace začíná velmi brzy po ,,vynesení na světlo bóží" a záhy žmudraj o vodu a krmení a vůbec. Velmi bouřlivý růst a masivní nástup popat a květů prakticky v celé sbírce kromě striktně pozdních rostlin, během pár týdnů celá sbírka expozicehodná a v plné kráse. Což pozvolna se rozplývá v nárocích jednotlivých rostlin a zhruba do začátlu léta trvá leč jako celek. Pak už se značně liší nároky jednostlivých pěstitelských skupin, jižani se hrnou k letnímu odpočinku, seveřani v klidu veghetují, čilenci se chystají kvést a tak.Po přechodu největších červencových veder, jsou - li jaká, začínají kytíci zakládat,,na sádlo" a spíš než růst sledujeme masivní tvorbu trnů, pokud bychom mohli nahlédnout do květníků, tedy totéž se zřejmě děje dole. Přírůstky hmoty již minimální, leč do plodů vše, co se nasaje a tudíž dobré maličko nakojit. Se zářím ať lejete či hnojíte, růstu nedocílíte, jen se tolik nesesycháme, že. Zatahování před zimou trvá těmto rostlinám déle a jest se tomu přizpůsobit.
1.B. Kytíci po sportovnu venku a zimováni v topeném pohodlí světlého skleníku
Řekl bych asi optimální varianta chovu, neb venku mohou býti až ad limitum a nastavením prvotních teplot ve skleníku blízko ku předešlým venkovním vlatně nedoznají žádných změn, vody nemaje nemohou reagovati na snížený přísun světla a vyvětrat snad umíme všichni, takže pohoda džez. Zima jest ideální čas na přesazení sbírky, pochování a očumění kytek a v klidu - je jim to šumák, pokud sázíte so suchého substrátu. Dramatický rozdíl jest tu na jaře, neb sice vše jest ze skleníku připraveno, leč pak se vlivem venkovního slunce, chladu a větru všechno zarazí a přikrčí a čeká pohromu. Ta nepřichází a tak nastane strašná růstová a květová exploze, nemající v jiných podmínkách obdoby. Kdo by v této nádherné euforii vymejšlel metody, jak co zarazit či urychlit, asi se hodně nadře a asi zbytečně.
2.A Kytky pěstovaný v bezpečí skleníku a zimovaný více méně přísně - sklep a pod a chladně
Pokud je sebemenší možnost maličko přitopit, pak si můžeme dovolit nechat kykty ,,dojít" až poměrně velmi dlouho a opravdu neblahé zimovací období zkrátit fakticky nejdéle na 2,5 měsíce - koncem listopadu do sklepa a v půlce února už na plac. Po vyřešení horečky ze slunce celá sbírka pomaličku a svorně a vyrovnaně spěje do vegetace a jen ti nejtvrdohlavější horský jižní kytky si budou v létě vymejšlet s růstovou stagnací a votravovat se snížením zálivky. Jinak pohoda a podzim jen o něco trnitější. Velmi bezpečná kultura vzhledem ku sklizni semen - nezahnívají zavadlé květy, hluché plody a tak. V porovnání s některými zde prezentovanými kytíky můžeme sice očekávat velmi slušný růst, kvetení, krásné vytrnění, ale tak strašlivou výzbroj, jak tu občas bývá k vidění, na tu se těšit asi nemusíme.
2,B Celoroční pobyt pod sklem či makrolonem
V náhledu dnešních zkušeností s kulturou jde buď o pěstitele velmi teplomilných rostlin, nebo ,,tatíka" ve smyslu toho, jak tomu slovu rozumí Míra Naxera. Druhá možnost jest , že jde o komerčního pěstitele. Třetí, že už je to tak velký, že majitel je línej to stěhovat ven, jinak nevím. Ale je takových ještě mnoho a nechť si každý po svém. I v takových podmínkách jsou vidět nádherné rostliny, ale jak říkám, šavle meče čekat netřeba, spíše krásně naparáděné parádně narostlé kakty mocně kvetoucí. Jsou skupiny rostlin, kterým to svědčí velice ( astra ve volné kultuře...no nevím, některé korky, mamilárky, turbiňáky atd - pochybuji velice, že by venku zkrásněly. Též v barvách si maluji volnou kulturu pachypodií, meláků, uebelmanek a podobných...Ale holt moje gusto to není, já všema dvaceti pro situaci1.B a nikdy jinak..... esli teda někdy ještě nějak. Omlovám se za délku příspěvku....

Mohlo by se zdát,že toto vcelku slušné počasí přeje dlouhodob.pobytu kaktusů venku.Stejně jsem přesvědčený,že rostliny nerostou jenom zatahují.I kdyby ještě někdo v této době zalil(mimo semenáčků)asi by se rostliny z nedostatku světla deformovaly.Já jsem naposledy zalil kolem 20.9.a teď jsem kontroloval substrát u větších zazim.rostlin a ještě neproschl úplně.U grusona vyrostl nějaký plevel,nechal jsem ho tam a ještě živoří,neuschl.Pokud by tyto rostliny byly ve stolech venku,tak velká vzduš.vlhkost a občasné deštivé počasí prodlouží vysychání substrátu.:

Přesně tak zalévám já do poloviny srpna kytky roní slzy a vosy to uklizej koncem září ulízím do skleníku který je plnej až ke dveřím takže se nedostanu dovnitř až najaře no a nejdéle do 19 března jsou zase venku nejlépe když jsou ještě raní mrazíky do mínus 8 stupnu vydrží všechny ovšem nesmějí se budit zálivkou ale počkat až si oto řeknou

Já teď žádám o důchod. V roce 1965-1969 jsem ráno vstal v 6,00 a stihnul rychlík na Liberc do školy v Děčíně - odjezd 6,20. Dnes jsem soukromník, ráno už nemůžu spát, ale vstanu v cca 6,45 a než se rozhýbu, tak se přepravím do práce v cca 8,30 (3,0 km autem) a později. No to samé praktikuji u katusů. Času dost. Samozřejmě se to projeví, kdy jdou ven nebo dovnitř. Hlavně aby nezmrzli nebo naopak se nespálili. Myslím, že pokusy pro nastartování květů na určitou dobu, kdy je navíc přenesu do jiného prostředí, jsou předem určeny k nezdaru, pokud se nerozhodnou sami. Pro gramatiky, používám rod životný, neb to tak cítím. Češtináři prominou. Pro výstavu vybírám kaktusy s poupaty a doufám, že se to povede nebo takové, které jsou atraktivní tělem.

Peri,
jsou to určitě M.bombicina, Echinomastus johnsonianus, Echinocereus lindsay, Ferocactus acanthodes, latispinus, fordii a u feráků to pozoruji vesměs u všech. Je to u mě vyzkoušeno. Jisté je, že těch kaktusů je povícero, ale všechny nevlastním, takže musí poreferovat někdo kdo má s nimi zkušenosti.

Co jsem zaslechl u svých známých kaktusářů tak je to hodně mamilárek, scleráků, mastusů i někteří echinocactusy. Pozoroval jsem to také u rebucek to kvetení je o dost menší. A jak je světlo, tak to poznáš, že to kvete o sto šest.

To Jiří Kolařík:
Moje opuncie už měsíc silně vraští, bez ohledu na deště. Zajímavé je, že mám dvě velké Opuntie imbricata. Zdroj - Ing. Richterová, 2 články z jedné rostliny. Jedna roste už 5 let na skalce, už 6 týdnů vraští, skoro lehá na zem. Druhá rostla až do letošního jara v netopeném skleníku ve velké nádobě. Vraštila až v listopadu, dorostla do dvojnásobné výšky, skoro metr. Protože už jí nádoba byla málo, šla na jaře do skalky, kus od té první. A zajímavé je, že vraští až v listopadu, jak byla zvyklá ve skleníku. Že by zvyk?
Jen pro upřesnění - obě jsou na skalce bez krytu ...

Zajímavá diskuse...
1. ti, co mají skleník, navíc vytápěný, si mohou dovolit zalévat dlouho do podzimu, třeba - je-li teplo ještě v říjnu (=letos), tak klidně zalejí...což je zcela jiný režim pěstování, než když vím, že je musím sklidit, protože by zmrzly...tedy - vyzrávání kytek, dostanou-li u mne poslední vodu koncem srpna, probíhá celé září, říjen a listopad. A nejde o to, aby byl substrát suchý, ale aby i kytky byly svraštělé, tedy proběhlo to, co v přírodě jako příprava na mrazíky... Už v době našeho brněnského symposia jsme prohlíželi moje kytky a zejm. opunciovité (krásně svraštělé) měly na sobě kapičky - sladké kapičky (Elisabeth ochutnala...) vyloučené/vypuzené rostlinou...takové kytky snesou lehce -10°C, podotýkám, že to jsou horské kytky, kde běžně mrzne...
2. světlo - mám kytky (co schovávám...,ale moc jich není) venku co nejdéle a je třeba si uvědomit, že v jejich domovině je mnohem světleji i v zimě! Některým kytkám nevadí tmavé zimování a kvetou třeba později (Notocactus, Gymnocalycium,...), ale ve sklepě nebude nikdy ani zlomek světla, co i v zimě ve skleníku...a pravokořenné Echinomastus (nebo roubované na echinocereusech) prostě už v únoru musí mít světlo...a ani ty nejrůznější Maihueniopsis...nekvetly dokud jsem je zimoval v šeru na chodbě...

horizontik napsal: Celkově s Vámi všemi souhlasím jen u té psychologie se trochu zastavím. U většiny kaktusů to samozřejmě platí, ale jsou i tací co bez světla přes zimu moc v sezóně nekvetou a nebo vůbec.

To je dobrá připomínka, které bys tam osobně zařadil?

Celkově s Vámi všemi souhlasím jen u té psychologie se trochu zastavím. U většiny kaktusů to samozřejmě platí, ale jsou i tací co bez světla přes zimu moc v sezóně nekvetou a nebo vůbec.

Jirka napsal: Myslím, že ponechání rostlin déle venku vůbec nesouvisí se zaléváním, jak píše Peri. Kdybych je poléval ještě v říjnu či listopadu a čekal, až vyschnou,, mohl bych je rovnou vyhodit. Jedná se spíše o to maximálně využít denního světla a povětrnostních podmínek k "vyzrávání" a otužování rostlin,protože to rostliny pro dlouhodobější pobyt ve tmě a chladu potřebují.

Já jsem to nenapsal zrovna nejšťastněji,myšlenka měla být ta, že pokud jsou kytky zasušené již od září, tak v podstatě jim to je už jedno a mohou koncem října jít do sklepa bez obav.Ale někteří zalévají i v říjnu a tam už problémy mohou nastat.Takto to asi mělo být.Nevím, osobně se mi zdá,že včas připravené kytky jsou i na konci října dostatečně vyzrálé pro zimování a delší pobyt venku už není pro vše možné paušálně doporučit-už pro různé zde citované problémy.Faktem ale je, že moje rostliny mají přes zimu světlo, i když jsou dole v garáži a dílně a to může celkový pohled zase zkreslovat.

Myslím, že ponechání rostlin déle venku vůbec nesouvisí se zaléváním, jak píše Peri. Kdybych je poléval ještě v říjnu či listopadu a čekal, až vyschnou,, mohl bych je rovnou vyhodit. Jedná se spíše o to maximálně využít denního světla a povětrnostních podmínek k "vyzrávání" a otužování rostlin,protože to rostliny pro dlouhodobější pobyt ve tmě a chladu potřebují.
Ještě k tomu jarnímu kvetení - některé rody, pokud jsou ve tmě a zimě, tak se nehnou a začnou strkat poupata, až je vytáhnu na světlo boží.Třeba mastusy. No a pak jsou rostliny, které květou v určitou dobu a je jim jedno, zda je tma a zima nebo světlo a teplo. Mezi ně patří u mě ty malé mamillárky typu lasiacantha, gasseriana. Jakmile zacítí příchod jara, což bývá koncem února, tak to začínají rozbalovat, ještě když je mám ve sklepě. Takže je možné Jaro, že ta svoje mamillárky na tu výstavu kvetoucí prostě nedostaneš.

Jara napsal: Pro nejenom Periho.Kéž by jsi měl pravdu s oddálením kvetení pokud jsou rostliny dříve zazimovány.Kolikátý rok bych dal rád na výstavu kolekci Mammill.ale každoročně se mně na verandě brzy probudí a ve skleníku odkvetou dřív než začne naše výstava.Letos je zkusím dát do pařeniš.stolů,tak snad si dají říct.

No přál bych ti, aby se to povedlo,ale netvrdím, že to funguje pokaždý,pouze mám vypozorovaný,že občas jo.Jinak vím, o čem mluvíš,asi každý, kdo vystavuje chce dát kytky pokud možno kvetoucí a jako na potvoru to odkvete pouze o týden dříve.Asi by to chtělo založit téma"Jak zdárně na výstavu kytky ku květu načasovati".Ale teď vážně-kvetení by určitě oddálilo i ponechání mamill.venku, skleník to urychlí vždycky.A záleží určitě i na druzích, koneckonců jsou zde i mamillariofilové, kteří by v tomhle punktu poradili mnohem fundovaněji.

Jara napsal: Pro nejenom Periho.Kéž by jsi měl pravdu s oddálením kvetení pokud jsou rostliny dříve zazimovány.Kolikátý rok bych dal rád na výstavu kolekci Mammill.ale každoročně se mně na verandě brzy probudí a ve skleníku odkvetou dřív než začne naše výstava.Letos je zkusím dát do pařeniš.stolů,tak snad si dají říct.

Třeba by pomohlo je při zimování držet ve tmě a později je vytáhnout ven. Příští rok potřebuji oddálit sulky, tak zkusím experimentovat

Pro nejenom Periho.Kéž by jsi měl pravdu s oddálením kvetení pokud jsou rostliny dříve zazimovány.Kolikátý rok bych dal rád na výstavu kolekci Mammill.ale každoročně se mně na verandě brzy probudí a ve skleníku odkvetou dřív než začne naše výstava.Letos je zkusím dát do pařeniš.stolů,tak snad si dají říct.

morče napsal: Ale docela by mě zajímalo, jak zimuje kolega HonzaC určitě by to bylo zajímavý, když říká, že bys me ho poslaly k psychiatrovi . :

Přijel jsem z večerní směny v masérně a těším se do postele, ale pokud to fakt chcete vědět, zítra napíšu. Ale nejedná se o zimování, to mám vyřešený klasicky ve sklepě. Část kaktusů tam jde zhruba při denních teplotách kolem 2 - 3°C a nočních cca kolem nuly (noťáky, gymna, matukány, parodie, mamilárky apod.), ale pak mám ty "superodolné" lobívie, rebucky, echinocereusy atd. a ty se stěhují až při celodenních mrazech s nočními minimy klidně kolem -7°C. Spíš jde o celkové pěstování, jak kaktusy vycvičit, aby jim to nevadilo. V tom mám obavy , aby pak na mě někdo neposlal Chocholouška, případně policajty skrz domácí násilí.

Vcelku zajímavá debata,ale jak jsem již psal, stejně si to každej udělá po svým a to je nakonec dobře, neb každý svého štěstí strůjcem.Jen taková malá poznámka-on ten termín zazimování dost souvisí s tím, jak kdo kytky poslední měsíc vedl.Pokud byly zasušované již od konce září, tak si pochopitelně můžu dovolit frknout je do sklepa bez obav z nějakýho dalšího růstu či etiolizace nebo je teda ještě nechám trochu potrápit venku a taky se nic dít nebude, a to doslova.Pokud je budu ještě v polou října zalívat, no tak to asi tak rychle do sklepa nepůjde a logicky ty rostliny budou vykazovat nějaké známky růstu.Jestli je to dobře či špatně,nevím, neshledávám u rostlin zazimovaných v rozmezí měsíce pražádných rozdílů ani v otrnění, ani ve schopnosti kvetení, maximálně že se příští rok to kvetení třeba oddálí.Ten psychologický aspekt je nepopiratelný,taky to tady někdo napsal.

Filip Jelínek napsal:

morče napsal: "Filip Jelínek" Já bych tebou to neřešil..

morče, zima na krku, kaktusy už mířej na zimoviště a večery sou dlouhý, tak si jen tak přemejšlim a píšu.

Řešit nedejbože nic nechci a už vůbec nechci prosazovat svý názory.
Prostě mě jen baví se nad věcma logicky zamyslet, což vůbec neznamená, že nutně musim uvažovat správně, ale od toho je diskuse. Ta nás nutí vidět věci z různých úhlů a nakonec každej si něco odnese ...

Tak to tě chválím, a prosazovat své názory též nehodlám, ale diskutovat se musí. A též mám názor, ať každý přihlédne svým podmínkám a svým možnostem a slepě nekopíruje druhý.spoz.morče.
Ale docela by mě zajímalo, jak zimuje kolega HonzaC určitě by to bylo zajímavý, když říká, že bys me ho poslaly k psychiatrovi . :

Ono se hodně mluví o podmínkách, jaké mají kaktusy koncem sezóny na různých typech letních stanovišť. Ale jde taky o to, na jaký druh zimoviště se chystají. Ne každý máme k dispozici prostorný, suchý a světlý sklep s teplotou kolem 8°C. Někdy je zimoviště - no, řekněme nic moc (špatná teplota, vysoká vlhkost, nedostatek světla či prostoru - a ještě jsme za ně vděční, jen díky němu kaktusaříme ...). Dlouhý pobyt na něm pak zahubí víc kaktusů, než nepohoda v listopadu či březnu. Třeba u mě to byl jeden z hlavních argumentů při pokusech prodloužit pobyt ve skleníku. A musím říci, že ztráty se při zkrácení zimování na cca 4 - 4,5 měsíce hodně snížily.
Ale abych si neodporoval a nevybízel k nepředloženostem - šlo vesměs o odolné druhy v nevytápěném, ale na podzim dobře utěsněném skleníku u zdi, navíc pár metrů od zimoviště ve vedlejší místnosti. A rekordy? Nejpozději jsem uklízel v polovině prosince, nejdříve vynášel v polovině března. To tolik nepálí sluníčko a nejsou takové škody u choulostivců ...

morče napsal: "Filip Jelínek" Já bych tebou to neřešil..

morče, zima na krku, kaktusy už mířej na zimoviště a večery sou dlouhý, tak si jen tak přemejšlim a píšu.

Řešit nedejbože nic nechci a už vůbec nechci prosazovat svý názory.
Prostě mě jen baví se nad věcma logicky zamyslet, což vůbec neznamená, že nutně musim uvažovat správně, ale od toho je diskuse. Ta nás nutí vidět věci z různých úhlů a nakonec každej si něco odnese ...

Filip Jelínek napsal: Přátelé ale víte co je zajímavý? Že tu hodně diskutujeme z hlediska toho co je lepší, jestli zima, nebo teplo, dřív nebo pozdějc, ale co je dobrý si uvědomit je rozměr toho o čem se tu bavíme.
A ten je dejme tomu 2-3 týdny pobytu na světle mimo vegetační období navíc (a toho světla ještě průběžně ubývá).

Myslíte si, že dvoutýdení dovolená v sychravym podzimu může způsobit, že třeba Jirka má pěkně vytrněný kytky (což má )?
Já o tom silně pochybuju, spíš si myslim, že to je tim, že má vychytanou kulturu ve svých podmínkách a cit pro kytky, což mě přijde jako výrazně uvěřitelnější.

Vono totiž, když se nad tim zamyslíte, tak do důsledku vzato by lidi, který mají vytápěný skleníky měli tímto mět třeba eště lepší kytky, protože tam mají ty kytky světlo furt, neníliž pravda...
A máte pocit, že to tak je? Já teda ne.

Což mě vede k doměnce, že to je spíš taková psychologická věc pro nás pěstitele, co chtěj mět jistotu, že kytkám dopřáli to nejlepší, nehledě na to co si o tom ty kytky myslej ...

"Filip Jelínek" Já bych tebou to neřešil, máš kaktusy krásný a kytky tě mají rády proto je tvá sbírka krásná.

A to že někdo dává kytky později na zimoviště, tady nejde o světlo ani o tmu ale chladno, a už to tady zaznělo, záleží na umístění sbírky na zimu. A každý nemá skleník vytápěný tam mají jiné podmínky než ve sklepích či kde všude to mámě. Já osobně pěstuji podle sebe a podle svých možností, ale rád si přečtu i jiné názory od druhých o tom ta debata je ne. Já osobně sem schoval gymna.těm teplo néva ve sklepu mám 12-14 stup. Cel. Lobiviim tahle teplota nešmakuje, mají račí nižší ale venku je teplo, a ve slepu to neklesá, až při větších mrazech to klesne na míň .s poz.morče.

Přátelé ale víte co je zajímavý? Že tu hodně diskutujeme z hlediska toho co je lepší, jestli zima, nebo teplo, dřív nebo pozdějc, ale co je dobrý si uvědomit je rozměr toho o čem se tu bavíme.
A ten je dejme tomu 2-3 týdny pobytu na světle mimo vegetační období navíc (a toho světla ještě průběžně ubývá).

Myslíte si, že dvoutýdení dovolená v sychravym podzimu může způsobit, že třeba Jirka má pěkně vytrněný kytky (což má )?
Já o tom silně pochybuju, spíš si myslim, že to je tim, že má vychytanou kulturu ve svých podmínkách a cit pro kytky, což mě přijde jako výrazně uvěřitelnější.

Vono totiž, když se nad tim zamyslíte, tak do důsledku vzato by lidi, který mají vytápěný skleníky měli tímto mět třeba eště lepší kytky, protože tam mají ty kytky světlo furt, neníliž pravda...
A máte pocit, že to tak je? Já teda ne.

Což mě vede k doměnce, že to je spíš taková psychologická věc pro nás pěstitele, co chtěj mět jistotu, že kytkám dopřáli to nejlepší, nehledě na to co si o tom ty kytky myslej ...

cykas napsal: Jirko, asi tak bych to viděl. Alespoň nějaký zastánce .
Na druhou stranu, a to nechci nikoho urážet, ty tvoje kaktusy podle způsobu pěstování vypadají (myslím hodně dobře vypadají)

Neboj, těch zastánců je víc. Já taky, když si mám vybrat, kterému z možných stresů kaktusy vystavit, zda nedostatku světla nebo nízkým teplotám, volím jednoznačně nízké teploty. Však toho světla u nás mají málo, tak proč jim ještě tu trošku brát. Na zimu jsou většinou zvyklý. Ale jak už tu bylo několikrát napsáno, je to o osobních preferencích, o pěstovaných rodech a druzích, o celkovém způsobu pěstování (kdybych vám popsal ten svůj, tak mě pošlete k psychiatrovi ) a o spoustě dalších věcí.

Jirka napsal: Je to všechno věc názoru o způsobu pěstování, nemá tady smysl, aby jeden druhého přesvědčoval, že to jeho je to nejlepší. To, že do otevřených pařenišť Farraelovi zatéká, to je v tomto období špatné a chtělo by to vychytat. Ale to je z toho špatného dle mého nazoru asi tak všechno. Je dobré mít kytky v tomto počasí ještě venku, zároveň je dobré je mít již v bedýnkách či přepravkách. Nevím, jak u ostatních, ale některým rostlinám ještě dorůstají trny /hexiky, fosuláče a některé další/. Nedokáži si představit, že by ještě rostly či vytrňovaly ve sklepě při žárovce, Farraeli. Myslím Josefe, že na zazimování rostlin ve sklepích je ta půlka listopadu ve všech oblastech pro kytky pěstované v pařeništích vyhovující.

Jirko, asi tak bych to viděl. Alespoň nějaký zastánce .
Na druhou stranu, a to nechci nikoho urážet, ty tvoje kaktusy podle způsobu pěstování vypadají (myslím hodně dobře vypadají)

Jara napsal:

Na verandě kde zimuji mám dva raiátory a jeli potřeba nebo budeli potřeba mohu přitopit.Popřípadě otevřít okno a za pěkného počasí větrat.

Tak to já mám vyřešené podobně,akorád ty bedny musím natahat do třetího patra.
Uložím kaktusy do přepravek a naskládám do lodžie která je prosklená .Protože bydlím v třetím patře tak přízemní mrazíky nehrozí ani dlohodobé mrazy okolo 5 stupnů mi nevadí protože s panelového domu je přirozený únik tepla i když je zateplený.Jedno okno je neustále otevřené (více či méně pokud svítí slunce otevíram více oken).Dostaví li se silnější mrazy okna zavíram a vytápím z bytu tak ,že jen pootevřu balkonové dveře.
Tady foto jak to mám.

Pokud jsou rostliny ve skleníku byť i bez topení,tak i při náhlé změně by se to dalo zachránit.Pokud jsou jenom volně pod přístřeškem bylo by to horší.Co,ale dá dnešní počasí u nás kaktusům?Od noci leje,velká vzdušná vlhkost a teplota+7°C.Na verandě kde zimuji mám dva raiátory a jeli potřeba nebo budeli potřeba mohu přitopit.Popřípadě otevřít okno a za pěkného počasí větrat.