Téma:

Takové malé silvestrovské pikýrováníčko...

Jara napsal:

Radek B. napsal: Ne všude zimují, někde otužují.....
centraltexasgardening.wordpress.com/2010/02/26/a-rare-snow-garden-in-austin-tx/

Ten gruson to snad ani nemůže přežít. Snad jenom zázrakem.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Spíš bych se o něj nebál, stejně jako ten pěstitel, co to fotil a který to komentuje slovy: " OK, vy lidé dále na sever se můžete smát a říkat " to není sníh ! " ... Ale v Austinu, jen zřídka vidíme tuhle bílou věc, natož aby vydržela i na jeden den. Našim zahradám to ale dává zcela novou perspektivu ... a přidává trochu zimní krásy do naší bezútěšné zimní krajiny ... " V průvodním textu se dále píše, že napadly 1 až 2 palce sněhu a že to šel hned vyfotit, protože po docela dlouhou dobu zase nic podobného neuvidí ... a píše, že se o kytičky nebojí. ... Z padajících velkých a vlhkých vloček se dá usuzovat, že bylo nad nulou a teprve v noci poklesly teploty až pod bod mrazu ... takže spíš lehký noční mrazík ...
Co se týče tolerance mrazu u Echinocactus grusonii - tak lze dohledat, že pro bezpečné pěstování je potřeba lehká ochrana proti mrazu, ale že toleruje občasné lehké mrazy. Viz tento odkaz:
cactus-art.biz/schede/ECHINOCACTUS/Echinocactus_grusonii/Echinocactus_grusonii/Echinocactus_grusonii.htm
Protože ty kytičky pěstuje venku a ne ve skleníku, tak budou asi otužilé a budou mít dobře vyzrálá pletiva
Osobně souhasím s tím pěstitelem, že to těm kytičkám dává zcela novou perspektivu a novou krásu ... a přitom postačí necelých 5 cm sněhu, co vydrží jeden den a k tomu noční mrazík, který neublíží ...

Když vidím z okna tenhle obrázek, tak vím, že je vše jak má být.

Od dvouročáků Výsev koncem zim a nechám po výsevu (dost řídkém) celou sezónu tak jak jsou. Na zimu se přestěhují na chodbu a v předjaří přesazené. No a tak potom druhou zimu už dostávají "kapky"

miro napsal: Jedná sa o semenáčky Lobivia, Mediolobivia, Trichocereus a jsou v suchu a nasucho. Schoval jsem je když šlo pod 0°C v prosinci, ale jak se takhle oteplí kolem Vánoc, vždy to strčím na balkón. Je jim tam dobře a Lobivia jsou dokonce v růstu. Zůstanou tam až zase poklesne teplota pod nulu. Orientace je na západ, sluníčko když se ukáže mají po obědě na chvilku. Nenaprší do nich, mají čerstvo luftované prostředí kde se nebojím vzdušné vlhkosti. Teplota na třetím poschodí není to co dva metry nad zemí. Nehrozí jim "zatečení" studeného vzduchu. Teplotu měřím venku meteorologickým teploměrem pro minimum a pro maximum (teda dva teploměry, ne ten co se ale jako Min-Max prodává, ale to co se používá v meteorologii). Na nalezištích taktéž normálně klesá teplota těsně nad nulu a semenáčky jsou schované ve štěrku a v podrostu. Ano, mají po dobu dne víc světla a sluníčka, ale to už jim nedokážu zařídit. Tohle otužování má za následek pomalejší růst, ale kompaktnější tvary a ostny jsou větší a pevnější a přežije jenom silný jedinec. Když dojdou mrazíky, semenáčky strčím domu a čekám jak bude a když to jde, šup ven. Tohle si ale může lajznout jen ten, kdo je u nich doma a v den kdy jsem doma, protože zména počasí v zimě přichází často velice až převelice rychle.

Když tak koukám na ty vesměs horské rody (Lobivia, Mediolobivia, Trichocereus) ... tak jim to za těch popsaných podmínek může asi docela prospívat ... Ještě Miro prosím řekni od jakého stáří ty semenáčky takhle větráš ... ???

Radek B. napsal: Ne všude zimují, někde otužují.....
centraltexasgardening.wordpress.com/2010/02/26/a-rare-snow-garden-in-austin-tx/

Ten gruson to snad ani nemůže přežít. Snad jenom zázrakem.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

člověče Radku to bych měl asi infarkt z čekání jak to zjara dopadne.

Ne všude zimují, někde otužují.....
centraltexasgardening.wordpress.com/2010/02/26/a-rare-snow-garden-in-austin-tx/

Jen si prosím zkouším vložit menší rozměr a velikost fotky - na a do tohoto tématu protože pěkně hajá v kotelně (teď 21° a až bude mrznout tak cca 18°.
Včera se líbil i ivourbanovi jak pěkně chrupkal.

Naaranžovat fotku a tvrdit, že to tak je a bude, to dovede každej(a zrovna může svítit sluníčko a přitom tlačit teploměr na -15°C). Tak že fotkou nic nedokážeš. Lze pro mnoho rostlin vytvořit podmínky ale základem je tvrdé pěstování po celý rok, vyzrálé pletivo, sucho na kořenech a skutečně dobrý kryt proti dešti, sněhu a větru. No a dopřát jim co nejvíce i toho zimního sluníčka. A hlavně co je potřeba, je výběr rostlin do takového pěstování. Pokud chce někdo svůj konec sezony jako pojem zrušit, musí počítat s tím, že ne všechny rostliny daného "vrhu" přežijí. Slabý jedinmec ani v přírodě nepřežije. Už při hledání rostlin je nutno hledat podle podmínek kde v přírodě rostou, kde je jejich hlavní místo rozšíření. Pokud pojedu v teplém mexiku, nebudu ani uvažovat o chladném uložení na zimu. Ale když jedete v kytkách z lokalit, kde je i velkou částí roku chlad - ne přímo mráz, máte co vybrat. A kdo má čas tak ať začne také experimentovat. Ale ne s jednou rostlinou a potom psát, že to je ptákovina. Udělejte si výsev dobré tisícky semen něčeho tvrdšího (a nemusí to být zrovna na pokusničení s polním číslem) a začněte s přirozenou selekcí. Nemějte strach, že vás to vytlačí z bytu a balkóna. Použijte semínka, které v případě nezdaru oželíte, ale nevzdávejte. Prodlužte si sezónu co nejvíc. Na jedné přednášce mám pře mnoha lety ukazoval přednášejíci mamilárky a astra, jak jsou zamznuté v ledu a tak se muselo čekat na další focení až sluníčko led roztopí. To znamenalo, že i kořeny neměli sucho. Já to potom s mamilárkama a astrama a ledem neprovéřoval, ale jsou kaktusáři co tvrdí, že i astra přežijí velké a dlouhé mrazíky, pokud mají sucho na nohách. Tuhle odvahu na experiment jsem zatím neměl. Ale mnohé jihoamerické druhy z vysokých poloh a nebo z lokalit Patagónie klidně.

Já bych řekl, že to může pro srandu i udělat. No a co pak?

no Miro nevím jestli nás tu nějak nelakuješ, ještě jsi sem nedal ani jednu fotku. Stačí třeba z mobilu.

Já to myslel jako legraci s ohledem na vývoj počasí. Ale je pravda, že v chodbě v paneláku mám ve starém kameninovém hrnci opuncii, ke které jsem zapíchnul takové mrzáky z pikýrování gymen (sakra snad se toho nechytne politik Krása). Bylo to všechno přes rok venku bez ochrany. Kupodivu těm gymnům to vůbec nevadilo. Pak na chodbě začala opuncie obrážet, tak jsem jí dal na balkón, abych jí trochu zarazil. Zjistil jsem, že rostou i ta gymna. Dokonce jsem chtěl opět vynést lobivie z garáže a jen lenost mi zabránila. Dnes hlásili, že v Ostravě bylo + 15st. Snad už začne mrznout, aby se to potom neprotáhlo do května.

Jedná sa o semenáčky Lobivia, Mediolobivia, Trichocereus a jsou v suchu a nasucho. Schoval jsem je když šlo pod 0°C v prosinci, ale jak se takhle oteplí kolem Vánoc, vždy to strčím na balkón. Je jim tam dobře a Lobivia jsou dokonce v růstu. Zůstanou tam až zase poklesne teplota pod nulu. Orientace je na západ, sluníčko když se ukáže mají po obědě na chvilku. Nenaprší do nich, mají čerstvo luftované prostředí kde se nebojím vzdušné vlhkosti. Teplota na třetím poschodí není to co dva metry nad zemí. Nehrozí jim "zatečení" studeného vzduchu. Teplotu měřím venku meteorologickým teploměrem pro minimum a pro maximum (teda dva teploměry, ne ten co se ale jako Min-Max prodává, ale to co se používá v meteorologii). Na nalezištích taktéž normálně klesá teplota těsně nad nulu a semenáčky jsou schované ve štěrku a v podrostu. Ano, mají po dobu dne víc světla a sluníčka, ale to už jim nedokážu zařídit. Tohle otužování má za následek pomalejší růst, ale kompaktnější tvary a ostny jsou větší a pevnější a přežije jenom silný jedinec. Když dojdou mrazíky, semenáčky strčím domu a čekám jak bude a když to jde, šup ven. Tohle si ale může lajznout jen ten, kdo je u nich doma a v den kdy jsem doma, protože zména počasí v zimě přichází často velice až převelice rychle.

Miro, co to máš za druhy kaktusů, ty semenáče, co je dáváš takto "venčit" v prosinci na vzduch ...??? Jak jsou staré a jak snášejí přímé slunce, resp. jak jsou na něj navyklé ... ??? Mohl bys k tomu uvést prosím nějaké další podrobnosti ...???

Když dva dělají totéž ... nemusí to být úplně totéž ... V rámci tohoto sdílení zkušeností bych viděl jako velice užitečné zmínit vždy o jaké kaktusy (resp. semenáčky) se jedná a jakým způsobem a v jakých podmínkách jsou pěstovány. Já například mám letošní semenáčky zimovzdorných Escobaria vivipara (velikost cca 4 až 6 mm - výsev začátkem dubna) venku pod krytem přesahující střechy pořád (a to od přepikýrování z výsevních květináčků na přelomu srpna a září) a zůstanou tam přes celou zimu. Zkouším to takto, protože jinde nemám místo a domnívám se, že by to měly vydržet - ostatně v přírodě si taky nějak musí poradit. Mám je na severní straně domu, takže sluneční popáleniny nehrozí. Snímek z 6.12.2013 - zvětšeno

Spolu s nimi mám i semenáčky Escobaria missouriensis var. similis (červnový výsev). Poslední zálivka byla 11. října. To mi pořádně je zalil déšť, který ze strany nafoukal silný vítr a potom byl substrát zhruba dva týdny promáčený až vlhký, než jej vysušil vítr ... potom byly ve dnech 6.12. až 7.12. trochu zasněžené nafoukaným sněhem ... ale moc vláhy z toho sněhu nebylo, protože vítr substrát rychle vysušil. Vzdušná vlhkost jim podle mě na tom čerstvém vzduchu nevadí ... spíš si myslím, že jim dělá dobře. Další fotografie a informace k tomu rovněž zde:
kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1080
U menších semenáčku Echinocereus viridiflorus (výsev koncem srpna) jsem si to už takhle netroufl a mám je na parapetu na okně v ložnici - žádný aparátek se zářivkami nepoužívám. Na snímku z 8.12.2013 je vidět, že jsou trochu vytáhlejší a trochu pobledlé z nedostatku světla.

Naposledy jsem je zalil 9. listopadu a doufám, že takhle vydrží celou zimu. Na konci února nebo začátkem března (podle počasí) je nejspíš přepikýruji ven do truhlíků a pak je teprve začnu zalévat.
Tak uvidím, jak to všechno vyjde ... U těchto zimovzdorných kytiček je to do určité míry jinak než u těch ostatních ... Teprve se jim snažím porozumět.

No Laďo u nás je to v okolí známé jako mrazová kotlina a přitom je zde celý den 7°, jen je tma jako v pytli. Ani v noci to moc neklesá.

To beru,takhle bylo včera asi po celým území republiky a na Slovensku taky. Dneska tu u nás na Vysočině máme 4,8° a je oblačno,spíš zataženo.
Ovšem tohle je nesmysl - okopírovaný příspěvek z tématu počasí:
" No a já na Vánoce vynesl semenáčky na balkón ať si užijí jarního teplíčka do Silvestra, než zase přituhne. Ale když máme i v noci pomalu deset nad nulou ..... proč ne "
V takovým případě by mohly bejt venku všechny kytky. Tak hybaj chlapci stěhovat

nevím jak kde, já mám kolem 6 ve stínu, sluníčko svítí (je polojasno), prostě skoro hawaj
dodám lokalitu - Bílina, kousek od Teplic

miro napsal: Ale nedaj na Ladise, on si prostě musí rejpnout.

Ano ano,tentokrát se opravdu jednalo o rejpnutí,protože jsem se koukal na aktuální počasí a předpověď u vás a nebylo tomu tak jak říkáš. A pokud ti teploměr ukazoval 9° a máš digitální s čidlem,tak to čidlo jsi měl umístěný někde hodně na jihu.

Každý má svůj způsob pěstování a zimování. Každý o něm může napsat. Při teplotě devět nad nulou, by se těm semenáčkům nic stát nemělo. Nevím jakých je u vás devět nad nulou. U nás devět nad nulou a mlha jako mléko. Tak bych spíš měl obavy z velké vzdušné vlhkosti. Nejspíš to máš vyzkoušené, tak proč ne, když je dáš potom do místnosti, kde rychle oschnou.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Petře jsou tu blbé narážky na to, že jsem dal klidně semenáčky na balkón. Ale nedaj na Ladise, on si prostě musí rejpnout. U nás je momentálně 9°C nad nulou a tak já mám semenáčky venku. Ale teplotu si hlídám a termostat mě upozorní, až to klesne nad nulu a poputujou zase domu. A že je u nás teplo ... nakvétá zlatý déšť a lezou ven jarní cibuloviny. Pro Cykase je tohle ještě pomalu ideální počasí. Předpověď je u nás taková, že na silvestra sice přijde vlna mrazíků, ale jestli to bude jenom při zemi tak nepospíchám, neboť 3.poschodí je vysoko a potom nám jde zase teplá vlna. A máme dokonce i trochu sluníčka. V Teplicích to budeš mít asi jinačí od Milešovky a Cínovce že?

Ale prosím tě,cos kde četl,to je nesmysl Vynes semenáčky na balkón ať si užijí jarního teplíčka,vždyť máme i v noci pomalu deset nad nulou

Tak jsem četl, že má začít mrznout. Asi začnu stěhovat z venkovních stolů.

Vápnitý dolomit je směs CaCO3 a MgCO3 v základu. A oba jsou malinko rozpustný ve vodě. Takže stačí vápnitý dolomit v prášku nasypat do třeba destilky a zamíchat a ona se malá část rozpustí, zbytek bude usazený na dně Někdě jsem měl v tabulkách rozpustnost. Laicky to je asi špička kávový lžičky na 5 litrovou konev jemněji mletýho vápnitýho dolomitu co se tam rozpustí.

vladt napsal: To cosi béžovýho jakýsi povlak solí je jen vysráženěý vápnitý dolomit ze zálivkový demineralizovaný vody tímto obohacený.

Mě by zajímalo, jak to děláš, abys do tý zálivkový vody dostal ten vápnitý dolomit ... vždyť by přece neměl být rozpustý ve vodě ...??? ... a kolik ho do tý vody dáváš ... a případně jak často ... ??? Přemýšlím o tom, jak ho v nějaké rozumné koncentraci dostat následně do substrátu ... a nechce se mi všechno přesazovat.

Miro to uhád je to guláš Astrophyt, ale k jídlu to není.

myriostigmy??!!??

Guláš

Tak jsem taky zazimoval cosi. 1 rok je to starý. Je to už dost vysušený, tak to před 3 týdny dostalo čepičku z velký bílý průsvitný tašky proti vodě a šlo to bokem na nekrytým balkóně aby se to nepletlo a nazdar zase v dubnu. Dáme opáčko po stejných úspěších z let minulých.

To cosi béžovýho jakýsi povlak solí je jen vysráženěý vápnitý dolomit ze zálivkový demineralizovaný vody tímto obohacený.

Hádejte co to je.