Téma:

Farrael-Sama napsal: Máš krásný Gymna Dodo. Miluju zvláště ty, který maj extra dlouhý a silný trny, který vypadaj, že by mohly zabíjet. Nebo mi minimálně propíchnout ruku skrz.

Díky Jindro, jez se tak trochu snažím zdokumentovat, že ty polykarbonátový skleníky nejsou úplně nanic a že se v nich dají vypěstovat i pěkný kytky. Myslím, že v tomto případě u takové stavby převládají její výhody nad nevýhodama. Jen je třeba se přizpůsobit trochu jiným podmínkám, ktéré nám polykarbonát dává a umožňuje.
Zdraví Dodo

Máš krásný Gymna Dodo. Miluju zvláště ty, který maj extra dlouhý a silný trny, který vypadaj, že by mohly zabíjet. Nebo mi minimálně propíchnout ruku skrz.

cykas napsal: Jestli se můžu zeptat:
Kdo ten skleník "polykarbonátovník" vyráběl?

skleník jsem si vymyslel a namaloval sám a podle toho mi jej vyrobil
pan Marterer z Brna. Úmyslně jsem ho neuváděl, aby to nevypadalo jako nějaká reklama, prej se to tady nesmí, ale když se ptáš...
Tohle jsou dvě gymna co ve skleníku vyrostly od malejch semenáčů

Jestli se můžu zeptat:
Kdo ten skleník "polykarbonátovník" vyráběl?

Chlapci, nejsem žádnej vědec přes sluneční záření, takže v tomto směru neposloužím.
Můj skleník jste v tomto fóru již viděli, je v provozu již 6 sezon, což myslím že není zrovna málo a tak můžu poskytnout pár praktických zkušeností z jeho provozu.
Polykarbonát je 16mm, tříkomůrkový a dutinky jsou trojhranného průřezu, sklon přepážek 45°, ale v každém patře v opačném směru, takže dochází k dobrému rozptylu dopadajícího světla při zachování jeho intenzity (samozřejmě musí být čistý). To jsem dělal zrovna tuto neděli - teplou vodou s pořádným přídavkem dvou druhů Cilitu a koncentrátu na mytí podlah mycím strojem, poté opláchnutí čistou vodou - výsledek = polykarbonát jako novej. Skleník umývám každý rok, stojí v centru města, takže spad nečistot je velký a letos byl dost zasviněnej. Řasa se mi v dutinkách nedělá, jen se občas některá zarosí, což mizí s prvním osvitem slunka.
Myslím, že příznivý efekt má i postavení obloukové střechy vůči slunci, který na oblouk dopadá během dne pořád téměř pod stejným úhlem, což se u rovné plochy skla říci nedá.
Od samého počátku jsem kakstusy nikdy nestínil a myslím, že za rok dostanou více světla, než přez zabílené sklo. Fotek mých kaktusů se mi už sem podařilo pár vložit a nemyslím, že by byly vytáhlé nebo málo vytrněné, nakonec můžete posoudit sami. Obvodové stěny jsou všechny nahoru výklopné k vůli dobrému větrání, které doplňují dvě stropní okna 2x1m s automat. otevíráním v závislosti na teplotě a v zadním čele ještě jedno nahoru výklopné okno 2x1m + vstupní dveře.
Skleník je zapuštěný 1m do hloubky a kytky jsou cca 10cm na úrovní okolního terénu.
Zapuštění do terénu má velmi příznivý vliv na úsporu nákladů při zimním přitápění.
Přes zimu nepoužívám žádné folie či polystyren k doizolování ani zvenku, ani zevnitř. Moje nejvyšší náklady na topení elektřinou za celou zimu byly jen jednou 8tis, jinak vždy méně. No to jsem se zakecal...no kdo bude chtí, může se ještě zeptat. Zdraví Dodo.

Přidám svůj osobní názor!...zastíněním na jaře (14 dnů, tři týdny, podle počasí a stavu kytek) kaktusář nic nezkazí. Kytky se pomalu probouzejí, sluníčko by je mělo spíš hladit a zahřívat a ne se do nich hned poté, co je člověk vyndá (většinou z tmavšího) zimoviště, opřít a smažit do nich co to jde. Tím se podle mě nic neurychlí a místo toho, aby kytky vypadaly slušně, končí na kompostě. Zkrátka radši ze startu přistíním a až si zvyknou, pak ať si užívají sluníčka, větru, deště (zálivky), mračen, mlhy, bouřky a nevím čeho ještě, maximum!!! U mě to teda znamená tohle...na jaře přistínit, pak některý zůstanou pod sklem (ale větraným!) a ty který to maj rádi alou ven! Tak to zatím dělám já

Cykasi rozptýlený světlo není totéž co zastínění, to je něco jinýho.
Kupříkladu fólie tozptyluje světlo excelentně a myslím, že funguje pro kaktusy svým způsobem líp než sklo a polykarbotnát. Zase ale prd vydrží, takže nic moc ve finále, ale samotný pěstování pod ní je pohoda.

Jinak, já samozřejmě s Tebou souhlasím s tím, že by kytky měly až na pár vyjímek dostat světla co to jde, to sme ve shodě. Taky nemám rád ty skleníky co připomínají kryptu.
Což mě ještě připomíná věc, kterou zas nemůžu vidět já a to je pěstování kytek v patrech, kde ty kytky dole dostanou jen to světlo co na ně zbude. To pak můžeme diskutovat o nějakých propustnostech ... to je jako když si borci namontujou přítlačný křídlo na stodvácu škodovku, řeší se detail a podstata jde do háje...


A k tomu světlu ještě...

Já mám stran světla dvě věci, který mě dráždí - rozptyl a UV. To jsou dvě věci o kterých se hodně mluví, ale nikdo k tomu nedokáže říct nic konkrétního, jak to vlastně působí/nepůsobí na kytky, jenom samý pocity a dojmy.

edit: Než sem to dopsal, tak si to Dušane pěkně vystihl, dík.

Tak jak to chápu já, tak "rozptýlené světlo" neznamená světlo ztlumené. Jen se svazek původně rovnoběžných paprsků rozptýlí do více směrů.

To používají i fotografové, například se dá před blesk bílá látka, a každý bod té látky se stává sám o sobě bodovým zdrojem světla, a šíří to světlo dál, ale teď už do všech stran. Takže původně přímý svazek se rozloží na změť paprsků, které jdou prakticky všemi směry. Tam, kde to světlo dopadalo prudce, je ho míň, a tam, kde dopadalo málo (ve stínech ozářených předmětů), je ho víc. Takže co se týče kytek, jsou ozářené rovnoměrněji. Je otázka, jestli je to pro kytky benefit. Pokud by je mělo přímý světlo spálit, tak určitě. Možná je i výhodou, že se kytka ozáří z více stran a fotosyntéza je lepší na větším povrchu.

To, že světla ubývá po průchodu JAKÝMKOLI materiálem, je věc druhá, ale není to rozptyl (difúze), ale pohlcení (absorpce).

Myslím to tak, že celé uzařené, kromě jižní strany, šikmá střecha pod úhlem asi 50°. Slunce se tak dostane na celou plochu, déšť jen na část, tam se dají umístit rostliny podle potřeby.

To, že rozptýlené světlo je už něčím filtrované je jasné. Proto nemá takovou intenzitu.

Podle mě je nedostatek světla (zastíněné, zabílené skleníky + hodně vody hlavní příčina toho, že je ve sbírkách hodně "vyčouhlých" nepřirozených kaktusů .

Kaktus (dospělý) potřebuje až na výjimky světla a slunce mnohem více, než mu ho můžeme u nás poskytnout. Tak proč stínit. Viděl jsem celoročně zabílené skleníky, to je dost smutný pohled

Cykasi podmínku č.1 může splnit pouze pěstování pod širákem. Jinak ti každej materiál něco vezme.

No a jinak bych rád teda upozornil na to, že stran osvitu rostlin není ani tak podstatný materiál a rozptyl světla materiálem, jako to kde je zařízení umístěno - tj. jak moc tam svítí sluníčko, jak je orientována tabule skla tj. jak se odráží sluníčko a taky jak chlapci správně uvedli, jak moc je zahumuseno sklo.

Mimochodem, vysvětlete mi někdo proč by rozptýlený světlo mělo bejt z hlediska rostlin míň "vydatný" než světlo nerozptýlený?

Jde o to, jaké vlastnosti by mělo splňovat ideální pěstební zařázení. Já si ho představuju takto:
- propouští 100 % světla
- je dostatečně "teplé"
- umožní nenachat rostliny zmoknout i ukrýt před deštěm (posuvná střecha, nebo celé zařízení)
- je tam dobrý pohyb vzduchu
- je pohodlné pro pěstitele

Až něco takového najdu, pak opustím to svoje, které nesplňuje pouze tu poslední, bohužel dost důležitou podmínku podmínku.

Hoj Filipe, od príspěvku 12437 by to asi více slušelo ve stavbách pro kaktusy, trochu jsme ulítli.

Hele, Ladíku, až to budeš dělat, tak hladkým navrch, ale to ty nejspíše víš. Jinak dobrý. Zd

On pravdu má... Plnej souhlas. Miro, kdysi nás učili, že se skla mejou myslím kyselinou fluorovodíkovou, ale jaký koncentrace, to dnes už ???Ale kam jde pak ten sajrajt, jestli do kanálu?či čo.? Bursík by se z toho asi picnul. Ono když by to bylo jedno sklo, tak by to šlo řešit, ale když toho máš mejt půl hektaru, tak je to o jiném. Na Lipanský hoře / Bitva u Lipan/ je tranzitní stanice plynu, v 80-tých letech k tomu přistavěli několik hektarů skleníků ultra moderní technologie na tehdejší dobu. Nasázeli hadovky a když to měli už v pondělí sklízet, tak jim to v neděli podv ečer cugrunt rozsekali kroupy. Tenkráte i mne. A hned bylo po problému s mytím skel.Největším nepřítelem zahradníka není plevel v půdě, ale sklo a střepy.To musí všechno ven a likvidace a znova nová zem. Jinak na plast bych tedy žádnýho agresora nedával. Max lehce Jarem a do okapu a do kádě.Zdr. Zd

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

No staré karboníky tu jsou. Ale. Podle mojeho je hodně o znalostech materiálu a o postupech stavby. Viděli jsme již dávno pradávno, když to vyběhlo, že jde o materiál dobře opracovatelný a když se nezadělaj komůrky, tak je za dva roky zelený. Potom také jestli ta povrchová úprava (ochrana UV) je z jedné strany a nebo ze dvou, jestli komůrky zalepí a nebo jenom překrejt lištou, jestli šroubuje celé desky na lištu a nebo proděravuje i materiál a jestli .... potom jestli to má dvě komůrky při 16 mm nebo při 20 mm a jestli ... stačí. Hlavním je i problematika sajrajtu ve vzduchu v místě stavby. Tak například pod horama kde je čisto a nebo pod horama kde je komín a z něho něco litíká i když to není vidět. Děda na podzim a skoro až v zimě všechny skleníky drhnul kartáčem na takové zahnuté tyči a používal nějaké mýdlo a ještě do toho dával něco v gumovejch rukavicích. Nesplachoval to, v předjaří to pošmrdlal tím kartáčem nanovo a jenom s vodou a potom šup vápno. Sklo bylo krásně čisté až do doby, kdy to rozmlátili pro výstavbu. Podle mojeho se i karboníky mají umývat a možná že je i nějaký "konzervační sajrajt".

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.
Dopoledne jsem jel kolem nové autobusové zastávky, a říkal jsem si, to je ideál pro kaktusy. Dobře vypadala, střecha a záda z jednoho kusu nějakého čirého plastu, boky také plastové. Rám kovový. Celá jižní strana otevřená, takže světla a slunce dostatek . Škoda, že jsem ji nevyfotil.

No nejspíše to byl taky nějakej karbonát. Je fakt, že tento materiál zase až tak dlouho v používání tady není a to by se měli vyjádřit ti co ho maj nejdýl, jak se snížila prostupnost pro světlo. Faktem ale je také to, že i sklo časem zajde špínou a exhalacemi a měl jsem možnost vidět doopravdy staré skleníky, kde už nějaké běžné mytí taky nepomáhalo a řešilo se zda to mejt nějakým agresorem chemickým a nebo radši přesklít.No a sklo se taky přepálí na slunci a zkřehne, na starých pařeništních oknech jsem dokonce viděl tabule prohlé do oblouku.
Na na moji potřebu dožití ten karbonát by měl stačit,tak proč se bát krup.

Nešla naložit?

Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.
Dopoledne jsem jel kolem nové autobusové zastávky, a říkal jsem si, to je ideál pro kaktusy. Dobře vypadala, střecha a záda z jednoho kusu nějakého čirého plastu, boky také plastové. Rám kovový. Celá jižní strana otevřená, takže světla a slunce dostatek . Škoda, že jsem ji nevyfotil.

V otázce stínění snad spor není. Pokud jde stínit na pár dnů po přenesení do skleníku, pak je to samozřejmě rozumné. Pokud to třeba z technických důvodů není možné nebo je to velmi obtížné, hledám cestu ne jak to ignorovat (to by přeci byla hloupost ), ale jak to nahradit. A jedinou možnost zatím vidím v časném vynesení v březnu, když je ještě slabší sluníčko, okamžitém zalití (nečekám-li noční mráz) a konečně ve velkém větrání průvanem, pokud nevyjde předpověď a sluníčko vyleze dřív, než za pár dní. Navíc zadní polovinu skleníku mám krytou filonem, který výborně rozptyluje paprsky - stínomilci se pod ním nespálí. A v přední šásti skleníku mám zase velkou vzdálenost mezi rostlinou a sklem. Jde tedy hlavně o rostliny u bočního skla ...

Filip Jelínek napsal: Já nejsem proti experimentům, já sem jen chtěl slyšet nějaký důvody a ne "protože to musí jít".

No to je v pořádku, všechno by mělo mít nějakej smysl a musíme se akorát......, a to každej bez milosti. Taky nemám rád slůvko ,,musí,,

Já nejsem proti experimentům, já sem jen chtěl slyšet nějaký důvody a ne "protože to musí jít".

Miro, jsem ty tvoje viděl kdysi asi u Haudeho, a že jich tam měl.

Filip Jelínek napsal: A s tim stíněním. Je to zapeklitá kombinace spousty vlivů, jako: způsob zimování x umístění zařízení x momentální kondice rostlin x počasí.... A je tu pořád riziko poškození rostlin, když to zrovna nevyjde..... komu se nikdy nespálila žádná rostlina ať zvedne ruku..

A teď mě někdo řekněte jedinej rozumnej důvod proč ten risk podstoupit.. :
(Experimentátorství a prokazování čehokoliv za rozumnej důvod nepovažuju... )

Souhlasím s tebou, ale s tou výhradou k poslední tvé větě v závorce, že riziko musí být uměrné možným ztrátám s přihlédnutím k možnému kladnému výsledku. Když si to projdeš tady na fóru, každej nějakým způsobem dnes a denně experimentuje. Pokud to není ale jen experiment pro experiment, nebo takové to bezhlavé pokusnictví ,,hop nebo trop,, a riziko ztráty je úměrné a přijatelné, tak si myslím , že je to v naprostém pořádku a je to cesta vývoje. Pořád se učíme a co platí dnes , může být shledáno zítra jako blud. Já znal jednoho zahradníka u Pražského hradu, ten byl expert na mimo jiné Primule. A jednou vám je skoro v 70-ti letech ve výsevu tak spálil, že byl rád, že se naň kolegové složili.No a řeklo by se starej praktik. Kdepak, člověk je jen člověk a Příroda je Příroda.A je to tak dobře.....Myslím

Filip Jelínek napsal: Pavle, podle mě je klíčový to zalití. Jinak stará záclona je zastínění k prdu, to nemohlo fungovat....

Souhlas, teď už to vím taky ... myslel jsem že když je tak hustá, že zafunguje . Jediný, kdo to vše přežil bez jediné újmy, byly feráčky ...

Pavle, podle mě je klíčový to zalití. Jinak stará záclona je zastínění k prdu, to nemohlo fungovat....

Původně jsem nechtěl psát o svých zkušenostech, abych nedráždil, ale nedá mi to. Nejvíc rostlin jsem na jaře spálil, když jsem je v polovině dubna vynesl do skleníku, dle doporučení je zastínil starou záclonou a nechal je s otevřeným větráním nasucho ... Teď vynáším rostliny v polovině března (letos to bylo minulou neděli), hned je pokropím a lehce zaleju, nestíním vůbec (snažím se vynést je z tmavého zimoviště, když hlásej rosňáci pár dnů pod mrakem). Skleník má klasické čiré sklo, silné větrání, orientace západ - východ, typ ke zdi. A ztráty z popálení celkem žádné, poškození z minulých let pomalu odrůstá ...

cykas napsal: Tak se nabízí otázka, proč se objevuje tolik kaktusářů, kteří si kupují (staví) ty podivné stavby z polykarbonátu. On má sice dobré izolační vlastnosti, ale to je při pěstování kaktusů v sezoně k ...

Cykasi nevím u kterých pěstitelů si co viděl, ale třeba Jirka Musil má ve svojem solárním polykarbonátovníku naprosto excelentní výsledky. Ty kytky z něj vypadají naprosto skvěle.
Takže se omlouvám, ale nemůžu s tebou naprosto souhlasit.

A s tim stíněním. Je to zapeklitá kombinace spousty vlivů, jako: způsob zimování x umístění zařízení x momentální kondice rostlin x počasí.... A je tu pořád riziko poškození rostlin, když to zrovna nevyjde..... komu se nikdy nespálila žádná rostlina ať zvedne ruku..

A teď mě někdo řekněte jedinej rozumnej důvod proč ten risk podstoupit.. :
(Experimentátorství a prokazování čehokoliv za rozumnej důvod nepovažuju... )

Jako malej kluk jsem vyrostl u vody, táta byl šífák (nikdy nepochopím že nechtěl bejt zahradník). Dole pod Loubím (Děčíňáci to znaj) pod přístavem měl jeden děda skleníček se všema možnejma květinkama, byla to taková ta zahrádkářská stavba ze dřeva (asi nějaké laťky z překladiště) a na tom sklo. Když přišla velká voda, všechny zahrádky plavaly a ten děda "Nezmar" pokaždé postavil skleníček nový. Tenkrát mě napadlo, proč si pod to nestrčí palety a pod palety prázdné plechové sudy. Když přijde voda, tak mu to jenom nadzvedne a nemusí to pořád stavěl. Přes vodu ve Žlebu, kousek nad železničním mostem, tam jsme měli i na dva roky zahrádku. Jako že pro rodinu bude čerstvá zelenina a takové ty předsevzetí. No a já po vzoru toho dědka taky postavil maličkej skleníček, teda skleníček - taková bedna s dřevoskleňenou střechou. A pro jistotu a jako prevence to bylo na čtyřech sudech a mělo to podlahu. Jo a potom přišla jenom trochu větší voda, takové nic, všechno na zahradě zůstalo, jenom můj bednoskleník někam odplaval směrem do NDR. Neměl kotvu. Tak že jednou vítr, jednou voda ... nakonec nejednomu už skleník uplaval

Petr napsal: Mám něco podobného včetně popsaných potíží. Ty už jsem vyřešil trochu jinak, ale tohle vypadá lépe, takže děkuji za rady. Hodně použiji. Vítr je sviňa. Mám mimo jiné jeden dlouhý stololufťák na podezdívce. Když jsem ho na jaře plnil, tak jsem si říkal také, že to kaktusy zatíží. Když byl na jednom konci plný a šel jsem pro další dávku, tak přišel poryv větru, všechno vyletělo do luftu, přemet a sázel jsem znovu a hledal, která jmenovka k čemu patří. Jsem i stavař, tak jsem si jen tak zhruba spočítal sílu, která na to působila. No byl jsem rád, že jsem tomu nestál v cestě.

Nedá mi to nespomenout na událost, která se stala mě a mému otci. Koupil kdysi takovej ten stánek z lehké konstrukce a s plachtami na střeše a bokách, bejvá to na tržištích a mívaj to prodejci zmrzliny. Měl ideu, že si to postavím na zahradě a bude mi pod tím fajn. Tak nač mu kazit radost, šli jsme na zahradu, bylo k podzimu a dost to foukalo. Plachta jsme pospojovali drci a když se to mělo hodit na tu konstrukci, zadul vítr, táta to nepustil a já šel nemoha to udržet se smíchem k zemi. neboť můj velebný otec drže plachtu nafouklou větrem, vznášel se asi nohama metr nad zemí, mrskal jimi a řval :,,Sundej mě sundej mě,, Já nemohl, musel zase přistát. On vítr je sviňa, v Přešíně/u Blovic/ mi se dostal pod kanadský šindel na OSB deskách střechu bungalovu a jaká byla..... byla, skoro celá ulítla i s deskama a izolací. a to to nebylo tehdy pojištěný a byl to Kyril.Jak to vezme svuňk, radši nemyslet a prchat.