Téma:

Cykasi podmínku č.1 může splnit pouze pěstování pod širákem. Jinak ti každej materiál něco vezme.

No a jinak bych rád teda upozornil na to, že stran osvitu rostlin není ani tak podstatný materiál a rozptyl světla materiálem, jako to kde je zařízení umístěno - tj. jak moc tam svítí sluníčko, jak je orientována tabule skla tj. jak se odráží sluníčko a taky jak chlapci správně uvedli, jak moc je zahumuseno sklo.

Mimochodem, vysvětlete mi někdo proč by rozptýlený světlo mělo bejt z hlediska rostlin míň "vydatný" než světlo nerozptýlený?

Jde o to, jaké vlastnosti by mělo splňovat ideální pěstební zařázení. Já si ho představuju takto:
- propouští 100 % světla
- je dostatečně "teplé"
- umožní nenachat rostliny zmoknout i ukrýt před deštěm (posuvná střecha, nebo celé zařízení)
- je tam dobrý pohyb vzduchu
- je pohodlné pro pěstitele

Až něco takového najdu, pak opustím to svoje, které nesplňuje pouze tu poslední, bohužel dost důležitou podmínku podmínku.

Hoj Filipe, od príspěvku 12437 by to asi více slušelo ve stavbách pro kaktusy, trochu jsme ulítli.

Hele, Ladíku, až to budeš dělat, tak hladkým navrch, ale to ty nejspíše víš. Jinak dobrý. Zd

On pravdu má... Plnej souhlas. Miro, kdysi nás učili, že se skla mejou myslím kyselinou fluorovodíkovou, ale jaký koncentrace, to dnes už ???Ale kam jde pak ten sajrajt, jestli do kanálu?či čo.? Bursík by se z toho asi picnul. Ono když by to bylo jedno sklo, tak by to šlo řešit, ale když toho máš mejt půl hektaru, tak je to o jiném. Na Lipanský hoře / Bitva u Lipan/ je tranzitní stanice plynu, v 80-tých letech k tomu přistavěli několik hektarů skleníků ultra moderní technologie na tehdejší dobu. Nasázeli hadovky a když to měli už v pondělí sklízet, tak jim to v neděli podv ečer cugrunt rozsekali kroupy. Tenkráte i mne. A hned bylo po problému s mytím skel.Největším nepřítelem zahradníka není plevel v půdě, ale sklo a střepy.To musí všechno ven a likvidace a znova nová zem. Jinak na plast bych tedy žádnýho agresora nedával. Max lehce Jarem a do okapu a do kádě.Zdr. Zd

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

No staré karboníky tu jsou. Ale. Podle mojeho je hodně o znalostech materiálu a o postupech stavby. Viděli jsme již dávno pradávno, když to vyběhlo, že jde o materiál dobře opracovatelný a když se nezadělaj komůrky, tak je za dva roky zelený. Potom také jestli ta povrchová úprava (ochrana UV) je z jedné strany a nebo ze dvou, jestli komůrky zalepí a nebo jenom překrejt lištou, jestli šroubuje celé desky na lištu a nebo proděravuje i materiál a jestli .... potom jestli to má dvě komůrky při 16 mm nebo při 20 mm a jestli ... stačí. Hlavním je i problematika sajrajtu ve vzduchu v místě stavby. Tak například pod horama kde je čisto a nebo pod horama kde je komín a z něho něco litíká i když to není vidět. Děda na podzim a skoro až v zimě všechny skleníky drhnul kartáčem na takové zahnuté tyči a používal nějaké mýdlo a ještě do toho dával něco v gumovejch rukavicích. Nesplachoval to, v předjaří to pošmrdlal tím kartáčem nanovo a jenom s vodou a potom šup vápno. Sklo bylo krásně čisté až do doby, kdy to rozmlátili pro výstavbu. Podle mojeho se i karboníky mají umývat a možná že je i nějaký "konzervační sajrajt".

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.
Dopoledne jsem jel kolem nové autobusové zastávky, a říkal jsem si, to je ideál pro kaktusy. Dobře vypadala, střecha a záda z jednoho kusu nějakého čirého plastu, boky také plastové. Rám kovový. Celá jižní strana otevřená, takže světla a slunce dostatek . Škoda, že jsem ji nevyfotil.

No nejspíše to byl taky nějakej karbonát. Je fakt, že tento materiál zase až tak dlouho v používání tady není a to by se měli vyjádřit ti co ho maj nejdýl, jak se snížila prostupnost pro světlo. Faktem ale je také to, že i sklo časem zajde špínou a exhalacemi a měl jsem možnost vidět doopravdy staré skleníky, kde už nějaké běžné mytí taky nepomáhalo a řešilo se zda to mejt nějakým agresorem chemickým a nebo radši přesklít.No a sklo se taky přepálí na slunci a zkřehne, na starých pařeništních oknech jsem dokonce viděl tabule prohlé do oblouku.
Na na moji potřebu dožití ten karbonát by měl stačit,tak proč se bát krup.

Nešla naložit?

Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.
Dopoledne jsem jel kolem nové autobusové zastávky, a říkal jsem si, to je ideál pro kaktusy. Dobře vypadala, střecha a záda z jednoho kusu nějakého čirého plastu, boky také plastové. Rám kovový. Celá jižní strana otevřená, takže světla a slunce dostatek . Škoda, že jsem ji nevyfotil.

V otázce stínění snad spor není. Pokud jde stínit na pár dnů po přenesení do skleníku, pak je to samozřejmě rozumné. Pokud to třeba z technických důvodů není možné nebo je to velmi obtížné, hledám cestu ne jak to ignorovat (to by přeci byla hloupost ), ale jak to nahradit. A jedinou možnost zatím vidím v časném vynesení v březnu, když je ještě slabší sluníčko, okamžitém zalití (nečekám-li noční mráz) a konečně ve velkém větrání průvanem, pokud nevyjde předpověď a sluníčko vyleze dřív, než za pár dní. Navíc zadní polovinu skleníku mám krytou filonem, který výborně rozptyluje paprsky - stínomilci se pod ním nespálí. A v přední šásti skleníku mám zase velkou vzdálenost mezi rostlinou a sklem. Jde tedy hlavně o rostliny u bočního skla ...

Filip Jelínek napsal: Já nejsem proti experimentům, já sem jen chtěl slyšet nějaký důvody a ne "protože to musí jít".

No to je v pořádku, všechno by mělo mít nějakej smysl a musíme se akorát......, a to každej bez milosti. Taky nemám rád slůvko ,,musí,,

Já nejsem proti experimentům, já sem jen chtěl slyšet nějaký důvody a ne "protože to musí jít".

Miro, jsem ty tvoje viděl kdysi asi u Haudeho, a že jich tam měl.

Filip Jelínek napsal: A s tim stíněním. Je to zapeklitá kombinace spousty vlivů, jako: způsob zimování x umístění zařízení x momentální kondice rostlin x počasí.... A je tu pořád riziko poškození rostlin, když to zrovna nevyjde..... komu se nikdy nespálila žádná rostlina ať zvedne ruku..

A teď mě někdo řekněte jedinej rozumnej důvod proč ten risk podstoupit.. :
(Experimentátorství a prokazování čehokoliv za rozumnej důvod nepovažuju... )

Souhlasím s tebou, ale s tou výhradou k poslední tvé větě v závorce, že riziko musí být uměrné možným ztrátám s přihlédnutím k možnému kladnému výsledku. Když si to projdeš tady na fóru, každej nějakým způsobem dnes a denně experimentuje. Pokud to není ale jen experiment pro experiment, nebo takové to bezhlavé pokusnictví ,,hop nebo trop,, a riziko ztráty je úměrné a přijatelné, tak si myslím , že je to v naprostém pořádku a je to cesta vývoje. Pořád se učíme a co platí dnes , může být shledáno zítra jako blud. Já znal jednoho zahradníka u Pražského hradu, ten byl expert na mimo jiné Primule. A jednou vám je skoro v 70-ti letech ve výsevu tak spálil, že byl rád, že se naň kolegové složili.No a řeklo by se starej praktik. Kdepak, člověk je jen člověk a Příroda je Příroda.A je to tak dobře.....Myslím

Filip Jelínek napsal: Pavle, podle mě je klíčový to zalití. Jinak stará záclona je zastínění k prdu, to nemohlo fungovat....

Souhlas, teď už to vím taky ... myslel jsem že když je tak hustá, že zafunguje . Jediný, kdo to vše přežil bez jediné újmy, byly feráčky ...

Pavle, podle mě je klíčový to zalití. Jinak stará záclona je zastínění k prdu, to nemohlo fungovat....

Původně jsem nechtěl psát o svých zkušenostech, abych nedráždil, ale nedá mi to. Nejvíc rostlin jsem na jaře spálil, když jsem je v polovině dubna vynesl do skleníku, dle doporučení je zastínil starou záclonou a nechal je s otevřeným větráním nasucho ... Teď vynáším rostliny v polovině března (letos to bylo minulou neděli), hned je pokropím a lehce zaleju, nestíním vůbec (snažím se vynést je z tmavého zimoviště, když hlásej rosňáci pár dnů pod mrakem). Skleník má klasické čiré sklo, silné větrání, orientace západ - východ, typ ke zdi. A ztráty z popálení celkem žádné, poškození z minulých let pomalu odrůstá ...

cykas napsal: Tak se nabízí otázka, proč se objevuje tolik kaktusářů, kteří si kupují (staví) ty podivné stavby z polykarbonátu. On má sice dobré izolační vlastnosti, ale to je při pěstování kaktusů v sezoně k ...

Cykasi nevím u kterých pěstitelů si co viděl, ale třeba Jirka Musil má ve svojem solárním polykarbonátovníku naprosto excelentní výsledky. Ty kytky z něj vypadají naprosto skvěle.
Takže se omlouvám, ale nemůžu s tebou naprosto souhlasit.

A s tim stíněním. Je to zapeklitá kombinace spousty vlivů, jako: způsob zimování x umístění zařízení x momentální kondice rostlin x počasí.... A je tu pořád riziko poškození rostlin, když to zrovna nevyjde..... komu se nikdy nespálila žádná rostlina ať zvedne ruku..

A teď mě někdo řekněte jedinej rozumnej důvod proč ten risk podstoupit.. :
(Experimentátorství a prokazování čehokoliv za rozumnej důvod nepovažuju... )

Jako malej kluk jsem vyrostl u vody, táta byl šífák (nikdy nepochopím že nechtěl bejt zahradník). Dole pod Loubím (Děčíňáci to znaj) pod přístavem měl jeden děda skleníček se všema možnejma květinkama, byla to taková ta zahrádkářská stavba ze dřeva (asi nějaké laťky z překladiště) a na tom sklo. Když přišla velká voda, všechny zahrádky plavaly a ten děda "Nezmar" pokaždé postavil skleníček nový. Tenkrát mě napadlo, proč si pod to nestrčí palety a pod palety prázdné plechové sudy. Když přijde voda, tak mu to jenom nadzvedne a nemusí to pořád stavěl. Přes vodu ve Žlebu, kousek nad železničním mostem, tam jsme měli i na dva roky zahrádku. Jako že pro rodinu bude čerstvá zelenina a takové ty předsevzetí. No a já po vzoru toho dědka taky postavil maličkej skleníček, teda skleníček - taková bedna s dřevoskleňenou střechou. A pro jistotu a jako prevence to bylo na čtyřech sudech a mělo to podlahu. Jo a potom přišla jenom trochu větší voda, takové nic, všechno na zahradě zůstalo, jenom můj bednoskleník někam odplaval směrem do NDR. Neměl kotvu. Tak že jednou vítr, jednou voda ... nakonec nejednomu už skleník uplaval

Petr napsal: Mám něco podobného včetně popsaných potíží. Ty už jsem vyřešil trochu jinak, ale tohle vypadá lépe, takže děkuji za rady. Hodně použiji. Vítr je sviňa. Mám mimo jiné jeden dlouhý stololufťák na podezdívce. Když jsem ho na jaře plnil, tak jsem si říkal také, že to kaktusy zatíží. Když byl na jednom konci plný a šel jsem pro další dávku, tak přišel poryv větru, všechno vyletělo do luftu, přemet a sázel jsem znovu a hledal, která jmenovka k čemu patří. Jsem i stavař, tak jsem si jen tak zhruba spočítal sílu, která na to působila. No byl jsem rád, že jsem tomu nestál v cestě.

Nedá mi to nespomenout na událost, která se stala mě a mému otci. Koupil kdysi takovej ten stánek z lehké konstrukce a s plachtami na střeše a bokách, bejvá to na tržištích a mívaj to prodejci zmrzliny. Měl ideu, že si to postavím na zahradě a bude mi pod tím fajn. Tak nač mu kazit radost, šli jsme na zahradu, bylo k podzimu a dost to foukalo. Plachta jsme pospojovali drci a když se to mělo hodit na tu konstrukci, zadul vítr, táta to nepustil a já šel nemoha to udržet se smíchem k zemi. neboť můj velebný otec drže plachtu nafouklou větrem, vznášel se asi nohama metr nad zemí, mrskal jimi a řval :,,Sundej mě sundej mě,, Já nemohl, musel zase přistát. On vítr je sviňa, v Přešíně/u Blovic/ mi se dostal pod kanadský šindel na OSB deskách střechu bungalovu a jaká byla..... byla, skoro celá ulítla i s deskama a izolací. a to to nebylo tehdy pojištěný a byl to Kyril.Jak to vezme svuňk, radši nemyslet a prchat.

Jara napsal: Tak nevím jak začít.Sám mám klas.skleník kov -sklo.Je nadzemní a asi před 3 roky jsem zevnitř na střeš.část našrouboval polykar(sklo zůstalo).Z boční části je zatep.provedeno z venku.Sluníčko na něho svítí od východu až k západu.V této době za slunného dne teploty vyšplhají až k 28°C.V létě mám otev.dveře dvě okna a teplota až 48°C.Mám známého kaktus.v Brně,psal o polyk.skleníku v čas.Kaktusy.V létě má nejenom otevřené dveře a okna,ale ještě stíní zelenou sítí.Teploty mu tam vyběhnou ke čtyřicítce také.Je tedy otázkou v jakém směru má kdo skleník postavený.

Mám to osou- hřebenáčem ve směru sever- jih. Severní štítová stěna je tvořena celá zdí a západní boční stěna je taky zděná, jinak to v daném place nešlo udělat. Střecha sedlová klasika v úhlu 30st. komůrky vždy po spádu. Mám ale vyndavací celý východní bok,t.j 6x0,5m a v jižním 6m štítě jde ,vyjma toho že tam je nahoře okno s pístem,ještě vyndat u věnce obvodové zdi také bok 3x0.5m. Takže luft by tam měl být .

cykas napsal: Tak se nabízí otázka, proč se objevuje tolik kaktusářů, kteří si kupují (staví) ty podivné stavby z polykarbonátu. On má sice dobré izolační vlastnosti, ale to je při pěstování kaktusů v sezoně k ...
Jinak co se týká stínění kaktusů a sukulentů pěstovaných venku, už jsem to tu psal nejednou - není třeba, pohyb vzduchu sám zařídí, aby se nespálily .

Myslím, že žádná otázka se nenabízí...polykarbonátový skleníky jsou skvělý a z mnoha praktických, provozních i pěstitelských důvodů nenahraditelný - hlavně při pěstování v sezonu, ale i při zimování s přitápěním. Nedovedu si představit pěstovat celé mexiko, ale i feráky a melocactusy + brazilie, nebo i většinu gymen, jinak. Mám však úspěšně vyzkoušeno, že jižní americe se přece jen v sezonu na vzduchu a sluníčku daří lépe. Pohyb vzduch určitě zařídí, aby se kytky nespálily, musím pohyb vzduch však mít, ale když není, je třeba, aspoň v mých podmínkách, stínit. Myslím, že pěstování ve volné kultuře určitým způsobem omezuje druhovou skladbu pěstovaných kytek. Ale to si musí vyzkoušet každý sám. Zdraví Dodo

Tak nevím jak začít.Sám mám klas.skleník kov -sklo.Je nadzemní a asi před 3 roky jsem zevnitř na střeš.část našrouboval polykar(sklo zůstalo).Z boční části je zatep.provedeno z venku.Sluníčko na něho svítí od východu až k západu.V této době za slunného dne teploty vyšplhají až k 28°C.V létě mám otev.dveře dvě okna a teplota až 48°C.Mám známého kaktus.v Brně,psal o polyk.skleníku v čas.Kaktusy.V létě má nejenom otevřené dveře a okna,ale ještě stíní zelenou sítí.Teploty mu tam vyběhnou ke čtyřicítce také.Je tedy otázkou v jakém směru má kdo skleník postavený.

No mě ke karbonátu vedla zkušenost-tragická a k uzoufání s kroupama. Je to strašný se koukat na to jak vám do oken perou kroupy velikosti golfovejch míčků a měněj to vše v příšernou kaši střepů,ostnů,zelený šťávy a kamenitého bláta.To je dnes moje stálá noční můra. Jak vidím ty takové šedofialové mraky v létě po pařáku tak je mi z toho na po klystýru. Já ale karbonát nezatracuji, jen jsem dal na vědomí své první zkušenosti s ním.V létě se naopak jeho izolační vlastnosti mohou hodit, to se pozná.Jen se to s ním musíme ještě naučit. Pod sklem pěstovaly generace zahradníků a kaktusářů, tady už nějaké letité zkušenosti jsou. Karbonát je vcelku nová záležitost a tak je třeba tomu dát šanci. Třebas se pod tím naučím pěstovat, a nebo né. To se časem uvidí. Chce to trpělivost a zkoušet.

Dodo napsal:
Tak mi to nedá, abych taky troch nezareagoval a musím ti dát za pravdu. V polykarbonátovým skleníku (mám tříkomůrkovej) je přez zimu krásně sucho, světlo, no paráda. Ale v tomto období, kdy mi na skleník svítí slunko je od 11,00 do cca 15,00 hod a při tom, že mám skleník zapuštěnej 1metr hluboko do země, chová se jako "chladnička". Do teď jsem tam neměl více jak 25st, kytky jsou scvrklý a o nějakým otevírání temen rostlin si mohu nechat jen zdát. Kytky by už potřebovaly vodu, ale jsou-li z celých 24hod v teple jen 4-5 hodin (jinak jen tak cca9st), tak si zalít ještě netroufnu. Je to fakt, že u každého záleží na jeho místních podmínkách.
Úplně opačnou situaci mám u kytek, které stěhuju na terasu (40m2) kde mám jednoduchý polykarb. pařenišťata na nohách 60cm. Terasa má kolem dokola 120cm vysokou zídku, je vydlážděná dlažbou 50x50 a když se do toho opře sluníčko, mám tam tak k 50st. vzduch se tam nepohne (úplně horkovzdušná lázeň) a to bych si nemohl dovolit nezastínit, všechny kytky by mi shořely - to je reálná zkušenost. V takových podmínkách prakticky stíním celou sezonu - zjara dvojitou záclonou a později mají kaktusy sice plný osvit, ale filtrovaný přes polykarbonát. Na terasu budu stěhovat na Josefa Fakt je, že takhle na vzduchu a plným slunku se vzhled, kvalita, zdraví a vytrnění kaktusů k těm ze skleníku nedá přirovnat (např. při srovnání pěstovaného jednoho rodu) Zdraví Dodo

Rozkošné Kaktusy napsal: Já byl z dřívějška zvyklej pěstovat pod sklem, právě se stíněním Amaritem. Ono to i pod tím sklem mělo to světlo takovej šís do modra, no a jak to dobře drželo, celkem i občasná přeprška přišla vhod, průběžně se to trochu smývalo a tak si kytky dobře zvykaly.V letošní zimě byl ve skleníku takovej suchej vzduch, teď jsem před pár dny lehce zalil a zkropil při tom i uličku a hned to bylo jiný dejchání. Je fakt, že ten karbonát /já mám 4-komůrkovej/ dělá vcelku dobrej rozptyl, zato však izolační vlastnosti, které jsem si chválil v zimě, způsobujou, že jsem tam ještě neměl ani jednu 30st Celsiovku, vylezlo to zatím max na 27 st. ve stínu. Jó budu se zase muset učit a dát do kaktusové harmonie světlo, teplo a vodu.Na přezimování je to dobrý, ale na léto půjde nejspíše něco ven.

Tak mi to nedá, abych taky troch nezareagoval a musím ti dát za pravdu. V polykarbonátovým skleníku (mám tříkomůrkovej) je přez zimu krásně sucho, světlo, no paráda. Ale v tomto období, kdy mi na skleník svítí slunko je od 11,00 do cca 15,00 hod a při tom, že mám skleník zapuštěnej 1metr hluboko do země, chová se jako "chladnička". Do teď jsem tam neměl více jak 25st, kytky jsou scvrklý a o nějakým otevírání temen rostlin si mohu nechat jen zdát. Kytky by už potřebovaly vodu, ale jsou-li z celých 24hod v teple jen 4-5 hodin (jinak jen tak cca9st), tak si zalít ještě netroufnu. Je to fakt, že u každého záleží na jeho místních podmínkách.
Úplně opačnou situaci mám u kytek, které stěhuju na terasu (40m2) kde mám jednoduchý polykarb. pařenišťata na nohách 60cm. Terasa má kolem dokola 120cm vysokou zídku, je vydlážděná dlažbou 50x50 a když se do toho opře sluníčko, mám tam tak k 50st. vzduch se tam nepohne (úplně horkovzdušná lázeň) a to bych si nemohl dovolit nezastínit, všechny kytky by mi shořely - to je reálná zkušenost. V takových podmínkách prakticky stíním celou sezonu - zjara dvojitou záclonou a později mají kaktusy sice plný osvit, ale filtrovaný přes polykarbonát. Na terasu budu stěhovat na Josefa Fakt je, že takhle na vzduchu a plným slunku se vzhled, kvalita, zdraví a vytrnění kaktusů k těm ze skleníku nedá přirovnat (např. při srovnání pěstovaného jednoho rodu) Zdraví Dodo

Na sklo se hodí i latex a krásně drží a kolega ten používá cement. Udělá se kašička, spíš mléko a nastříkne. Já používám normální zahradnický postřikovač na ten latex. Na skle je toho tak akurát no a já jsem jak kropenatá slípka.

Já byl z dřívějška zvyklej pěstovat pod sklem, právě se stíněním Amaritem. Ono to i pod tím sklem mělo to světlo takovej šís do modra, no a jak to dobře drželo, celkem i občasná přeprška přišla vhod, průběžně se to trochu smývalo a tak si kytky dobře zvykaly.V letošní zimě byl ve skleníku takovej suchej vzduch, teď jsem před pár dny lehce zalil a zkropil při tom i uličku a hned to bylo jiný dejchání. Je fakt, že ten karbonát /já mám 4-komůrkovej/ dělá vcelku dobrej rozptyl, zato však izolační vlastnosti, které jsem si chválil v zimě, způsobujou, že jsem tam ještě neměl ani jednu 30st Celsiovku, vylezlo to zatím max na 27 st. ve stínu. Jó budu se zase muset učit a dát do kaktusové harmonie světlo, teplo a vodu.Na přezimování je to dobrý, ale na léto půjde nejspíše něco ven.

Áno Áno, sezóna začína. Budemě těď asi přátelé skloňovat i pádovat termíny jako jsou stínění, zalévání , luftování,zcela určitě postřiky proti škůdcům a v neposlední řadě i kvetení. Spousta témat, která více méně mluví o jednom- začátku sezony. Nechtělo se mi zakládat nové téma, i když je to velká věda a to to věčně omílané stínění.
Ono jak všichni vjistě víte , hodně záleží na tom, jako to kdo pěstuje a jaké má náchylné druhy. Něco jiného je to pod širou oblohou, něco jiného pod čirým sklem a z boku luft, něco jiného je to v dosud nezalitém skleníku pod čirým sklem, kde je úplně jiné klima, než když tam vylejete pár konví a něco jiného je to pod tím polykarbonátem. Každej máme něco vyzkoušený a něco nás to stálo / já loni zlikvidoval pěknou kristátu grusona a to jsem stínil rašlovou zelenou stínovkou a ještě nátěrem skla amaritem. A přesto šel do pryč..
Jo k tomu nátěru Amaritem. Bejval modrý a viděl jsem pod tímto názvem i bílý. Modrej vcelku charakteristicky smrděl po kopytech , není se co divit, byl v tom klíh. V kýblu jsme to vždy rozmíchali a pak ještě ohřáli do horka -no pářilo se z toho- na plynovým vařiči, aby se ten klíh rozpustil. Tímto se to pak natíralo a věřte si jak chcete, drželo to dost dlouho.