Téma:

Nevím,jestli je to dostatečně vidět z mé fotky. Ale takhle to funfuje skvěle. Sklo je sklo. A  jedině tak buddeš mít špičkový kytky. 

Přátelé, děkuji za rady, dám si pozor, aby to klaplo. Skleník je šestačtyřicet let starý z bytelného železa profilu T na betonové podezdívce, ulička zapuštěná cca 80 cm, většina skel je původních. Počasí se teď tváří vstřícně, dneska jsem už začala různé úpravy, opravy a předělávky a svět tak trochu zrůžověl.

Ahoj. U mě je to takto. Mezera mezi skly je cca 2 cm. Úplně dostačující. Sklo je přímo na železném profilu jen na silikonu a těsnění . 
 

Ano, takto to jde, nebo se tam dávají takové trvalé podložky, plsť nebo guma a ty se pak už nevytahují. Konec skla pak leží na nich. Takže způsobů je více

Ano, chápu to, ale jelikož to sklo leží na šikmé ploše, obávala bych se, že vlastní vahou sjede a bude dotek, proto bych na spodku vložila kolíček. Tabule je 150 x 47 a leží pod úhlem asi 45 stupňů.

Takže to ještě napíšu přesněji. Naneste vrstvu silikonu a na ni položte sklo. To úplně stačí, dřívkem podkládat nemusíte. Ale co je důležité- musíte mít dilataci do stran, tam musí být vůle, kvůli roztažnosti. Plocha, na které sklo bude ležet, je silikonem dostatečně odpružená. Ty strany jsou důležité.

Díky, takže tabuli ve spodní části podložit dřívkem, aby nedosedla na kovovou příčku, a až silikon zatuhne, vyndat dřívko a dotěsnit.

Mohu vám napsat jen svoji zkušenost, mám také skleník. Moderní způsob zasklení je pomocí silikonu, je to rychlejší a pohodlnější způsob než usazovat do sklenářského tmelu. Ale co je důležité- musí být dodržena dilatace skla, tzn. sklo se nesmí pokládat na doraz k nosné železné konstrukci, protože buď vlivem tepla či mrazu pak dojde časem k prasknutí.

Zdravím, čeká mě údržba starého skleníku. Chtěla bych vyměnit několik popraskaných tabulí, které jsem doposud zamazávala silikonem. Nedá se sklo nějakým způsobem odpružit, aby vydrželo celé? 

Moje 12 leté zkušenosti s polykarbonátníkem :
1. Polykarbonát prakticky nedegraduje, nestíním, nenatírám, jednou ročně před zimou zvenku umyju od prachu.
2. Před 2 roky mi střechu rozbily kroupy, tak mám boky z 16 mm polykarbonátu a střechu z 10 mm, na spotřebě se to prakticky neprojevilo - asi teplejší zimy.
3. Každoročně na podzim opravuju těsnění ve dveřích a oknech, případně vyměňuju tmel na jednotlivých spojích polykrbonátníku kde se odchlípne, je důležité vzít kvalitní tmel, který zůstane pružný !
4. Kaktusy, které jsou náročnější na slunko(Lobivie, Echinocereusy, Echinofosulocactusy, Weingarcie, Mamilárie apod.), nechávám po dobu vegetace venku a dovnitř jdou až hrozí mráz.
Nevýhody :
1, Nebezpečí spálení kaktusů na jaře, musí se začít včas větrat(březen).
2. Kaktusy náročné na světlo se vevnitř přece jen trochu deformují - viditelný rozdíl v délce trnů.
3, Na vnitřní straně polykarbonátu kondenzuje v zimě kolísáním teploty voda..
4. MÁLO MÍSTAAA !!!
5.Kvůli vysoké vlhkosti nejde nechat v polykarbonátníku kaktusy, které kvetou během zimy, od odkvetlých květů mohou zplesnivět, nechám je odkvést doma a pak je tam vrátím.

Polykarbonátník je v obci Úvaly u Valtic, jednom z nejteplejších míst u nás.
 

Dobrý den,
chtěl bych se poradit ohledně stavby nového skleníku. Chci tento rok postavit nový skleník z polykarbonátu, solární typ, rozměr asi 7 x 2,7 m, částečně zakopaný (0,5 metru), vytápěný pro celoroční pěstování běžných druhů (JA i Mexiko).
Mám několik dotazů předně na ty, kteří s takovou konstrukcí mají zkušenosti.
1. Jižní stěna se doporučuje se sklonem 16° od svislice, aby na ni dopadaly kolmo paprsky 22.12. Není lepší ten odklon udělat třeba 20°, aby se využily paprsky po delší dobu, ne jen v nejnižším bodě slunce? Většinou více mrzne až v lednu a to by, si myslím, výrazněji pomáhalo. Má někdo zkušenost, nebo znalost?

2. Ti co mají konstrukci od odborných firem, je jejich zpracování kvalitní stran tepelných mostů a utěsnění skleníku v zimním období? Zvažuji, zda si jej postavit sám ze SDK profilů s výraznou úsporou nebo raději s důrazem na kvalitu nějakou firmou.

3. Zvažuji využití zemního výměníku zakopáním trubek pod skleník do cca 1 metru (níže bych nešel pro vysokou hladinu podzemní vody na pozemku). Má s tímto někdo zkušenost pro vytápění skleníku pro kaktusy? Je to opravdu funkční? Nebyla by problémem právě vysoká hladina podzemní vody?

Vím, že se za ta léta tady probralo hodně. Mám to pročtené několikrát, ale doba pokročila. Věřím, že někdo může mít nějaké zkušenosti.
Kdyby někdo měl podobné zařízení na severní moravě, rád bych ho navštívil a zkonzultoval.
Děkuji.

Mám na to jenom dvě okna. Tak až se jaro zeptá, co jsem dělal v zimě, tak mám čisté svědomí.

Mel sem projekt na neco podobneho.
Rozpocet byl tedy bez vytapeni...
ale fakt pekna prace,Tome

Počítáš celkem dobře 😉

Tome krasny zařizeni,
pocitam plus minus 3 sta litru...

Známá firma Jan Hladík
​​​​​​https://www.ceskeskleniky.cz

Jsem naprosto spokojenej, uvidím co ještě provoz. Identický skleník mají Jandovi v Pávově, kde jsem se inspiroval.

Tome,kdo Ti to dělal?

Je to 9 metrů na délku, 4,5 metrů na šířku a výška je 3,2 metrů.

Tome jaké to má rozměry děkuji 

Moc pěkný, schválně, kdy ti to bude malý.
Skleník a velké plochy ti závidím moc, ale na tu práci s tolika kytkama bych asi čas neměl.
Mně by stačila ta plocha na kleštinách pod krovy.
Užij si to.

Už se těším na novou sezonu, sice mě čeká hodně práce, ale v tomto případě mi to vůbec nevadí 😉

Máš to moc hezky postavené a promyšlené. Můžu se zeptat z čeho máš ty plata (tácy)? Na jedné fotce mi připadá že je to naohýbané z nějakého eloxu nebo něčeho takového.

Tiež by som to takto zhodnotil. Pekná a dobrá stavba, len škoda tej spodnej police, že je taká úzka, tú by som spravil na takmer celú šírku strechy a tie police by som dal po celom obvode aby sa využil všetok priestor.

Pěkný počin. Lehká a vzdušná konstrukce se bude kaktusům i lidem líbit . Jen ty parapety jsou zbytečně úzké. Pořád je málo místa

Dobrý den všem, v Praze teď bourají autobusové zastávky a stavějí nové, já jsem poblíž jedné našel v křoví odložený tento kus skla, tak se chci zeptat, zda vás nenapadá jestli by se to dalo nějak použít. Jen to sklo je trochu tlustší, má asi 15 mm. Děkuji.

Z DRAVÍM   se zájmen jsem si to přečet  já  jsem uzavřel  připojení na sleník  doma mám teplíčko  poloviční spotřeba topení  veskleníku 8-6 teplota   pěstujte mrazu vzdorné kytky

Přečetl jsem si důkladně tvůj příspěvek, dotaz. Z mého pohledu ,se mi bez urážky tvoje představa že to budeš nějak ekonomicky vytápět ,jeví jako čistá utopie. Mám 6x6 skleník karboník, částečně zapuštěný a řeším tvé diléma každý podzim znova.
1/představa už při stavbě byla, že do sousedního chléva dám kotlík, a rozvedu horkovod do registrů pod stoly. Koupil jsem levně tehdy kotel, koupil jsem i radiátory a po konzultaci s topenářem a zjištění jeho kalkulace na další materiál a práci jsem zase velmi rychle vše prodal.
2/ Špekulace s pořízením plynového kotle a zásobníku na plyn na zahradu - jsem rád dnes, že jsem to také rychle zavrhl.
3/ Bullerjany na dřevo a propouštění teplého vzduchu z výtopny do skleníku dveřmi narazila po první zimě na totální nevyspalost neb přikládání skoro co 2 hodiny v mých podmínkách  přez noc a druhý den do práce byl tedy velký omyl.
4/ Pořízení velkých školních násypných kamen, dlouhého kouřovodu s dudami . Zatápění každý den večer vrchem. Řízené prohořívání a spalování plynů se jevilo asi 3 roky jako dobré. Večer jsem naložil a druhý den odpoledne jsem to musel vyčistit a znovu zatápět. Co týden čistit kouřovody a velmi jsem si zadehtoval zděný komín.Ale dalo se při tom jezdit přez den do práce a nebylo to závislé na elektrice. Nevýhoda: postupné zhoršování kvality uhlí /v dodávkách moc mouru/ a rychlý růst ceny uhlí.. Přičemž valná čast tepla utekla komínem jako tahová ztráta- Prostě topíš Pánu Bohu do oken. Problém s kominíkem a dehtem.
5/Poslední varianta: Klimatizační jednotka s možností vytápění.- Funguje jako tepelné čerpadlo s nastavenou výrobcem záchovnou teplotou 8C. Tedy stála 40 000 s montáží.
  Vedle toho 2x pomocné záložní  elektrické foukače pro případ ,že by klimoška nezvládala. Doplním ještě nějakou signalizací kritického poklesu teploty na baterky  kdyby vypadl elektrický proud a v záloze znova Bullerjany a 2,5m3 dřeva u nich v pohotovosti. . Teda došlo již ke změně, že jsem už v důchodu a tak si to mohu přez noc a den ošéfovat. No a doufám, že se ten průser s cenami elektřiny do doby než mi skončí fixace vyřeší.
Dost jsem laškoval i s myšlenkou samovýroby bioplynu z hnoje a zbytků. V našich podmínkách by to možná i snad šlo, ale potřebuješ aby kvasná nádoba byla v teple.
Viděl jsem systém odběru tepla vodovodními hadicemi z fůry hnoje, asi by to neprošlo u nejen manželky ale i u hygieny.
Fotovoltaika naráží na nedostatek slunce přez zimu a vítr také není spolehlivý a má svá úskalí- buď fouká málo a nebo příliš a musíš vrtuli odstavit.
Poslední co jsem ještě neudělal a asi to není bez logiky věci- přestěhovat sbírku do vhodné místnosti a přezimovat holt postaru tak jako možná většina pěstitelů.
Zavádět nějaké systémy tepelných čerpadel ze země, vody- velice nákladné a naprosto neekomické pro tvůj skleník.
V neposlední řadě je nutno myslet i na to, že nemoci nechodí po horách ale chodí když se to nejméně hodí zejména po lidech. Předloni jsem byl za podzim 4x ve špitále vždy na 8-10dní a to jsem byl rád, že mi to zvládla manželka, vrátil jsem  se 22 .prosince a v zápětí nás oba skolil COVID co jsem nakoupil při poslední hospitalizaci. A to bylo velmi kritické.
Přeji ti úspěšné řešení tvého problému.R.K.

V podmínkách Česka je vytápění solárními panely v zimě utopie. Tedy dá se to, ale není to ekonomicky rentabilní a vyžaduje to dost prostoru. Ale od jara do podzimu to zase bude fungovat perfektně. 

Nadzemní skleník a úsporný provoz jsou v rozporu. Dohromady to nepasuje. Urči si prioritu, co je důležitější. Řešením může být i správný výběr rostlin.......
Taky se podívej tady: kkplzen.eu/index.php/prostredi-pro-pestovani-kaktusu-a-sukulentu/86-zimovani-bez-topeni

Kombinovat pěstování zeleniny a kaktusů už je trochu schůdnější, jestli si vybereš správnou zeleninu