Téma:

Přátelé, chci vás také požádat o radu, jak nejlépe orientovat nové stolové pařeniště na zahradě.



Směr dutinek je po delší straně. Díky...

Zdá se jako by pozemek byl poměrně malý a s hranicemi ve směru svahu. V takovém případě je možné postavit skleník po svahu ale s kopce, tedy jedno čelo výše než druhé, stačí o 15 cm na metr télky skleníku. Takový skleník se krásně vyvětrá i za bezvětří, teda když se otevřou obě čela, a nemusí nutně stát v severojižním směru.

Pokud nechceš mít do budoucna problém s přehříváním nebo popálením rostlin, postav ho ve směru východ - západ. Tedy čela jsou ze severu a z jihu.

Děkuju.
To sem skoro všechno viděl. Proto tam mám nakreslené co mám.
Chtěl sem tam solární skleník ale ten asi musí být opravdu jen na jih.
Mně by vyhovoval skleník s podélnou osou kolmo ke sklonu svahu.
Ale to je špatně.
R

Nakoukni třeba sem :
kkplzen.eu/index.php/prostredi-pro-pestovani-kaktusu-a-sukulentu
www.cact.cz/noviny/2001/11/domecky2.htm
ať máš o čem přemýšlet.


A nejlepší je navštívit několik kolegů kaktusářů a omrknout jejich pěstební zařízení.

Zdravím
Měl bych na Vás prosbu. Chtěl bych postavit skleník. Pozemek je orientován dle přiložené fotografie.
Původně jsem chtěl půltový se směrem střechy po sklonu svahu a kolmo na svah delší stranou, ale někde jsme si vyčetl že by to nemuselo být OK. Ideální by byla pro tento tvar orientace svahu na jih.
Mohu požádat o názor jak ten skleník orientovat a jaký tvar použít. Ted tam mám nakreslený s obloukovou střechou. orientace cca východ - západ.
V zadní části ("sever" ) by měla být zed se vstupem nejspíš.
Děkuji za každou radu a zkušenost.
Roman

Můj příspěvek byl samozřejmě zamýšlen v tom smyslu, jestli je budování betonových bunkrů pro pěstování kaktusů účelné.
I dřevená konstrukce posazená na patkách (tvárnicích) vydrží desítky let. Nechť si každý najde svou cestu.

A navíc pracuje ve stavebnictví takže to kdykoliv odbagruje

Milanek napsal:

Vím, že není dobrý počin kritizovat, ale snad to povede k zamyšlení.
Ilustrace (byť samozřejmě s těmi nejlepšími úmysly) dokládá jednání člověčenstva. Když postavit, tak navěky. Takové základy vydrží stovky let, je to nutné? Stejnou funkci spolehlivě zabezpečí například jen hlouběji zapuštěné sloupky (Plotovky s průřezem I) s prostorem mezi nimi vyskládaným deskami. Izolace z vnější strany bude jen o trochu pracnější. Až stavba doslouží, dá se demontovat.
Když jsem stavěl svůj první skleník, taky jsem udělal masivní základy (cca 15 cm šířky), teď zjišťuji, že je to na obtíž. Základy svého druhého skleníku jsem již stavěl tak (před třiceti roky), aby je bylo možné rozbít palicí. Šíře betonu je jen na velikost průměru lešenářské trubky, tedy asi 5 cm. Taková kostrukce určitě vydrží pro pěstitele od útlého dětství do jeho skonu v požehnaném věku.

Milanku on to má rovnou jako stoly,samotný základ není tak široký.

Zdravím, mám v plánu také postavit menší skleník. Asi 2,6x4 metry. Vím, že je už teď malý . Ale právě z důvodů zmiňovaných Milankem = možnost ho kdykoli rozebrat, zlikvidovat, případně rozšířit, bych se chtěl zeptat na zkušenosti s co nejjednodužšími základy. Napadly mě jen zapuštěné a vybetonované jednotlivé tvárnice ztraceného bednění, či z nejmenšího a nejužšího ztraceného bednění vybudovaný základ na výšku jedné řady. Nevím ale jak by se to chovalo za pár let. Stavební zkušenost minimální -

Rebut napsal: Základy pro skleník jsou už delší dobu hotové, jenom se čeká na dodávku skleníku. Snad už to v lednu bude.

Vím, že není dobrý počin kritizovat, ale snad to povede k zamyšlení.
Ilustrace (byť samozřejmě s těmi nejlepšími úmysly) dokládá jednání člověčenstva. Když postavit, tak navěky. Takové základy vydrží stovky let, je to nutné? Stejnou funkci spolehlivě zabezpečí například jen hlouběji zapuštěné sloupky (Plotovky s průřezem I) s prostorem mezi nimi vyskládaným deskami. Izolace z vnější strany bude jen o trochu pracnější. Až stavba doslouží, dá se demontovat.
Když jsem stavěl svůj první skleník, taky jsem udělal masivní základy (cca 15 cm šířky), teď zjišťuji, že je to na obtíž. Základy svého druhého skleníku jsem již stavěl tak (před třiceti roky), aby je bylo možné rozbít palicí. Šíře betonu je jen na velikost průměru lešenářské trubky, tedy asi 5 cm. Taková kostrukce určitě vydrží pro pěstitele od útlého dětství do jeho skonu v požehnaném věku.

Použil někdo z kolegů na stavbu základů například pěnové sklo? Snadno se nařeže pilkou, slepí montážní pěnou a spodní stavba včetně tepelné izolace je hotová........

Byl to záměr pro pěstování mrazuvzdorných kaktusů, aby nedocházelo k rychlému promrzání kořenů než na stolech. Zůstane plocha šířky 890 mm.

Štefan napsal: Od pohledu hodně masivní základy - zbyl materiál anebo to byl záměr?

Podle mě to jsou zároveň "stoly". Udělal bych to podobně, akorát bych se snažil, aby bylo místo i pod nimi.

Od pohledu hodně masivní základy - zbyl materiál anebo to byl záměr?

Základy pro skleník jsou už delší dobu hotové, jenom se čeká na dodávku skleníku. Snad už to v lednu bude.

tie skla čo vlastnim su z bokov z autobusa KAROSA 734....dočital som sa že su kalene hrubka 6mm.....66cm široke a dlhe 166cm jasne že sa nedaju upravit ale by som ich chcel použit na sklenik .....na mrazuvzdorne kaktusy ...na strechu sklenika aj boky s patričnymi medzerami medzi sklami na vetranie .....popripade zatienit.....jedna sa o to že aku maju priepustnost svetla .....nneviem ake sklo použili na kalenie ....či je aj v tom rozdiel

prosim o radu.....mam množstvo skiel z autobusu KAROSA bočne skla širka 66cm bez vetracich okienok a dlžka 166cm ...dočital som sa že su kalene hrubka 6mm....nevim aky typ skliel bol zakaleny a či ma dobru priepustnost na sklenik mrazuvzdornych kaktusov....

Asi je lépe si ukázat jak se to má s dopadajícím slunečním zářením ve skutečnosti
z práce SPEKTRÁLNÍ CHARAKTERISTIKY DOPADAJÍCÍ SLUNEČNÍ RADIACE NA LOKALITĚ BÍLÝ KŘÍŽ
Martin Navrátil1, Vladimír Špunda2
jsem si pro účely osvěty půjčil jednu stránku se dněma grafy:





Obr. 3.: Hrubé stanovení vlivu elevačního úhlu na spektrum sluneční radiace dopadající na porost smrku ztepilého během letního období za jasné oblohy. (A) relativní zastoupení fotonů při dané vlnové délce ve spektrálním rozsahu 400 – 700 nm. ( relativní energetické zastoupení při dané vlnové délce ve spektrálním rozsahu 400 – 1100 nm. (a) ranní měření (elevační úhel 10 – 20°), (b) polední měření (elevační úhel cca 60°), (c) večerní měření (elevační úhel 10 – 20°). Jednotlivá normovaná spektra představují celkový medián z dané varianty (viz. Materiál a metody).

Ještě je vhodno si všimnout, že v grafu A - relativní zastoupení fotonů při dané vlnové délce je svislá osa lineární,
zatímco v grafu B relativní energetické zastoupení při dané vlnové délce je svislá osa logaritmická, protože jinak by se tam IR rozsah nevešel.
Graf A ilustruje, že počet fotonů v IR části slunečního spektra je skutečně velký, zatímco graf B ukazuje, že jejich energetický přínos je malý.

IR záření samozřejmě od Slunce přichází a to v míře větší jak samotné záření světelné. IR záření sluneční začíná na vlnové délce 700nm (cca 500K) a pokračuje k vlnovým délkám okolo 10um (vyzařování lidského těla). Skleníkový efekt funguje tak, že světelné a krátkovlnné IR záření se uvnitř skleníku mění ve dlouhovlnné, které již tak snadno ven nepronikne. Pokovené sklo (záleží jak a čím) obvykle blokuje vlnové délky 700nm a delší, tudíž chrání interier proti přehřívání. Sice částečně zvyšují izolační schopnost skla blokováním vyzařování, ale této vlastnosti se využije pouze při aktivním vytápění skleníku. Blokování IR záření přicházejícího od Slunce však způsobí, že se skleník při slunečném počasí ohřeje daleko méně než při použití skel bez pokovení (kdy může být ve skleníku často přes 20 st. při venkovních -10 st ......

Jak správně píše Ikamarad, pokovená skla odrážejí IR paprsky. Ty ale do skleníku nepřichází od slunce, ale vznikají až uvnitř, kyž se pohlcením světla nebo jiným zdrojem - např. topidla, ohřejí zde umístěné předměty včetně případných osob a tyto emitují energii ve formě IR záření. Pokovení izolačních skel tedy zesiluje skleníkový efekt a tedy je vidím jako vhodná na boky skleníku, pokud ho hodláš vytápět.

mam aj ja prosbu .....prosim o radu...mam skla z vyradenych autobusov KAROSA D 166CM....šIRKA66CM..pišu o nich že su to bezpečnotne KALENE skla o hrubke 6mm....vie niekto poradit aku to ma priepustnost .....hodi sa to na sklenik mrazuvzdornych kaktusov ....samozrejme sa neda rezat už ale by som sa prispôsobil.....su velmi silne

PetrS napsal:

mn.horak napsal:

FOXXX napsal: a v tomhle vláknu bych se ještě rád zeptal na vaše zkušenosti se záložním topením. Jsem odkázán na elektřinu, která u nás nějak dlouhodobě nepadá, naštěstí, ale co kdyby? nemám žádný komínek, tak budu rád za zkušenosti jiných. Předem děkuju.

Když to nechceš na elektřinu tak propan láhev a bufika na plyn, nebo ty plynový hřiby co se používají do altánu a posezení na podzim a v zimě

www.mall.cz/infrazarice/landmann-tepelny-plynovy-zaric-12016

Jako nouzovku asi jo, ale spaluje to kyslík. Nejsem si jist, jestli by to nevadilo kytkám.
Jinak tedy skleník máš pořádný . To máš kytky v tom předním, v tom s oblou střechou, co je vidět za ním i na těch stolech vlevo?

Ano kaktusy jsou všude, jen v tom oblouku mám letošní vysevy a nějaký podnože a, a to co se nevešlo do skleníku, a v tom stole jsou sulcorebucie a agave, vše musím stěhovat do toho velkého, ukážu jak vypadají letošní vysevy

mn.horak napsal:

FOXXX napsal: a v tomhle vláknu bych se ještě rád zeptal na vaše zkušenosti se záložním topením. Jsem odkázán na elektřinu, která u nás nějak dlouhodobě nepadá, naštěstí, ale co kdyby? nemám žádný komínek, tak budu rád za zkušenosti jiných. Předem děkuju.

Když to nechceš na elektřinu tak propan láhev a bufika na plyn, nebo ty plynový hřiby co se používají do altánu a posezení na podzim a v zimě

www.mall.cz/infrazarice/landmann-tepelny-plynovy-zaric-12016

Jako nouzovku asi jo, ale spaluje to kyslík. Nejsem si jist, jestli by to nevadilo kytkám.
Jinak tedy skleník máš pořádný . To máš kytky v tom předním, v tom s oblou střechou, co je vidět za ním i na těch stolech vlevo?

FOXXX napsal: a v tomhle vláknu bych se ještě rád zeptal na vaše zkušenosti se záložním topením. Jsem odkázán na elektřinu, která u nás nějak dlouhodobě nepadá, naštěstí, ale co kdyby? nemám žádný komínek, tak budu rád za zkušenosti jiných. Předem děkuju.

Když to nechceš na elektřinu tak propan láhev a bufika na plyn, nebo ty plynový hřiby co se používají do altánu a posezení na podzim a v zimě

www.mall.cz/infrazarice/landmann-tepelny-plynovy-zaric-12016

Termostat mám nastavený na 11°C, elektrika nevypadla za poslední 2 roky na méně jak 1 hodinu (aspoň u nás). Mám 10 mm polykarbunát a teplota neklesla na méně jak 5°C. Kytky to v pohodě přežily.

Ještě jedna poznámka. Používám externí termostat do zásuvky (ten na tom topidle se nedá přesně nastavit) a budu kupovat ještě jiný s bateriemi, kvůli výpadku elektřiny, aby udržel nastavení i při výpadku elektriky

Martin5791 díky. Mně právě zajímá jak to pojistit, když elektrika nepoteče

Mám podobně řešený polykárbonátovník, rozměry 3x7m. Používám toto topení, mám 2 kusy, ale zatím dvě poslední zimy jsem požil jen jedno:
www.stasan.cz/topidla-odvlhcovace-ventilatory/topidla-master/elektricka-topidla/elektricke-topidlo-b-3-3-epb-s-ventilatorem/?orderer%5Bproduct_price%5D=desc

Sice už něco pamatuje ale je to poctivá domácí výroba, rozměry 11x5m, vytápěný plynem

a v tomhle vláknu bych se ještě rád zeptal na vaše zkušenosti se záložním topením. Jsem odkázán na elektřinu, která u nás nějak dlouhodobě nepadá, naštěstí, ale co kdyby? nemám žádný komínek, tak budu rád za zkušenosti jiných. Předem děkuju.