Téma:

Jara napsal: Tak nevím jak začít.Sám mám klas.skleník kov -sklo.Je nadzemní a asi před 3 roky jsem zevnitř na střeš.část našrouboval polykar(sklo zůstalo).Z boční části je zatep.provedeno z venku.Sluníčko na něho svítí od východu až k západu.V této době za slunného dne teploty vyšplhají až k 28°C.V létě mám otev.dveře dvě okna a teplota až 48°C.Mám známého kaktus.v Brně,psal o polyk.skleníku v čas.Kaktusy.V létě má nejenom otevřené dveře a okna,ale ještě stíní zelenou sítí.Teploty mu tam vyběhnou ke čtyřicítce také.Je tedy otázkou v jakém směru má kdo skleník postavený.

Mám to osou- hřebenáčem ve směru sever- jih. Severní štítová stěna je tvořena celá zdí a západní boční stěna je taky zděná, jinak to v daném place nešlo udělat. Střecha sedlová klasika v úhlu 30st. komůrky vždy po spádu. Mám ale vyndavací celý východní bok,t.j 6x0,5m a v jižním 6m štítě jde ,vyjma toho že tam je nahoře okno s pístem,ještě vyndat u věnce obvodové zdi také bok 3x0.5m. Takže luft by tam měl být .

cykas napsal: Tak se nabízí otázka, proč se objevuje tolik kaktusářů, kteří si kupují (staví) ty podivné stavby z polykarbonátu. On má sice dobré izolační vlastnosti, ale to je při pěstování kaktusů v sezoně k ...
Jinak co se týká stínění kaktusů a sukulentů pěstovaných venku, už jsem to tu psal nejednou - není třeba, pohyb vzduchu sám zařídí, aby se nespálily .

Myslím, že žádná otázka se nenabízí...polykarbonátový skleníky jsou skvělý a z mnoha praktických, provozních i pěstitelských důvodů nenahraditelný - hlavně při pěstování v sezonu, ale i při zimování s přitápěním. Nedovedu si představit pěstovat celé mexiko, ale i feráky a melocactusy + brazilie, nebo i většinu gymen, jinak. Mám však úspěšně vyzkoušeno, že jižní americe se přece jen v sezonu na vzduchu a sluníčku daří lépe. Pohyb vzduch určitě zařídí, aby se kytky nespálily, musím pohyb vzduch však mít, ale když není, je třeba, aspoň v mých podmínkách, stínit. Myslím, že pěstování ve volné kultuře určitým způsobem omezuje druhovou skladbu pěstovaných kytek. Ale to si musí vyzkoušet každý sám. Zdraví Dodo

Tak nevím jak začít.Sám mám klas.skleník kov -sklo.Je nadzemní a asi před 3 roky jsem zevnitř na střeš.část našrouboval polykar(sklo zůstalo).Z boční části je zatep.provedeno z venku.Sluníčko na něho svítí od východu až k západu.V této době za slunného dne teploty vyšplhají až k 28°C.V létě mám otev.dveře dvě okna a teplota až 48°C.Mám známého kaktus.v Brně,psal o polyk.skleníku v čas.Kaktusy.V létě má nejenom otevřené dveře a okna,ale ještě stíní zelenou sítí.Teploty mu tam vyběhnou ke čtyřicítce také.Je tedy otázkou v jakém směru má kdo skleník postavený.

No mě ke karbonátu vedla zkušenost-tragická a k uzoufání s kroupama. Je to strašný se koukat na to jak vám do oken perou kroupy velikosti golfovejch míčků a měněj to vše v příšernou kaši střepů,ostnů,zelený šťávy a kamenitého bláta.To je dnes moje stálá noční můra. Jak vidím ty takové šedofialové mraky v létě po pařáku tak je mi z toho na po klystýru. Já ale karbonát nezatracuji, jen jsem dal na vědomí své první zkušenosti s ním.V létě se naopak jeho izolační vlastnosti mohou hodit, to se pozná.Jen se to s ním musíme ještě naučit. Pod sklem pěstovaly generace zahradníků a kaktusářů, tady už nějaké letité zkušenosti jsou. Karbonát je vcelku nová záležitost a tak je třeba tomu dát šanci. Třebas se pod tím naučím pěstovat, a nebo né. To se časem uvidí. Chce to trpělivost a zkoušet.

Dodo napsal:
Tak mi to nedá, abych taky troch nezareagoval a musím ti dát za pravdu. V polykarbonátovým skleníku (mám tříkomůrkovej) je přez zimu krásně sucho, světlo, no paráda. Ale v tomto období, kdy mi na skleník svítí slunko je od 11,00 do cca 15,00 hod a při tom, že mám skleník zapuštěnej 1metr hluboko do země, chová se jako "chladnička". Do teď jsem tam neměl více jak 25st, kytky jsou scvrklý a o nějakým otevírání temen rostlin si mohu nechat jen zdát. Kytky by už potřebovaly vodu, ale jsou-li z celých 24hod v teple jen 4-5 hodin (jinak jen tak cca9st), tak si zalít ještě netroufnu. Je to fakt, že u každého záleží na jeho místních podmínkách.
Úplně opačnou situaci mám u kytek, které stěhuju na terasu (40m2) kde mám jednoduchý polykarb. pařenišťata na nohách 60cm. Terasa má kolem dokola 120cm vysokou zídku, je vydlážděná dlažbou 50x50 a když se do toho opře sluníčko, mám tam tak k 50st. vzduch se tam nepohne (úplně horkovzdušná lázeň) a to bych si nemohl dovolit nezastínit, všechny kytky by mi shořely - to je reálná zkušenost. V takových podmínkách prakticky stíním celou sezonu - zjara dvojitou záclonou a později mají kaktusy sice plný osvit, ale filtrovaný přes polykarbonát. Na terasu budu stěhovat na Josefa Fakt je, že takhle na vzduchu a plným slunku se vzhled, kvalita, zdraví a vytrnění kaktusů k těm ze skleníku nedá přirovnat (např. při srovnání pěstovaného jednoho rodu) Zdraví Dodo

Rozkošné Kaktusy napsal: Já byl z dřívějška zvyklej pěstovat pod sklem, právě se stíněním Amaritem. Ono to i pod tím sklem mělo to světlo takovej šís do modra, no a jak to dobře drželo, celkem i občasná přeprška přišla vhod, průběžně se to trochu smývalo a tak si kytky dobře zvykaly.V letošní zimě byl ve skleníku takovej suchej vzduch, teď jsem před pár dny lehce zalil a zkropil při tom i uličku a hned to bylo jiný dejchání. Je fakt, že ten karbonát /já mám 4-komůrkovej/ dělá vcelku dobrej rozptyl, zato však izolační vlastnosti, které jsem si chválil v zimě, způsobujou, že jsem tam ještě neměl ani jednu 30st Celsiovku, vylezlo to zatím max na 27 st. ve stínu. Jó budu se zase muset učit a dát do kaktusové harmonie světlo, teplo a vodu.Na přezimování je to dobrý, ale na léto půjde nejspíše něco ven.

Tak mi to nedá, abych taky troch nezareagoval a musím ti dát za pravdu. V polykarbonátovým skleníku (mám tříkomůrkovej) je přez zimu krásně sucho, světlo, no paráda. Ale v tomto období, kdy mi na skleník svítí slunko je od 11,00 do cca 15,00 hod a při tom, že mám skleník zapuštěnej 1metr hluboko do země, chová se jako "chladnička". Do teď jsem tam neměl více jak 25st, kytky jsou scvrklý a o nějakým otevírání temen rostlin si mohu nechat jen zdát. Kytky by už potřebovaly vodu, ale jsou-li z celých 24hod v teple jen 4-5 hodin (jinak jen tak cca9st), tak si zalít ještě netroufnu. Je to fakt, že u každého záleží na jeho místních podmínkách.
Úplně opačnou situaci mám u kytek, které stěhuju na terasu (40m2) kde mám jednoduchý polykarb. pařenišťata na nohách 60cm. Terasa má kolem dokola 120cm vysokou zídku, je vydlážděná dlažbou 50x50 a když se do toho opře sluníčko, mám tam tak k 50st. vzduch se tam nepohne (úplně horkovzdušná lázeň) a to bych si nemohl dovolit nezastínit, všechny kytky by mi shořely - to je reálná zkušenost. V takových podmínkách prakticky stíním celou sezonu - zjara dvojitou záclonou a později mají kaktusy sice plný osvit, ale filtrovaný přes polykarbonát. Na terasu budu stěhovat na Josefa Fakt je, že takhle na vzduchu a plným slunku se vzhled, kvalita, zdraví a vytrnění kaktusů k těm ze skleníku nedá přirovnat (např. při srovnání pěstovaného jednoho rodu) Zdraví Dodo

Na sklo se hodí i latex a krásně drží a kolega ten používá cement. Udělá se kašička, spíš mléko a nastříkne. Já používám normální zahradnický postřikovač na ten latex. Na skle je toho tak akurát no a já jsem jak kropenatá slípka.

Já byl z dřívějška zvyklej pěstovat pod sklem, právě se stíněním Amaritem. Ono to i pod tím sklem mělo to světlo takovej šís do modra, no a jak to dobře drželo, celkem i občasná přeprška přišla vhod, průběžně se to trochu smývalo a tak si kytky dobře zvykaly.V letošní zimě byl ve skleníku takovej suchej vzduch, teď jsem před pár dny lehce zalil a zkropil při tom i uličku a hned to bylo jiný dejchání. Je fakt, že ten karbonát /já mám 4-komůrkovej/ dělá vcelku dobrej rozptyl, zato však izolační vlastnosti, které jsem si chválil v zimě, způsobujou, že jsem tam ještě neměl ani jednu 30st Celsiovku, vylezlo to zatím max na 27 st. ve stínu. Jó budu se zase muset učit a dát do kaktusové harmonie světlo, teplo a vodu.Na přezimování je to dobrý, ale na léto půjde nejspíše něco ven.

Áno Áno, sezóna začína. Budemě těď asi přátelé skloňovat i pádovat termíny jako jsou stínění, zalévání , luftování,zcela určitě postřiky proti škůdcům a v neposlední řadě i kvetení. Spousta témat, která více méně mluví o jednom- začátku sezony. Nechtělo se mi zakládat nové téma, i když je to velká věda a to to věčně omílané stínění.
Ono jak všichni vjistě víte , hodně záleží na tom, jako to kdo pěstuje a jaké má náchylné druhy. Něco jiného je to pod širou oblohou, něco jiného pod čirým sklem a z boku luft, něco jiného je to v dosud nezalitém skleníku pod čirým sklem, kde je úplně jiné klima, než když tam vylejete pár konví a něco jiného je to pod tím polykarbonátem. Každej máme něco vyzkoušený a něco nás to stálo / já loni zlikvidoval pěknou kristátu grusona a to jsem stínil rašlovou zelenou stínovkou a ještě nátěrem skla amaritem. A přesto šel do pryč..
Jo k tomu nátěru Amaritem. Bejval modrý a viděl jsem pod tímto názvem i bílý. Modrej vcelku charakteristicky smrděl po kopytech , není se co divit, byl v tom klíh. V kýblu jsme to vždy rozmíchali a pak ještě ohřáli do horka -no pářilo se z toho- na plynovým vařiči, aby se ten klíh rozpustil. Tímto se to pak natíralo a věřte si jak chcete, drželo to dost dlouho.

Mám něco podobného včetně popsaných potíží. Ty už jsem vyřešil trochu jinak, ale tohle vypadá lépe, takže děkuji za rady. Hodně použiji. Vítr je sviňa. Mám mimo jiné jeden dlouhý stololufťák na podezdívce. Když jsem ho na jaře plnil, tak jsem si říkal také, že to kaktusy zatíží. Když byl na jednom konci plný a šel jsem pro další dávku, tak přišel poryv větru, všechno vyletělo do luftu, přemet a sázel jsem znovu a hledal, která jmenovka k čemu patří. Jsem i stavař, tak jsem si jen tak zhruba spočítal sílu, která na to působila. No byl jsem rád, že jsem tomu nestál v cestě.

horizontik napsal:

Jirka Konstantinovič napsal: V roce 2007 jsem si postavil přístřešek "luftovník", dřevěná kostra z hoblovaných hranolů, vany jsou z pozinku (nátěr v roce 2008), střecha je z vlnitého polykarbonátu.

Takto lehká konstrukce stříšky by u mě už dávno lítala někde po sousedech. Strašně tady fouká a skoro při každém dešti. A jak má Jirka ty boky na volno, mě by tam při to větru napršelo. Takže přemýšlím jak to udelám aby mě to vyhovovalo. Poradíte?

Udělej to přesně tak, jak vidíš na předchozím obrázku. Boky a záda můžeš udělat uzavřené, bude to teplejší.
Co se týká ulítnutí při větru, toho bych se nebál, kaktusy to dost zatíží. Dokonce s tím nic neudělal ani Kyril (nebo jak se ta vichřice jmenovala), kdy tam rostliny v zimě nebyly.

Za lempla to v žádném případě. Lempl nemá doma ani montérky a vodováhu To spíš je takové podpíchnutí, že se dá udělat konstrukce ze dřeva, lehká na opracování a pevná. Že není se třeba obávat "lítání", včera jsem vidél konstrukci nekotvenou do země, měl sloupky zalité ve starých pneumatikách a dole na nich měl "stupínek" pro děti Není to kaktusář, má tam jiné věci, ale taky dobrý né?

horizontik napsal: Takto lehká konstrukce stříšky by u mě už dávno lítala někde po sousedech. Strašně tady fouká a skoro při každém dešti. A jak má Jirka ty boky na volno, mě by tam při to větru napršelo. Takže přemýšlím jak to udelám aby mě to vyhovovalo. Poradíte?

Koukám, kolego, že mne máte za lempla. Ta konstrukce je sice velmi lehká, ale ujišťuji, že dostatečně tuhá a pevná. Již to několik vichřic přežilo bez úhony, když nebudu počítat, že mi vichřice v zimě posunula ty plechové podmisky. A že to mám docela na ráně, neboť tímto místem profukuje SV vítr usměrněný sousedními domy zcela na plno. A bydlím téměř na kopci.
Co se týká deště, tak vzhledem k přesahu střechy tam neprší, zřídka tam vítr něco málo zažene.

No a co kostra dělaná tak, že nohy jsou "až nahoru", teda ne jako stůl a nadstavba, jasné, kotvení na betonová spodky. Na boky dát dát husté ale fakt husté pletivo (něco jako síťka), profoukne, ale kapky deště se vlastňe na tom boku srážejí a je sucho. No a na střechu nepoužívat vlnu ale desku v rámu, co je přišroubovaný. Jo a dát cedulku "Větru a dešti vstup zakázaný" Na Liptově to fouká jedna radost a klasická masivní kostra z hranolu a pletivo na boky a klasický polykarbonát v masivním rámu - střechy lítaj, i soused když přišel pozdě domu, ale naše stavba vydržela všechno.

Jirka Konstantinovič napsal: V roce 2007 jsem si postavil přístřešek "luftovník", dřevěná kostra z hoblovaných hranolů, vany jsou z pozinku (nátěr v roce 2008), střecha je z vlnitého polykarbonátu.

Takto lehká konstrukce stříšky by u mě už dávno lítala někde po sousedech. Strašně tady fouká a skoro při každém dešti. A jak má Jirka ty boky na volno, mě by tam při to větru napršelo. Takže přemýšlím jak to udelám aby mě to vyhovovalo. Poradíte?

Je tady někdo, kdo má skleník sklenej dvojmo. Svrchu sklo, zespoda karboš. Váha se jen nepatrně zvětší a pokud se to udrží čisté v tom meziprostoru, tak by to možná bylo i vhodné řešení. Jen znovu upozorňuji na dilataci karboše v důsledku teploty. Musej se vrtat díry dle návodu - průměr a na plavanou, aby to mohlo pracovat a neničilo konstrukci.

Jasné, je to pochopitelné aby to necestovalo. Ale koukal jsem na ten můj profil a zjistil, že to dělal někdo jiný, nejde o Limes. Ale jesné že teď se na to koukám jinač, když jsi nahodil tu hmotnost. Prostě kotvení a potom to sklo vlastně brání i kroucení profilu, tak že na to musím jinač.

Je tady ještě jeden významný prvek a to je Váha, nebo chceteli Tíha stavky. Pokud je to dělaný se sklem, tak výsledná tíha a tím i stabilita je vcelku dobrá. Nikam se to nestěhuje. Přez to Limesáci upozorňovali na potřebu přikotvení šrouby a hmoždinkami spodního rámu konstrukce do základu. No pokud by se to sklilo karbošem, myslím,že by to bylo extrémně lehké a ukotvení naprosto nutné, jinak bys to mohl taky hledat po bouřce na Ukrajině.Vím, že taky dělali něco s karbošem,ale tam to řezali jako sklo a tím se ztrácela ta izolační vlastnost karbonátu a bylo to jen odolnější na kroupy. Taky jsem slyšel, že maj něco ve výprodeji se slevou /z předváděček/ v hliníku konstrukce. Ceny nevím. Bude to na jejich stránkách.

miro napsal: Když už jsme u kostry skleníku, ten montovaný, co když otočím všechny tyče naopak (jako bych měl sklo z druhé strany), získal tak rovinu a na to dal v kuse plast? Jak to bude s ností? Co ty na to Zdendo?

Miro, v případě Limesáku bych to nedělal, přeci jen je to tak, že každej prvek souvisi s jiným vedlejším, prostě by to nepasovalo. Ono je to někdy o jednom milimetru, tak přesně to maj dělaný a běda ,jak by byla jen trochu křivá podezdívka. Já to dával poprve na klasicky dělanou betonovou s náloží drátů do hloubky 60 cm. Když jsem ho stavěl podruhý, tak jsem vykopal drážku, do ktrý jsem dal dvě řady tvárnic ztracenýho bednění, to vysypal zemí , na vrch přez díry dal dlaždice a na to pak už stavěl konstrukci.
Možná, že by šlo na tu konstrukci tak jak byla smontována na zasklení sklem, šoupnout karbonát místo skla a přez ty zahradníci říkaj šprosny /to je to laťování/. Asi by se musely dát jen nějaké delší šrouby a karboš montovat s ohledem na jeho roztažnost teplem. Věřím, že by se to dalo s limesákama prokonzultovat. Mrknu se když tak , mám někde ještě dobrej kontakt.

Dneska maj i modifikaci na zvýšenou podezdívku a vůbec celkem široká nabídka. Podotýkám, že je dnes už neprodávám, ale berte to jako možný námět na řešení. Výrobců skleníků je u nás víc a tak kdo má něco jiného, mohl by se podělit o zkušenosti.
U Limesáku se mi líbilo konstrukční řešení a jejich schopnost celkem pružně reagovat na specielní přání zákazníků. Měli i svou konstrukční kancelář a tak se dalo domluvit leccos. Na celou montáž stačila v podstatě jen 2xč.10 klíč a jeden č.10 trubkáč a jedny kombikleště.Ten můj byl za dva dny hotovej včetně pístů na zdvih oken.Já ho používal na množení jehličnanů a dřevin bylinnejma řízkama /Vejde se min.11000ks řízků/ a teď pár let v něm zatím rostly rajčata . No a letos mezi ty rajský zkusím šoupnout i nějaký kaktusy.

Když už jsme u kostry skleníku, ten montovaný, co když otočím všechny tyče naopak (jako bych měl sklo z druhé strany), získal tak rovinu a na to dal v kuse plast? Jak to bude s ností? Co ty na to Zdendo?

Svatá slova. Takže se taky umravňuji.
Kdysi jsem prodával skleníky Limes Litomyšl. Mám z tý doby ještě jeden na zahradě. Už jsem ho 2x stěhoval. Výhodou stavebnice je, že se dá dle potřeby rozebrat a přemístnit.Je to ten 6x4.2M . Nevýhodou těchto skleníků je, že když je to zasklený jenom sklem , tak to není na nějaký přitápění, to by bylo vyhazování prašulí. Ale na běžné pěstění myslím dostatečný. Já to v ňom měl loni ještě před karboníkem od dubna. Když se ochladilo, tak jsem nad kytky uvnitř natáhl mikrotén folii na malování bytu a pustil pod to etaviru. Přečkaly to dobře. To šlo ale jen o Zmrzlíky/P+S+B/a Žofku.Sklo na tom bývá mačkané, něco jako máte ve dveřích z pokoje do obejváku či chodby. Říkaj tomu Helios, ale to je blbost, Helios bylo vždycky zahradnické označení pro sklo co se dávalo do pařeništních oken , nebo na skleníky, Bylo to normální čiré lité sklo, jenže II kvality, neboť mělo v sobě takové ty optické vlny z nerovnosti. Prostě II kvalita co se nemohla dát do bytovejch oken. Dneska ten 6x4.2 nabízej v základu za cca 50 000Kč. Já ho kupoval před cca 12-15 roky za cca 35 000Kč.Kaktusy v tom i rostou.

Mazat nebudu, ale pojďme radši zpět ke skleníkům.

Rozkošné Kaktusy napsal: Havel prohlásil MDŽ za komunistickej svátek a já se květů cca 5000 ks zbavoval místo za 7-8Kč za 1korunu do Berouna do zahrádkáře..Měl jsem ho velmi..,,rád,,..Dobrej hrobník českého zahradnictví.

Nejdřív jsem napsal obsáhlou reakci, ale pak jsem si uvědomil, že nejsme politické fórum. Ten závěr se mi velmi líbí. Ženě dávám kytku na MDŽ. Nejsem a nebyl jsem nikdy členem "Vedoucí strany" i přes lukrativí nabídky ani žádné jiné a tak to zůstane. Co se týče prohlášení různých politiků, je třeba sledovat historii. Nevím, jaké reakce budou, ale Lenin řekl něco v tom smyslu, že nepolitika je taky politika. S... na něj, ale. Je třeba si uvědomit, že politika i nepolitika se vždy projevila i na kaktusářském spolčování, izolaci od světa a možnosti cestování za "miláčky". Stačí si přečíst historii kaktusářství v Čechách a na Slovensku. Zase je to "plk", ale musel jsem. Administrátora prosím o smazání, protože se to asi nedá zařadit ani přesunout. Toto je můj osobní názor.

Rozkošné Kaktusy napsal: Jo jo, sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. On ten můj život byla řada průserů, ke kterejm jsem často přišel jak slepej k houslím. No v base jsem nebyl, podmínku neměl a VTR čistej, a když nejde o život, jde o trus.Dnes je to nostalgie a vcelku pro zasmání, Těch průšvihů a životních kotrmelců bylo a i je víc a větších. Proto všichni trudlomyslní, hlavu hore, špatně už bylo.

Nevím jestli Tě to potěší.Havel poslal do kytek i jiné "giganty",než jsme byli my malí poseroutkové.Kdybys tenkrát dal narcisy do mrazáku s tekut.dusíkem,mohl jsi mu je teď dát na tu loď co je vezla.

Jo jo, sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. On ten můj život byla řada průserů, ke kterejm jsem často přišel jak slepej k houslím. No v base jsem nebyl, podmínku neměl a VTR čistej, a když nejde o život, jde o trus.Dnes je to nostalgie a vcelku pro zasmání, Těch průšvihů a životních kotrmelců bylo a i je víc a větších. Proto všichni trudlomyslní, hlavu hore, špatně už bylo.

Možná drsný, ale vzpomíná se na to hezky co? Doufám, že už se tomu dokážeš zasmát. Aspoň mi to tak z tvých příspěvků na tebe sedí.

No já tehdy měl hodně vysoko do žlabu a rodinu na krku, žena hned z kraje 90 roku bez práce a tak jsem prodával přepocívanou zem ze zahrádky ve 2 litrových pytlíkách do Zahrádkáře v Novém Strašecí. Cibule narcisů šly do země a pařníkobedna se za dva roky rozebírala na prkna. Byla to hezká, taková romantická doba.
Tak jsem si trochu zavzpomínal na to co bylo. Můj první skleníček na balkoně v paneláku už na fotkách asi mít nebudu.

Když jsem se později zase stěhoval, nakládali jsme to terenní destou na náklaďák bez saiten a sloupků . Terenní desta se málem převrátila na čumák. Jen to zvednul a řidič Tatry musel pod to monstrum nacouvat. Ono to mělo délku 5 m a šířku cca 3 m .Vyjel s tím ven ze zahrady a venku na křižovatce se to překládalo na 18-ti metrovej kamion. 6ádný vázání, žádný jištění. Ten řidič s tím uháněl na noc z Kouřimi do Nového Strašecí přez Prahu.Dobrodruh. Bylo to širší jak podlaha návěsu. Jenže to už jsem skoro žádný kytky tedy kaktusy neměl a tak jsem v tom rychlil na MDŽ narcisy, no a když už to bylo skoro k řezu. Havel prohlásil MDŽ za komunistickej svátek a já se květů cca 5000 ks zbavoval místo za 7-8Kč za 1korunu do Berouna do zahrádkáře..Měl jsem ho velmi..,,rád,,..Dobrej hrobník českého zahradnictví.

Uploaded with ImageShack.us
Tak toto pěstební zařízení jsem postavil rok po povodni co mi kytky uplavaly. Pařník jako bedna na nohách. Bylo to v tom celoročné,jo tehdy byla ještě elektrika celkem na slušné lidské ceně. Dvojitý z palubek plášť vyloženo mezi palubkami polystyrenem a izolace lepenkou. Uvnitř na podlaze polystyren, na to lepenka, na to vrstva písku a na roštu topná trouvová tělesa. Pak nad nima kovová konstrukce a na tom pozink mísy a pak už hrnky nebo misky s kytkama. Teplota řízena rtuťovým termostatem . Krytí Parěništní okna a na zimu Polystyren rohože a obal z igelitu.. Nebylo to ale taky levný . Takový mobilní skleník. Rok na to mi to rozsekaly cugrunt kroupy, Zbyla jen bedna a rámy oken a kaše z kytek.