Téma:

Vypadá to ale na třetí způsob kotvení ploten:
Jsou položeny na jekl a přišroubovány k němu přes gumové podložky šrouby.
To také nemusí být špatné - mám tak udělaný kaktusový skleník a funguje to slušně.
Gumová podložka dilatuje a mírní nárazy větru.
Takže bacha na tu podstavu.
I když terén srovnáš, nebude stabilní a časem se upravovaná plocha propadne, neupravovaná zůstane - proto je podstava důležitá.

My koupili před dvěma lety jeden a terazki druhý.
Důležitá je podstava, na kterou se skleník staví.
Většinou se musí přikoupit - vznes dotaz - jde o pevný základ většinou z pozinku, který vyrovná nerovnosti terénu-možná se dá nahradit trámem, či jeklem.
Zčásti totiž je utopen v zemi, protože bys jím měl vyrovnat skleník do vodorovné polohy.
První skleník-ten starší - tam se vkládají plotny do L profilu z elox. hliníku a upevňují se U profilem z hmoty - to je špatné řešení.U profil houby drží.
U druhého skleníku se plotny zasouvají do U drážky profilu a to je bezva.
Z prospektu jsem ale nevyčetl o který systém se jedná.

Výška 2,1.
Jinak koukni na jejich web www.firmakorbel.cz/skleniky

S vybavením co jsem napsal a dopravou 33 000,- kč.
jinak na stránkách mají ceníček.

Rebut napsal: Další rozměr neschází.
Půdorysně 2,5 m x 6,0 m. To zase taková nudle není.
Na obou čelech bych dal dveře a 4 větrací okna ve střeše (2 ks otevíračů).

Aha, no mě scházela výška, ale už chápu, já teď koukám na výkres jedné chatky a jsem z toho takovej tumpachovej. Mě napadlo udělat na zahradní chatičce střechu z polykarbonátu, to by nebylo špatné na drobotinu :
Ale prosím Ladis Astrifut tam chce uličku pro tanešní? To já bych dal taky těch 80 čísel na stůl, ale jeden by měl dvě patra zasouvací pod sebe,rozdělené do sekcí a postupně by se to vytahovalo, když by tam nepracoval a nebo se nekochal a když by z toho kaktusář vylezl, tak by prostě ten poslední díl vytáhnul také a plno. Takhle mél onehdá řešen skleník jeden Jožko z F-M.

Další rozměr neschází.
Půdorysně 2,5 m x 6,0 m. To zase taková nudle není.
Na obou čelech bych dal dveře a 4 větrací okna ve střeše (2 ks otevíračů).

Rebut to je nějak maličký né? To by měla stačit dřevěná ohrádka a přišroubovat lexan, teda jestli to chce jako nějakou nudli u plotu, a nebo scházá ještě jeden rozměr?

Mám na Vás dotaz. Má někdo pozitivní či negativní zkušenosti od polykarbonátových skleníků od fa Korbel z Kroměříže?
Otec je částečně rozhodnut pro koupi jejich skleníčku 2,5 x 6,0 m.

Paráda co více si přát

Tady jeden chudinka bez pořádného osvitu kvůli zastínění PC.

Jirko, parádní "chudinky"
V zimě jsem si přinesl od tebe z tomboly jednoho 3 cm Stenocactusa a už tlačí pupeny.
Taky přidám jednu chudinku z mého zastíněného skleníku (květník 20x20)

Rozkošné Kaktusy napsal: Viděl jsem krásně vytrněné lobivie, Oreocereusy a pod pod hodně špinavým sklem a také kytky co bych je nechtěl ani zadara pod čistým.K dokonalosti kytky v našich podmínkách nevede jen jeden faktor, jak už jsem to psal jinde, je nutno najít míru a soulad mezi všemi ovlivňujícími prvky.

Přesně tak, jen úpalem krásnou kytku člověk neudělá

Sklo nám pustí v určitém okamžiku maximum možného světla a obvykle to má za následek katastrofu v okamžiku kdy se dostane do skleníku pod špatným úhlem.
Stačí půl hodiny a je hotovo .. PC má tu výhodu, že nám to svetlo tak trochu dávkuje, rozptyluje, tlumí špičku a přidává , když je slunce dole

Teda, teď už nemám co smeknout. Je vidno, že i pod Plastem se dá udělat krásná kytka. Jestli by někomu takováto ,,nepodařenost,,vadila v jeho sbírce, může napsat, rád si pro jeho takovéto dojedu,je to blíž jak do jejich domoviny a přitom je stejně krásná. DĚKUJI.Tohle potěší.

Filip Jelínek napsal: No upřímně bych z toho měření až tak dalekosáhlý závěry nedělal. Ty polykarbonáty mají různou prostupnost a jsou taky různý výrobci s různou kvalitou... Projektově mají propustnost čirý jednokomůrkový obvykle 80%, sklo je na 90%. Já věřím, že to měření bylo ok, ale pouhá informace o výsledku toho moc nepoví, když o nastavení měření víme celkem nic moc.
Určitě by stálo za to provést takových měření víc, aby se z toho dal udělat nějakej závěr....

Jinak bych taky rád upozornil na to, aby nám pro jednu věc neutekla druhá podstatná a to zásadně a to odlesk, kterej je danej úhlem náklonu k slunci. Popravdě bych se spíš jak na propustnost zaměřil na to aby mělo to sklo/polykarboš dobrej sklon jak to řeší solární skleníky.
Ty právě řešej to aby se v době kdy je slunce nízko a je ho málo, šlo ke kytkám maximum světla.

Mrkněte se na kytky kerý tam má Jirka Musil v takovým zařízení. Je tady od něj halda fotek. Ty kytky vypadají suprově a to je pro mne jediný měřítko...

Další věc je jaký má množství světla vliv na otrnění, těch faktorů je víc, už se tu o tom psalo -> vítr, kolísání teplot....

I ty lichotníku

KAždopádně souhlasím s Filipem ten sklon bude asi hrát roli.
Tím že je to typ skleníku solár tak nejvíce jde slunce dovnitř právě v období, kdy je intenzita osvitu menší a naopak v letě to nejvíce rozbíjí .

Každopádně ty naše stěhovaný kytky nejsou zrovna zvědavý na přímý slunce alespoň ne ted z jara a PC je slušnej kompromis alespoň z jižní strany.
Ještě doplním že ve sklenku jsem vyměnil z severní strany za obyč plexík , není moc tuhej, takže je to třeba řešit zesílením konstrukce .

Tady jeden chudinka bez pořádného osvitu kvůli zastínění PC

NO přátelé, měl jsem tu možnost a viděl poměrně dost kytek pod sklem a rozhodně nebyly lepší, než pod polykarbonátem,jedno jak to kdo jmenuje, jestli Lexan, nebo Makrolon, či úplně jinak. Pod každým krytem, ať už se jedná o sklo, polykarbonát, nebo čirou oblohu se je to aby byly dobré výsledky nutné především naučit. Viděl jsem krásně vytrněné lobivie, Oreocereusy a pod pod hodně špinavým sklem a také kytky co bych je nechtěl ani zadara pod čistým.K dokonalosti kytky v našich podmínkách nevede jen jeden faktor, jak už jsem to psal jinde, je nutno najít míru a soulad mezi všemi ovlivňujícími prvky.I pod čirým sklem 3xměsíčně omývaným se daj udělat pěkný schoury. Já šel do polykarbonátu z jednoho jediného důvodu, že bych už nechtěl zažít tu pohromu a smutek, když to rozsekaj na maděru kroupy. Plast přeci jenom je odolnější a hlavně nedělá střepy, který to vše pod sebou doničí.Ve svým věku nemohu kvůli takovýmto příhodám začínat pořád znova. Taky bych chtěl mít už konečně alespoň pár hezkejch velkejch kytek a né jen blbý vzpomínky.

Propustnost světla. Pokud nemusí výrobce dodržet určitý předpis, tak je vždycky nadsazený. Stejně jeho měření (pokud je) bývá vždy za podmínek, které neodpovídají několika letům provozu (nebo, tak tam 5 % přihodíme). Vlasové trhliny apod. obecně stárnutí a to i u skla. Já naměřeným hodnotám celkem věřím. Zkoušejte v praxi a zveřejňujte zkušenosti, to je to co potřebujeme a ne to co uvádí různí výrobci.

Taky si myslím, že se to moc přeceňuje.
Já pěstoval donedávna pod proplétanou fólií, která má jistě menší propustnost světla i než ten PC a nemůžu říct, že by moje rostliny byly nějak řídce otrněné.
Vždycky to asi půjde ruku v ruce se zálivkou, teplem - tedy větráním a hnojením.
Když to celý rok nezalejete, tak přestože to máte pod černou plachtou, budou vypadat jako importy.
Proč to asi vytrňuje nejlíp na podzim, kdy už to moc světla nemá, je chladno a nezaléváme?
Berte to prosím jako nadsázku.

No upřímně bych z toho měření až tak dalekosáhlý závěry nedělal. Ty polykarbonáty mají různou prostupnost a jsou taky různý výrobci s různou kvalitou... Projektově mají propustnost čirý jednokomůrkový obvykle 80%, sklo je na 90%. Já věřím, že to měření bylo ok, ale pouhá informace o výsledku toho moc nepoví, když o nastavení měření víme celkem nic moc.
Určitě by stálo za to provést takových měření víc, aby se z toho dal udělat nějakej závěr....

Jinak bych taky rád upozornil na to, aby nám pro jednu věc neutekla druhá podstatná a to zásadně a to odlesk, kterej je danej úhlem náklonu k slunci. Popravdě bych se spíš jak na propustnost zaměřil na to aby mělo to sklo/polykarboš dobrej sklon jak to řeší solární skleníky.
Ty právě řešej to aby se v době kdy je slunce nízko a je ho málo, šlo ke kytkám maximum světla.

Mrkněte se na kytky kerý tam má Jirka Musil v takovým zařízení. Je tady od něj halda fotek. Ty kytky vypadají suprově a to je pro mne jediný měřítko...

Další věc je jaký má množství světla vliv na otrnění, těch faktorů je víc, už se tu o tom psalo -> vítr, kolísání teplot....

Na tom bude velký kus pravdy-ono je podstatný rozdíl, jestli polykarbonát slouží jako stálý kryt nebo jako občasné zastřešení -upřímně řečeno, stejně jsem žádný jiný přijatelný kryt nevyšťoural.

Devro má pravdu,i mně se nezdá, že by kytky pod tím polykarbonátem vypadaly nějak ochuzené. Bude v tom hrát zřejmě velkou roli i proudění vzduchu a nepoměrně mnohem větší výkyvy teplot den - noc než ve skleníku. Ve skleníku jsou asi ty výsledky s polykarbonátem mnohem horší.

boseone napsal:

boseone napsal:

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

Tak jak jsem slíbil, tak jsem udělal. O víkendu jsem tu propustnost změřil. Jako první jsem měřil propustnost dvojskla v pařeništi, prostě dvě tenká skla nad sebou . Úbytek světla pod sklem byl cca 10 procent.
Jako druhé jsem měřil polykarbonátové pařeniště , fungl nové , z tenkého ( 5 mm ?) polykarbonátu, úbytek světla 40 procent
Jako třetí jsem měřil další polykarbonátové pařeniště, stejné konstrukce a výrobce jako předchozí, ale staré tři roky. Úbytek světla cca 43-45 procent.

Pro případné zájemce to mám fotograficky zdokumentované, tak to sem můžu vložit.

Díky za informaci, jen si změřil a zdokumentoval něco, co člověk sice okem nepostřehne, ale kaktusy ano. Bohužel jsou to rostliny stydlivé, pěstiteli to oznámí až za několik let a to už se s tím něco dělá špatně .

Mám polykarbonát na pařeništi (luftáku) a kytky podle mně nejsou uboze vytrněné asi to nebude jen tím krytem

To jste mi teda nasadili brouka do hlavy.Nemůžu se rozhodnout pro zakrytí venkovního pařeniště.On se ten přístřešek stejně bude sundavat a nandavat podle potřeby, ale když už jsem se s těžkým srdcem rozhodl pro PC 2 mm, tak přijde taková zpráva! Nemáte někdo zkušenosti s deskama nebo s těma plochýma rolema z filonu? Asi by to bylo z hlediska UV přijatelnější, ale vůbec nevím, co si od toho slibovat,jak to vypadá, atd.

To se mi nechce ani věřit Že by tam byl fakt takový rozdíl? Co jsem takhle četl, tak se hovořilo tak o 80% propustnosti, skoro to někdo přirovnával k propustnosti skla. určitě to tady vlož

boseone napsal:

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

Tak jak jsem slíbil, tak jsem udělal. O víkendu jsem tu propustnost změřil. Jako první jsem měřil propustnost dvojskla v pařeništi, prostě dvě tenká skla nad sebou . Úbytek světla pod sklem byl cca 10 procent.
Jako druhé jsem měřil polykarbonátové pařeniště , fungl nové , z tenkého ( 5 mm ?) polykarbonátu, úbytek světla 40 procent
Jako třetí jsem měřil další polykarbonátové pařeniště, stejné konstrukce a výrobce jako předchozí, ale staré tři roky. Úbytek světla cca 43-45 procent.

Pro případné zájemce to mám fotograficky zdokumentované, tak to sem můžu vložit.

To sú stránky p. Dohnalíka a mám pocit že predáva Kupčákové kaktusy.

zajimavé snímky nezjistil jsem o koho se jedná je to poučné ze všech stran

boseone napsal:

cykas napsal: Každý má svůj způsob pěstování. Mě by se také ten polykarbonát líbil, ale myslím, že asi nepropouští tolik světla (rozptyluje ho, ...) Zajímalo by mě, jakou má propustnost, např. po 5 letech.

Toto můžu prakticky změřit. Mám luxmetr, a polykarbonátová pařeniště v různém stáří. Až vysvitne slunce , tak to proměřím. Jinak to vidím podobně jako Cykas, mám ještě jedno historické skleněné pařeniště , a tam mají čestné místo ty nejlepší rostliny , mj. i pár historických importů. Polykarbonát světlo přecijen trochu tlumí. Nechci nikomu šahat do svědomí, ale blíží se vaše rostliny vzhledově těm v přírodě ? Pro inspiraci např. fotky tady : www.raritycacti.com/pages/SV1-12.html ... Takhle plochých rostlin pod polykarbonátem nikdy nedosáhnete.

Pěkný stránky i fotky, něco nebo někoho mi to připomíná, kdo již tady u nás na kaktusářském trhu se svými www stránkami byl ale byl nucen vyklidit pozice. Fotky jsou pořízeny evidentně v období jara, tedy rostliny jsou poměrně dost seschlé.Zkuste Vaše rostliny , které jsou třeba tvrdě pěstované v pařeništích, po dobu 4-5 měsíců nezalít a nechat je venku, kde na ně působí všechny povětrnostní vlivy. Budou vypadat velmi podobně. Obráceně když těm na fotkách dáte pořádně napít, tak tento "importní" vzhled rázem silně povadne.
Tím chci říct, že spousta druhů rostlin pěstovaných ve sbírkách v tvrdých podmínkách simulujících podmínky v přírodě se těm z přírody vzhledově přibližuje. Ne každý má však možnost tyto podmínky vytvořit.

Zdenda napsal: Náhodou Marterer je známá firma mezi kaktusáři.
Věřím, že by se nás našlo víc, kteří jej znají.
Má zkušenosti, které sbírá právě tím, že vyrábí skleníky a stoly podle požadavků a zkušeností kaktusářů.
Tyto jeho zkušenosti jsou pak velkým plus pro někoho kdo vyrábí cosi poprvé.
Nikdy totiž nikdo, kdo nestavěl alespoň tři skleníky apod. nemůže myslet na vše.
Navíc je ochotný a zručný.

Naprosto s tebou souhlasím, Marterera sice neznám a bylo by to ke mě stejně asi daleko, ale to, že až po stavbě 3 skleníku to má pěstitel trochu vychytaný / trošičku/ je fakt. Já už jich postavil vícero a to nejen nějakejch malejch na pár květníků, ale i dvaceti metrovejch profi , pár LUR-ek a nějaký ten atypický, několik Limesáků a nakonec i ten svůj karboník a stejně jistě najdu něco, co bych dnes dělal zase jinak.

Náhodou Marterer je známá firma mezi kaktusáři.
Věřím, že by se nás našlo víc, kteří jej znají.
Má zkušenosti, které sbírá právě tím, že vyrábí skleníky a stoly podle požadavků a zkušeností kaktusářů.
Tyto jeho zkušenosti jsou pak velkým plus pro někoho kdo vyrábí cosi poprvé.
Nikdy totiž nikdo, kdo nestavěl alespoň tři skleníky apod. nemůže myslet na vše.
Navíc je ochotný a zručný.
Pokud bude mít někdo zájem, poskytnu adresu jeho net. stránky.

dodo napsal:

Farrael-Sama napsal: Máš krásný Gymna Dodo. Miluju zvláště ty, který maj extra dlouhý a silný trny, který vypadaj, že by mohly zabíjet. Nebo mi minimálně propíchnout ruku skrz.

Díky Jindro, jez se tak trochu snažím zdokumentovat, že ty polykarbonátový skleníky nejsou úplně nanic a že se v nich dají vypěstovat i pěkný kytky. Myslím, že v tomto případě u takové stavby převládají její výhody nad nevýhodama. Jen je třeba se přizpůsobit trochu jiným podmínkám, ktéré nám polykarbonát dává a umožňuje.
Zdraví Dodo

A vo tom to celé je, Dodo, naprosto výstižně řečeno, je potřeba se s tím naučit dělat