Téma:

Dobrý nápad. Jen se mi do toho nechce moc vrtat. Ta zeď mi právě neříká pane. Heršoft.

vladt napsal: Stále vymýšlím jak udělat zimní kryt z polykarbonátu proti dešti a sněhu o délce 7 m, šířce 60 cm a výšce 50 cm ke zdi, sklon bude vlastně na těch 60 cm. Ale udělat to tak, abych to na jaře rozložil a uskladněně uložil a zase to složil až v září. Hlavně ty detaily kolem uchycení, bo do zdi vrtat moc nemohu a nožky podpěr na zem z obou stran nemá vymyšlené detaily. Zatím jsem tady spíše viděl celé rámy. Nezahlídnul jsem takový jen stojací lehce rozložitelný kryt z polykarbonátem zhora. Ale já si jednou na to na 3 dny sednu a něco uklochtím.

Co kdyby jsi ho na zeď upevnil pomocí pantů a na jaře ho jenom ke zdi přiklopil a upevnil. Neměl by to být problém, ne?

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Stále vymýšlím jak udělat zimní kryt z polykarbonátu proti dešti a sněhu o délce 7 m, šířce 60 cm a výšce 50 cm ke zdi, sklon bude vlastně na těch 60 cm. Ale udělat to tak, abych to na jaře rozložil a uskladněně uložil a zase to složil až v září. Hlavně ty detaily kolem uchycení, bo do zdi vrtat moc nemohu a nožky podpěr na zem z obou stran nemá vymyšlené detaily. Zatím jsem tady spíše viděl celé rámy. Nezahlídnul jsem takový jen stojací lehce rozložitelný kryt z polykarbonátem zhora. Ale já si jednou na to na 3 dny sednu a něco uklochtím.

S ohledem na velkou roztažnost polykarbonátů používám jak na desky komůrky tak trapéz o dost větší díru pro šroub cca 2x průměr šroubu. Pod hlavou šroubu (používám texi) kovovou podložku s gumovou podložkou. Přijde to levněji než originální pro příslušný systém a funguje to stejně. Dotáhnou jen tak, aby lehce rukou se podložka i s gumou otáčela. Podle mě je jakýkoli rám špatně. Desky s velkou dilatační mezerou překrytou nějakým profilem. Nejlepší jsou originální, ale drahé. Používám plastové lišty pokud je to nutné a desky ukládám na samolepící těsnění (do dveří). Zatím to funguje. Jinak jsem na jeden stůl koupil na otevírací kryt speciální slabý trapéz s nějakým filtrem a proti kroupám a na druhý úplně normální čirý. Zatím nepozoruji vůbec žádný rozdíl. Když je to moc zaprášené, tak na to nastříkám saponát, chvíli nechám a pak opláchnu hadicí a někdy trochu pošmudlám košťátkem.

A co takhle použít místo mnohem dražšího plného polykarbonátu o něco cenově dostupnější polykarbonátový trapéz? U mne zvládá kroupy, sníh a vichřice už 7 let, rozteč latí 95 cm.

Polykarbonát pokud vím lepit nelze. A i kdyby to šlo, tak se bude muset zohlednit tepelná roztažnost.

Máte zkušenosti s deskami z plného polykarbonátu?

Chci totiž na luftovník udělat novou střechu z polykarbonátové plné desky 1500x2000mm tloušťky 2mm. A nevím jakou udělat vzdálenost latí. Našel jsem hodnoty pro komůrkové desky, kolem 1 metru. Pro desku 2mm se mi to zdá málo?
Stará střecha z PVC trapéz nepřežila vichřici na přelomu roku a nerad bych dopadl podobně s mnohem dražším polykarbonátem.

Zkoušel jste někdo polykarbonát přilepit místo provrtání a přišroubování?

Díky za případné názory a rady.

lkamarad napsal: p.s.
redukci UV filtru k nějakým cca 340nm bych ale uvítal (některé, zvláště vysokohorské druhy by byly "barevnější" a lépe vytrněné).

A o to právě jde. Získat celé UVA a kus UVB kvůli vzhledu rostlin by nebylo k zahození ..

Filip Jelínek napsal:

lkamarad napsal: p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Jak definuješ "prospěšné spektrum"?

Polykarbonát (má hranu filtru cca 390nm):
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Makrolon-Sheet_transmission.jpg
Propouští ještě (sice nevelkou) část blízkého UV-A záření (390-410 z oblasti 320-410nm), využitelnou pro rostliny a zcela blokuje "zpomalující" UV-B složku. Rostliny (vč. kaktusů) mají ale daleko větší prospěch z modré a červené složky slunečního záření, tudíž UV pro ně není až tak existenčně důležité (to by ve všech polykarboníkách rostly jen neduživé vytáhlé zrůdy) ....

p.s.
redukci UV filtru k nějakým cca 340nm bych ale uvítal (některé, zvláště vysokohorské druhy by byly "barevnější" a lépe vytrněné).

Nechci se hádat, jak to nakonec dopadne s tvými rostlinami se pozná až po několika letech. Navíc jsou tvoje, já bych to ale nepoužil.
Ideál je 100%, tedy nestíněno ničím, přímé slunce. Vše ostatní je na úkor vzhledu rostlin.

Nevím, kde bereš ta čísla, běžně nabízené skleníky z lexanu mají kolem 85%, podobně jako jednoduché sklo. Používat trojsklo nebo několikakomorový plast přináší zbytečnou ztrátu světla, kterou ničím nenahradíš, na rozdíl od tepla, které hlavně řešíš.
Jen jsem reagoval na těch hrozivých 68%, která se budou časem snižovat - prach, nečistoty, stárnutí plastu, ...

cykas napsal:

lkamarad napsal: ...25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat...

Těch 68% by mě "poněkud" děsilo, tedy pokud tam neplánuješ pěstovat kapradiny, ...

Děsit se nemusíš .
Když se podíváš, kolik světla propustí standardní trojsklo do oken:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Standard_Argon.pdf
... tak zjistíš, že je to pouze 57%

Speciálně "bělená" křišťálová skla pro pasivní domy s ohledem na maximální pasivní sluneční zisk (Pasiv Clear), která jsem si nechal zhotovit do domu:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Cire_Krypton.pdf
... mají propustnost 74%

Těch 68%, pokud máš k dispozici alespoň 90% oblohy je rozhodně lepší, než (reálně nedosažitelných) 90% propustnosti, kde Ti stojí v cestě slunci byť jen na 25% oblohy dům nebo strom.
Navíc u skel zasviněných neustálým vápněním a čištěním či špatně zalepené "nazelenalé" dutinky polykarboše sežerou bez problémů 50% i více světla

Ony ty procenta týkající se množství světla naštěstí nejsou vnímány lineárně, ale spíše exponenciálně a kytka nějakých 20% ani nezaregistruje.

lkamarad napsal: p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Jak definuješ "prospěšné spektrum"?

lkamarad napsal: ...25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat...

Těch 68% by mě "poněkud" děsilo, tedy pokud tam neplánuješ pěstovat kapradiny, ...

Filip Jelínek napsal: Mě by se líbilo tohle www.polykarbonatove-desky.cz/komurkove-plexisklo-plexiglas-technicke-listy/
Má to jen tu vadu, že to je draží než polykarbonát.
Ale je to zas přirozeně UV stabilní a hlavně na rozdíl od skla, nebo polykarboše UV propustnej materiál ....

Kdyby vyráběli třívrstvej (2 komory nad sebou) a tím dotáhli tepelnou propustnost někam k 1.5W, tak by to bylo podstatně použitelnější. Taky mi tam trochu děsí ta téměř dvojnásobná tepelná roztažnost oproti polykarbonátu - bude to značně komplikovat konstrukci skleníku.

Jinak s tím Plexiglasem by se tepelný model posunul někam do oblasti 7 - 11 tis. za rok, což také ještě lze "rozdejchat"

p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Calipso napsal: Používám tvrzený polystyrén styrodur,je pevný nesaje vodu a když pod něj dáš co 30 cm vzpěru neprohne se

Jakou sílu desek, smím-li se zeptat?

Mě by se líbilo tohle www.polykarbonatove-desky.cz/komurkove-plexisklo-plexiglas-technicke-listy/
Má to jen tu vadu, že to je draží než polykarbonát.
Ale je to zas přirozeně UV stabilní a hlavně na rozdíl od skla, nebo polykarboše UV propustnej materiál ....

Již delší dobu uvažuju o skleníku pro volnou výsadbu kaktusů a sukulentů formou „přírodní skalky“.
Tudíž jsem pátral po vhodných materiálech na stavbu ekonomicky únosného vytápěného polykarboníku a mezi desítkami typů komůrkového polykarbonátu jsem našel zřejmě nejlepší materiál na jeho konstrukci.
Měl jsem v rukou vzorky jednotlivých typů a pro kontrolu jsem vizuálně i fotometricky srovnával jejich světelnou propustnost, abych se náhodou nestal obětí „marketingové šalby kurevné“ .

Ze všech materiálů mně nejlépe v poměru tepelná / světelná propustnost vyšel Marlon www.laniplast.cz

25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat běžnému jednokomůrkovému materiálu který má běžně mezi 70 – 75 %, což je při tepelném koeficientu 1.6 W/m2K více než dobrý parametr. Vizuálně vedle sebe je znát jen nepatrný pokles jasu, což mi připadlo při srovnání s pětikomorama ostatních výrobců (které požerou přes 50% dopadajícího / procházejícího světla) téměř jako zázrak.

www.lanitplast.cz/data/soubory/technicke_listy/komurkove_desky/2014-marlon_FW_25mm.pdf

Spočítal jsem si skleník o ploše 40m2 kde předpokládám zasklenou plochu cca 70m2:

Koeficient prostupu tepla 1.6 W/m2K
Předpokládaná plocha zasklení (zakarbonění : 70m2
Prostup tepla karboníku při rozdílu teploty 1 °C: 112 W

Vytvořil jsem 2 modely spotřeby energie – jeden „reálný“ dle tabulkové průměrné teploty v ČR a druhý „extrémní“ pro hodně tuhou zimu:

Aproximace 1:

Průměrná teplota chladného půlroku je 3,0 °C
V karboníku chceme 10 °C
Vytápíme 24 hodin denně na rozdíl 7 °C
Potřebný tepelný příkon bude 748 W
Spotřeba energie za půlrok bude 3285 kWh
Při ceně energie (zemní plyn 1.50 Kč / kWh) propálíme 4927 Kč

Aproximace 2:

Předpokládejme extrém, že po dobu 4 měsíců bude průměrná teplota -5 °C
V karboníku chceme 10 °C
Vytápíme 24 hodin denně na rozdíl 15 °C
Potřebný tepelný příkon bude 1680 W
Spotřeba energie za půlrok bude 4838 kWh
Při ceně energie (zemní plyn 1.50 Kč / kWh) propálíme 7257 Kč

Pokud obvodové zdi zevně zaizolujeme 200mm šedivého a pod podlahu dáme 200mm podlahového (stabilizovaného) polystyrénu, tak tepelné ztráty tímto směrem můžeme ve výpočtu zcela zanedbat, neb budou činit jen necelých 6 - 7 % celkové spotřeby energie (tepelná vodivost 200mm styrotherm eps plus 70 je 0,158 W/m2K a podlahového 0,190 W/m2K).
Ztráty větráním a nosnou konstrukcí (za podmínky že se dobře vymyslí a udělá) se vyrovnají tím, že do skleníku také občas zasvítí slunce, což činí nezanedbatelný tepelný zisk, který se zužitkuje tím lépe, čím větší akumulační hmotu budeme mít uvnitř skleníku.

p.s.

Nejsem agentem Laniplastu, ani mne nesponzorujou

... Dokončuju stavbu pasivního domu (dle svého vlastního projektu) o užitné ploše cca 250m2, kde plocha oken a vstupních dveří činí více jak 48m2. Stojí na vrcholu větrného holého kopce (jižní svah) v nadmořské výšce 490m.
Jelikož jsem si dost vyhrál s detaily zateplení, tak se mi ho nyní daří reálně temperovat na 10 °C při spotřebě plynu okolo 1- 1,5 m3 denně, což vyjde asi na 16 – 24 Kč
Plánované celoroční náklady na jeho vytápění (větrání rekuperací s podporou 50m dlouhého zemního výměníku) by měly být srovnatelné s výše navrženým polykarboníkem

Přispěji i mým typem, sehnal sem desky z recyklovaného PVC, o rozměru 2000x800x20mm, sice jsou dost těžký cca 30 kg na desku, jejich výhoda vydrží úplně všechno, teplo zima chemikálie. pro lepší představu sem dám odkaz na prodejce: www.ploty-plotovky.cz/deska-hladka-2000x800x20-mm-s

Tak až zase příště budeš přistavovat Petře, tak víš kde máš schánět. Desky budou stále k mání.

To jsem měl vědět než jsem namontoval Cetris. Zatraceně těžký. Původně jsem sháněl vodovzdornou překližku co se na stavbách používala na bednění, ale nesehnal. Ta byla taky super.

Ještě k těm deskám na dna stolových zařízení ( ale i na regály do klasických skleníků nebo třeba i do sklepa na jablka apod. ), mám náklaďák těchto překližkových desek různých rozměrů. Jsou vyzkoušené již pět let ve vlhkém prostředí a nenesou známky nějaké deformace. Síly materiálu jsou cca 18 a 22 mm. Kdo by měl zájem napište na SZ podám další podrobnosti.



Ukázka ( dá to trochu práce, ale jde z toho vyřezat cokoli )

Ten pokles pod 0 byl vyjímečný, normálně se teplota drží nad 2^oC, když svítí sluníčko je přes den nad 20^oC. Kaktusy zatím neříkají nic, ani grusony ani ferokaktus nemají skvrny, sukulenty jako Huernie, Stapelie, ALOE apod., které mi při poklesu teploty v říjnu 2011 venku pomrzly(tuším to bylo 8.10.v noci mrzlo), taky nereagují. Ale znovu opakuji, nepěstuji žádné choulostivé kaktusy.

Jestli topíš na 5°C, je možné, že spotřeba je jak píšeš, to je cca 4500 Kč. Každý další stupeň navíc je zase o pár stokorun víc.
Jenom tvoje odvaha, nechat padnout teplotu pod nulu je obdivuhodná. Nevím mášli tam i grusony, nebo ferráky, to bych se obával, že jednou bys mohl splakat nad výdělkem.
Jara

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Přidám svoji zkušenost se skleníkem z polykarbonátu 10 mm. Nechal jsem si ho udělat u fy Korbel, velikost 5x2,5 m, dno beton podložený polystyrénem pro izolaci, směr hřebenu sever - jih, celodenně osluněný, vytápěný přímotopem určeným na vytápění koupelen s ventilátorem a termostatem. Vytápím na cca 5oC,snáší to bez problémů i Astrofyta, Thelocactusy, Stenocactusy, Leuchtenbergia apod., nepěstuji žádné skutečně náročné kaktusy nebo teplomilné. Při celozimním provozu je spotřeba za sezonu 400 - 500 kW, takže kolem 4500 Kč ročně podle výšky tarifu, přitom samotná spotřebovaná elektřina je tou menší položkou.
Skleník je postavený na větru - není ničím krytý v obci Úvaly u Valtic, každý rok na něm opravuju těsnění tmelem a samolepicími foliemi do dveří.
Při nejsilnějších mrazech - 28oC, klesla teplota uvnitř těsně pod nulu.

Na jednom mám normální prkna a na druhém Cetris desku. Oboje má své + a -. Má to bočnice z téhož materiálu a je to vyložené folíí aby se dalo zalévat podmokem. Ty prkna mi připadají lepší z hlediska váhy a Cetris je zase dokonale rovný, ale těžký a hůře se zpracovává. Polystyrén jsem zavrhl, protože pokud není dobře podložený, tak se prohýbá a dělá louže a je moc měkký a folie se může protrhnout.

Horní desky stolů mám z PŘEKLIŽKY FÓLIOVANÉ
Překližky s povrchem potaženým buď hladkou, nebo protiskluzovou folií. Tyto folie zajišťují vodostálost překližek, to však neznamená, že jsou překližky voděodolné zcela. Trvalé působení vody se nedoporučuje. Foliované překližky jsou lepeny vodovzdorrnými lepidly (WBP). Vhodné jsou jako betonářské bednění s opakovaným použitím.

Používám tvrzený polystyrén styrodur,je pevný nesaje vodu a když pod něj dáš co 30 cm vzpěru neprohne se

Jaké máte zkušenosti s "podlahou" na stolech, ať už se jedná o skleník nebo pařeniště na nohách.
Používal jsem polystyren a na něm lino. Fungovalo to víc než 20 let, ale není to žádná ozdoba.

Babula napsal: Poradí někdo, jak instalovat topné rohože do pařeniště? Je to vůbec dobrý nápad vytápět pařeniště tímto způsobem? díky moc za každou radu, kytky už nechci na zimu stěhovat

Mám stoly s pomocnými el. topnými kabely. Je to jenom na jarní přitopení. V každém je 180 W kabel a rozměry jsou 4x 0,8 + výška. Do -4°C to stačí a udrží to teplotu do + 2°C.Podotýkám na jaře, kdy teploty jdou rychle nahoru.
Pro celozimní pěstování by tam dle mně muselo být v takovém stole jak píšu alespoň top. těleso 1 - 1,5 Kw a vnitřní zateplení stěn polyšen 2 _ 3 cm silný, a také zakrytí nějakou folií ještě i polykarbonát shora.
Mám jak stěny, tak vrch z 10 mm dutinkového poly.a rostliny jsou v plech. vaně v květináčích a pod vanami je 10 cm silný polystyrén.
Vše je řízeno přez termostat.

Je to trochu "zmatení pojmů" pařeniště se vytápí samo biologickými reakcemi. Pokud jde o vytápění venkovních stolů, tak má dobré zkušemosti včetně zimování p. Pavlíček z Chrudimi. Dopuručuji jeho internetové noviny nebo přímý kontakt. Určitě neodmítne.

Poradí někdo, jak instalovat topné rohože do pařeniště? Je to vůbec dobrý nápad vytápět pařeniště tímto způsobem? díky moc za každou radu, kytky už nechci na zimu stěhovat