Téma:

Ještě k těm deskám na dna stolových zařízení ( ale i na regály do klasických skleníků nebo třeba i do sklepa na jablka apod. ), mám náklaďák těchto překližkových desek různých rozměrů. Jsou vyzkoušené již pět let ve vlhkém prostředí a nenesou známky nějaké deformace. Síly materiálu jsou cca 18 a 22 mm. Kdo by měl zájem napište na SZ podám další podrobnosti.



Ukázka ( dá to trochu práce, ale jde z toho vyřezat cokoli )

Ten pokles pod 0 byl vyjímečný, normálně se teplota drží nad 2^oC, když svítí sluníčko je přes den nad 20^oC. Kaktusy zatím neříkají nic, ani grusony ani ferokaktus nemají skvrny, sukulenty jako Huernie, Stapelie, ALOE apod., které mi při poklesu teploty v říjnu 2011 venku pomrzly(tuším to bylo 8.10.v noci mrzlo), taky nereagují. Ale znovu opakuji, nepěstuji žádné choulostivé kaktusy.

Jestli topíš na 5°C, je možné, že spotřeba je jak píšeš, to je cca 4500 Kč. Každý další stupeň navíc je zase o pár stokorun víc.
Jenom tvoje odvaha, nechat padnout teplotu pod nulu je obdivuhodná. Nevím mášli tam i grusony, nebo ferráky, to bych se obával, že jednou bys mohl splakat nad výdělkem.
Jara

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Přidám svoji zkušenost se skleníkem z polykarbonátu 10 mm. Nechal jsem si ho udělat u fy Korbel, velikost 5x2,5 m, dno beton podložený polystyrénem pro izolaci, směr hřebenu sever - jih, celodenně osluněný, vytápěný přímotopem určeným na vytápění koupelen s ventilátorem a termostatem. Vytápím na cca 5oC,snáší to bez problémů i Astrofyta, Thelocactusy, Stenocactusy, Leuchtenbergia apod., nepěstuji žádné skutečně náročné kaktusy nebo teplomilné. Při celozimním provozu je spotřeba za sezonu 400 - 500 kW, takže kolem 4500 Kč ročně podle výšky tarifu, přitom samotná spotřebovaná elektřina je tou menší položkou.
Skleník je postavený na větru - není ničím krytý v obci Úvaly u Valtic, každý rok na něm opravuju těsnění tmelem a samolepicími foliemi do dveří.
Při nejsilnějších mrazech - 28oC, klesla teplota uvnitř těsně pod nulu.

Není to asi kdoví co, ale třeba to někoho bude inspirovat. Mě se vždy líbí, že v jednoduchosti je obvykle síla. Mě to napadlo až po třech letech od rekonstrukce. Jedná se o poměrně nápadité a přitom levné využití místa ve skleníku na zimování. Většinou jako první využíváme různých polic pod pěstebními stoly. Toho jsem využil i já a mohou zde být rostliny, které snesou zimování ve tmě.

Pod deskou stolu jsem zbudoval police hned dvě. Jednu asi 10 cm nad podlahou a druhou pod pěstebním stolem. Výška (světlost polic) se vyplatí naměřit tak, aby vyhovovala skladovacím přepravkám, které používáte. Dobré je nechat si kus místa navíc, když nějaký kaktousek přečuhuje ven. Dolu dám na sebe dvě vysoké "ovocné" a do police nad přesně dvě malé plastové na sebe. Hloubka umožňuje umístit vždy dvě malé bedýnky za sebe a dole hloubka odpovídá délce. Takhle jsem zimoval rostliny a potud nic neobvyklého.

Pořád jsem ale přemýšlel, co s prostorem nad pěstebními stoly. Letos jsem vymyslel jednoduché závěsy a je to paráda. Ušetřeno spoustu místa a ještě jsou takto umístěné rostliny celou zimu na světle. Pod horní polici (na obrázku 3.p.) jsou na závěsech velké zelinářské přepravky zavěšeny těsně jedna za druhou po celé délce skleníku. Napříč přes ně (musí být uprostřed nižší kaktusy) přesně pasují a zapadnou malé plastové bedýnky. Délka závěsu je zvolena tak, aby se na velkou plastovou vešly ještě dvě malé. Protože se mi zdál nakonec zbytečně nevyužitý i prostor, který vznikne doražením dvou bedýnek vedle sebe, tak jsem tam přesně napasoval 40 cm dlouhé podmisky pod truhlíky a do každé se vejdou dvě misky semenáčků.

Dokonale využitý prostor, navíc je nad stavem v bedýnkách lepší přehled a kytky jsou díky solárnímu skleníku na světle celou zimu. Na závěsy jsem chvíli hledal vhodný materiál, tedy aby byl pevný a vhodný pro zpracování a taky aby to moc nestálo. Vynikající na jakékoli závěsy pro bedýnky jsou dráty, které se používají na sádrokartonové příčky (zadní upínání). Jsou pěkně rovné, dostatečně pevné, průměr asi 3 mm, navíc zinkované a na jedné straně z výroby efektní háček. Prodávají různé délky, tuším od 10 cm až po nejdelší 150 cm. Já jsem použil na jedné straně ty 150 cm, dva na jednu bedýnku. Jeden stojí okolo 7,- kaček, takže pohoda. Na druhé straně mám použité 4x 50 cm na jednu bedýnku, je zde jiný systém zavěšení. Za zhruba tři stovky jsem vyšetřil spoustu místa.

Ještě k vlastnímu zavěšení bedýnek. Očko na drátu je potřeba malinko ve svěráku roztáhnout, aby vám šlo navléknout pod horní rámeček plastové bedny do první drážky. Očko je nutno zavěsit z vnitřní strany bedýnky! Kdo z vás máte ve skleníku kvalitní police, určitě se nějaký způsob, jak bedýnky zavěsit najde. Podmínkou pochopitelně je, aby police, na kterou to všechno navěsíte unesla potřebnou zátěž

No snad je to z pár obrázků trochu patrné. Já jsem tímto způsobem navěsil letos prvně do skleníku 48 beden! 22 velkých přepravek a 26 malých, které jinak byly vždy ve tmě pod pěstebními stoly. Tak dobré zimování a hodně nápadů!







P.S. no ono ještě i v tom 3. patře na pěstební polici by koukám šly dát dvě bedýnky na sebe

juniperbushman napsal: Mít ventilátor ve stěně skleníku není špatná věc. ALE! Větrání vzduchem z venku hrozně snižuje vzdušnou vlhkost ve skleníku - až pod 40%, kdy kaktusy přestávají růst. Výhodněji funguje ventilátor uvnitř skleníku umístěný v nejvyšším místě a nasměrovaný dolů do chodbičky a pod parapety. (POZOR, na ventilátoru musí být uvedeno, že v této poloze může pracovat, jinak vám brzo exne.)Budete mít sice mokro v uličce a pod parapety, ale podlaha naakumuluje teplo na noc a ve skleníku zachováte dostatečnou vzdušnou vlhkost. Já mám skleník celoročně uzavřený odkázaný pouze na vnitřní ventilátor.

Myslím, že vysoká vlhkost ve skleníku je jeden z největších důvodů toho, že jsou rostliny nafouklé, řídké pletivo, ....
Snažím se naopak o co nejnižší vlhkost, kterou zsajistí proudění vzduchu. Pokud potřebuješ vlhký vzduch, budeš ho mít např. když venku prší. Na nalezištích jim také nikdo vlhkost vzduchu nezvyšuje, prostě v tu dobu nerostou.
Celoročně uzavřený skleník, jak píšeš, nechci ti radit, ale to je dobré pro papriky, ...

Na jednom mám normální prkna a na druhém Cetris desku. Oboje má své + a -. Má to bočnice z téhož materiálu a je to vyložené folíí aby se dalo zalévat podmokem. Ty prkna mi připadají lepší z hlediska váhy a Cetris je zase dokonale rovný, ale těžký a hůře se zpracovává. Polystyrén jsem zavrhl, protože pokud není dobře podložený, tak se prohýbá a dělá louže a je moc měkký a folie se může protrhnout.

Horní desky stolů mám z PŘEKLIŽKY FÓLIOVANÉ
Překližky s povrchem potaženým buď hladkou, nebo protiskluzovou folií. Tyto folie zajišťují vodostálost překližek, to však neznamená, že jsou překližky voděodolné zcela. Trvalé působení vody se nedoporučuje. Foliované překližky jsou lepeny vodovzdorrnými lepidly (WBP). Vhodné jsou jako betonářské bednění s opakovaným použitím.

Používám tvrzený polystyrén styrodur,je pevný nesaje vodu a když pod něj dáš co 30 cm vzpěru neprohne se

Jaké máte zkušenosti s "podlahou" na stolech, ať už se jedná o skleník nebo pařeniště na nohách.
Používal jsem polystyren a na něm lino. Fungovalo to víc než 20 let, ale není to žádná ozdoba.

Babula napsal: Poradí někdo, jak instalovat topné rohože do pařeniště? Je to vůbec dobrý nápad vytápět pařeniště tímto způsobem? díky moc za každou radu, kytky už nechci na zimu stěhovat

Mám stoly s pomocnými el. topnými kabely. Je to jenom na jarní přitopení. V každém je 180 W kabel a rozměry jsou 4x 0,8 + výška. Do -4°C to stačí a udrží to teplotu do + 2°C.Podotýkám na jaře, kdy teploty jdou rychle nahoru.
Pro celozimní pěstování by tam dle mně muselo být v takovém stole jak píšu alespoň top. těleso 1 - 1,5 Kw a vnitřní zateplení stěn polyšen 2 _ 3 cm silný, a také zakrytí nějakou folií ještě i polykarbonát shora.
Mám jak stěny, tak vrch z 10 mm dutinkového poly.a rostliny jsou v plech. vaně v květináčích a pod vanami je 10 cm silný polystyrén.
Vše je řízeno přez termostat.

Je to trochu "zmatení pojmů" pařeniště se vytápí samo biologickými reakcemi. Pokud jde o vytápění venkovních stolů, tak má dobré zkušemosti včetně zimování p. Pavlíček z Chrudimi. Dopuručuji jeho internetové noviny nebo přímý kontakt. Určitě neodmítne.

Poradí někdo, jak instalovat topné rohože do pařeniště? Je to vůbec dobrý nápad vytápět pařeniště tímto způsobem? díky moc za každou radu, kytky už nechci na zimu stěhovat

Pokud máš skleník volně položený, můžeš taky zem vysypat pískem nebo dekorativním kamenivem (tuna stojí asi 300,-). Mravence jsem snadno vypudil Biotollem, ale chce to sypat rozumně, aby tam nějací zůstali pro ty Feráky

Pěstuj Feráky tím zaměstnáš mravence a naučíš se je mít rád, protože čistěj areoly od nektaru z nektárií.
Na podlahu dej černou netkanou textilii. Mám jí tam a jsem spokojenej.

Mravenců se nezbavíš. Mám skleník celý vybetonovaný a stejně se tam někudy i třeba oknem dostanou. Musíš používat prostě chemii.

Boudu mám po psovi, ale mravenečníka jsem nesehnal. Něco jiného tě nenapadá?

Boudu pro mravenečníka

No hned si mravenci našli suchou střechu nad hlavou. Fólie nepomůže, ale snad na středový chodník dlaždice a ostatní utopit.

Ahoj. Můžete mi poradit, co dát na zem do skleníku? Postavil jsem skleník a do druhého dne byla země plná mravenců, který se mi tam nastěhovali snad z celé zahrady.Potřeboval bych nějakou folii, nebo něco, co bych dal na zem, aby se ve skleníku neprášilo a znepříjemnilo to život mravenčím přistěhovalcům. Můžete mi něco poradit? Dík

Díky za radu, hned o víkendu se do toho pustim.

Šimi napsal: Ahoj, s kaktusy začínám a ráda bych si postavila pařeniště, tak bych byla ráda, kdyby mi někdo poradil. Na konstrukci mám k dispozici dílnu, kde si mohu nařezat konstrukci ze dřeva.
Akorát nevim jestli použít sklo, plexisklo nebo polykarbonát. Plexisklo mám k dispozici, ale nejsem si jistá jestli je vhodné?

Pokud ho máš, nic bych nesháněl a udělal kryt z něho. Plexisklo má výhodu v propustnosti UV záření, jen musíš dát pozor na připálení. Ale to u skla taky.Polykarbonát nepálí, ale má horší světelnou propustnost.Nejdůležitější je ale velký přísun čerstvého vzduchu, tak až to budeš dělat, tak na to nezapomeň!

Můj osobní názor. Jde o to, čemu říkáš "pařeniště". Prostuduj vlákno, tam už je všecho jako v Bibli. Vím, že se řešila propustnost různého spektra slunečního záření apod., ale já v prvních stolech (to je můj název), použil právě polymethylmethakrylát běžně známý jako plexisklo nebo akrylátové sklo a po změně na jiné materiály jsem nepoznal žádný rozdíl. Jenže to souvisí s tím, jak se to používá a na jaké kaktusy. Momentálně mám venkovní stoly zakapotované ze stran odnímatelnými polykarbonátovými deskami a víka kryté trapézovým polykarbonátem Marlon čirým a nestěžuji si.

Ahoj, s kaktusy začínám a ráda bych si postavila pařeniště, tak bych byla ráda, kdyby mi někdo poradil. Na konstrukci mám k dispozici dílnu, kde si mohu nařezat konstrukci ze dřeva.
Akorát nevim jestli použít sklo, plexisklo nebo polykarbonát. Plexisklo mám k dispozici, ale nejsem si jistá jestli je vhodné?

Díky vám moc, jdu dále študovat.

Tady je něco ohledně orientace:
www.cact.cz/noviny/2001/11/domecky2.htm

Zapuštěný a izolovaný proti vhkosti nahoru až po věnec a není na škodu zateplení. Potom nezapomeň na přívod vody a elektrorozvody. Co že nemáš vodu ve skleníku? A kde chladíš pivo ne voda pokud to jde je dobrá věc a elektřtina ještě lepší a tu si tam dotáhneš na "sezónu" i prodlužovačkou v trubce na závlahu. No a potom větrání - navrhni si tak, že vlastně celé boky odklopíš a zůstane ti jenom střecha. A orientace skleníku? Jdeš stavět solární a nebo klasiku ... to se rozhodni už teď a podle toho orientaci, když klasiku tak komůrky musí ve sméru východ - západ pro lom světla, ale to už je někde tučím na Chruudimských novinách hezky popsané a i tu na webu je o stavbách, projeĎ si to.

Tak a vlípnu se sem opět s dotázkem, jak jinak.
Letos budu...snad už konečně, dávat dohromady skleník. Sice, jak už jsem tu psal, tak se jedná o hliníkovou konstrukci s tím, že nebude vyplněn sklem, ale polykarbonátem. Což se může postupem času samozřejmě změnit. Jde mi tedy hlavně o to:

1, chci se vrhnout do základů a to tak, že je chci zapustit do země, udělat základní desku a na ní stavět nosné zídky až nad úroveň terénu. Takže v podstatě udělat takovou vanu.
Dobrý nápad nebo blbost?
Zapuštěný ho chci tak jako tak, protože se nemíním neustále krčit z toho pohledu, že mám 2 metry....i na výšku.

2, Jak mám skleník orientovat?
Z literatury jsem bohužel po uplynulé dva roky, co mám skleník v plánu narazil na obě varianty.
Jak variantu A, čelo na sever, tak i variantu B delší stranu (bok) na sever.

Místo na skleník, na základy, mám již vyhrazené a kopat začnu asi v nejbližší době, tak by jsem to nejraději co nejlépe rozlousknul a proto se obracím, jak jinak, na vás, jelikož jsem se tu vždy dočkal fajn odpovědí a rad.

Díky moc.
David

Dovolím si ještě malý komentář k diskusi misky vers folie ( vynechám otázku vhodnosti kterého materiálu). Ono je to celé spíše o způsobu pěstování.
Kdo zalévá podmokem, potřebuje pořádné misky. Kdo ale zalévá shora kropáčem, tak vlastně misky jsou spíše na obtíž a tedy i vyhozené peníze.
Já osobně mám obojí, byť zalévám shora, ale možná spíše z historických důvodů.
Můj vývoj:
1) Betonová miska nahrazující stůl ( funguje jako plechová s textilií, přebytečná voda se vsákne)
2) plechová vana ( moc mi nevyhovovala --> doplněno textilií lepší)
3) folie kvůli ochraně stolu s textilií případně bez pro venkovní stoly

Petr napsal: Perlinka ne. Jsou to v podstatě skelná vlákna, která se postupně uvolňují a je to slabé z hlediska adheze, požívá se jako "armatura" proti prasklinám omítky. Já to pro tyhle vlastnosti použil na stole jako vnější obal proti slimákům, kteří jsou v hustých skalničkách, u kterých stůl stojí, protože to neprolezou ani neprokoušou. Ale Miro mi poslal odkaz na plastovou síť na zpevnění zatravňování a to vypadá dobře. Je to metráž a dost plastická s vhodnou tloušťkou a hustotou ok.

Jo tak to je taky trefa na zamyšlení, -technické opatření proti slimákům. Ono to částečně spadá do třebas chemické ochrany, ale pokud nebudeme chtít, nebo moci použít chemii tak jaké jsou zkušenosti a možnosti se stavebně technickými opatřeními chránit proti těmto hajzlům /kdysi mi za noc vyžraly temínka kytek určených na výstavu a to jsem tedy zuřil/? Oni ti potvorové dokážou vylést už i po skle do 2 metrů. Používal jsem dosud chemii a sběr. Jenomže mám na pozemku pro mne zdroj ,,pitné,, vody a nechci si jí dál zhoršovat a záda bolej po tom 40-ti letém zahradničení čím dál víc. Co přišli ti ,,španěláci,,tak to stojí za vyliž kapsu.
Takže jestli máte někdo svou vlastní inteligentní metodu jakéhosi opatření-viz Petr- tak se to do tohoto vlákna myslím též hodí. Vlastní vlákno si ty mrchy nezasloužej.

Perlinka ne. Jsou to v podstatě skelná vlákna, která se postupně uvolňují a je to slabé z hlediska adheze, požívá se jako "armatura" proti prasklinám omítky. Já to pro tyhle vlastnosti použil na stole jako vnější obal proti slimákům, kteří jsou v hustých skalničkách, u kterých stůl stojí, protože to neprolezou ani neprokoušou. Ale Miro mi poslal odkaz na plastovou síť na zpevnění zatravňování a to vypadá dobře. Je to metráž a dost plastická s vhodnou tloušťkou a hustotou ok.