Téma:

Tome, Na tom obrázku jak jsou vyrobeny ty stoly, vidím že jsou svařeny, profily jsou na sádrokarton? Jakou máš šířku uličky?

Pokud nevadí reklama. Plykarbonátník zakoupen zde naradinasplatky.cz/polykarbonatove-zahradni-skleniky/5780-polykarbonatovy-sklenik-2dum-8m-8-x-3-m-.html.
Loni jsem stínění neměl a podařilo se mi některé kaktusy popálit. Letos chci zkusit stínící rašlový úplet - 35%

A co vzdálenost rostlin od makrolonu?Nemám tu zkušenost,tak se ptám.Dokáže ta jedna komůrka 4mm to světlo roztříštit??Ptám se hlavně na jihoamerické rostliny..

Nemůžu než souhlasit a riziko střešního okna znám,už se mě zadařilo. A pro Gymnocalycia horsti,buenekeri,anisitsii,damsii,mihanovichii,friedrichii.......no prostě gymna z teplích,vlhkých subtropických lesů bych raději volil polostín až stín.....

Co jsou to, prosím, choulostivá Gymna? Máte-li na mysli Gymnocalycium, tak prohlašuji, že se mi je nepodařilo spálit ani v nestíněném skleníku. Ale říká se, že ty brazilský (horstii a spol) rostou dobře spíš ve stínu. Nemohu posoudit, mám je teprve 2 roky (v nepřistíněném skleníku nespálené). Ale jestli se vám něco povede na 100 procent, tak to je spálení kytek sluncem procházejícím zcela volně škvírou při větrání střešním oknem, jistě v dobré víře otevřeném.

Ano přesně tak,řeším jestli stínit či ne.Určitě budu stínit choulostivý Gymna,ale ten zbytek nevim...??Skleník je 2,5m x 8m,lexan 4mm jednokomůrkový,situovaný východ-západ,v obou štítech dveře(ať to chytá luft)a 3 střešní okna.Tak mám trošku obavy o jižní stranu,jinak to bude asi bez problémů..

A proč stínit? Proto se snad používá polykarbonát, aby se nemuselo stínit.

Obložit sádrokartónem? Nebo stačí záclonovina? No co rašplový úplet? Řešení je plní pr..... a už to tu tolik lidí popsalo, jeno se nechce hledat. Stačí ťuknout na strejdu Gúgla a ten ti toho navrhne ....

DrTom,chtěl jsem se přeptat.Na podzim jsem si pořídil podobný skleník,jak je na vaší fotce.A teď řeším zastínění.Jaké máte vy řešení,zkušenosti??Děkuji za odpověď.Tom
Foto DrTom
[/quote]
Možná tuto otázku poprosím přesunout do tématu:stavby pro kaktusy,děkuji

Bydlíš? Věšíš obraz a zrcadlo? No tak ...

Musíš se tvářit, že jsi přesvědčený, že tvoje je!

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Dobrý nápad. Jen se mi do toho nechce moc vrtat. Ta zeď mi právě neříká pane. Heršoft.

vladt napsal: Stále vymýšlím jak udělat zimní kryt z polykarbonátu proti dešti a sněhu o délce 7 m, šířce 60 cm a výšce 50 cm ke zdi, sklon bude vlastně na těch 60 cm. Ale udělat to tak, abych to na jaře rozložil a uskladněně uložil a zase to složil až v září. Hlavně ty detaily kolem uchycení, bo do zdi vrtat moc nemohu a nožky podpěr na zem z obou stran nemá vymyšlené detaily. Zatím jsem tady spíše viděl celé rámy. Nezahlídnul jsem takový jen stojací lehce rozložitelný kryt z polykarbonátem zhora. Ale já si jednou na to na 3 dny sednu a něco uklochtím.

Co kdyby jsi ho na zeď upevnil pomocí pantů a na jaře ho jenom ke zdi přiklopil a upevnil. Neměl by to být problém, ne?

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Stále vymýšlím jak udělat zimní kryt z polykarbonátu proti dešti a sněhu o délce 7 m, šířce 60 cm a výšce 50 cm ke zdi, sklon bude vlastně na těch 60 cm. Ale udělat to tak, abych to na jaře rozložil a uskladněně uložil a zase to složil až v září. Hlavně ty detaily kolem uchycení, bo do zdi vrtat moc nemohu a nožky podpěr na zem z obou stran nemá vymyšlené detaily. Zatím jsem tady spíše viděl celé rámy. Nezahlídnul jsem takový jen stojací lehce rozložitelný kryt z polykarbonátem zhora. Ale já si jednou na to na 3 dny sednu a něco uklochtím.

S ohledem na velkou roztažnost polykarbonátů používám jak na desky komůrky tak trapéz o dost větší díru pro šroub cca 2x průměr šroubu. Pod hlavou šroubu (používám texi) kovovou podložku s gumovou podložkou. Přijde to levněji než originální pro příslušný systém a funguje to stejně. Dotáhnou jen tak, aby lehce rukou se podložka i s gumou otáčela. Podle mě je jakýkoli rám špatně. Desky s velkou dilatační mezerou překrytou nějakým profilem. Nejlepší jsou originální, ale drahé. Používám plastové lišty pokud je to nutné a desky ukládám na samolepící těsnění (do dveří). Zatím to funguje. Jinak jsem na jeden stůl koupil na otevírací kryt speciální slabý trapéz s nějakým filtrem a proti kroupám a na druhý úplně normální čirý. Zatím nepozoruji vůbec žádný rozdíl. Když je to moc zaprášené, tak na to nastříkám saponát, chvíli nechám a pak opláchnu hadicí a někdy trochu pošmudlám košťátkem.

A co takhle použít místo mnohem dražšího plného polykarbonátu o něco cenově dostupnější polykarbonátový trapéz? U mne zvládá kroupy, sníh a vichřice už 7 let, rozteč latí 95 cm.

Polykarbonát pokud vím lepit nelze. A i kdyby to šlo, tak se bude muset zohlednit tepelná roztažnost.

Máte zkušenosti s deskami z plného polykarbonátu?

Chci totiž na luftovník udělat novou střechu z polykarbonátové plné desky 1500x2000mm tloušťky 2mm. A nevím jakou udělat vzdálenost latí. Našel jsem hodnoty pro komůrkové desky, kolem 1 metru. Pro desku 2mm se mi to zdá málo?
Stará střecha z PVC trapéz nepřežila vichřici na přelomu roku a nerad bych dopadl podobně s mnohem dražším polykarbonátem.

Zkoušel jste někdo polykarbonát přilepit místo provrtání a přišroubování?

Díky za případné názory a rady.

lkamarad napsal: p.s.
redukci UV filtru k nějakým cca 340nm bych ale uvítal (některé, zvláště vysokohorské druhy by byly "barevnější" a lépe vytrněné).

A o to právě jde. Získat celé UVA a kus UVB kvůli vzhledu rostlin by nebylo k zahození ..

Filip Jelínek napsal:

lkamarad napsal: p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Jak definuješ "prospěšné spektrum"?

Polykarbonát (má hranu filtru cca 390nm):
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Makrolon-Sheet_transmission.jpg
Propouští ještě (sice nevelkou) část blízkého UV-A záření (390-410 z oblasti 320-410nm), využitelnou pro rostliny a zcela blokuje "zpomalující" UV-B složku. Rostliny (vč. kaktusů) mají ale daleko větší prospěch z modré a červené složky slunečního záření, tudíž UV pro ně není až tak existenčně důležité (to by ve všech polykarboníkách rostly jen neduživé vytáhlé zrůdy) ....

p.s.
redukci UV filtru k nějakým cca 340nm bych ale uvítal (některé, zvláště vysokohorské druhy by byly "barevnější" a lépe vytrněné).

Nechci se hádat, jak to nakonec dopadne s tvými rostlinami se pozná až po několika letech. Navíc jsou tvoje, já bych to ale nepoužil.
Ideál je 100%, tedy nestíněno ničím, přímé slunce. Vše ostatní je na úkor vzhledu rostlin.

Nevím, kde bereš ta čísla, běžně nabízené skleníky z lexanu mají kolem 85%, podobně jako jednoduché sklo. Používat trojsklo nebo několikakomorový plast přináší zbytečnou ztrátu světla, kterou ničím nenahradíš, na rozdíl od tepla, které hlavně řešíš.
Jen jsem reagoval na těch hrozivých 68%, která se budou časem snižovat - prach, nečistoty, stárnutí plastu, ...

cykas napsal:

lkamarad napsal: ...25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat...

Těch 68% by mě "poněkud" děsilo, tedy pokud tam neplánuješ pěstovat kapradiny, ...

Děsit se nemusíš .
Když se podíváš, kolik světla propustí standardní trojsklo do oken:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Standard_Argon.pdf
... tak zjistíš, že je to pouze 57%

Speciálně "bělená" křišťálová skla pro pasivní domy s ohledem na maximální pasivní sluneční zisk (Pasiv Clear), která jsem si nechal zhotovit do domu:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Cire_Krypton.pdf
... mají propustnost 74%

Těch 68%, pokud máš k dispozici alespoň 90% oblohy je rozhodně lepší, než (reálně nedosažitelných) 90% propustnosti, kde Ti stojí v cestě slunci byť jen na 25% oblohy dům nebo strom.
Navíc u skel zasviněných neustálým vápněním a čištěním či špatně zalepené "nazelenalé" dutinky polykarboše sežerou bez problémů 50% i více světla

Ony ty procenta týkající se množství světla naštěstí nejsou vnímány lineárně, ale spíše exponenciálně a kytka nějakých 20% ani nezaregistruje.

lkamarad napsal: p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Jak definuješ "prospěšné spektrum"?

lkamarad napsal: ...25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat...

Těch 68% by mě "poněkud" děsilo, tedy pokud tam neplánuješ pěstovat kapradiny, ...

Filip Jelínek napsal: Mě by se líbilo tohle www.polykarbonatove-desky.cz/komurkove-plexisklo-plexiglas-technicke-listy/
Má to jen tu vadu, že to je draží než polykarbonát.
Ale je to zas přirozeně UV stabilní a hlavně na rozdíl od skla, nebo polykarboše UV propustnej materiál ....

Kdyby vyráběli třívrstvej (2 komory nad sebou) a tím dotáhli tepelnou propustnost někam k 1.5W, tak by to bylo podstatně použitelnější. Taky mi tam trochu děsí ta téměř dvojnásobná tepelná roztažnost oproti polykarbonátu - bude to značně komplikovat konstrukci skleníku.

Jinak s tím Plexiglasem by se tepelný model posunul někam do oblasti 7 - 11 tis. za rok, což také ještě lze "rozdejchat"

p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Calipso napsal: Používám tvrzený polystyrén styrodur,je pevný nesaje vodu a když pod něj dáš co 30 cm vzpěru neprohne se

Jakou sílu desek, smím-li se zeptat?

Mě by se líbilo tohle www.polykarbonatove-desky.cz/komurkove-plexisklo-plexiglas-technicke-listy/
Má to jen tu vadu, že to je draží než polykarbonát.
Ale je to zas přirozeně UV stabilní a hlavně na rozdíl od skla, nebo polykarboše UV propustnej materiál ....

Již delší dobu uvažuju o skleníku pro volnou výsadbu kaktusů a sukulentů formou „přírodní skalky“.
Tudíž jsem pátral po vhodných materiálech na stavbu ekonomicky únosného vytápěného polykarboníku a mezi desítkami typů komůrkového polykarbonátu jsem našel zřejmě nejlepší materiál na jeho konstrukci.
Měl jsem v rukou vzorky jednotlivých typů a pro kontrolu jsem vizuálně i fotometricky srovnával jejich světelnou propustnost, abych se náhodou nestal obětí „marketingové šalby kurevné“ .

Ze všech materiálů mně nejlépe v poměru tepelná / světelná propustnost vyšel Marlon www.laniplast.cz

25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat běžnému jednokomůrkovému materiálu který má běžně mezi 70 – 75 %, což je při tepelném koeficientu 1.6 W/m2K více než dobrý parametr. Vizuálně vedle sebe je znát jen nepatrný pokles jasu, což mi připadlo při srovnání s pětikomorama ostatních výrobců (které požerou přes 50% dopadajícího / procházejícího světla) téměř jako zázrak.

www.lanitplast.cz/data/soubory/technicke_listy/komurkove_desky/2014-marlon_FW_25mm.pdf

Spočítal jsem si skleník o ploše 40m2 kde předpokládám zasklenou plochu cca 70m2:

Koeficient prostupu tepla 1.6 W/m2K
Předpokládaná plocha zasklení (zakarbonění : 70m2
Prostup tepla karboníku při rozdílu teploty 1 °C: 112 W

Vytvořil jsem 2 modely spotřeby energie – jeden „reálný“ dle tabulkové průměrné teploty v ČR a druhý „extrémní“ pro hodně tuhou zimu:

Aproximace 1:

Průměrná teplota chladného půlroku je 3,0 °C
V karboníku chceme 10 °C
Vytápíme 24 hodin denně na rozdíl 7 °C
Potřebný tepelný příkon bude 748 W
Spotřeba energie za půlrok bude 3285 kWh
Při ceně energie (zemní plyn 1.50 Kč / kWh) propálíme 4927 Kč

Aproximace 2:

Předpokládejme extrém, že po dobu 4 měsíců bude průměrná teplota -5 °C
V karboníku chceme 10 °C
Vytápíme 24 hodin denně na rozdíl 15 °C
Potřebný tepelný příkon bude 1680 W
Spotřeba energie za půlrok bude 4838 kWh
Při ceně energie (zemní plyn 1.50 Kč / kWh) propálíme 7257 Kč

Pokud obvodové zdi zevně zaizolujeme 200mm šedivého a pod podlahu dáme 200mm podlahového (stabilizovaného) polystyrénu, tak tepelné ztráty tímto směrem můžeme ve výpočtu zcela zanedbat, neb budou činit jen necelých 6 - 7 % celkové spotřeby energie (tepelná vodivost 200mm styrotherm eps plus 70 je 0,158 W/m2K a podlahového 0,190 W/m2K).
Ztráty větráním a nosnou konstrukcí (za podmínky že se dobře vymyslí a udělá) se vyrovnají tím, že do skleníku také občas zasvítí slunce, což činí nezanedbatelný tepelný zisk, který se zužitkuje tím lépe, čím větší akumulační hmotu budeme mít uvnitř skleníku.

p.s.

Nejsem agentem Laniplastu, ani mne nesponzorujou

... Dokončuju stavbu pasivního domu (dle svého vlastního projektu) o užitné ploše cca 250m2, kde plocha oken a vstupních dveří činí více jak 48m2. Stojí na vrcholu větrného holého kopce (jižní svah) v nadmořské výšce 490m.
Jelikož jsem si dost vyhrál s detaily zateplení, tak se mi ho nyní daří reálně temperovat na 10 °C při spotřebě plynu okolo 1- 1,5 m3 denně, což vyjde asi na 16 – 24 Kč
Plánované celoroční náklady na jeho vytápění (větrání rekuperací s podporou 50m dlouhého zemního výměníku) by měly být srovnatelné s výše navrženým polykarboníkem

Přispěji i mým typem, sehnal sem desky z recyklovaného PVC, o rozměru 2000x800x20mm, sice jsou dost těžký cca 30 kg na desku, jejich výhoda vydrží úplně všechno, teplo zima chemikálie. pro lepší představu sem dám odkaz na prodejce: www.ploty-plotovky.cz/deska-hladka-2000x800x20-mm-s

Tak až zase příště budeš přistavovat Petře, tak víš kde máš schánět. Desky budou stále k mání.

To jsem měl vědět než jsem namontoval Cetris. Zatraceně těžký. Původně jsem sháněl vodovzdornou překližku co se na stavbách používala na bednění, ale nesehnal. Ta byla taky super.