Téma:

Každý máme svůj substrát k výsevu. O tom svém, jsem tady již psal. Letos jsem posbíral plody z homalocep. a protože jsem měl už vyseto a pro ten jeden výsev jsem nechtěl dělat substrát, udělal jsem jediné. Dal do výsevní misky stavební perlit, prolil vařící vodou, zavřel a nechal schladnout asi na 40°C. Otevřel, urovnal a trochu zvrásnil. Nasel semena a do týdne skoro 100% klíčivost.Je to asi měsíc od výsevu a už tlačí první trníky.
Mám ještě semena, kdyby je někdo chtěl, pošlu mu je.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Zkoušel někdo pěstovat v Zeolitu větší kaktusy?

Před dvěma lety jsem zkusil výsevy do Zeolitu a nedopadlo to moc dobře. Ze začátku to bylo dobré, ale pak semenáče hynuly. Když jsem nezaléval tak jim usychaly kořeny a když jsem zaléval tak uhnívaly a pak přišly smutnice.

Ale na Zeolit jsem nezanevřel. Do zbylého Zeolitu jsem zasadil pár přebytečných semenáčů, velikost kolem 2 cm - Lobivie, Trichocereusy, Oreocereusy, Notokaktusy. Na vrch jsem hodil pár zrnek Cereritu a přes sezónu dal na místo kde na kaktusy občas pršelo, podle toho jak foukal vítr. A zatím mi připadá, že větší kaktusy v Zeolitu rostou velice dobře. Suchý Zeolit jim nevadí, a ani se nemusím bát přelití, protože takovýto substrát prostě přelít nelze.

Takže letos jsem do Zeolitu přesadil všechny semenáče větší než 1 cm - Lobivie, hlavně feroxky, další Trichocereusy a Oreocereusy, Echinocereusy, A.myriostigma a hlavně všechny mrazuvzdorné Echinocereusy a Escobarie. Ty chci nechávat celoročně venku.

Poté co jsem si otestoval na výsevy AGRO CS, Forestinu a zeolit. Tak kytky, kde sichci být jistější nyní vyseju do zeolitu. U zeolitu plati - akorát nahnojit (u mě to je plnokrevný hnoivo včetně vápníku a hořčíku + demineralizovaná voda) a další hnojivo opravdu až tak po 2 a více měsících nebo dáat slabší dávky častěji a hlavně to nenechat stát zalitý kýblem vody. K tomu dám ještě šanci Forestině u 2 druhů, který mě tolik neberou. V zeolitu to vypadá, že lepší je vysejt hustěji než 1 semeno na m2.

Každý by si měl najít v čem který okruh druhů v jeho podmínkách při semenáčování nejdřív nejlíp roste a to pak mít jako základ. Potom občas časem pokus jestli neni něco lepšího na menším množství.

Ještě jsem nevyzkoušel kombinaco, kdy je zeolit jem krycí vrstva na třeba Forestině. Bohužel nemůžu sehnat dostatečné množství jemně drcené lávy kolem 1-2 mm. V tom bych zkusil výsev. V Německu ji lze i sehnat. U nás ne. Když jsem se pokoušel to rozbíjet z větší fraklce ee fuška, kravál a prach, včetně kolsousedovic nadšení.

Ještě pár poznámek k zeolitu-na toto téma napsal Petr Trafina tolik, že už se víc asi napsat nedá. A že to funguje, o tom není pochyb. Přesto si dovolím po svých zkušenostech podělit se o pár postřehů. Předně-tvrzení, že zeolit musí stát ve vodě, je nebezpečně zavádějící a už zde může dojít k prvním zklamáním.Popíšu dle mého soudu optimum vody-když necháte řádně nasáknout výsevní kvetináčky a poté je vynoříte z vodní lázně, teče odtokovými otvory voda .Po chvíli téci přestane. Ale v tomto okamžiku je v zeolitu-dle mých poznatků-ještě vody zbytečně moc.Vezmu tedy květináček a zamávám jím několikrát dolů-nahoru.Teprve potom, až ze zeolitu nic neteče, je tak akorát mokrý ke klíčení. A nebojte se, té vody je tam ještě bohatě. Co se týká hnojení, je možno před i po vyklíčení, jak libo, pouze je dobré používat vždy poloviční dávky. Pikýrovat brzy se také nemusí, nevidím žádný důvod. Pokud ano, je chyba vždy na straně pěstitele, ne zeolitu. Obrovskou přednost tohoto způsobu výsevu vidím v jeho jednoduchosti, rychlosti a sterilitě, zvláště pro vzácné druhy. Pokud někdo setí semen prožívá jako posvátný obřad a vychutnává si to, chápu to a samozřejmě proti gustu žádný dišputát. Já osobně si ale raději vychutnám dobré přívlastkové víno Tím samozřejmě nechci nikoho urazit, pouze tato metoda umí velice racionálně hospodařit s časem.

Nejde o pestrost, i zeolit se dá obarvovat ale že to někomu neroste po vyklíčení je proto, že to nemá z čeho brát krmivo. O zeolitu bylo popsáno dost a všude je taková poznámka ... musíš nahnojit, aby to mělo co žrát. Smutnice a jiná havěť neleze do čistě minerálního substrátu, neboť ví, že tam chcípne hladem. Přepíchat ze zeolitu dříve? Nač, svého času se propagovala antuka, čistá kvalitní antuka a že by někdo přesazoval dříve? Nebo čistý sklářský písek .... tady si je třeba asi probrat spíše pěstování hydroponicky ... na zeolitě vyklíčí, zeolit to drží, zeolit dovolí nasávat vodu s živinama a zeolit do toho všeho pustí vzduch ..... ale krmivo musíme dodat. Hydroponické základy. Všechno jde bez zeolitu, bez antuky a nebo písku, bez penzy a nebo Soběslavského B .... stará kaktusářská škola, teda 60-léta minulého století ... tak tam se míchalo do substrátu všechno možné podle receptur ... staré krtince s vápeným ohozem ze staré zdi ... nerostlo to Jankovi protože Karel měl zeď starší, antuku ... kdo to škrábnul na hřišti i s Travexem měl po kaktusech ... čistý "kozelec" teda to co zůstane po starém stohu ... kdo bral vlhké měl plíseň ... králičí bobky sušené na sluníčku na plechu z trouby jako hnojivo a nebo zákvas slepičince ... není tŕeba zatracovat nějako metodu a nebo přísadu či čistý "substrát" z jednoho jediného lomu ... nefunguje všechno podle kalkulačky, protože každý to děláme po svém a ve svém. Já používám čistý zeolit a jako hnojivo "kaktusový hovno", žádné nic proti plísním a houbám a jsem spokojený. Při tom promíchávání tam toho a z toho ... stejně to každý máme jinačí a z jiného zdroje a tak to budeme vždy mít pestré. No a nakonec, co by kaktusáři dělali, když by jim nic nechcípalo to by bylo strašný

Henry napsal:

Já jsem letos zkusil taky něco jiného, namíchal jsem zeolit s antukou, pískem, perlitem, měl jsem i trochu pemzy a lávy. Přidal jsem i trochu substrátu pro výsev a množení. Přijde mi to takové pestřejší než samotný zeolit. Roste to v tom hezky a plíseň se žádná neobjevila.

Dělám to podobně jako Henry,jen čistý zeolit dávám jako vrchní vrstvu(asi 5 až 10 mm), ale potom už je namíchaný substrát podle typu semen které vysévám,určitě v té směsi mívám něco co drží trochu vodu a není problém s růstem.

Já jsem letos zkusil taky něco jiného, namíchal jsem zeolit s antukou, pískem, perlitem, měl jsem i trochu pemzy a lávy. Přidal jsem i trochu substrátu pro výsev a množení. Přijde mi to takové pestřejší než samotný zeolit. Roste to v tom hezky a plíseň se žádná neobjevila.

Se smutnicemi jsem měl v zeolitu ty samé problémy. Někdo sice tvrdí, že do zeolitu smutnice nejdou, ale není to pravda. Jak píšeš semenáčky mi v zeolitu vždy jakž takž rostly do doby otevření. Po otevření začaly postupně chřadnout. Nevím jak v zeolitu dopěstovat semenáčky do nějaké přijatelné velikosti, mně se to prostě nedaří. Věřím těm co mají úspěch se zeolitem, ale pikýrují do měsíce po vyklíčení semen. Na pikýrování tak malých rostlinek já nemám výdrž. Letos jsem zkusil zde propagovaný substrát na kaktusy od Forestina Profík a zatím dobré. U mě vítězí jednoznačně standartní půdní substráty.

Zdravím,

vím, že asi do toho mám se svýma zkušenostma sotva co kecat, ale i tak si to dovolím. Do Zeolitu jsem vyséval loni poprvé. Některé druhy jako Astrophyta a některá Gymna tam jedou krásně. Prostě asi ty druhy, které mají brzy větší semenáčky. Mamky a coryphanthy sice klíčily a držely se dobře, ale jsou to prcci a mají teď co dohánět.

Jako smrtelné se mi prokázal ten požadavek 1) teda voda. Nedělá mi problém jim vodu dávat co hrdlo ráčí, vlastně v té vodě zeolit stál, vždy tak cca 1 cm hladina ode dna misky. Dokud byly krabičky zavřené ( používám ty od Pavlíčka na 12 4x4 ), tak bylo vše ok. Ale po otevření, když jsem to udržoval mokré přišel průšvih - smutnice. A ty si vám panečku dávaly. Teprve později jsem to prolil nějakým jedem, ale už se na tom podepsaly. Kdo nemá smutnice je v pohodě, ale moje má i jiné kytky a výsevy jsou v bytě, takže se těch šmejdů nemůžu zbavit. Už jsem to tu řešil i v tématu Škůdci. I tak jsem ale našel něco, co v zeolitu jede dobře a nechávám to tam i hodně proschnout a daří se tomu - lithopsy. Těm suchý zeolit snad vůbec nevadí a fakt držely. Lépe než v čemkoliv co jsem měl předtím. Sice jsou už také všichni v substrátu, ale ty dám do zeolitu znovu. Letos mám několi porcí po 300 nebo 400 semen, tak mám asi 15 druhů půl na půl jak v zeolitu, tak v hlíně a uvidím rozdíl. Pak dám vědět.

Podstatné ale asi bude, že když vysévám na substrát, tak Fleišerem. Menší sklenky, vyvařit a zalít a zavíčkovat. Asi někdo řekne, že je to moc práce, ale dělal jsem to tak za mlada, tak to jinak ani neumím. Letos jsem vyvařoval asi 150 sklenek. Zabírá to trochu místa, ale jde to.

Henry napsal:

dodo napsal: Před časem se zde řešily substráty pro vysévání, přednosti zeolitu atd. Letos jsem vysel 25.1. a protože jsem některých semen měl dost, udělal jsem si srovnávací pokus zasetí stejných semen, při stejných podmínkách a postupu jednak do mého výsevního substrátu a do zeolitu. Aniž bych to dál jakkoliv vyhodnocoval a komentoval, dávám pro posouzení tři fotky toho, jak mi to dopadlo.
Výsevy byly umístěny společně ve zde již zmiňovaných potravinářských miskách 20x20. Od poloviny dubnua jsou již otevřené a umístěné ve skleníku. Dal bych sem více fotek,ale už jsem některé výsevy vypikýroval.
G. nehuberi

Celým problém je ale v tom, že tyto dva substráty nelze srovnávat za stejných podmínek. Kaktusáři co přešli z normálního substrátu na zeolit se pak často diví, že jim to neroste.
Zdůraznil bych bych tři zásady:
1. Zeolit potřebuje daleko větší množství vody. On vlastně ve vodě musí pořád stát.
2. Zeolit je potřeba v pozdější fázi hnojit vhodným množstvím kvalitního hnojiva.
3. U zeolitu je vhodné pikýrovat mnohem dříve než u normálního substrátu.

Já má stejnou zkušenost jako Dodo, ale když dodržím ty tři zásady, tak již po nějaké půl roce vypadají semenáčky stejně.

Protože právě nejvíce bod 3 zcela nedodržuji (pikýruji většinou až po roce), nesmí mi zeolit přes práh

dodo napsal: Před časem se zde řešily substráty pro vysévání, přednosti zeolitu atd. Letos jsem vysel 25.1. a protože jsem některých semen měl dost, udělal jsem si srovnávací pokus zasetí stejných semen, při stejných podmínkách a postupu jednak do mého výsevního substrátu a do zeolitu. Aniž bych to dál jakkoliv vyhodnocoval a komentoval, dávám pro posouzení tři fotky toho, jak mi to dopadlo.
Výsevy byly umístěny společně ve zde již zmiňovaných potravinářských miskách 20x20. Od poloviny dubnua jsou již otevřené a umístěné ve skleníku. Dal bych sem více fotek,ale už jsem některé výsevy vypikýroval.
G. nehuberi

Celým problém je ale v tom, že tyto dva substráty nelze srovnávat za stejných podmínek. Kaktusáři co přešli z normálního substrátu na zeolit se pak často diví, že jim to neroste.
Zdůraznil bych bych tři zásady:
1. Zeolit potřebuje daleko větší množství vody. On vlastně ve vodě musí pořád stát.
2. Zeolit je potřeba v pozdější fázi hnojit vhodným množstvím kvalitního hnojiva.
3. U zeolitu je vhodné pikýrovat mnohem dříve než u normálního substrátu.

Já má stejnou zkušenost jako Dodo, ale když dodržím ty tři zásady, tak již po nějaké půl roce vypadají semenáčky stejně.

ale vždyŤ nikdo nic nechce. Jo to kdybych nabídl semenáče aztekium valdezii, nebo abditu, to by byl fukot, ale běžné obyčejné kytky nikdo nechce. Já vysévám proto, abych jednak a to v prvé řadě nahradil svoje staré a přerostlé kytky jejich novým potomstvem a taky proto, abych měl něco doma, když je potřeba dát kaktusy do tomboly a nebo pro kamarády a známé na rozdání - to si to tím jen tak pro sebe zdůvodňuju, ale hlavní důvod mýho setí je ten, že mi dává možnost zblízka s úžasem pozorovat ten zrod života kaktouska, kterého jsem si přál, koupil jeho semena a snažil jsem se mu pomoct na tento svět, těšit se na tu perspektivu jeho dalšího růstu až do doby kdy vykvete a já si pak mohu říct, že jsem to snad tak úplně blbě nedělal. A zadaří-li se občas, že mi moje kytky pochválí i nějakej renomovanej kaktusář, tak je spokojenosti vrchovatě. Naposledy se mi to stalo při návštěvě Coka Grotscholtena z Holandska. Z některých kytek byl "uprděnej".

Podaruješ kamarády!!!!

Nutně a co nejdřív musím vypikýrovat ty, co jsou v zeolitu, protože v něm asi nemají dostatek živin a jsou o něco slabší. Ty v substrátu nechám ještě nějaký čas zesílit, sice moc nenarostou, ale hlavně jim zesílí kořenový systém a pak po přesazení jedou jak divý. Z toho, že by nepřežily strach nemám, to co vydrží a přežije semenáč by stará kytka kolikrát nevydržela. Akorát co potom s tím..

Dodo, nádherné výsevy, jen aby to přežilo po přepikýrování.

dodo napsal: Nevím, čím to je, ale při odeslání příspěvku mi to píše, že web je nedostupný, pak to třeba nahraje jen text a obrázky ne, někdy vůbec nic. Takže po několikerém opakování a po spoustě trpělivosti se třeba zadaří. Filipe prosím poraď, kde dělám chybu a pak to tady smaž. Díky Dodo

Já jsem řešil podobný problém. Pokud máš AVG, tak při odeslání zkus vypnout webový štít.

Před časem se zde řešily substráty pro vysévání, přednosti zeolitu atd. Letos jsem vysel 25.1. a protože jsem některých semen měl dost, udělal jsem si srovnávací pokus zasetí stejných semen, při stejných podmínkách a postupu jednak do mého výsevního substrátu a do zeolitu. Aniž bych to dál jakkoliv vyhodnocoval a komentoval, dávám pro posouzení tři fotky toho, jak mi to dopadlo.
Výsevy byly umístěny společně ve zde již zmiňovaných potravinářských miskách 20x20. Od poloviny dubnua jsou již otevřené a umístěné ve skleníku. Dal bych sem více fotek,ale už jsem některé výsevy vypikýroval.
G. nehuberi

Islaya mollendensis

Sulco. swobodae

Nevím, čím to je, ale při odeslání příspěvku mi to píše, že web je nedostupný, pak to třeba nahraje jen text a obrázky ne, někdy vůbec nic. Takže po několikerém opakování a po spoustě trpělivosti se třeba zadaří. Filipe prosím poraď, kde dělám chybu a pak to tady smaž. Díky Dodo

Takže pikýruju a pikýruju a pikýruju...(výsev Lempl...), nic zatím neplesniví ani neodchází. Dělám to na zahradě a je to tam před pikýrováním i s těma poklesama teplot na noc na verandě. Vyšlo toho tolik, že cca 1/4 u některých vyhazuji. Jsem asi v polovině. Přesto jsem začal být nervózní a přepikýrovaný výsevy strčil do zelinářského skleníku, kde toho zatím moc (zeleniny) není, než se venku udělá líp. Preventivně jsem vystříkal vše proti svilušce, s kterou mám v tom skleníku smutné zkušenosti. Tedy skla, půdu police a ještě se zbytkem okolo skleníku. Hodně malý semenáče pikýruju hmízdově (?) se zbytky původního prorostlého substrátu (něco jako drny), protože jednotlivě bych to dělal ještě příští rok. Je to všechno pokus, takže se uvidí. Jedná se u mě samozřejmě o gymna a taky je dost astrophyt a něco málo dalšího. Pokud to půjde, dám foto.

Dobrý den tak jsem se dal do výsevů

Zítra ty větší začnu pikýrovat a protože jde o pokus, tak jdou z domu na zahradu. Pak je strčím pod police pod stoly v pařníčkách. Snad to přežijí.

Ve výsevech výše uvedených metodou Lepl...se poprvé objevilo trochu plísně. Zatím to není nijak dramatické. Odstranění a přestříknutí previcurem. Otevření krabiček a přemístění do společných řízkovačů. Podle vývoje pak budu řídit větrání. Většina semenáčů už má dost ostníků a podle mě bych to mohl mít i otevřené a plíseň by byla bez šance. Problém je jen, že jsem sel do velmi nízké vrstvy substrátu a pak budu muset hlídat. Ale v téhle velikosti už podle mě občasné vyschnutí nevadí, spíš prospívá.

2 ssiimmiikk: Jj, je to moje metoda, dopracoval jsem se k ní postupně přes Fleischerovu metodu, ale rostliny byly hodně vodnaté a po otevření dost choulostivé (mám hlavně Mexiko), pak jsem zkoušel výsev do 4x4 květináčků zavřené v plastových miskách a otevíral do měsíce po vyklíčení, což je celkem v pohodě no a nakonec jsem zkusil sáčky a u nich zůstal. Jinak co Ti brání vzít 5-10 nejobyčejnějších semen co máš a vyzkoušet to, a buď Ti metoda vyhovovat bude, nebo ne

2 lindsei:
třeba u vzácnějších, resp. hůře klíčících semen proto, že když většina nevzejde, až mě to přestane bavit čekat tak vytáhnu papír, nechám proschnout a schovám. A můžu to zkusit zase za rok. Ale jinak souhlasím s tím, že metoda je pracná a u větších výsevů nemá smysl.

Petře mluvíš mi z duše. Už jsem měl těch výsevů tolik, že jsem musel přikročit k této metodě, snad z toho něco bude. Již jsem to několikrát zkoušel, ale jen z běžnými druhy a docela to ušlo.

Vypadá to tak. Zbylá semena gymen vyseju k příslušným kaktusům "jako samovýsev", ono něco vyleze, nebo nevyleze. Mám zkušenost, že když už vyleze, tak je to nesrovnatelné s výsevy běžnými v praxi. Ovšem je to extenzivní výsev pokud jsem použil správné cizí slovo. Semena budou tam, kde by normálně byla v přírodě a navíc mají lepší podmínky. Selekce je přirozená, ale není to na výnosy jako ze sedmiklasé pšenice s. Trofima Děnisoviče Lysenka, sovětského agronoma ukrajinského původu, Který odmítl mendelovskou genetiku a místo toho vycházel z aplikované Mičurinovy teorie hybridizace o dědičnosti získaných vlastností.

Já jsem zase názoru,že pokud kaktusář nemá problém s plísní,tak proč to strkat do pytlíku a až po vyklíčení dávat na substrát,podle mě zbytečně komplikované.Ale samozřejmně je to pouze můj názor S výsevy se dělá zbytečná věda,nejlépe jim je,když se o ně člověk moc nestará

pro Paju ...
To je tvoje osobní metoda s těma pytlíčkama nebo to od někoho máš ???
Zajímavá metoda
Mít množství semen také bych to zkusil tvoji metodou

Tak jsem dnes vytahoval nějaké výsevy z kultivátoru. Už je na čase vrhnout se na pikýrování. Nějak mi to letos přerostlo Výsevy jsou ze září loňského roku.

Já ten substrát nepoužívám, ale když už tu o něm byla řeč, všiml jsem si ho minulý týden na Belánce. Dřív jsem to opravdu nevěděl.

Když víš, kde to mají, tak proč jsi to neřekl hned??
Dost lidí to tu shánělo a mohl jsi jim ušetřit problémy!