Téma:

pro Jiřího - kultivátor nemám ...
Zkouším jak se to dá

Jiří - díky za info 30 stupnu je dost počkám s výsevem na červen, ohledně substrátu co doporučuješ ???, Nemáš k dispozici nějaká semena pro výuku výsevů meláků...
Díky za SZ

ssiimmiikk napsal: Tome - tepla mají podle mne dost jsou na parapetu nad radiátorem kde se topí
ptám se pro to že se mi tenčí množství semen ...
Na pokusy a učení bych potřeboval asi semen víc než dost ...
Vysévám na čistý perlit do plastových krabiček ...

A na perlitu ti vyklíčí a špatně rostou nebo ani nevyklíčí? S perlitem a obecně s minerálními substráty mám horší zkušenosti. Mně Melocactusy klíčí stejně dobře jako např. Gymnocalycium. Vysévám jak volně do skleníku, tak do kultivátoru. Ve skleníku musí být teplo, tedy počkat tak do června, když je kolem 30 st. C. Pokud vyséváš nyní v říjnu na okno nikdy ani nad radiátorem asi nebude takové teplo. Je pravda, že nejlépe klíčí při teplotách kolem 30 st. C, tedy nyní je téměř nutnost vysévat do kultivátoru.

Tome - tepla mají podle mne dost jsou na parapetu nad radiátorem kde se topí
ptám se pro to že se mi tenčí množství semen ...
Na pokusy a učení bych potřeboval asi semen víc než dost ...
Vysévám na čistý perlit do plastových krabiček ...

A teplučko jim dopřáváš?Přece jen patří k teplomilným.A když máš výsev delší dobu s nižší teplotou určitě to začne hnit....atd

Dobrý večer, mohu Vás specialisty požádat o radu s výsevama melocactusů, nějak se mi tento rod nedaří vysévat a dopěstovávat ....
Díky Michal

Něčeho podobného jsem si všiml i v mých letošních výsevech. 10 ks květináčků dobrých a jeden jen poloviční a míň životaschopný a při to je obklopen těmi dobrými. Jsou věci mezi nebem a zemí. :

Semená z rovnakého plodu rozdelené na polovicu, Rovnaký substrát, rovnaká zálievka, žiadna pleseň, umiestnené vedľa seba. Ide o môj čerstvý zber Astrophytum asterias.

Tak jsem musel začít přesazovat výsevy systému LEMPL. G. denudatum, které vedu jako "starý německý typ" a denudatum cv. suba se už začaly tísnit v 4řkách květináčích. Šly do plastových misek 0,5 - 1,0 cm od sebe.

Také vnučka Sára by už potřebovala pomalu přesadit.

Semenáče jsou venku v takových pootevřených zakapotovaných stolech polykarbonátem (ze zbytků) se stíněním cca 30 % stínovkou. Držím je tak, aby minimálně vysychaly. Tedy ne zálivka-vyschnutí. Spíš zálivka-skoro suché, další zálivka. S hrůzou pozoruji, že to je jen začátek. Kam dám ostatní ještě nevím. Jak říkal soused, když se před barákem válel nějaký opilec. Kouknul na něj a řekl "ono to nějak dopadne" a šel dál.

Letos jsem toho trochu zasel, hlavně svoje semena a pár položek semínek od Filipa a aniž bych mu nějak pochleboval, takto vyšly Ferocactus rectispinus. Zaseto koncem února do kultivátoru, koncem dubna přeneseno do skleníku, v květnu přepikýrováno - ten moment nebylo do čeho, substrát co dům dal (až jsem se děsil toho, jestli to v tom sajrajtu poroste) a ejhle, Petrova metoda přináší výsledky.

Dancer napsal: A jakou maximální teplotu snesou zhruba půlroční semenáčky již odvětrané? Vydrží v těch vedrech v pařeništi/skleníku i teploty kolem cca 40-45 stupňů? Respektivě platí pro ně už v tomto směru stejná pravidla jako pro dospělé rostliny, to znamená nezalévat a žádné přímé slunce?

No v těch vedrech jim to pod stoly, ale venku bylo, jak jsem zjistil jedno, jen jsem trochu zvýšil zakrytí (laťky na výšku), aby víc větralo. Pod těmi stoly totiž jsou v minipařeništích, ale víka jsou podložená cca 1x2 cm laťkami, aby víc větralo. V každém případě tam nebyla teplota o nic vyšší jak běžně venku ve stínu. Semenáčky jak postupně pikýruju, ale už dávno odvětrané. Viz systém LEMPL.

Dancer napsal: A jakou maximální teplotu snesou zhruba půlroční semenáčky již odvětrané? Vydrží v těch vedrech v pařeništi/skleníku i teploty kolem cca 40-45 stupňů? Respektivě platí pro ně už v tomto směru stejná pravidla jako pro dospělé rostliny, to znamená nezalévat a žádné přímé slunce?

Teplotu 40-45 stupňů (pokud je myšleno ve stínu) se obávám, že nesnesou ani dospělé rostliny. Je třeba větrat a stínit.

Obávám se,že tak vysoké teploty,byť i v odvětraném pařeništi,do 1 roku nedají.
Do jednoho roku se k nim musíš zkrátka chovat jako maminka a ne,jako macecha čarodějná.
Dopřej jim spíše dopolední slunko,nebo to odpolední trochu přistiň,"plnej knedlik"nerozdejchaj,no,a pak si s nima můžeš aspoň nacpat leda tak fajfku.
Tak ať Ti to roste..

A jakou maximální teplotu snesou zhruba půlroční semenáčky již odvětrané? Vydrží v těch vedrech v pařeništi/skleníku i teploty kolem cca 40-45 stupňů? Respektivě platí pro ně už v tomto směru stejná pravidla jako pro dospělé rostliny, to znamená nezalévat a žádné přímé slunce?

Dancer: Neznám tvoje možnosti, ale v kultivátoru to nemůžeš mít pořád.
Dávám je taky pod stůl, což znamená, že tam svítí krátce při východu a západu. Když je tam dáš ale teď, tak i to málo je může upéct, proto je vhodnější je postupně zvykat, buď vynést na jaře, nebo je teď dát na místo kde přímé slunce nesvítí vůbec.
Neboj, to se ti ještě srovná, ale začal bych s tím něco dělat.

Já to cpu pod stoly. Viz moje zařízení, je tu na dost fotkách. Má to pouze rozptýlené světlo ze stran, zezhora nic. Stoly jsou dole zakapotované polykarbonátem, ale přední strana je úplně otevřená. Co se tam nevejde je na luftu na verandě, ale prakticky za stejných podmínek. Roste to, ale nevím, jestli to bude na konci sezóny schopné přežít zimu. Je to vše pokus systému LEMPL. Jo a taky nemám vše z jara přepikýrované. Holt nestíhám.

Henry napsal: A proč to máš v červnu ještě v kultivátoru? Není škoda elektriky? Já už v dubnu dávám výsevy ven.

Neměl jsem to v podstatě kam dát, teprve koncem května jsem dokončil pařeniště z SDK profilů (skleník zatím nemám) a pak přišly ty horka a nechtěl jsem riskovat spálení či uvaření. V pařeništi jsem měl až 45 stupňů, ikdyž byly čela otevřené, takže tak.

Henry napsal: Akorát teď bych byl dost opatrný, protože ten šok bude hodně velký, mohly by se velmi rychle spálit, chce to dát někam do pořádného stínu.

Stín = úplný stín, nebo výsevy přikrýt třeba netkanou textilií a nechat na to normálně svítit slunce? To se pak ty výsevy umístěné např. pod stoly bez světla nevytahují, když je to tam dlouhodobě?

Ty moje semenáčky rebucek atd. jsou tedy v normě, nebo se takto vytažené už nesrovnají?

S Henrym treba len súhlasiť

A proč to máš v červnu ještě v kultivátoru? Není škoda elektriky? Já už v dubnu dávám výsevy ven. Akorát teď bych byl dost opatrný, protože ten šok bude hodně velký, mohly by se velmi rychle spálit, chce to dát někam do pořádného stínu.

Začátkem roku jsem poprvé vyséval a momentálně mám většinu semenáčků ještě v kultivátoru při umělém světle. Některé se mi ale začaly vytahovat. Např. tyto rebucie:



nebo např. toto gymno



Co s tím? Spraví se to časem jak semenáčky porostou, nebo mám výsevy dát třeba na východní okno na přirozené světlo? Nebo tyhle žížaly už takové zůstanou a něco jsem zanedbal?

Děkuji za rady

Dekuji za povzbudivou informaci. Vyseji a alespon budou zas nejake nove zkusenosti. Zacal jsem letos bohuzel celkem pozde, ale pristi rok si to uz pohlidam Dekuji

Jen vysévej a ničeho se neboj.
Předpokládám, že budeš vysévat na okně, kde jsou podmínky celkem stabilní.
Kytky určitě do zimy narostou tak, aby zvládli zimu na sucho. A pokud si je necháš na okně i v zimě, taky se nic nestane, občas je pomlžíš a i kdyby se trochu vytáhly, příští sezonu se to spraví.

Hezky den preji. Mel bych dotaz. Koncem brezna jsem si objednal semena kaktusu, ale prisly bohuzel az ted. Je mozne je jeste vysit, nebo je uz pozde? A kdybych ted jeste vysel, co pres zimu? Mam obavy ze nestihnou dorust aby prezimovaly na sucho. Jsou nejake jine alternativy? Dekuji za pripadne postrehy.

Měl jsem stálé problémy s výsevy. Po užití systému "Lempl...." viz předchozí příspěvky jsem bez problémů. Nakonec i příspěvek Dejmona v gymnech ukazuje to co jsem ještě nestihl. Opravdu si myslím, že se se semeny "moc sereme" a problémy si způsobujeme sami, pokud se nejedná o opravdu problémové kaktusy a těch není zase tolik. Mluvím samozřejmě o gymnech, ale podle mě to platí obecně.

Klidně to zkus, ale pokud budeš dělat klasické suché moření, počítej s nějakým výskytem plísní. Opravdu je jistější zálivka suspenzí spor. A hlavně, pokud by se takhle brzy cca do 2 týdnů od výsevu plíseň objevila a použiješ Previcur, spolehlivě zlikviduješ i Polyversum, tedy ono houbožravé Pythium.

Díky moc za vyčerpávající odpověď. Jen mi tedy napadlo....mě stejně, když už se plíseň objeví, tak to nebývá nikdy dřív než právě cca 10 a více dní po výsevu, protože první zálivku dělám Previcurem a když nezapomenu, tak po výsevu udělám postřik Peroxidem 3%. Takže když si přeberu všechny poznatky, které jsi sem napsal, tak mi vchází, že by v podstatě namoření semen Polyversem mohlo zafungovat právě v době, kdy dochází onomu startu v bujení plísně. Některé výsevy mám krásně čisté a někdy bohužel ne. Ovšem hlavní chyba bude asi i v mé zálivce. Zalévám totiž nepřevařenou dešťovkou a při brzkých jarních výsevech (spíše zimních) je vše většinou v pořádku, protože je voda krásně čistá, ale v pozdějších výsevech, kdy po vyklíčení zalévám tou samou vodou, ale již temperovanou vyššími denními teplotami, tak bez převaření dostanu do půdy mnoho zárodků všeho možného, protože ne vždy se mi povede nachytat čerstvou dešťovku a někdy tak zaleji vodou, která nějaký ten den "stála".
Takže si dám všechno tohle dohromady a výsevy, které chci udělat teď v květnu, již budu řídit přesně stanovenými pravidly a uvidím.
To Polyversum vyzkouším raději jen na svých semenech, protože těch je spousta a letos budou podle nasazených pupenů opět v pěkném množství a uvidím tedy, jak to nakonec dopadne. Bohužel, jak jsem říkal, ne a ne sehnat jiné mořidlo a Previkur je tekutý a tak se na namoření opravdu moc nehodí.

Dave napsal: Doufám, že nepíšu do špatného vlákna, ale mám dotázek, zda někdo z vás nemá zkušenosti s mořením semen pomocí přípravku z řady Bio Garden a to Polyversum. Sháněl jsem všude možně jak se dalo (prozatím vyjma internetu) nějaké suché mořidlo a narazil jsem jen na tohle.
Podle informací v příbalovém letáku by se nic špatného jeho použitím stát nemělo.

S Polyversem jsme dělali řadu let různé pokusy na polních plodinách a samozřejmě mě taky zajímala možnost jeho použití při výsevech kaktusů. Před pár lety jsem měl "asi kilo" svých semen Lobivia ferox, tak jsem si zaexperimentoval. Výsev do běžné neošetřené směsi Zahradnický substrát + zemina + písek, co používám na kaktusy. Část semen protřepaná s Polyversem a pak zalitá vodou, část bez moření po výsevu zalitá jeho suspenzí. První dojem - fiasko. Semena klíčila a plísně se radovaly. Až asi po 10 dnech v misce zalité suspenzí přestaly semenáčky odumírat a dále se vyvíjely dobře. Teprve pak mi to došlo. Aby Polyversum mohlo fungovat, potřebuje se nejdříve v půdě namnožit, jsou to vlastně spóry cizopasné houby, živící se jinými plísněmi. Takže jsem to zkusil znovu a lépe. Substrát v misce jsem prolil suspenzí Polyversa a semena jsem vysel až skoro po dvou týdnech. Zároveň jsem si pro kontrolu vysel i misku klasicky mořených semen v Orthocidu a misku jakkoliv neošetřenou. A ejhle, ono to fungovalo. V neošetřené misce mi z asi 200 semen zůstalo do pikýrování sotva 10 semenáčků, takže plísní v substrátu bylo dost. V obou ošetřených miskách naopak přežilo snad vše, co vyklíčilo. Akorát, že to Pythium z toho Polyversa pak udělalo na povrchu zvláštní bělavý povlak, semenáčků si ale nevšímalo. O rok později jsem Polyversum použil stejně i na výsev semen nakoupených a opět fajn. Jediným "problémem" je překonat vědomí, že semena seju do plísní prolezlého substrátu. A možná i to, nevzít ten Previcur, když semenáčky trčí z bílé vaty.

Ahoj Dave,
Polyversum sa pouziva ako postrek alebo zalievka na prevenciu proti roznym hubovym a "plesnovym" chorobam na iny ako mineralny substrat. O moreni som zatial nepocul. Kedze sam vyrobca mal s pripravkom starost, myslim ze najmensie balenie ktore sa da zohnat je na 50litrov zakievky a neodporucaju ho delit.

Previcur sa da pouzit na morenie semien avsak ako pises ta ruzova sracka dobre drzi. Preto to vacsinou robim tak, ze semena obalim v praskovom "moridle" typu Merpan (nahrada za Fundazol) a po vysiati ich zalejem roztokom obsahujucim Previcur. Obcas pouzivam na suche morenie aj Zato a funguje celkom fajn. Co kaktusar to int pripravok... Takze Previcur do zalievky a Polyversum ako prevencia formou zalievky do substratu, ktory obsahuje zem/hlinu/raselinu.

Doufám, že nepíšu do špatného vlákna, ale mám dotázek, zda někdo z vás nemá zkušenosti s mořením semen pomocí přípravku z řady Bio Garden a to Polyversum. Sháněl jsem všude možně jak se dalo (prozatím vyjma internetu) nějaké suché mořidlo a narazil jsem jen na tohle.
Podle informací v příbalovém letáku by se nic špatného jeho použitím stát nemělo.

K tomuto kroku jsem byl donucen, protože už se mi začínají hromadit má vlastní semena a čištění a tyhle sarapatičky kolem, to je pro mě "porod".
Tak jsem před týdnem provedl pokus s "vymatláním" pár set semen v neředěném roztoku Previcuru, dle návodu (semínka na hromádku, kápnout Previcur a matlat a matlat, dokud nebudou pěkně omatlaná), ale jaké bylo mé překvapení, když ani po týdnu nechce ten sajrajtík schnout a semínka mám tak krásně ve slepených hromádkách a nervy na pochodu.

Takže přijde na řadu hadřík, očistění hromádek a přesun k práškovému moření.

Jak jsem si „vypiplal opuntíky“ - Opuncie hnědoostné (Opuntia phaeacantha) z Lovoše ....

Lokalita červen 2011:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Opuncie_Lovos_prvni_nastrel_final_S_WM.jpg

Když jsem byl v červnu 2011 fotit na jižním svahu Lovoše, tak jsem si všiml velkého množství seschlých plodů opuncií plných semen. Pár jsem si jich sebral a na počátku roku 2002 jsem zkusil, jestli z nich něco vzejde. Substrát jsem příliš neřešil (asi půlka kaktusového smíchaná s půlkou „na kytky pokojové“). Nic jsem v ničem nemáčel ani nedezinfikoval. Semínka jsem pouze „vydrolil“ a položil cca 1 cm pod povrch.

Ač jsem udržoval výsev ve vlhku, tak toho roku nevyklíčilo nic .
Květináč s výsevem jsem nechal v zimě přemrznout a po oteplení nad 8 st., koncem března, se objevil první semenáček. Poté do konce dubna 2013 vyklíčilo prakticky 100% semen .

21.4.2013:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Opuncie_semenacky/Semenacky_Opuncie_2013-04-21.jpg

25.5.2013:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Opuncie_semenacky/Semenáčky_Opuncie_2013-05-25.jpg

Po přezimování (teplota klesla max. k -5 st.) jsem je počátkem dubna přepikýroval do plastového truhlíku (dole 3 cm drenáže – keramzit, nad tím onen smíchanej „hnuj“, nahoře opět 1 cm keramzitu a úplně na vrch jsem kvůli stabilitě semenáčků přisypal jemný štěrk). Truhlík jsem proti přehřátí odizoloval na bocích 2 cm polystyrenem a vše jsem uzavřel do jemného pozinkovaného pletiva kvůli ochraně proti Ptákům Mozkodlabákům.

10.5.2014:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Opuncie_semenacky/Semenacky_opuncie_2014_05_10.jpg

Truhlík mám na jižním parapetu s mírným přesahem střechy. Je to kousek za Prahou v nadmořské výšce 500m. Po převezení ze západně orientovaného balkónu v Praze (byly tam jen asi 3 hodiny slunce denně) na parapet novostavby „se doslova rozjely“ .....
Myslím, že koncem léta budu nucen pletivo odstranit a opuntíky opět rozsadit.