Téma:

Jako člověk, který má velmi blízko k fyziologii rostlin, bych možná doplnil následující:

1. rostliny mají speciální typy receptorů, fotoreceptory, které se označují jako fytochromy
2. z hlediska klíčení má největší význam fytochrom Pr s maximum absorbance při 660 nm (cis izomer); po ozáření přísluškou vlnovou délkou dojde k reversibilní izomerační změně a vzniká Pfr (trans izomer), fytochrom s maximum absorbance v tmavě červené oblasti (= daleká červená oblast = far red). Pfr je fyziologicky účinný, po ozáření se tmavě červeným světlem (= 730 nm) se reversibilně mění zpět na základní formu Pr
3. fytochromy obecně poskytují rostlinám informace zda se rostlina nachází na světle nebo ve tmě, a jaké je spektrální složení světla (zejména poměr světle a tmavě červené složky) = informace o zastínění
4. aktivní forma fytochromů působí stimulačně na transportní proteiny v membránách, mění se osmotické poměry v buňkách, na což navazuje celá řada procesů, které vedou ke klíčení semen - z tohoto vyplývá, že pro klíčení semen je nezbytná vlnová délka 660 nm, která vede ke vzniku aktivní formy Pfr
5. u semen, která klíčí na světle (= pozitivně fotoblastická semena) mají fytochrom v neaktivní formě (Pr), nebo je hladina Pfr velmi nízká, a proto potřebují světlo (660 nm) k aktivaci Pr a jeho izomeraci na Pfr
6. u semen, která klíčí ve tmě (= negativně fotoblastická), je klíčení světlem inhibováno, dochází ke vzniku Pr z Pfr
7. vliv fytochromů se dá částečně překonat aplikací giberelinů (které regulují nejen procesy klíčení, ale celou řadu dalších fyziologických procesů); gibereliny v procesu klíčení indukují syntézu hydrolytických enzymů, které mobilizují zásobní látky v semenech (je to jen zjednodušené konstatování, úloha giberelinů je daleko komplikovanější, ovlivňují expresi celé řady různých genů)
8. další faktory klíčení: vlhkost (zde je zajímavé, že při vyšších teplotách i malé změny vlhkosti výrazně ovlivňují fyziologické procesy), kyslík (nezbytný pro oxidativní fosforylaci a tvorbu ATP), teplota

Někde jsem před 15 - 20 lety četl testy vliv osvitu + délky osvitu na klíčivost semen kaktusů. Už to nemůžu najít. Nevíte někdo kde by to mohlo být? Mně jse hlavně o délku osvitu pro počáteční fázi klíčení. Tam si pamatuji, že stačí zpočátku i velmi nízká intenzita osvitu, kdy se klíčivost prudce zvyšuje (bylo to snad někde pod 1000 lux (ve stovkách), ale už si prd pamatuji)

Články na toto téma jsou, je to různé a něco vesmyslu toho testu jsem zatím nenašel. Obecně mají lidé osvit ve výsevních aparátech nastaven nastaven 12 - 14hoin, sem tam někdo dokonce i 24 hodin s tím, že mu to zlepšuje klíčení některých druhů v začátku klíčení to mít takto nastavené.

Diskuse tady na to byla někde na stránce 45 - 47 výsledek nejednoznačný, že pro jedny na to má vliv teplota, u dalších, že světlo - intenzita. Délka osvitu +-. Asi záleží na druhu. + Kombo, že svícení zvyšuje teplotu i přes 25 °C.

Tady je to hezky vidět i graficky, ale je to pro Třezalku (obdobné jsem právě kdesi četl pro kaktusy):
docsdrive.com/pdfs/ansinet/jbs/2004/279-282.pdf

Hmmhmm hmm, taky zde je i závislost dle velikosti semene verusus osvětlení:
www.kew.org/science-conservation/research-data/science-directory/projects/light-and-seed-germination-diverse
Jestli to chápu dobře, tak pokud je jeden z vlivů velikost semen. Tak věší díky tomu, že mají více zásobních látek a mohou tedy prorůst větším zakrytím, jsou na světle při klíčení méně závislé. Kdežto menší semena jsou na světle více závislé. proto vám třeba pediáky vyklíčí i v teple když je malý osvit a délka světla, zatímco druhy s drobnějšími semeny obecně generélně by za stejných podmínek měli klíčit hůře. Uf.

Takže celkově asi lépe delší doba osvitu (14 h) + teplota kolem 25 °C obecně, dle druhu + na začátku klíčení stačí osvětlení 700 - 2000 luxů. Při výsevu pod průsvitné kamínky o něco více. U druhů s nadprůměrně velkými semeny (Opuntia, Pedio, Sclero) je závislost na osvětlení menší.
To je tak vše co jsem závěrem z toho všeho vyčetl.
Doplňkově ještě, že hraje roli červená složka světla kladně. Takže naše mixy obou bílých nebo červená + modrá je OK. Spolu s ostatními články je nejlepší světle červená 660 nm i samotná.

Ŕekl bych, že závislosti na světle kolem světlocitlivých semen budou vělmi obecně u rostlin obdobné, protože jsou adaptované obecně na planetu Zemi, kde zdroj světla je stále stejný a podmínky klíčení těchto semen jsou velmi obecně podobné v podmínkách pro jejich klíčení (vlhko alespoň po určitou dobu + teplota po určitou dobu + délka a intenzita osvětlení).

Na závěr doplnění obsáhlejším článkem jen o kaktusech (vliv rodů - původů semen - teploty klíčení, dozrávaní semen, výkyvy teplot, osvit délka, závislost alespoň slovně, spektrum světla, pH apod. bez posouzení velikosti semen - to by ale odpovídalo zjištěné závislosti k osvětlení u Parodií a Rebucií - malá semena). Celkově to obecně do sebe zapadá i dle zahraničních materiálů a testech na jiných semen rostlin než jen u kaktusů.
www.pavko.cz/kko/clanky/vysevy-v-zime

A tohle video je u Kultivátorů, část věcí je tam vysvětlena hezky názorně.

O Terramolu je článek i v internetových novinách:
www.cact.cz/noviny/2011/02/Terramol.htm

Ahoj jmenuje se to Terramol, vypadá to trochu jako antuka, ale má to lepší zrnitost (1 - 3 mm). Vysévám jen do tohoto, nic nepropařuji, jen to properu, zaleju roztokem hnojiva a vyseju Koupil jsem to tady: www.bonequip.cz
20 litrů substrátu vyšlo na 195 Kč, na výsevy je to pro mě ideální, hlavně kvůli té bezpracnosti

Peťo, na tom povrchu máš co ?
Na antuku to nevypadá...

Tak přidávám první fotografie výsevu pod kontroverzní Mars Hydro Semena byla vyseta 24.12.2014, dnes máme 2.1.2015 - podívejte se na detail, jsou to G. uruguayense s LB čísly - a už mají první trny. Za týden a něco od výsevu! Jinak vše klíčí nebo vyklíčilo docela obstojně, jestli zatím z toho kvanta položek nevyklíčilo 5, tak je to moc

Ty fraileje mi vylezli jako poslední, asi se jim moc nechtělo.

Erwin napsal: blíží se úplněk tak by to teď mělo ze země střílet

Tak do toho nehleď, ať ti to nevystřelí voko ...

blíží se úplněk tak by to teď mělo ze země střílet

Já jsem vyséval v neděli a ve středu se objevili první vyklíčené rostliny a kupodivu to nebyla astra, ale frajleje.
www.kaktusy-adenia.wz.cz

S těma Frailejema nezoufej,mám skušenost,že nejlépe klíčí hned dpo sklizni,ale je možně že záleži druh od druhu.Třeba asteroides mi nikdy nevyklíčily ani jedno semeno s porce.

Tak dnes jsem otevřel svůj výsev z 12.prosince. Tady je foto:



Echinofossulocactus phyllacanthus SB19
Měl jsem náhodou jen jedno semínko, tak jsem ho zkusil. Našel jsem ho na kytce od Jirky, kterou mi letos v prosinci prodal.



Frailea mammifera
Napočítal jsem sedm klíčenců, jsou tmavší, tak je potřeba si foto přiblížit.



Frailea pumila
Zatím jen jeden klíček.



Mammilaria prolifera





MIX



Rebutia senilis

Já to mám letos takhle

feráci,lobivky a spegouše


Ariáčci

wolfstone napsal: Amatérský výsev pokračování.

Pozor: Spoiler!

kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1410#41038

Notocactusy 29 dní od výsevu

Ferocactusy 29 dní od výsevu.

Z neskušenosti jsem odkryl 20.12, .
Což je 20 dní od výsevu. Což asi zase není až tak naškodu.
Výsev jsem větral od 16.12.

Výsev roste.

Zalevám 1x týdně.
1. zálivka podmokem + previcur 21.12.
2. zálivka podmokem 28.12.

S nelibostí jsem si dnes všiml , že se mi ve výsevech začíná vytvářet nějaká plíseň.

Viz foto, foceno mobilem.
Položka 1362 - Ferocactus Schwarzii

Doma mám Previcur energy, hypermangan, Dithane.
Infikovaná místa jsem se snažil pinzetou vyčistit - od obalů semen a pod.

1. Poradí někdo co s plísní ?
2. Přežijí takto velké semenáčky přepikýrování, do čistého substrátu ?
3. Jakou koncertraci mohu na semenáče použít ?

Děkuji-

No,na můj vkus máš v substrátu moc humusu(nebo se mi to zdá?),k té plísni - větrání je první věc,pak lze ještě zkusit rozdrcený Endiaron,ale ten musí být aplikován hned při pidiplísni,jinak toho taky moc nezachrání,pak si s některou plísní dokáže poradit i hypermangan,no a já jsem ještě vyzkoušela ihned odstranit zvodnatělé semenáčky i s trochou okolního substrátu a tento úkon provádět s pinzetou namočenou v octě(neředěném),dokonce jsem i na inkriminované místo kápla kapku octa a při kombinaci větrání se mi plíseň už neobjevila.Chemii totiž nerozumím ,neumím ji používat a navíc ty mí kočičáci.

Příliš humusu, málo písku, hodně vody. Ono by stačilo mít vrstvičku stejné frakce písku či zeolitu jako jsou semena na povrchu. Plíseň by měla problém. Teď už s tím moc nenaděláš. První výsevy jsou o zkušenosti. I když se zbavíš plísně, máš po vyschnutí na povrchu tvrdou krustu, takže narušením plísně mechanicky rozbiješ tento krunýř a je nebezpečí, že utrháš tělíčka od kořínků. Nezbývá než namočit výsev a pikýrovat za mokra, třeba i do suchého.
Napřed ale vyzkoušej, co ti radí Basarek a Erwin. Třeba to vyjde...
Příště dej do substrátu víc písku, míň vody - povrch se nesmí lesknout, musí být matný a můžeš to nechat zavřené dýl. Osobně otvírám na chvilku každé ráno při poklesu hustoty klíčení nádoby a otírám stěny od vysrážené vody. Tím snížím vlhkost v nádobě, kterou pak zavřu. Zjistíš, že kolikrát ještě na suchém povrchu semena klíčí.
Mám zkušenost, že namíchám-li rašelinu s pískem 1:1, či s větším poměrem písku, je nejprve na povrchu rašelina a tedy semena relativně ve vlhku, postupným podléváním se vyplavuje na povrch písek a semena nejsou až v tak velkém vlhku. Podlévám po otevření nádob. Díky této fintě udržím při životě i náročnější druhy, náchylné na krčkovou hnilobu.
Také je možnost zasypat semena o něco většími kamínky - další možnost jak snížit vlhkost a zamezit vzniku řasy i plísně. Zalévám jedině destilkou, řasu nemám, plíseň jen pokud zanedbám starost o snižování vlhkosti, jak popisuji nahoře.
To jen něco málo z mých draze nabytých zkušeností.

skus to nejdřív nechat trochu oschnout, připadá mi to dost mokrý. jakmile začnou dělat první areoly/ostny už snesou docela dost a můžeš je víc přisušovat, aspoň se zatáhnou a budou pevnější pro případný pikýrování

Filip má pykýrování prcků zmáklé
Nevím ale na to že větráš tak je to moc mokré,nechal bych povrch trochu vyschnout.

Amatérský výsev pokračování.

Notocactusy 29 dní od výsevu


Ferocactusy 29 dní od výsevu.




Z neskušenosti jsem odkryl 20.12, .
Což je 20 dní od výsevu. Což asi zase není až tak naškodu.
Výsev jsem větral od 16.12.

Výsev roste.

Zalevám 1x týdně.
1. zálivka podmokem + previcur 21.12.
2. zálivka podmokem 28.12.

S nelibostí jsem si dnes všiml , že se mi ve výsevech začíná vytvářet nějaká plíseň.

Viz foto, foceno mobilem.
Položka 1362 - Ferocactus Schwarzii


Doma mám Previcur energy, hypermangan, Dithane.
Infikovaná místa jsem se snažil pinzetou vyčistit - od obalů semen a pod.

1. Poradí někdo co s plísní ?
2. Přežijí takto velké semenáčky přepikýrování, do čistého substrátu ?
3. Jakou koncertraci mohu na semenáče použít ?

Děkuji-

to Petr:super lempl výsev kdyby nějaké gymna byly tak se na jaře ozvu stejně se sejdem v Teplicích už se těším!!!Sem vysel Ariáky pod světlo od p.Dohnalíka a teda musím říct že to vyšlo super(zatím)z 20 položek je skoro všechno venku.To horizontíci ani ťuk tak jsem to dneska všechno skarifikoval tak uvidíme ale ty mě teda už leta nejdou

Tak hlásím, že už to začíná docela obstojně klíčit (vyséval jsem minulou středu a čvrtek, 24. a 25. 12.). Vyséval jsem hlavně gymna od Berchta, ale i nějaké frajleje od Schaedlicha, a zatím to vypadá dobře a nezdá se, že by jim intenzita osvětlení vadila Pořídím nějaké fotky a dám je sem.

Super sa vydarilo:)

Díky.Ozvu se.

Pokud přežijou a nevadí, že to jsou kulturní, tak bez fronty. Zatím jsem toho moc nikomu neslíbil. Počítám, že pokud to vyjde, tak by byly někdy na konci sezóny k poslání, tak se ozvi na SZ. Ale budou to maximálně třešně. Já nemám jinou možnost, než je dělat tvrdě a nárůst je pomalý. Platí i pro Ladise (termín), byl první komu jsem slíbil. Sice jen něco určitého, ale je jediný, koho si hodlám pamatovat. Jsem obložen papíry s poznámkami co, kdy jak, komu atd. a především už asi blbnu.

Tak se mám postavit do fronty na ty Astra?

To co dělám. Hlavně gymna. Je tam dost Astrophytum, a pár dalších, ale mizivě. Vše kulturní. Některá sice s PČ, ale to nemohu zaručit.

Petr napsal: Fotky nic moc. Světlo jde jen luxferami 4x4 á 20 cm a z toho je ještě jedna větrák, takže blesk. Zatím vypadají takhle. Kdo nevydrží do jara, počítám ještě tak 3 až 4 měsíce, tak má smůlu. Na fotkách je cca 1/3. Zatím nic neodchází, ale některé rostoucí pomalu, které jsou malé, jsou tak zatažené, že skoro nevidět a nevím, jestli přežijou a pak jestli to rozdýchají.

Máš to pěkné. Myslím si že přežijou do jara všechny. Zimuji takto semenáčky i rok staré v kotelně bez okna při 20 st. C a zvláště Gymna to vydrží bez problémů. Občas se něco vytáhne ale jen minimum. Dnes jsem zrovna začal přesazovat asi 3 roky staré semenáčky Gymen a mám z jedné bedny hnedle bedny 3. A to mě čeká přesázet ještě asi 5 beden. Na jaře to vidím tak, že většina zůstane v bednách na trávě pod stromy, skleník je již plný.

Petře,co tam vůbec všechno máš?

Pak už jedině mít zahradu a vybírat jen mrazu/zimovzdorné.
"PEČLIVCEM" se netřeba zabývat, trefil ho šlak a má klid.

Jestli to nevychcípá, tak budu mít problém i s LEMPLem. Příští rok to možná ještě zvládnu, ale pak už opravdu není místo. Byl to pracovní název výsevu, kdy jsem dělal jen základní opatření aby to vyklíčilo a rostlo a záměrně jsem se s tím moc nepatlal. Při PEČLIVOSTI jsem nikdy takovéhle výsledky neměl.

Jestli takhle Petře vypadá systém "LEMPL" tak to pak chudák "PEČLIVEC", co by s tím následně dělal?