Téma:

Ukázka z výsevu.

Ferocactus rectispinus


Notokaktusy


Vše zatím asi ok.
Pouze se objevuje řasa nebo mech.

Od úterka částečně větrám krabičky s květináčky.

Test výsevu simulující přirodu se zakrytím průsvitnými kamínky aktualizován:
Příspěvek zde

Pochlubím se .
Pro zkrácení zimních večerů, jsem si postavil menší kultivátor a zasel zkušební výsev.





1. směs různých druhů Notokaktusů vyseto 29.11. , první klíčenci spatřeni dnes ráno.
Edit: 10.12.2014
Vyseto je N.Herterii, N.Apricus, N. Roseolutes, N. Ubelmanianus, N. Tabularis, N. Mamulosus, N.Submammulosus

2. směs různých druhů Ferokaktusů vyseto 30.11. , první klíčenci spatřeni v pátek 5.12. ráno


Edit: 10.12.2014
Vyseto je : F.Histrix, F. Glauscenscens, F. Schwarzii, F. Latispinus, , F.Setispinus, F. Rectispinus

Použitý substrát Forestina, přesátý přes 4mmm síto.
Do zálivky jsem použil Previcur, Lignohumát, Kristalon Plod a květ.


Svítím 12 hodin denně, od 20:00 večer do 8:00 ráno. Teplota se vyšplhá na 25°C při osvitu a na 18°C při vypnutém osvětlení .

Mám radost, že to konečně klíčí, i když velké naději si samozřejmě nedávám.
Jde o můj první výsev v životě.

Edit: 10.10.2014
pole s notokaktusy

Zde nechce klíčit N.Submammulosus, který klíčí několik měsíců.

Má s ním někdo skušenosti?

Pole s ferokaktusy

Pouze F. Rectispinus a F.Latispinus nechtějí klíčit.

Výsevy jsem ještě neotvíral, stav kontroluji pohledem z boku.

Odkdy mám začít větrat ?

Zvedavo čakám na výsledok. Už som vyskúšal klíčenie semien pedio. a sclero. spod kamienka a šlo to. Jednoducho som na každé semienko položil asi centimetrový plochý kamienok a pri klíčení sa korienok neplazil po substráte, ale šiel dolu.

Takže dle Tom Proch. jsem zahájil dnes 30.11.2014 test minerálního výsevu napodobujícího přírodní podmínky.
Substrát zeolit 2 mm + křemenný písek 2 mm 1:1 + ždibec mramorové drtě. Originálně má být směs pemza + křemenný písek. Pemza mi už došla, tedy jsem ji nahradil zeolitem.
Povrch zasypán 1 vrstvou křeměnného písku 2-4 mm. Je průsvitný, tedy pod sebe propouští část světla.
Jediná dezinfekce byla 12 h ve slabém rostoku hypermanganu, pak částečné oschnutí v pytlících na kafe (filtrační). Nebyly použity žádné další fungicidy.
Zálivka hrubým rozprašovačem. Roztok Kristalonu start ve vodovodní vodě.
Zdroj semen - Chrudim. Tedy i dle čísel můžete zjistit co to je.
Test proveden na mrazuvzdorných a zimovzdorných Escobariích a Echinocereusech.

Fotky následují dle fází výsevu (na první jsou semena ve větších květináčcích již zakryta).
To závěrečné zakrytí víčkem se v originálu nedělá. Ještě uvidím, zda to zakrytí odstraním. Květináčky jsou též po straně označeny. Pro mě v městských podmínkách, kdyby to v tomhle OK klíčilo, tak mám klid. Klíčení semen v zeolitu už mám za sebou.U něčeho výsledek OK, u něčeho průměr.
Zde jsem zvědav na to zakrytí 1 vrstvou průsvitného křemene.Bylo by to velmi vhodné s tím zakrytím průsvitním minerálem např. u výsevů Adenií kvůli kotvení semenáčků. Stejně jako Opuncií a Pedio a Sclerocactusů, uvidím dále zda je do toho dám. Počkám na výsledek tohoto počínání.
Alternativně ještě vyzkouším výsev do u mě ověřené zeminy s přidáním zakrytím oním průsvitným křemenným pískem.









EDIT 4.12.2014: Díky těm kamínkům je hůř vidět co se vlastně děje, takže zatím jen

do stopáže 1:15 a po 1:15 to je zase moc!

EDIT 7.12.2014.: Něco se něděje , u některých druhů Escobarií a Echinocereusů jsou vidět první klíčící semenáčky. Plísně okem nepozorovány. Výsev je stále zakrytý víčkem.

EDIT 10.12.2014: Už je to i trochu vidět. Escobarie načervenalé kuličky - nějak se moc cpou nahoru. Echinocereusy nazelenalé kuličky. Celkově je přes to kamení teda pěkně prd vidět , ale i v těch větších květníkách nalevo to už taky klíčí, jen díky kamínkům je to na fotce tak na kvízovou otázku.



EDIT 22.12.2014: Takto to dopadne, když v této simulaci přírody uděláte přehuštěný výsev. Všechno klíčí, něco bídně - a zrovna ty hezký zimovzdorňáci s vícebarevnými květy.
Objevuje se řasa, bo výsev je stále zakryt, postříkám slabě proti řase peroxidem. Bude ještě test s odkrytými výsevy.
Doprčic tak jakou frakci na to zakrytí? Jemnější nebo hrubší??? Ani z tohoto nejsem moudrej, tady to mám takovou směs od 1,5 do 5 mm.



EDIT 23.12.2014: V jednom výsevu objevena lokální plíseň z nevětrání a přezahuštění. Výsev definitivně odkryt + přidán odrazný alobal za výsev pro zvýšení intenzity denního světla. Přisvětlování zrušeno. Zároveň dokončeny výsevy se 2 typy kracího písku a 2 typy substrátu - minerální x AGRO CS. Opět jen desinfekse semen, ale v Savu nikoli v manganistanu. Fotky budou v extra příspěvku.

EDIT 27.12.2014: Vzhledem k plísni v jednom výsevu byly všechny květináčky preventivně zality roztokem Previcuru. Z květináčku s plísní odstraněny napadené a mrtvé rostliny a bílou plísní pokryté kamínky v mezerách.

EDIT FINAL 29.4.2015, pokus ukončen 26.3.2015 a výsev přepikýrován do zemitopísečné směsi:
Foto viz níže. Závěr pro mě. Pokud používat čistě minerální substrát, tak ho kompletně sterilovat a používat mix fungicidů. Pokud se v květináčku s minerálním substrátem bez sterilizace objeví plíseň, je větší část semenáčků i přes zálivku fungicidem zničena. V zemitém substrátu lze i něcovíce zachránit ještě dodatečně. Viz nahoře 2. menší květináček zleva - bujný výsev byl nakonec plísní zničen kompletně. Kvalita fotky je mizerná, musel jsem dost snížit rozlišení, aby se mi ji podařilo vůbec odeslat.

Ahoj,
1/ návod na výsev do perlitu je tu: www.kknobilis.sk/Pestovanie/Entries/2014/9/20_Vysev_kaktusov.html
V zásade žiadna voda v miske po navlhčení substrátu.

2/ hypermangán na celú noc - neviem, skúšal som to s veľkými semenami rovnako ako namáčať ich na 10 minút aj na hodinu a rozdiel nebadám, takže podľa mňa zbytočné.

3/ vyber kvetináč z misky, daj ho na čistý papier, vysej rovnomerným trasom semená, čo padne vedľa pozbieraj a znovu. Urob z triašky výhodu a budeš mať semená rovnomerne rozmiestnené v kvetináči.

Ja vysievam už len do perlitu a po skúšobných pokusoch aj s inými substrátmi som sa k nemu vrátil.

1. Chtěl bych se zeptat na zkušenosti s výsevem do perlitu?
Pročítal jsem toto vlákno a není mi jasné , zda-li po výsevu stojí květináčky ve vodě s (fungicidem,hnojivem, lignohumatem) ? Pokud ano tak kolik.
Na webu jsem vyčetl, že ano.
Ale jen po první měsíc než vyklíčí?

2. Je dobré nechat přes noc namočená semena v hypermanganu ?


Děkuji.

Pod tým názvom mi prišli semená.
Tu som dával vrúbľované (asi 7 príspevok z dola)
kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/7084-roubovani-vrub-ovanie-zkusenosti-postupy?start=480

Avienhou s tou Viviparou v arizonica bych si nebyl tak jistý.

Ariocarpus fissuratus

Astrophytum asterias - Turbinicarpus valdesianus

Astrophytum asterias Miracle

Astrophytum asterias red flower

Astrophytum asterias superkabuto

Astrophytum asterias superkabuto V form

Astrophytum capricorne major - Astrophytum coahuilens tricostatum

Astrophytum capricorne minor

Astrophytum caput medusae

Astrophytum coahuilens

Astrophytum myriostigma

Astrophytum myriostigma nudum

Astrophytum myriostigma nudum KIKOU RAMPO Jap.

Astrophytum myriostigma strongylonum

Astrophytum niveum

Astrophytum ornatum

Astrophytum ornatum glabrescens

Astrophytum senile RS 747

Atrophytum senile aureum

Echinopsis flower hybrids - from Koehres

Epithelantha greggii

Escobaria vivipara arizonica

Frailea angelesi
[/url]
Mammillaria longimamma

Rebutia senilis - yellow flower

Ono je to takto podobný přírodním podmínkám. Pokud jsem měl u kytkyv rstvu křemenného světlého mulče, tak tam byly samovýsevy mezi kamínky běžné.
Taky když jsem přešvihnul hustotu výsevu, tak pak bylo lepší je pikýrovat nejprve po skupionách a nikoli jednotlivě.

Tom Proch. napsal: Je to víceméně souvislá (jednopatrová) vrstva - většina semen je skutečně pod kamínky. Klíčící rostlinky jsou poměrně siláci a zvednout to nemají problém .
Tohle je skutečně dost jednoduché a funguje to perfektně - ty čistě minerální substráty jinak dost vysychají a semenáčky klíčící na povrchu jsou takové nestabilní, vyvracejí se, jak kořínek složitě hledá cestu dolů. Pod těmi průsvitnými kamínky je dostatek světla a navíc tam zřejmě vzniká příhodné mikroklima

O metodě volných výsevů pod kamínky píše na svém webu Lubomír Trnka. (Článek vyšel i v časopise Kaktusy a na cact.cz.) Ten k tomu přidává ještě druhý faktor úspěchu - bouřku. Má to svoji logiku a i mně se to letos potvrdilo v praxi.
www.kaktusy-trnka.euweb.cz/vysevsemennovy.html

Je to víceméně souvislá (jednopatrová) vrstva - většina semen je skutečně pod kamínky. Klíčící rostlinky jsou poměrně siláci a zvednout to nemají problém .
Tohle je skutečně dost jednoduché a funguje to perfektně - ty čistě minerální substráty jinak dost vysychají a semenáčky klíčící na povrchu jsou takové nestabilní, vyvracejí se, jak kořínek složitě hledá cestu dolů. Pod těmi průsvitnými kamínky je dostatek světla a navíc tam zřejmě vzniká příhodné mikroklima

Jak vysoká je ta vrstva zásypu? Je to jen 1 souvislá vrstva těch průsvitných kamínků, tedy těch 2-5 mm? Nebo je to jen semtam kamínek a část semen je částečně bez krytí tou vrstvou?

Vyzkouším to. pemzu uz asi nemám. Takže dám směs hrubšího křemenného písku + zeolit 1:1 a zasypu tou průsvitnou frakcí 2-5 mm. Vypadá to jednoduše.

To Ssiimmiikk: No, občas meláky vysévám, ač nejsa odborník, docela mi jdou. Používám čistě minerální substrát - směs jemné pemzy (2-5 mm) a bílého křemičitého písku, nic nestrerilizuju, semena navrch zasypu vrstvou křemičité (průsvitné kamínky!) drti o hrubosti rovněž tak 2-5 mm. Zaleju normální kouhoutkovou vodou s kapkou Wuxalu a Previcuru. Jednotlivé květináčky (5x5) jsou vyskládané v kovové bedýnce a zakryté skleněnou tabulkou tak, že mezi povrchem substrátu a sklem je prostor tak 4-5 cm. Přímé slunce na to občas zasvítí kolem poledne, jinak spíše dostatek rozptýleného světla, teploty kolísají v závislosti na tom osvitu tak mezi 22-30°C. Vysévám bez zářivek, v průběhu března, co nejdříve začnu větrat (tak po měsíci, po dvou).
Letos jsem vyséval meláků jen 3 porce, ale vyšlo to snad do posledního semene.



Semenáčky meláků (a dalších spíše teplejších kytek, jako frajleje, Brazilci atd.) zimuji kolem 18-20°C a když se moc zcvrkávají, zaliji.
Ostatní kaktusy v podstatě vysévám úplně stejně a rostlinky bývají na podzim dost velké na zimování zcela na sucho a v chladnu se zbytkem sbírky. Pikýruji až v průběhu následující sezony a v závislosti na druhu, obecně je nechávám v těch pětkách co nejdéle to jde.
Tož tak

ssiimmiikk napsal: Zdravím - vyséváte někdo Melocactusy ????
Hledám odborníky na tento rod ...
Sháním veškeré info

Michal

Po krátké diskuzi v SZ jsem se u Chládka ve Střešovicích zaměřil opět na čtení složení.
Vápník jako takový se ve složení hnojiv už dnes nevydí s vyjímkou některých tekutých Nohelgarden hnojiv (ta jež mají půdorsně kruhovou flašku - ty starší řady), které tam nemají (zaplavilo je hlavně AGRO CS).
Čistě umělá minerální hnojiva s hořčíkem jsou dnes hlavně:
Klasický cererit granulát, která obdahuje v matrici i vápník, ale ve složení není (vyčteno ze spec. zamědělské publikace).
Dlouhodobé tablety Silva tabs a hlavně:
Kristalony, ale jen starší řady, v těch novějších s miliardou pečetí výher apod. ho již neobsahují , viz foto složení (červená elipsa rozdíl ve složení):



Pokud někdo vyséváte do zeolitu s použitím měkké vody občas jako já, tak pozor tedy na nedostatek vápníku a a hořčíku. Snad 90% umělých minerálních hnojiv dle obalu Mg neobsahuje a Ca obsahuje ještě méně těchto hnojiv.

Výrobci šetří a spoléhají se na možnou chelatonizaci nebo prosté využití Ca a Mg z vodovodní vody. Ovšem my, co kvůli jiným kytkám používáme občas demineralizovanou vodu pak máme malý problém.
Osobně si na výsevy do zeolitu koupím ještě do zásoby hnojivo od Nohelgardenu, kde je i Ca.

Pokud máte někdo měkkou vodu, tak na to narazíte taky. Řešením je zalévat občas vodou s trouchou rozpuštěného práškového vápnitého dolomitu, ale nepřežeňte to s ním, pak top vadí i Astrophytům.

Tento problém jsem zaznamenal v SZ Čecháh, zdroj PV je např. Flájská a Přísečnická přehrada s nízkým obsahem Ca a Mg, takže se na vodárně ještě tyto vody ztvrzjí vápnem, jinak by i byly dost korozivní pro klasické potrubí ane moc vhodné k pití. Hezky je to vidět např, v zahradách z této oblasti, kde se dlouhodobě hnojilo klasickým levným NPK. Pak hlavně u vína vidíte klasickou chlorózu starších listů z nedostatku Mg a mírně kyselejší pH. To samé v té oblasti u dlohodobě pěstovaných balkónovek, hnojených klasickým minerálním hnojivem bez Mg a Ca z krámu za použití tam běžné měkké PV. Opět chloróza starších listů balkónovek. Úspěšných zásahem např. u vína bylo celou plochu zkypřit do 70 cm s vydatným prohnojením směsi dolomit. vápence s trochou sírau hořečnatého. Postřiky na list moc nepomáhali, ale byla to fuška a dnes bych se na to vyprdnul.

Tedy pozor čím hnojíte jak kaktusy, tak zahradu ve vztahu jak tvrdou vodu máte.

EDIT: Mg i Ca v popisku obsahují i některá hnojiva od Forestiny.

hezky ale ten substrát na fotkách není sklárský písek

Tu sterilizaci Sluncem koukám dělá víc lidí. Nekterý přes substrát na černý folii ještě přetáhnou průhlednou, aby se to peklo - hlaně na více substrátu.

basarek napsal: pro mě je nejlepší výsev a kultivátor sluníčko. a pro zajímavost - velice jsem pookřál při čtení I.N. kde popisuje svůj styl výsevu p. Novák - myslím že se to bude líbit nejednomu, petře - vzpomínal sem na tvůj styl lempl
www.cact.cz/noviny/2014/11/vysevy.htm

Postup dobrý, jen nic o teplotách při samotném klíčení. No a že by neošetřil semena a půdu ala "Lempl" se říct tedy nedá.
S tou teplotou je problém u NĚKTERÝCH druhů, že vyžadují kolísání teploty.
Jsem-li tedy schopen doma v noci dosáhnout minimální teploty 18st., pak 20 st. přes den je mizerné kolísání. Proto musím do kultivátoru.

Pozor, píšu U NĚKTERÝCH.

Dnes jsem znovu testoval teplotu. Při puštěném topení je v kultivátoru 22.5 °C, v pokoji lehce přes 20 °C.
Což by mohlo stačit. Až se začne více topit teplota půjde nahoru.

pro mě je nejlepší výsev a kultivátor sluníčko. a pro zajímavost - velice jsem pookřál při čtení I.N. kde popisuje svůj styl výsevu p. Novák - myslím že se to bude líbit nejednomu, petře - vzpomínal sem na tvůj styl lempl
www.cact.cz/noviny/2014/11/vysevy.htm

wolfstone napsal: Chci si letos vyzkoušet výsev kaktusů.
A chtěl bych se zeptat na teplotu .... stačí pokojová teplota 18-20 °C?

No pokojová teplota ... pojem dost zavádějící, proto jsem napsal, že bez že bez problému. Pokud bude teplota na parapetu nižší ... a to bude, neboť po skle to chladné teče dolu .... já dal JA normálně do sklenic od zavařenin, poskládal po kvartýru a nechal tak. Prostě jak bude tak bude. A výsledek dobrý. Protože i teplota na parapetu se poněkud zvedá, když zasvítí sluníčko a venku se otepluje. Navíc střídání tepla je dobré a i v domovině je jinač ve dne a jinač v noci. Stejné mám za to, že 18°C jako v pokoji ... tahám deku nebo pouštím radiátor (popřápadě futruju kamna). Když bude na parapetu 18°C tak bude v místnosti dobrých o 5°C navrch.

Ahoj máš to moc pěkný,takhle když se zadaří tak je to radost..

Skoro súborný náhľad na výsevy z 1-2.2014

No nevim,Gymna ani Noťáky jsem nikdy pod 20C nezkoušel. Ideál je někde kolem 25C.
A pokud jsou kvalitní semena tak to klíčí jedna báseň.Jen u notokaktusů se setkávám dost často s opožděným klíčením(postupným).

Stačí, protože jsou to kytky z JA. Dáš na parapet do sklenic nebo škatul a máš hotovo. Jenom neotvírat okno ... průvan a nárazový studený vzduch je svinstvo.

Chci si letos vyzkoušet výsev kaktusů.
A chtěl bych se zeptat na teplotu pro výsev kaktusů?
Půjde o rody Notocactus, Echinopsis, Gymnocalycium a z těch těžších, Ferocactus glauscescens,histrix,latispinus.

Stačí pokojová teplota 18-20 °C?

Máme. Máš to jinde u kultivátoru

Máte prosím někdo nějaké zkušenosti se svícením sodíkovou výbojkou?Na kaktusy myslím...

Zdravím - vyséváte někdo Melocactusy ????
Hledám odborníky na tento rod ...
Sháním veškeré info

Michal