Téma:

Možná že se po čase rozdělíme do dvou skupin.

1. skupina: Ví proč to nejde.
2. skupina: Neví proč to jde.

Henry napsal: Já už jsem započal jiný experiment. Zkouším jaký vliv má na semínka radioaktivní záření. Pro tyto účely jsem použil Gymnocalycium a dal jsem jim 20 Sievert. Jen pro srovnání, 4 Sv už člověk většinou nepřežije. Zatím semínka klíčí, ale je to pozorování na delší dobu. Časem se uvidí, jestli to třeba nezanechá nějaké změny v DNA, když tak zvýším dávku

Občas si taky vzpomeń na madam Curie.

No konečně se zase někdo vrátil ke kořenu věci, které je v názvu tohoto tématu
Tak se těším na pravidelné reportáže

Tak sem to vysel.

4x20 semen Efc. coptonogonus, moje sklizeň, už sem je vysel o vánocích a klíčily prima, jako trávník.

4 porce
- 1. zasypaná
- 2. zastíněná
- 3. ve tmě
- 4. na světle

1. erste fáze - odpočet semen


2. fáze druhá výsev


3. fáze - zakrytí a zálivka, vložení do kultivátoru


Tak a bude se vidět. Největší prdel bude, až to všecko zplesniví, anebo nevyklíčí vůbec nic

To se nám ty výsevní pokusy ale pěkně rozjíždí

Farrael-Sama napsal: Jinak Henry jak si dělal ten pokus? To pracuješ v Temelínu či máš volný přístup k radioaktivním látkám či co?

Ano, mám přístup k radioaktivním zářičům. Semínka byly vystaveny gama a beta záření, konkrétně Cesium 137 o aktivitě 5 GBq po dobu 4 dnů.

Já taky semena nezasypávám, ani nevysejvám do tmy. Možná to teda vyznělo jako, že to nějak propaguju. Zmiňoval jsem to kvůli tomu, protože si myslim, že pro samotný klíčení semena nepotřebujou intenzivní svícení.
Ale uděláme sranda pokus, to je vždycky zajímavý si to takříkajíc prošlápnout prakticky.
Fakt je, že co sem tak stačil pohledat ještě v jiných odborných publikacích tak je aktivita na světlo u semen silně individuelní podle druhu s tim, že to celkový klíčení je kombinace více faktorů dohromady.
Tak uvidíme

libryb napsal: Možná by stálo za to zkusit výsevy i zasypat vrstvou substrátu (různé tlouštky), třeba by to mohlo někdy být i k dobru! Já to zkusím až na jaře - vysévám až ve skleníku.

Kdysi jsem zkoušel semínka zasypat a nemám s tím dobré zkušenosti. Část rostliny která je v zemi snadno uhnívá, lezou na ní plísně, houby apod. Je lepší, když to větrá.

Zajímavý čtení tady Já ale zůstanu u postupů, u kterých mi vyklíčí aspoň něco a i za to budu rád. Rád si ale tady pak přečtu výsledky vašich pokusů. Výsevům zdar

K tomu vysévání ve tmě si myslím, že to dopadne buď tak, že to nevyklíčí, nebo to sice vyklíčí, ale poté se klíčenci budou chovat jako rostliny jejichž semena zapadla do zeminy a poté byla přikryta nějakou hmotou, přes kterou se nemůžou dostat. Typicky to bývá třeba pařez na štípání dříví. Tedy budou se snažit kudykoliv protlačit ven. Tyto rostliny většinou bývají kromě jiného různě zdegenerované a výrazně světle zelené.
Jinak Henry jak si dělal ten pokus? To pracuješ v Temelínu či máš volný přístup k radioaktivním látkám či co?

Možná by stálo za to zkusit výsevy i zasypat vrstvou substrátu (různé tlouštky), třeba by to mohlo někdy být i k dobru! Já to zkusím až na jaře - vysévám až ve skleníku.

Zajímavý čtení. Uvidíme jak to je u kaktusů.

Ještě co říká obecně odborná literatura o vlivu světla na klíčení

Henry napsal: Já už jsem započal jiný experiment. Zkouším jaký vliv má na semínka radioaktivní záření. Pro tyto účely jsem použil Gymnocalycium a dal jsem jim 20 Sievert. Jen pro srovnání, 4 Sv už člověk většinou nepřežije. Zatím semínka klíčí, ale je to pozorování na delší dobu. Časem se uvidí, jestli to třeba nezanechá nějaké změny v DNA, když tak zvýším dávku

No tak to už jsem z toho jelen, tady snad už schází jen ,,Vliv stavu beztíže na klíčení a intenzitu růstu kaktusů,, nemáme někoho v NASA?

Já už jsem započal jiný experiment. Zkouším jaký vliv má na semínka radioaktivní záření. Pro tyto účely jsem použil Gymnocalycium a dal jsem jim 20 Sievert. Jen pro srovnání, 4 Sv už člověk většinou nepřežije. Zatím semínka klíčí, ale je to pozorování na delší dobu. Časem se uvidí, jestli to třeba nezanechá nějaké změny v DNA, když tak zvýším dávku

To Cykas: Už tu bylo řečeno, že záleží na tom, co vyséváš. Bez kolísání teplot jsem neměl žádné výsledky u Eriosyc &. U běžných druhů ano. Pokud nepěstuješ tyto druhy, tak třeba kolísání teplot nepotřebuješ. Mě ho poradil Zdenda a od té doby mám velice slušné výsledky. Letos jsem zkusil 6 květináčků vyklíčit v obýváku (šero a konstantní teplota, ferocactus &). I když semena byla kvalitní a z dobrého zdroje, výsledky nulové. Takže se budu držet toho ověřeného ...

Připojuju se k pokusníkům a zkusím něco takového spáchat taky Semen letos mám, že bych je mohl mlít do buchet místo máku, tak se alespoň u toho nějak zabavím
Budu vysévat pod zářivky, plánuju to na nejbližší týdny, tak něco vyseju do průhledné misky a něco do neprůhledné. V kultivátoru vedle sebe by jinak měly mít semínka téměř identický podmínky. Substrát bude homogenní, vlhkost se dá sjednotit přesným odměřením vody do výsevní misky.

Mimochodem, kolik vody na objem substrátu pro výsevy volíte?
Mě se líbí velice praktický a podrobný návod pana Pavlíčka v jeho internetovém plátku ( k přečtení zde ), ale příjde mi, že výsledný substrát je dost suchý.

Tak se mi líbí, že se někdo ujme pokusu.
Ptal jsem se proto, že momentálně nemám v kultivátoru místo, klíčí tam zelenina - a pěkně se jí vede .
No a kaktusy jsem vysel a nechal na víku, kde je teplo od zářivek, ale dost málo světla, protože je to daleko od okna. Uvidím, jak budou klíčit, ale myslím, že tak za 4 - 5 dní půjdou dovnitř.

Ještě jednu připomínku: To nešťastné kolísání teplot. Fakt si Zdendo, ... myslíte, že je potřeba pro klíčení. Když jsem kdysi nechával svítit zářivky nepřetržitě, klíčilo to dobře. Podle mě další z přežívajících omylů, stejně jako letní stagnace, ... Jediná výhoda je v tom, že se ušetří za el. energii.

Podle toho co mi bylo řečeno, některé semena rostlin opravdu potřebují k iniciaci klíčení světlo. Semínku se tak předá informace, že venku je dost světla a rostlinka bude moci růst. To bych zrovna u kaktusů předpokládal. Některým semínkům stačí třeba jen teplo jiným zase voda.

Já čekám se zapnutím zářivky než vyseju všech 7 krabic, co se pod ni vejdou. Trvá mi to i více než 2 týdny a v podstatě nikdy nic před zapnutím zářivky nevyklíčí, Teda žádné kaktusy, plevel klíčí dobře a hned. Někde jsem četl, že drobnosemenné parodie klíčí ve tmě, tak jsem od 17. prosince vloni je 3 týdny držel mimo kultivátor na lince a pak jsem to vyměk, protože nelezlo nic a dal je do kultivátoru. Vyklíčilo všech 5 druhů, i když P. nivosa a P. cobracoralensis méně než jsem čekal.

Zdenda napsal: Přimlouval bych se i za třetí, a to polostínový.
Něco mezi světlem a tmou.
Pokud bych tedy mohl...

Navrhuji ještě zvětšit počet škatulek na dvojnásobek a použít i délení semínka "ano" a semínka "ne". Popŕípadě ještě zvětšit počet škatulek a rozdélovat na "hodeně semen - tlačí se" a "málo semen" a "málo semen hodně místa" a potom doplnit i "semena kaktusů spolu se semenama travin a jiných kravin", Julda by napsal Lidi neblbněte

Stejně to je naprd, nemáme semena z lokality řekněme z plochy 1000x1000 metrů a po rocích, kde se sleduje i vývoj rostlin na nalezištích a klimatické a jiné změny, srážky, sračky a jiné, nemáme stejnou "vodu" pro podmáčení (nikdo ať mi netvrdí že voda v Plzni z kohoutku a vody z Prahy z kohoutku dále stejně upravována a připravována je stejná. Nenmáme stejný písek, antuku, svételný zdroj ............ Lidi neblbněte. Já raději čtu, že .... tak mi nevyklíčilo protože jsem použil Previcur a vedle to samé klíčilo parádně, protože jsem nepoužil Previcur. ..... a semínka co jsem měl v chladničce vedle semínek co jsem nemél v chladničce .... No dobře, lidi blbněte

Zdenda napsal: Jirko, ty jsi génius.
No jak ty jsi na to přišel...?

Viď
No já jen že se k tomu pořád nějak nikdo nemohl dobrat a raději se furt spekulovalo co a kde bude nebo nebude mít jaký podmínky.
Kdybych neměl rozvrtané bydlení tak už jsem to udělal ...

Zdendo, ale to už bych zkoumal škodlivej vliv světla
Myslím, že cílem by mělo být prokázat, že to v tmě/polostínu neklíčí hůř než na světle a na to střídání tma/světlo vliv by nemělo mít.

Ä já taky sázím na polostín jako ty

Filipe a to světlo musí svítit po celou dobu, jinak nezjistíš zda ti u "osvíceného" nepomohla noční tma (zhasnutí zářivky).
Mně se totiž zdá, že nejlíp klíčí semena právě v noci.

Přimlouval bych se i za třetí, a to polostínový.
Něco mezi světlem a tmou.
Pokud bych tedy mohl...

Dobrej nápad. Neprůsvitná krabička pod zářivkou a vedle průsvitná, to by mělo zaručit stejný podmínky. Dneska odpoledne to spáchám a uvidíme ...

Jirko, ty jsi génius.
No jak ty jsi na to přišel...?

Lidi, tyhle diskuze rozsekne pouze a jen experiment. Dobrej nápad
Ten výsev se musí dát do stejných podmínek, chce to 2 krabičky nebo 2 kvetníčky stejného vrhu těsně vedle sebe a jeden zakrýt něčím neprůsvitným.

A uvidí se ne ?

Filip Jelínek napsal:

libryb napsal: Všude se ale píše a všichni to tak děláme, že semena kaktusů musejí být vyseta na povrchu ( na světle )! Zkoušel jste někdo vysévat hlouběji?

To jo, ale důvod nebude to světlo.
No a třeba opuncky se můžou sejt zasypaný, neb mají velký a vitální semenáče kerý se proderou a podobně jsme tu z jinýho soudku rozebírali třeba agávky, kerý se taky zasypávají a klíčí.
A třeba si taky všimni samovýsevů. Tam tě zapadnou semínka mezi kamínky a za chvíli koukáš, že tam lezou semenáčky.
Vono půjde spíš o to, aby se semenáč na to světlo dostal po vyklíčení.
A už jsme u toho co psal R3norejns - oddělení etap 1. do vyklíčení 2. od vyklíčení.
A podle mýho názoru u etapy 1. světlo vliv mět až tak nebude , ovšem u etapy 2 už jistě ano.

Ostatně, můžem si udělat experiment. Vemu nějaký semínka s vyzkoušenou klíčivostí, co sem letos sel a vyseju je do šuplíku v nočním stolku a budem vidět, jak to s tim světlem je

No nevím Filipe, budeš-li tam mít stejné podmínky - mimo světla.
Teplotu, kolísání teploty apod.