Téma:

No on se sice ten prášek při vydatném postřiku smyje, ale zůstane pod semínkem a dělá po vyklíčení ochranu mezi slupkou a klíčkem semenáčku.
Navíc nesmíš to přestříknout peroxidem moc.
Potom i na semínku zůstává jakýsi prášek mořidla.

Je ale pravdou, že v místě na povrchu, kam se mi vysype zbytek přebytečného prášku ze zkumavky, ve kterém jsem semena mořil, se vytvoří místo, kde semena neklíčí!
To je ale většinou placka souvislého povrchu mořidla.
Takže šetřte práškem při suchém moření!

Já v tom určitou logiku mám

Namočení do peroxidu = odstranění zbytků z plodu
Namoření v prášku = dlouhodobá dezinfekce ( nevysévám průběžně ,ale až mám vše připravené)
přestříknutí peroxidem po výsevu= finální dezinfekce povrchu substrátu
Vysvětluji si též pozitivně fakta, že se ta troška mořidla rozmočí pod semínkem a snad brání plísním v bezprostřením okolí

Jen jednu špatnou zkušenost jsem udělal s přestříknutí peroxidem a to v okamžiku, když jsem vyséval na perlit, kořínky se pálili.

Jirko, nepříjde mi to úplně logický, máčet semínka v peroxidu, pak namořit na sucho, a pak ještě přestříknout, zase peroxidem. Jednak se, jak říkáš, to mořidlo smyje, jednak už to nepotřebuješ znovu ošetřit peroxidem, když je to předtím v peroxidu máčené ...

Ještě bych se vrátil malinko k tomu moření semen a vlivu na klíčení. ( nějak to nestíhám sledovat tady jak to rychle přibývá)..
Dokud jsem pořádně nečistil semena a nemořil a jen přestříknul peroxidem, bylo pravidlem, že výsev plesnivěl. Když jsem poctivě semena pral v peroxidu, pak namořil ( orthocid a pod) bylo po problémech. Rozhodně tedy doporučuji semena čistit a mořit. Případnou blokaci odstraňuji v okamžiku vysetí, kdy semena postříkám 10% peroxidem. V podstatě jsem si vždycky říkal, jestli to není škoda, že se ten fungicid ze semene smeje ale jak tak koukám je to asi dobře.
Previcur preventivně nepoužívám, mám ho v záloze až pro případ nějakého problému. Takže jak tak koukám asi mám víc štěstí než rozumu
Jak jsem ale udělal zkušenost loni ( viz vnik tohoto tématu) když prostě v semenech je nějakej sajrajt, nic nepomůže ani kombinace proti smrti. Jen z rychlé smrti je smrt pomalá.

Jeden z mých hezčích výsevů co i pod zářivkami drží hezky tvar

Notocactus roseoluteus a Notocactus rutilans

No už jsem to měl a k tomu pěstování, více úspěchů doma v obýváku bude mít asi každí IN VNITRO. Já švestky, někdo bíué a někdo čeuuvené Na to nemusím kupovat labák

Při brouzdání v databázích jsem ještě narazil na tyhle dva články. Jeden je o klíčení a druhý o in vitro .

Diskusia tu žije neuveriteľným tempom. Hľadal som môj príspevok s fotkou semenáčov echinomastusu a je to asi o 7 strán dozadu. Len tak ďalej. Takže tu je foto pravokorenného echinomastusu unguispinus v.laui, výsev nov 2007. Od pikírovania bol presadený po prvom zimovaní do tejto 4ky:


Vľavo je H.texensis, pod ním E. pseudopectinatus a tie malé sú Gymnocactus mandragora. Tie majú nádherné kvety, na tie sa teším.

A tu je ešte detail na tŕne:

To Filip: docela jo, nebyl jsem si jist, při jakých teplotách Eriosyce nejlépe klíčí, tak jsem během 3 zim zkoušel různé varianty (vyšší i nižší teploty). A jako nejlepší mi vyšla 19/25°C (12 hod. noc/12 hod. den). Při těchto teplotách vylezla semínka od Milana (Eriosyce &) dost hromadně (ta dál od světel taky po přesunu pod zářivku). Zajímavé je, že po vyklíčení už jim bylo jedno, jestli jsou na okraji nebo pod světlem.
To Cykas: větrání jsem si nemohl dovolit kvůli nízké teplotě v okolí kultivátoru. To jsem ještě nedořešil, větrám při kontrole výsevů ...

Pavle a si si jist, že to klíčení je světlem a ne teplem? Ján bych v tom co popisuješ teda viděl spíš to tepelný působení zářivky...

OK, já jsem nechal mezi spodním a horním dílem mezeru, která je nastavitelná. Tím se dá regulovat teplota. Navíc jsem musel udělat ve stropě kutivátoru 3 otvory o průměru 15 mm, kterými uniká přabytečné teplo.
Svítím odpoledne a v noci (24 - 29°C), přes den jsou zářivky vypnuté (kolem 20°C, podle toho, jak teplo je v místnosti)

Mám v netopené garáži vedle skleníku oddělenou izolovanou prostoru na zimování kaktusů, kde udržuji +/- 8°C. V jednom regálu je kultivátor, obložený polystyrénem. Uvnitř je termostat a topný kabel z miniterária, který udržuje v noci hravě +19. Žere asi 18 V. Ve dne nespouští a teplo dodává zářivka. 20 W, 60 cm, teplotu zvedne na těch 25°C po 12 hodinách, pak vypne a teplota postupně klesne na těch 19. Musel jsem ze zářivky vyndat příslušenství a umístit ho vedle kultivátoru na zeď, jinak by se to uvnitř přehřívalo. Takhle jen přitápí kaktusům na zimovišti a šetří proud topítku.

Pavle, když máš jak píšeš kultivátor skoro hermeticky uzavřený, musíš tam mít pěkný horko. Kam to teplo utíká?

Asi jim to připomnělo domov ...

ILPAZK napsal: Ještě dodatek: svítím 1:1, ale jednou jsem zapomněl zapnout automat a svítilo to 3 dny nonstop. Teplota se trochu zvýšila a po dobu svitu nekolísala. A právě tehdy vyklíčilo nejvíc semen. Přitom teplota byla 4°C nad optimální hranicí (nejlepší výsledky mám u 19 v noci a 25 ve dne) a vlhkost jako jindy.

Mám podobnou zkušenost.
Jel jsem na služební cestu do Německa - ráno ve tři jsem to zapnul a o půlnoci to vypnul.
Byl jsem dost překvapený, že toho tolik za ten delší den vyklíčilo.

Ještě dodatek: svítím 1:1, ale jednou jsem zapomněl zapnout automat a svítilo to 3 dny nonstop. Teplota se trochu zvýšila a po dobu svitu nekolísala. A právě tehdy vyklíčilo nejvíc semen. Přitom teplota byla 4°C nad optimální hranicí (nejlepší výsledky mám u 19 v noci a 25 ve dne) a vlhkost jako jindy.

Filip Jelínek napsal: Upřímně jsem nikdy nějakej vliv světla na klíčení nepozoroval. Někerý roky jsem nechával věci klíčit mimo kultivátor v ložnici, kde toho světla moc neni, a někerý leta zas uvnitř kultivátoru a tak nějak jsem nepozoroval v zásadě žádnej rozdíl. V kultivátoru je u mne režim tma od půlnoci do 8 ráno.
Co určitě ale vliv má je vlhkost a teplota, tam sem jistý rozdíly pozoroval.

Mám v kultivátoru jednu zářivku prostředkem. Letos jsem vyséval jen Eriosyce (v širším slova smyslu) hlavně od Nováka a od Milana z Plzně. Klíčivost dobrá u všech květináčků pod zářivkou, slabší u květináčků vzdálených od světla. Po záměně květináčků ty slabší doklíčily, ty nepřeskupené dál stagnovaly. Ale u jiných rodů to může být jinak ...
PS: ostatní podmínky (vlhko, teplo a pod. mají samozřejmě stejné, kultivátor je skoro hermeticky uzavřený).

Já o meristémovém množení pouze četla ale spíš v souvislosti s orchidejema a jahodníkem ale kaktusy ne.Třeba by ti zběhlí v angličtině mohli najít alespoň nějaké zmínky ,o tomnto množení kaktusů,na netu,dají se tam najít různé užitečnosti.Ale tohle množení,myslím,je pouze pro laboratorní podmínky,já doma laboratoř nemám.

cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?t=1836

No právě, to by se to muselo vzít přísně vědecky a v laboratorních podmínkách a i tak by mohl být nějaký roztřel. ....a vo tom to je...
Mimochodem zkoušel jste nebo přišel jste někdo do styku s meristémovou metodou množení kaktusů? Svýho času to prý kdosi zkoušel na VŠ zemědělské Praha.Já viděl meristémovou metodu u Rhododendronů a pak ještě zblízka laborku a zařízení, ale ne s kaktusy.

Rozkošné Kaktusy napsal: Proč-tedy pokud je chuť a trochu toho místa- jeden pokus? Vždyť se dá vysévat pořád

No to jistě ano, ale nikdy při dalším výsevu (i kdyby to byla ta samá várka semen) už člověk nedosáhne těch samých podmínek jako při výsevu prvním.
I když si to myslí.

Proč-tedy pokud je chuť a trochu toho místa- jeden pokus? Vždyť se dá vysévat pořád

Podle mě to už není věda, ale alchymie.
Spousta neznámých a jen jeden pokus.

Ono při vlastním klíčení to možná bude vhodné 1:1 světlo:tma, jinak pak v růstu by se to mělo posunout ve prospěch světla, neboť dle zahradnické nauky za světla probíhá asimilace, kdy rostliny vstřebávají kysličník uhličitý a vydechují kyslík a za tmy je tomu přesně naopak, probíhá disimilace.Proto bych zvýšil počet hodin dostatečného osvětlení. Ještě je tu otázka těch již dříve zmiňovaných Kelvinů- tj. při jaké intenzitě, nebo zabarvení to roste nejlépe.Je to ale věda to kaktusaření.

Upřímně jsem nikdy nějakej vliv světla na klíčení nepozoroval. Někerý roky jsem nechával věci klíčit mimo kultivátor v ložnici, kde toho světla moc neni, a někerý leta zas uvnitř kultivátoru a tak nějak jsem nepozoroval v zásadě žádnej rozdíl. V kultivátoru je u mne režim tma od půlnoci do 8 ráno.
Co určitě ale vliv má je vlhkost a teplota, tam sem jistý rozdíly pozoroval.

Je to moc velký rozdíl 1:1 a 12:12? Není to že větší bere?

Já taky jedu 12:12. Myslím, že před vyklíčením semínka prd vědí, jestli se svítí nebo ne. Někdy nechám klíčit semínka mimo kultivátor (třeba Pedio na radiátoru, S. Brack doporučuje denní teploty kolem 40 st.) Teď jsem vyklíčil M. theresae, taky na radiátoru, světla velmi málo a velmi krátko, a vyklíčilo to krásně. Až asi za 14 dní jsem to šupl pod zářivky.

Rozkošné Kaktusy napsal: Jo tak to je jiná. Zkoušel jste někdo vliv délky osvětlení na intenzitu klíčení a růstu u kaktusů?

Poměr délky času světlo - tma a tedy den - noc by měla být 1:1.
Vypátrat se to nedá, lze jen vycházet ze starých článků, kdy vážou nejlepší období ke klíčení na dobu rovnodennosti.
Šlo by to snad u dvou stejných aparátů, stejné várky semen a různé doby osvitu.
Já jen na klíčení jednu zářivku ze dvou vypínám.
U těch nových těles to tak trošku nelze.

Jo tak to je jiná. Zkoušel jste někdo vliv délky osvětlení na intenzitu klíčení a růstu u kaktusů?

Rozkošné Kaktusy napsal: No vlhkoměr se mi tam nevejde, mám květníčky v miskách s víčkem z Chrudimi a když je to orosené tak by to mělo být při 24 stC dobrý.Jen mne stále mate ten zdánlivě suchý povrch perlitu/Agro/ Jo když jsem měl při první várce setí na povrchu vrstvičku písku, tak ten ztmavl a bylo jasno, tady ale vidím prdlajs.

Já ale píšu o už otevřených květníčcích v aparátu, tedy s kolísající vlhkostí.
Nejlépe vlhkost povrchu poznáš na zeolitu.