Téma:

Ladis napsal: Tak jsme přepíchali výsev.Myslím,že zatím můžu bejt spokojenej.Z vysetých 1200 semínek přepícháno 750 klíčenců,což je cca 60% Není to nejhorší na začátešníka,co říkáte?

Gratuluji,pěkní ježourci.Tak ať ti to roste.

Na fotce zleva:

M2 - Melo longicarpus
F1 - Fero repenhagenii
T1 - Thelo phymatothelos
F3 - Fero wintenii

Astro - onzuka,quadricostatum,senile,capric.minor,nudum 8 žeber,nudum 5 žeber,myriostigma,capas a pak Melo.matanzanus,longicarpus a wintenii,dál Thelo.phymatothelos a Epithelantha micromeris jsem vysel 25.10.
potom Fero.repenhagenii,F.glaucencens,Melo.guitarii,Echinocereus Reichenbachii,Neobesseya missouriensis a Horrido.kesselringianus jsem vysel 12.11.
Substrát zemina a perlit,poměr 1:1,5

astro to rozhodně nejsou a mně také zajímá co to je

Ladis napsal: Tak jsme přepíchali výsev.Myslím,že zatím můžu bejt spokojenej.Z vysetých 1200 semínek přepícháno 750 klíčenců,což je cca 60% Není to nejhorší na začátešníka,co říkáte?

Ladis, kdy si to vlastně vyséval? A do čeho, perlit + zemina? Předpokládám, že jsou to všechno Astrophyta (nechce se mi to hledat nazpět).

Tak jsme přepíchali výsev.Myslím,že zatím můžu bejt spokojenej.Z vysetých 1200 semínek přepícháno 750 klíčenců,což je cca 60% Není to nejhorší na začátešníka,co říkáte?

Jo Cykasi,oba máme na mysli hrubý Agroperlit.Ten jemný, to je stavební, zedníci to používaj mimo jiné do malt. Já to kdysi /tedy ten jemný / používal do misek na dno, musely se dát ale střepy na odtékací otvory, jinak odtekl i ten jemný Perlit. Na to šla vrstva substrátu a vcelku úspěšně v tom rostly mamle ale i gymna. Ono je to teplé od spoda, zejména když se misky podložej aby mohl pod ně vzduch, celkem dobře to drželo v sací zoně kořenů vlhkost a kořeny v tom dělaly spoustu jemného vlášení.
Ve výsevu do Agroperlitu se mi objevila nejspíše ze semen plíseň- Filipův kožíšek- tak jsem to stříkl Smrtí/Prev+ Dit/ a byl pokoj.
Zaujala mne ale myšlenka pěstění kaktů jen v Agroperlitu, tady by se jednalo ale o čistou hydroponii, stejně by se to ale muselo zhora něčím stabilizovat, aby to neodfouknul vítr v lufťáku.No , ale pak je to o chemii, přihnojování a hlídání stavu zasolenosti.

Rozkošné Kaktusy napsal: .
Jo vždyť jsem psal, že jsem dělal dva pokusy, jeden s Agroperlitem dolu a na to vrstvička toho Labáku a druhý jen čistý Agroperlit. Fotky z toho jsou výše. Teď sem skusím šoupnout ty jen v Agroperlitu po vyklíčení jak se snažej zvednout všechno.Je to focený mobilem a chce to pozorně koukat jak to v 408 zvedaj..

Pokud se můžu vyjádřit k tomu perlitu, používám jen ten hrubý (Agroperlit). Zásadní je nechat výsev ve vlhkém perlitu v jakékoliv uzavřené nádobě. Jinak výsev přeschne a je neúspěšný. To je asi hlavní důvod, proč se v perlitu někomu nedaří. Na dně může být i trochu vody. Přesazuju co nejdéle a neobjevuje se žádná plíseň, řasa, ... Myslím, že je v podstatě nedůležité, v čem kaktusy rostou (perlit x neperlit). Důležitá je struktura substrátu a určitá sterilita. Proč si tedy komplikovat život substráty s humusem, když živiny jde dodávat uměle. Oni stejně kaktusy ten substrát za nějaký čas vyčerpají, takže se přihnojování nevyhneme. Nebo je tu ještě jedna možnost, často přesazovat. Ale to jde jen do určité velikosti sbírky.

Ještě část semenáčků po přepíchání, to je všehochuť

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Foceno mobilem za svitu těch úsporek žárovek, tak se trochu hly stíny a barvy. Jinak světla tam mívám až dost. Předloni sem v tom lehce zčervenal Turbiňáky.

ILPAZK napsal: To Rozkoš: To je jednoduché - do perlitu mi to taky nešlo. Navrchu přesychal a je příliš lehký, semínka ho snadno zvednou. Navíc je to taky jemná směs. Já dávám perlit do spodní části jako drenáž a na něj písek netříděný labský. Semínka se chovají jako v přírodě, zasunou klíčky do minispár a o větší kamínky vedle sebe se opřou. A díky jejich váze je zvětšující se klíček nezvedne a zasouvá se dolů ...

Jo vždyť jsem psal, že jsem dělal dva pokusy, jeden s Agroperlitem dolu a na to vrstvička toho Labáku a druhý jen čistý Agroperlit. Fotky z toho jsou výše. Teď sem skusím šoupnout ty jen v Agroperlitu po vyklíčení jak se snažej zvednout všechno.Je to focený mobilem a chce to pozorně koukat jak to v 408 zvedaj..

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Trochu uteču – zajímavost.
Nemám kultivátor. Vysévám v únoru do čtyřek strčených do krabice od Pavlíčka. Tříděný zeolit nebo kopaný písek z Krušných hor, nevím, kde se vzal nahoře na kopcích. Je takový jiný, nespéká se a je hrubší. Previcur, Wuxal, zavřít a dám to na takovou konstrukci nad radiátorem ve výšce, kde jsem usoudil, že bude správná teplota. Většinou vždycky něco vyjde. Když je toho víc, tak se modlím ať přijde mor a trochu to zredukuje, protože pak nevím co s tím. G. friedrichii (kdo chce G. mihanovichii v. friedrichii nebo jinak) vždy spousta semen, ale buď nevyšlo nic, nebo přišel mor ale totální. 2009 někdy koncem prázdnin jsem zakořeňoval v běžném substrátu v misce odnože ze sagliona s poškozeným středem a v krabici s vercajkem jsem našel zbytek semen z února. Co s tím, zase budou jiný. Tak jsem to nasypal mezi sagliony a vono to začalo klíčit venku na zábradlí na verandě ve velkém. Tak jsem ty větší přepikýroval, zbytek šel do kompostu protože jsem nevěřil, že z toho něco bude. Něco se podařilo udržet přes zimu v ložnici a dneska takhle zimují v garáži (část) průměr cca 2 cm. Jsou dost maskovaný, ale něco vidět je. Asi na tom o blbym sedlákovi a bramborech bude něco pravdy.

Používám agroperlit, ten je mnohem hrubší. A když ho dáš na dno 1,5 cm do šestky květináčku, tak se ti přes netříděný písek nevyplavuje. A květináčky mohou stát dlouhodobě v půlcentimetru vody a nehnijou kořínky, protože přes perlit a písek vzlíná jen vlhkost a je to vzdušné ...

Já použil perlit jen poprvé v aparátu.Vyplavovalo se mi to, když jsem to zalil.
Myslím, že se používá ten stavební - ten je skoro prachový.
Mezi plzeňskými články to najdeš.

To Rozkoš: To je jednoduché - do perlitu mi to taky nešlo. Navrchu přesychal a je příliš lehký, semínka ho snadno zvednou. Navíc je to taky jemná směs. Já dávám perlit do spodní části jako drenáž a na něj písek netříděný labský. Semínka se chovají jako v přírodě, zasunou klíčky do minispár a o větší kamínky vedle sebe se opřou. A díky jejich váze je zvětšující se klíček nezvedne a zasouvá se dolů ...

Belinda nemůže najít ta správná slova...

belinda napsal:

Belindo,strácíš odvahu nebo humor?Teď jsi přidala jenom dva ksichtíky.

[quote="Jara" post=11033Máš u toho jíst steril.sladkokys.okurky a číst Dikobraz,nebudou Tě bolet záda a Belinda na tebe nebude dělat dlouhý nos.Kdyby Belinda byla co k čemu tak Ti s pícháním pomůže.
[/quote]
No to je těžký, při sladkokyselých /od doktora Vacenovskýho/ okurkách se mi stahují konce oba, Dikobraz jsem neviděl ani nepametám,pokud pobavit tak na zdejším fóru se nasměji až až a svoje píchání si dělám zásadně sám. Belindo promiň, nic osobního.
sakra tady z toho PC mi nejdou smajlíci.Pusa.

ILPAZK napsal: Kdybys dal navrch to, co zbylo na sítu (z Labe), zapadla by semínka mezi ty kamínky (ale ne pod ně), po vyklíčení se pak mají oč opřít a bezvadně zalezou. Vlastní zkušenost, která se osvědčila (na radu od jiného). Je to i logické, jemný písek mají jen na Sahaře a tam houby koření, příroda jim to nepřesívá (a já taky ne, jemný písek sám zapadne do spodní vrstvy a uzavře ji, aby semínka zůstala nahoře na světle).

No to je možná taky pravda, ale jak si potom vysvětlit to co mi udělaly v perlitu. Než aby to šlo dolů, zvedá se mi výsev na kořenech nahoru jak hora Říp a nesou perlit s sebou.Mezi granule Agroperlitu taky zapadly, část nevyklíčila vůbec /jak jsem už psal/ a to co vyklíčilo se zvedá nahoru.

Rozkošné Kaktusy napsal: Jo ještě jeden čerstvý poznatek z přepichování semenáčků:
Čím jsem starší, ač hetero...,tím více mne při píchání bolí zadél.

Máš u toho jíst steril.sladkokys.okurky a číst Dikobraz,nebudou Tě bolet záda a Belinda na tebe nebude dělat dlouhý nos.Kdyby Belinda byla co k čemu tak Ti s pícháním pomůže.

Kdybys dal navrch to, co zbylo na sítu (z Labe), zapadla by semínka mezi ty kamínky (ale ne pod ně), po vyklíčení se pak mají oč opřít a bezvadně zalezou. Vlastní zkušenost, která se osvědčila (na radu od jiného). Je to i logické, jemný písek mají jen na Sahaře a tam houby koření, příroda jim to nepřesívá (a já taky ne, jemný písek sám zapadne do spodní vrstvy a uzavře ji, aby semínka zůstala nahoře na světle).

Taky už jsem slyšel pro to místo název Brusel.

Jo ještě jeden čerstvý poznatek z přepichování semenáčků:
Čím jsem starší, ač hetero...,tím více mne při píchání bolí zadél.

Zdenda napsal: Cykas píše:
...prosátý písek...

Prosíval jsi jej, nebo jsi sázel i do prachu?
Do bahna se kořínkům moc nechce.


Podle Pavlíčkových rad by také frakce písku měla být stejná jako frakce semen.

Vzal jsem na to náš normální říční Labák, projel přez síto a dokonce upekl v troubě. Ono ani do toho Perlitu se kořínkům moc nechce zalíst,pošlu foto až budu doma. To se to radši na tom Perlitu zvedne jak na kuřích nožkách.. Předloni jsem sel do křemičitého praného písku zrnitosti kolem 1 mm a výsledek byl stejnej. Celkem by mne zajímaly fotky přírodního klíčení na nalezištích v domovině. To každej fotí velký dospělý kytky, ale fotku čerstvého klíčence jak se dere do země kořínkem jsem ještě neviděl

Když von není písek jako písek. Když to bude jemný písek až nějaká spraš, tak se to zalepí a kořínky asi budou mít problém. Když vezmu bratčičák, nemám potřebu nějakou jemnu frakci odstraňovat, on je v podstatě bezprašný, je poměrně vzdušný i za mokra, kořínky do něho lezou v pohodě. Znovu platí, že nejde kopírovat návody slepě, páč má každý jiný podmínky a jiný materiál

Do spraše strkám malé rouby s čekacími nebo mizernými kořínky, koření to do toho uspokojivě. Má to tu výhodu, že v tom nic nehnije, a že spraš rychle vysychá, takže ty kořínky neodchází. No ale nikdy bych do spraše nesel. Teda na druhou stranu, ani jsem to ještě nikdy nezkusil

Rozkošné Kaktusy napsal: Dělal ,jsem letos dva typy výsevů,:
ad 1: výsev do květníčků.kde základem byl normální hrubý Agroperlit /tak jak doporučoval Cykas/ a na povrchu slabá urovnaná vrstvička písku,
ad:2 výsev, kdy květníčky byly naplněny pouze tím Agroperlitem a povrch pokud možno urovnán.
V obou případech jsem vyséval Melocactusy
V č.1 mi nechtěly vůbec zalézat kořínky do písku a plazili se toliko po povrchu a narostly takové drátkovité.
V č. 2: vyklíčila pouze ta semínka co byla na povrchu granulek perlitu, pokud semínko zapadlo do skulin, z větší části se o nic nesnažilo.

Cykas píše:
...prosátý písek...

Prosíval jsi jej, nebo jsi sázel i do prachu?
Do bahna se kořínkům moc nechce.


Podle Pavlíčkových rad by také frakce písku měla být stejná jako frakce semen.

Tad pár foto mobilem:

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Dělal ,jsem letos dva typy výsevů,:
ad 1: výsev do květníčků.kde základem byl normální hrubý Agroperlit /tak jak doporučoval Cykas/ a na povrchu slabá urovnaná vrstvička písku,
ad:2 výsev, kdy květníčky byly naplněny pouze tím Agroperlitem a povrch pokud možno urovnán.
V obou případech jsem vyséval Melocactusy
V č.1 mi nechtěly vůbec zalézat kořínky do písku a plazili se toliko po povrchu a narostly takové drátkovité.
V č. 2: vyklíčila pouze ta semínka co byla na povrchu granulek perlitu, pokud semínko zapadlo do skulin, z větší části se o nic nesnažilo.

Filipe, mě se vlastně při pokusu stalo totéž, semínka co zapadla, nebo kde byl na povrchu hrubý substrát nevyklíčila (viz foto výše).
Poučení z toho je: nezasypávat a používat na povrchu jemný prosátý substrát, což stejně většina kaktusářů dělá.
Myslel jsem, že vylezou později, ale asi ne. Teď mě nenapadá proč.