Téma:

libryb napsal: Všude se ale píše a všichni to tak děláme, že semena kaktusů musejí být vyseta na povrchu ( na světle )! Zkoušel jste někdo vysévat hlouběji?

To jo, ale důvod nebude to světlo.
No a třeba opuncky se můžou sejt zasypaný, neb mají velký a vitální semenáče kerý se proderou a podobně jsme tu z jinýho soudku rozebírali třeba agávky, kerý se taky zasypávají a klíčí.
A třeba si taky všimni samovýsevů. Tam tě zapadnou semínka mezi kamínky a za chvíli koukáš, že tam lezou semenáčky.
Vono půjde spíš o to, aby se semenáč na to světlo dostal po vyklíčení.
A už jsme u toho co psal R3norejns - oddělení etap 1. do vyklíčení 2. od vyklíčení.
A podle mýho názoru u etapy 1. světlo vliv mět až tak nebude , ovšem u etapy 2 už jistě ano.

Ostatně, můžem si udělat experiment. Vemu nějaký semínka s vyzkoušenou klíčivostí, co sem letos sel a vyseju je do šuplíku v nočním stolku a budem vidět, jak to s tim světlem je

Filip Jelínek napsal: Mimochodem, když už tu tak dlouze rozebíráme ten vliv světla na semínka, tak bych rád upozornil na fakt, že třeba zahrabaný semena taktéž klíčí a tam se o vlivu světla nedá mluvit. Zemědělciby mohli vyprávět
Ostatně i v přírodě kaktusový semena zapadnou to nejaký škvíry a tam si klíčej aniž by se nějak o světlo zajímaly...

Všude se ale píše a všichni to tak děláme, že semena kaktusů musejí být vyseta na povrchu ( na světle )! Zkoušel jste někdo vysévat hlouběji?

A jak to šlo? Jakým způsobem jsi to dělal? Mě to taky čeká, mám asi 60 semen Toumeyí, a když jsem se na ně díval, zděsil jsem se, jak jsou malý a hladký, lesklý. Teda relativně malý, třeba oproti Utahiím.

No bylo to hrozný Měl jsem na to dvě pinzety a špendlík, ale strašně ty semínka klouzaly. Ta moje na mě koukala jak na blázna, když jsem chodil po čtyřech, jelikož mi bylo líto jednoho zatoulaného semínka

Z vlastní zkušenosti bych řekl, že tyto "okolní" vlivy jsou v procentuálním vyjádření velmi malými čísly v ovlivnění klíčícího, či neklíčícího semínka.
Z diskuzí je vidět, že kolikrát sklerózou, či jakýsi šlendriánem často dosáhneme naprosto opačných výsledků, než bychom od teoretických vědomostí očekávali.
Pokud semínka neklíčila, dal jsem je mokrá na mráz, nebo suchá jsem nechal zasněžit, pak domů na velmi prudkou teplotu, ale stále nic.
Vzdal jsem to a nechal na parapetu okna - nechtělo se mi to vyhazovat na sníh.
No a koukám na jarním sluníčku po několika týdnech tam cosi klíčí.
Stejně ale vyklíčí maximálně 3 semenáčky a ty stejně opečovávám jak magor, abych po třech letech při kontrole sešitu a inventuře toho, co nepřežilo a co budu muset tedy znovu objednat, už ani nevím, kam se ty tři semenáčky poděly, když jako položku výsevu je v sešitě vedu a vzpomínám jakou jsem měl radost, když tenkrát na jarním sluníčku vyklíčily...

Tak v první řadě je potřeba říci že něco málo světla pronikne i do určité ne moc velké hloubky.

A ještě důležitější věc: když se mluví o vlivu, tak v souvislosti na co:
- jestli na to zda semínko vůbec vyklíčí nebo ne
- nebo na to jak bude probíhat jeho další vyvoj

Takže nás tady bude zajímat skutečně jen ten první bod, ostatní je už víceméně poddružné.
Uvedl jsem to tady skutečně pouze pro zajímavost, nic moc do praxe z toho nekouká.

Mimochodem, když už tu tak dlouze rozebíráme ten vliv světla na semínka, tak bych rád upozornil na fakt, že třeba zahrabaný semena taktéž klíčí a tam se o vlivu světla nedá mluvit. Zemědělciby mohli vyprávět
Ostatně i v přírodě kaktusový semena zapadnou to nejaký škvíry a tam si klíčej aniž by se nějak o světlo zajímaly...

Z toho co jsem tak letmo pochytil ( a nebylo toho moc) tak má vliv i vlnová délka, tj. například když světlo prochází skrz nějaký porost, tak se filtruje a zůstává jen to záření s vyšší vlnovou délkou - tj. červenou. Poté se semínko může například "připravit" na strmější a vytažený růst s cílem ze stínu uniknout. Nebo pozná že na něj dopadá naprosto nefiltrované sluneční záření a nevyklíčí vůbec. Reakce se samozřejmě bude velice lišit druh od druhu.

Další věcí pak byla reakce na určité podněty - a to vratná a nevratná, navíc v určitém stadiu vyklíčení taková nebo onaká... sranda že i v tomto se mohou lišit různé stanovištní skupiny, nebo dokonce jedinci ( mutace atd..)

R3norejns napsal:
Řekl bych, že v tomto případě je zkušenost vlastně dovednost která nám pomáhá dosáhnout určitého cíle, bez toho aniž bychom pořádně znali vlastní cestu k němu...což 100% stejně nejde nikdy, takže ...
... jako bych nic neřek

Ale klidně dál říkej to jsou zajímavý věci. Nikdy bych neřekl, že mají semínka nějaký mechanismy, jak světlo poznat.

Henry napsal: Dušan: Provedeno. Tak snad to pomůže.

A jak to šlo? Jakým způsobem jsi to dělal? Mě to taky čeká, mám asi 60 semen Toumeyí, a když jsem se na ně díval, zděsil jsem se, jak jsou malý a hladký, lesklý. Teda relativně malý, třeba oproti Utahiím.

Dovolil bych si k tomuto doplnit takový malý úryvek z jedněch skript na které jsem čiště náhodou narazil na internetu při hledání něčeho k této problematice - čistě ze zvědavosti.

Kladná reakce klíčení na červené světlo, jaká byla zjištěna u salátu odrůdy Grand
Rapid, není zdaleka u všech rostlin. Pozitivní vliv světla na klíčení byl nalezen u řady
rostlin z různých taxonomických skupin (např. u Rumex, Adonis, Fagus), naproti tomu
semena některých jiných rostlin špatně klíčí na přímém světle. Reakce klíčení na světlo
je závislá tom, v jakém stavu se nachází fytochrom v dormantních semenech, na hydrataci
semen, na teplotě. Ve vrstvě půdy, kam se semena v přírodě dostanou, nebývá absolutní
tma.

Skripta: web.natur.cuni.cz/biochem/kucera/rostliny/is/fyzros.html

Konkrétně je "zajímavá" kapitola 11.

Chci tím jenom naznačit že skutečnost bývá o několik řádů složitější. Ale ne že by bylo potřeba něco takového pro běžné potřeby studovat

Řekl bych, že v tomto případě je zkušenost vlastně dovednost která nám pomáhá dosáhnout určitého cíle, bez toho aniž bychom pořádně znali vlastní cestu k němu...což 100% stejně nejde nikdy, takže ...
... jako bych nic neřek

Myslim to tak, že všechny světelný zdroje jsou zároveň i tepelný zdroje a vzhledem k účinnosti zářivek, lze o nich mluvit spíš jako o tepelných, než světelných zdrojích
Takže když něco šoupneš pod zářivku, tak to neznamená jen to že si na to posvítíš, ale předevěším to, že tomu pořádně zatopíš ..

Filipe, teď nevím, jak to myslíš? Zářivka teple bílá (alias wärm weis) je topný element? Jinou nepoužívám, ani nad akvárkem, rostou pod ní nejlépe rostliny díky spektru, které je nejpodobnější žárovce, pod bílou jdou jen řasy...

Výsevní misky, které nemám v aparátu mám na parapetu okna.
Každé ráno je postavím na horký radiátor na jakousi dobu, aby se mimo jiné vysrážená voda vypařila a zvýšila tak vlhkost vzduchu uvnitř nádoby, ale také aby byl rozdíl mezi teplotou v noci a ve dne co největší.
Na noc je dávám co nejblíž k oknu, tam je zase minimální možná pokojová teplota.
Četl jsem to kdysi od jakéhosi zkušeného vysévače a od té doby s úspěchem aplikuji.

Pokud svítí sluníčko, pak teplo z něj radiátor nahradí,
voda vysrážená na stěnách zase dělá přirozené stínítko.
Samozřejmě zase jen na nějakou dobu.
Já tak na 1-2 hodiny denně.

ILPAZK napsal: To Cykas: zkoušel, málo světla až šero v prvním období znamenalo vyklíčení části lobívií a dalších běžných druhů. Rostliny z pouští ani ťuk. Na světle = čím víc světla, tím lepší klíčení, přičemž testované maximum = optimum byla zářivka teple bílá 20 W asi 15 cm přímo nad květináčkem. Silnější světlo znamenalo přehřívání a neosvědčilo se mi. Ale nezbytnou podmínkou bylo kolísání teplot, bez toho to u těchto druhů nešlo.

Pavle, technická zářivka je především topnej element, takže lze snadno světelný efekt za tepelný.
Já se v tomhle kloním k tomu co napsal Dušan, mám obdobnou zkušenost.

Dušan: Provedeno. Tak snad to pomůže.

To Cykas: zkoušel, málo světla až šero v prvním období znamenalo vyklíčení části lobívií a dalších běžných druhů. Rostliny z pouští ani ťuk. Na světle = čím víc světla, tím lepší klíčení, přičemž testované maximum = optimum byla zářivka teple bílá 20 W asi 15 cm přímo nad květináčkem. Silnější světlo znamenalo přehřívání a neosvědčilo se mi. Ale nezbytnou podmínkou bylo kolísání teplot, bez toho to u těchto druhů nešlo.

Cykas: takhle jsem loni klíčil Utahie a P. simpsonii, měl jsem to přes den na radiátoru, v relativním šeru. Neměl jsem ale srovnání, jak by to klíčilo na světle. Už jsem to tu psal, nemyslím si, že by semínka dokázala nějak poznat, jestli na ně svítí světlo nebo ne, a už vůbec ne jestli málo nebo hodně.

Henry: Toumeya se musí skarifikovat, vlákno např. kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/1290-vysevy-rod-sclerocactus-pediocactus-navajoa?limit=10&start=10

Zkoušel jste někdo, jak se liší klíčení semen kaktusů při různém množství světla?
Co by udělalo nechat výsev při pokojové teplotě v bytě a až po několika dnech ho dát pod zářivky? Podle mě na množství světla moc nezáleží.

Možná by pomohla skarifikace

Neporadil by mi někdo co se semeny Toumeya papyracantka RP 50? Po měsíci nevyklíčilo ani jedno semínko a přitom vypadají docela zdravě. Pomohla by třeba lednička?

Při použití Fundazolu jsem měl mizerné výsledky, nic moc neklíčilo. Přešel jsem na nesterilní substrát, jen dezinfikované květináčky a postřik peroxidem. Letos jsem na základě pokusu Jirky Musila nepoužil ani peroxid a jsem zcela spokojený - zatím žádná plíseň a vůbec nejlepší klíčivost za posledních 14 let ... (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo).

Relativně (v dostatečné míře pro výsevy kaktusových semen)je sterilní, pokud ho porovnám s výsevními substráty s obsahem humusu, ...

Perlit je sterilní?

jmusil napsal: Já v tom určitou logiku mám

Namočení do peroxidu = odstranění zbytků z plodu
Namoření v prášku = dlouhodobá dezinfekce ( nevysévám průběžně ,ale až mám vše připravené)
přestříknutí peroxidem po výsevu= finální dezinfekce povrchu substrátu
Vysvětluji si též pozitivně fakta, že se ta troška mořidla rozmočí pod semínkem a snad brání plísním v bezprostřením okolí

Jen jednu špatnou zkušenost jsem udělal s přestříknutí peroxidem a to v okamžiku, když jsem vyséval na perlit, kořínky se pálili.

Myslím, že při výsevu na perlit není potřeba ten postřik peroxidem, je sterilní.

Zdenda napsal:
To by šlo, ale už je to jedna operace navíc.
Produktivnější je méně prášku a přímo ze zkumavky.
Z toho papíru se to bude díky jeho drsnosti hůř sypat - tedy rovnoměrnost nebude lehké dodržet.
Také papír bude nestabilní.
Tedy pro nás rukotřasé.

Produktivnější jo ale třeba ne efektivnější, když mluvíme pak o poklesu klíčívosti.
Jinak papír stačí v půli zlomit a je hned stabilnější a nemusím být ani kdovíjak velký.
No s tou třesoucí rukou , alespoň oklepeš ten prášek, co je tam navíc

jmusil napsal:

Zdenda napsal: Jirko.
Moje nedočkavost mi něco takového nedovoluje...

No u mě je to spíše z donucení okolnostmi , mám strašně málo času a tak využívám semo tamo volnou chvíli , a než vyčistím dost porcí, aby se mi vyplatilo připravit zem a misky , a nastartovat kultivátor, tak to chvíli trvá.

Ale zpět k tématu, napadá mě což tak vysypat mořená semínka ze zlumavky nejdříve na papír a teprve z něj vysévat.
Tím by se přebytečný práček oddělil a semínka by si vzala s sbeou tak akorát co potřžebují na cestu do života

To by šlo, ale už je to jedna operace navíc.
Produktivnější je méně prášku a přímo ze zkumavky.
Z toho papíru se to bude díky jeho drsnosti hůř sypat - tedy rovnoměrnost nebude lehké dodržet.
Také papír bude nestabilní.
Tedy pro nás rukotřasé.

Zdenda napsal: Jirko.
Moje nedočkavost mi něco takového nedovoluje...

No u mě je to spíše z donucení okolnostmi , mám strašně málo času a tak využívám semo tamo volnou chvíli , a než vyčistím dost porcí, aby se mi vyplatilo připravit zem a misky , a nastartovat kultivátor, tak to chvíli trvá.

Ale zpět k tématu, napadá mě což tak vysypat mořená semínka ze zlumavky nejdříve na papír a teprve z něj vysévat.
Tím by se přebytečný práček oddělil a semínka by si vzala s sbeou tak akorát co potřžebují na cestu do života

Jirko.
Moje nedočkavost mi něco takového nedovoluje...

Zdenda napsal:
Je ale pravdou, že v místě na povrchu, kam se mi vysype zbytek přebytečného prášku ze zkumavky, ve kterém jsem semena mořil, se vytvoří místo, kde semena neklíčí!
To je ale většinou placka souvislého povrchu mořidla.
Takže šetřte práškem při suchém moření!

Jo to určitě , vždy něco přebývá .
Já si namořená semínka nejprve dávám zpět do pytlíku kde je mám třeba měsíc připravené k výsevu, takže ten přebytek mořidla většinou zůstane naštěstí tam