Téma:

Tak zase něco od opozice.
Já pinzetu na přesazování nepoužívám. Nikdy jsem to nedělal a už se mi to nechce učit. Normálně vezmu rostlinu do prstů a zasadím do substrátu, do kterého jsem před tím udělal díru ořezanou tužkou. Tou i zasypu, pokud je potřeba.
Od Filipa se ale liším tím, že přesazuju co nejdéle je to možné, kdy jsou rostliny odolnější (třeba i po roce), semenáče přesazuju zásadně ze suchého substrátu do suchého a pak ještě alespoň týden nezalévám, jen lehce mlžím.

Dodatek. Já bych asi potřeboval momentovou pinzetu (jako klíč na šrouby).

Filip Jelínek napsal: Jemně chytnu tělo. Kořeny jen zlehka vložím do dirky (mokrej substrát drží tvar, to je výhoda) a přihrnu.
Kořeny jsou defakto nejsnazší na poškození, takže radši je nechávám co nejvíc napokoji

Jo jen tak naokraj, rozmáčknout semenáček, to chce se do toho už trochu opřít. Takže nemusíš mít strach, že musíš mět motýlí stisk. Lehká citovka, kerý je asi schopen každej dozajista postačí...

Jak jsem zjistil, já už ne, takže tahle metoda pro mě už není, ale pokud bude přebytek, tak to stejně zkusím. Holt už nemám ten cit jako dřív.

Jemně chytnu tělo. Kořeny jen zlehka vložím do dirky (mokrej substrát drží tvar, to je výhoda) a přihrnu.
Kořeny jsou defakto nejsnazší na poškození, takže radši je nechávám co nejvíc napokoji

Jo jen tak naokraj, rozmáčknout semenáček, to chce se do toho už trochu opřít. Takže nemusíš mít strach, že musíš mět motýlí stisk. Lehká citovka, kerý je asi schopen každej dozajista postačí...

A tímhle to chytneš za kořínky a zastrčíš, nebo za tělo a rozmáčkneš. Vážně, jakou techniku s nimi používáš.

Ofotil sem pinzetu co mám ozkoušeno.





Co je pdle mne důležitý je, že je přesná a jemná a hlavně když se secvakne tak přilehá ploškou - to je klíčový, protože špičky a hrany, vroubky jsou špatně. Hladká ploška je dobře.

horizontik napsal: Tak jsem to Filipe udělal z hruba jak si mi radil.Jsem zvědavej jak to dopadne, ale moc optimismu zatím nemám jelikož jsem to již někdy před lety zkoušel a nebylo to nic moc. Tak uvidím.

Tak zatim vypadaj ok

stano napsal: horizontik : ak mozes, odfot tu pinzetu, som zvedavy ako vyzera, ja ich mam viacero typov, tak uvidim co sa osvedcilo tebe:)

Bohužel tě sklamu, ale při této činosti mi praskla a já jí vyhodil, ale musím si koupit novou. Byla památeční po mém dědovi asi 70 let stará.

Semenáčky jsem dal do šestek květináčků a narovnal je do malého skleníčku, který jsem umístil pod zářivky k ostatním výsevům.Pikýroval jsem i loňské semenáčky, kteří mi moc nenarosly.Jsou zalití a přiklopení vrchním krytem aby nedocházelo k rychlému vysychání.

horizontik : ak mozes, odfot tu pinzetu, som zvedavy ako vyzera, ja ich mam viacero typov, tak uvidim co sa osvedcilo tebe:)

Filip Jelínek napsal: Chce to podle mě substrát kterej líp absorbuje a uvolňuje vlhkost. Tj víc humusu nebo eventuelně nasákavých porézních částic...

Jinak pikýrování se neboj. Sice sem to tu už psal, ale zopáknu to.
Substrát je 2:1 - písek : A substrát na výsevy + trochu vápence. Můžeš to libovolně doplnit perlitem, nebo jinou anorganickou frakcí...jak se řiká, podle vkusu každýho soudruha
Pikýruju namokro. Po přepikýrování přestříknu dvojkombinací proti smrti (dithane+previcur).

Ovšem naprosto nejdůležitější věc je dobrá pinzeta. Ta právě rozhoduje o tom, jestli budeš mět mrtvoly nebo ne. Musí být přesná, jemná, kvalitní kovová. Ideální taková co ce prodávaj na vytrhávání obočí v drogérkách, já jí koupil v DMku.

Tak jsem to Filipe udělal z hruba jak si mi radil.Jsem zvědavej jak to dopadne, ale moc optimismu zatím nemám jelikož jsem to již někdy před lety zkoušel a nebylo to nic moc. Tak uvidím.

Tady jsou ti přepikýrovaní.

Rozkošné Kaktusy napsal: Znova se mi vrací má zkušenost zde již popsaná, kdy jsem zalil výsev Previcurem /tedy roztokem dle návodu/ a výsev se ve svém vývoji komplet zastavil a a je fakt, že jsem ho už nedokázal probudit. Prostě se to zaseklo a semena co byla nabobtnalá to zabalila a šlus.. . Takže mám tu polemiku v tom, že jednak semena na stanovišti jsou v takovém množství, že vyklíčí doopravdy jen to co má k tomu podmínky. Pokud prší, semena navlhnou dešťovkou a když se mrknu kde kaktusy nejčastěji rostou, tak to není bažina se sedimentem výluhu, ale ba právě naopak. Ono v tý spáře, nebo puklině je sice teplo od ohřátého kamene, ale i stín a vlhko. Přebytečná voda odteče a co zůstane není výluh a přesto to stačí k vyklíčení. Uvítal bych zde fotky klíčení rostlin na stanovišti. Každej fotí velký kytky, ale jak tam to semínko je , puká a klíčí a začíná růst nová rostlina, tak to jsem tu tedy na netu nikde neviděl. Jako by tam ani žádnej dorost nebyl. Mou teorii poněkud rozvrací např. ariáky, lofofory a pod, kde bývá často k vidění kolem nich jakási uschlá popraskaná kaše. ale nejsou vidět semenáčky velikosti špendlíkové hlavičky.

Že by na nalezištích bylo vidět ve větším semenáčky, a ještě k tomu čerstvé klíčence, tak to je dost výjimečný případ. Ty úplně malé pokud jsou, tak nejsou v tom terénu vidět, no a než dorostou do velikosti, která by se dala zaznamenat, tak tam nezůstane nic nebo ve výjimečném případě jeden jedinec. Těžko říct, kolik semen musí být v přírodě na nalezištích vyprodukováno, aby z toho byla jedna dospělá rostlina. Stovky tisíc či milióny? Záleží druh od druhu. Vyklíčené semenáčky konkrétně u astrophyt se dají občas najít pod mateřskou rostlinou, kam se semena skutálí. Jsou samozřejmě zcela zastíněné mateřskou rostlinou nebo agave lechuguilla,v jejíchž blízkosti či přímo v trsech astrophyta okruhu capricorne - senile rostou. Jsou v teple a relativním vlhku, kdy se ranní rosa dostane ke krčku mateřské rostliny . Je zde opravdu těžký přírodní výber.
Třeba u ariáků pokud najdete malý semenáč, tak velmi často roste ve středu mateřské rostliny, která umírá.

No jasný, tak že žádný žabí výluh z rybníku, ale demi voda. Dík, takhle víme na čem jsme.

Tak ta Jindická destilka byla dle etikety na demižonku: Voda destilovaná pro technické účely. Výrobce Moravia Chem,Hrobice č.p.145 76315 Slušovice. Tak a teď je to snad jasný.

Znova se mi vrací má zkušenost zde již popsaná, kdy jsem zalil výsev Previcurem /tedy roztokem dle návodu/ a výsev se ve svém vývoji komplet zastavil a a je fakt, že jsem ho už nedokázal probudit. Prostě se to zaseklo a semena co byla nabobtnalá to zabalila a šlus.. . Takže mám tu polemiku v tom, že jednak semena na stanovišti jsou v takovém množství, že vyklíčí doopravdy jen to co má k tomu podmínky. Pokud prší, semena navlhnou dešťovkou a když se mrknu kde kaktusy nejčastěji rostou, tak to není bažina se sedimentem výluhu, ale ba právě naopak. Ono v tý spáře, nebo puklině je sice teplo od ohřátého kamene, ale i stín a vlhko. Přebytečná voda odteče a co zůstane není výluh a přesto to stačí k vyklíčení. Uvítal bych zde fotky klíčení rostlin na stanovišti. Každej fotí velký kytky, ale jak tam to semínko je , puká a klíčí a začíná růst nová rostlina, tak to jsem tu tedy na netu nikde neviděl. Jako by tam ani žádnej dorost nebyl. Mou teorii poněkud rozvrací např. ariáky, lofofory a pod, kde bývá často k vidění kolem nich jakási uschlá popraskaná kaše. ale nejsou vidět semenáčky velikosti špendlíkové hlavičky.

Tak to píšu po částech, aby mi nespadl kontakt. Takže po podmočení toho zeolitu v květníčkách, podlil jsem to do cca 4/5,výšky květníčků, Zeolit se zbarvil do sivozelena. Původně byl bílošedý.Je fakt, že jsem zjistil jakýsi výluh těch prachovejch částic . Jak dalece to ovlivní tu vodu ve své čistotě chemické je otázka pro laborku. No ono pokud by se to dělalo do klasické výsevní směsi/antuka, B, vápenec,...../ tak by se to obohatilo taky o nějaký jemný ale pevný nerozpustný částica a pak i o rozpustný nějaký podíl z např toho B.No a když se do toho napere ještě nějakej ten kristalon či čo, tak výsledný roztok bude hutnější než ten jen z čistého zeolitu a Destilky. Pokud se to přežene s tou koncentrací, mohlo by dojít naopak k tomu, že by došlo k opačnému toku a semínka by byla doslova vycucnuta koncentrovanějším vnějším prostředím.

Tak ještě jednou, použil jsem pouze a jen čistej zeolit v pytlíku 5 litrů, od Forestiny, telefonicky jsem si zjistil u jakéhosi náměstka dodavatelské firmy, že pochází-tedy ten Zeolit ze Slovenska. Květináčky do kterejch jsem to plnil byly 5x5 cm chrudimáky pečlivě vymyté, vypařené a dezinfekce chloraminem v poměru že mi z toho 2 dny smrděly ruce chlorem/pracoval jsem bez ochrany/.Jindickou destilku jsem koupil v Jindicích na benzinové pumpě 5 litrů kanystřík a píšou tam, že je to destilovaná voda, až dnes dojdu večer dom, zjistím snad i výrobce. On ten zeolit není uplně bez prachovejch částic, já ho ani ničím neproplachoval,prostě jsem ho použil jak byl.

Jsem zatížený. Neřekl jsi víc než můžeš? Filipovi.

No ale co vypláchneš z čistého zeolitu? Nic, a jestli udělal výsev do čistého zeolitu tak vypláchnul nic. Proto píšu, že pokud nemořil, nemá co vypláchnout.

Když pohnojí, je to již jiné, zeolit začne "pracovat" a schovávat si chemii na další vodu, ale to už je fakt pro chemiky. Ve starém se psalo, že se nemá používat tvrdá voda, tak sme převařovali jako blbci, ale voda byla stále tvrdá. Jenom jsme měli hrnce plné kamene. Ale vápník a hořčík nám zůstával. Dneska se dokonce dělají hnojiva ... přestávka jdu do skříně ... už ho mám, ENGO hnojivo vícesložkové vodorozpustné hnojivo na úpravu tvrdé vody, N-18%,P2O5-10%,K2O-18%,plno mikroelementů. Píšou dále ... hnojivo kromě hnojivového účinku snižuje tvrdost vody a pH vodního roztoku a tím zlepšuje (píšou slepšuje) příjem živin rostlinami.

Hele my pracujem u nás v jádru s demivodou běžně, používá se na oplachy. Já jen tvrdim, že když jí naleješ do zeolitu, tak se do ní hned obratem uvolní soli a další látky z toho zeolitu. A tím přestane být demivodou a stane se vodou mineralizovanou.
A myslím, že to proběhne velmi rychle.
Ale nejsem chemik, tak se možná mejlim...

Filip Jelínek napsal: Předpokládám, že po zalití se z destilky stala během pár vteřin nedestilka, takže myslim, že z toho bude taková pěkná klasická zálivka

No Filipe nebude, to ani náhodou. Ta Jindická destilka není totiž ani normální voda a ani destilovaná voda. Destilace je prohnání trubkama stejně jako švestky. To si dělají ještě tak některé lékárny, protože je to drahá výroba na blití teda na lití do auta. Tak že to co v Jindicích prodávají je demivoda. Voda - vlastně zbavená všeho možného, proto není její pití ani nějak moc prospěšné pro lidi a proto se píše "technická". Tak že potom vlastně ta semínka mají jenom to co si nesou, čistý zeolit a jalovou vodu bez ničeho. Tak že nic nemá vliv na klíčení (teda pokud to necachtáš v nějakém tom moření) a semínka klíčí ty které klíčit mají. No a potom to bude chtít hnojit. Teda ne pohnojit ale hnojit a daleko ředčím hnojivem, aby se to nezasolilo a semenáčky měli co žrát, ale se nepřežrali.

Filip Jelínek napsal: Předpokládám, že po zalití se z destilky stala během pár vteřin nedestilka, takže myslim, že z toho bude taková pěkná klasická zálivka

To je na diskusi. Milionům lidí spadlo jablko na hlavu a řekli do pr..le. Jen Newton objevil gravitační zákon. Já Newton nejsem, ale někdo se na tom může "udělat", když to prozkoumá. Osobně se domnívám, že už to někdo zkoumal, jen o tom nevíme, takže si tady můžeme plácat pentle (bez urážky). Fakt mě ten předpoklad dost zarazil, protože jsem to bral jako legraci.

Předpokládám, že po zalití se z destilky stala během pár vteřin nedestilka, takže myslim, že z toho bude taková pěkná klasická zálivka

Panebože, ale já to myslel jako srandu, ale pokud si vzpomínám na ZŠ, mám dojem, že tam něco bylo o osmotickém ? tlaku, tak nevím, jestli jsme neobjevili měco na Nobelovu cenu. Nakonec budu za blbce.

Tak, mám polemiku a zkuste mi ji vyvrátit nebo naopak. Ta destilka by mohla mít výrazný vliv na bobtnání semen- si myslím. Asi objevuji Ameriku, ale semeno samo o sobě nějakou vnitřní vlhkost mít musí. Jedná se o koncentrovaný obsah všeho možnýho. No a co se stane, zalejemeli to tou destilkou, Bude přirozená snaha o vyrovnání koncentrací, tzn, ten koncentrát do sebe bude sát vlhkost zvenčí, čím čistější destilka, tím ten tlak bude vyšší./ Dokonce si dovolím vznést úvahu, že všeliké zálivkové roztoky s obsahem čehokoliv mohou mít naopak zbržďující vliv na klíčení./
Čímž dojde k bobtnání semene a prasknutí obalu a v podstatě vyklíčení.. Takovej jsem udělal objev na starý kolena, až je mi hanba.Hned jak pojedu dnes dom,z práce stavím se pro Jindickou destilku a tentokráte výsev zaleju svrchu, aby se soli ze zeolitu proplavovaly dolů do misky.Krmení živinami má smysl až po vyklíčení.Ono, v přírodě to taky nikdo nezalejvá hned při výsevu Kristalonem a pod. Normální děšťovka.

Tedy pánové, máte mne na svědomí. Jsem netušil, co způsobí Jindická destilka. Jsem tu pár hodin nebyl a takový vzrůšo. Je to o kýlu. No jinak pokračuji v nastíněné technologii příliv -odliv /vody, teploty i světla/ Zatím to klíčí dle čísel různě, ale ono se to poddá časem. Jo z té Jindické destilky se výluhem z toho Zeolitu původem ze Slovenska mezi tím stala Rozkošná minerálka. On pan Kozelský z Kolína taky zaléval Kolínskou vodou /pochybuju, že by mu k tomu někdo čichal/, a měl 100% pravdu. Tak já mám Rozkošnou slovensko-zeolitickou minerálku. Zatím nepiji.

miro napsal: Jindiská destilka je z toho rybníku co, to tam nasr.. žáby a proto to tak dobře roste, né?

No a o tom je ten grant. Není destilka jako destilka. To jenom ve škole nás učili bludy. To je to samé jako "Ano soudruzi, za normálních okolností skutečně nemůže být cosinus větší než jedna, ale za Velké vlastenecké války pracovali sovětští dělostřelci s cosinem až osm".

Jindiská destilka je z toho rybníku co, to tam nasr.. žáby a proto to tak dobře roste, né?

Petr napsal:

miro napsal: Hezkej Zeolit No a už to leze zd íry to budeme mít radost, to dělá ten zeolit i ten inkubátor, vlastní postavení měsíce v době výsevu a nachlastání se (teda semínek). Dobře tomu svícíš a asi i po večer pěješ mexické lidové písně. No pokračuj - pokračuj, je to hezká podívaná.

To nedělá inkubátor ani ostatní zmíněné. To dělá ta destilka z ČS PHM z Jindic! Kde to je, musím tam ihned zajet.

Byl jsem tam, koupil. Je to "Živá voda" podle obsluhy to je od výrobce, který pužívá pro výrobu návod J. Cimrmana, který byl nově objeven v archivu poslanecké sněmovy ČR. Poslanečtí ojevitelé byli odměněni výrobcem a ten dostal grant 10 000 000,- na výzkum, dotace EU se očekává. Mimo použití pro to jak uvádá "Rozkošné kaktusy" jsem se napil. 1 malý panák destilky "Jindice" a deset piv. Přestala mě bolet kolena a záda, spal jsem jak dřevo a z hlediska prostaty je to lepší jak Prostanol. Myslím si, že by to zasluhovalo samostatné téma. "vliv Jindické destilované vody na pěstování kaktusů".

Rozkošné Kaktusy napsal: Tak jsem spáchal pokus. Dostal jsem něco semen Ech. horizontalonius a jelikož jsem současně koupil Zeolit 5litrů za 82 kč /Slovenskej/ , tak jsem naplnil květníčky 5x5 cm tím pouze Zeolitem, urovnal do krabice, semínko po semínku tak nějak rozptýlil a na radu vzácného přítele velikého kaktusáře a psavce i M.N. jsem to podlil destilkou z čerpací benzinové pumpy v Jindicích /zvlášť důležitý a pro pokus rozhodující údaj/.

Prosím také takový malý dárek ( semínka horizontíků ).
Píšeš mi ze srdce, Míra je velikej kaktusář a snad proto je ten psavec ( né psanec )jak by si snad někdo mohl myslet.Já ho beru se vším všudy ať si říká kdo chce co chce, beru každýho kaktusáře takovýho jakej je a vůbec nic neřeším. Vždyť je to hrozná škoda aby mezi námi byly nějaké předsudky. Ať si dělá každej podle sebe vždyť nikdo nejsme dokonalý.
Ale zpět k těm horizontíkům, musíš je co nejdříve naroubovat v tom zeolitu moc dlouho nevyržej. Já to taky zkoušel, vyklíčily docela obstojně, ale pak je to běch na dlouhou trať. Ty co jsem narouboval tak už po čtyřech letech vypadaj, že by mohly kvést. A ty co jsou pravý maj tak cenťák v průměru. Honím je i pod zářivkama, ale pořád nějakej vodejde a ani se nerozloučí.