Téma:

Ty umíš věštit budoucnost Pavle

Eště tak jeden dva příspěvky a sviští to jinam. Jinak mě se ten výsev líbí. To jestli něco přežije je otázka spíš dalšího pěstování, tj. jiný téma ...

Bacha, skončíte zase v koši o filosofickém postoji Ale máš pravdu Zdendo, je to prostě dobrodružství a když se to začne dařit, je to parádní pocit ...

peri napsal: Pro Chovenese-proč si myslíš, že k tomu má špatný přístup? Jak jsem koukal na druhy, kromě johnsonii-a možná i ten-půjdou pěstovat na svých, konkrétně u mě nedávno mariposensis, warnockii a johnsonii v. lutescens od semenáčků vypěstované NA SVÝCH vykvetly. U toho johnsonii je to otázka, ale u ostatních pravokořenné pěstování jde.Pouze to tak neroste, to připouštím, ale o to větší-podle mě-machrovina je to dokázat na svých.

V zásadě bych rozdělil kaktusáře na dvě větve - na ty, pro které je pěstování výzvou a na ty, kteří pěstují jen to co jim jde.
No a pak každý z obou větví má nějakou úchylku.
Jedni něco, co se jim líbí naroubují, aby s tím jako nebyly starosti a ti druzí zase mají jako úchylku něco naprosto jednoduše pěstovatelného.
To když ta výzva je nad jejich možnosti, aby alespoň něco v tom skleníku měli.
(To beru podle sebe)

Chovenes napsal:

echinomastusy máš pěkný tvuj přístup k tomu až je zahubýš špatný koupíš jiné jejich život odhaduji na jeden rok

Uvidíme jak to dopadne,budu průběžně informovat .Já se toho nebojím

Pro Chovenese-proč si myslíš, že k tomu má špatný přístup? Jak jsem koukal na druhy, kromě johnsonii-a možná i ten-půjdou pěstovat na svých, konkrétně u mě nedávno mariposensis, warnockii a johnsonii v. lutescens od semenáčků vypěstované NA SVÝCH vykvetly. U toho johnsonii je to otázka, ale u ostatních pravokořenné pěstování jde.Pouze to tak neroste, to připouštím, ale o to větší-podle mě-machrovina je to dokázat na svých.

echinomastusy máš pěkný tvuj přístup k tomu až je zahubýš špatný koupíš jiné jejich život odhaduji na jeden rok

Zatím to mám na okenním parapetu paneláku,když to pochcípe tak se prostě koupí nové semena a pojede se na novo

Držím Ti palce Calipso, první zkouška přijde, až to budeš přesazovat. Hlavně ty johnsonii, to bude oříšek. Kde máš ten výsev, za oknem nebo ve skleníku?

Tak toto je můj první výsev echinomastusů.Výséváno 18.12.2011 a stále žijou a rostou.Pěstováno v 1 díl hlinité zeminy,5 dílů minerální směsy,propařeno.Semena ošetřeny v MerpanU 80 WG.Uhynul jeden semenáč a 2 jsem odstranil.Pokouším se je pěstovat na vlastních kořenech.Zalévám výhradně za chladnějšího počasí (kolem 20 stupnů,při zataženém počasí,je li slunce hodně větrám) a vždy po delší době (třeba i měsíc,moc se snima nepárám ).

Tak ať to leze a roste Mě už ty skleničky z března povážlivě vyskočily. Až jsem se divil jak je to schopný růst rychle. Samozřejmě až na Blossfeldianu a Parodii, ty rostou pomalu a jsou to prťata od kolíbky.

Něco už je venku, něco teprve bobtná a něco klíči s rozvahou, je to jen ukázka, takovejch krabiček je povícero, tak teď se můžou pochlubit. Teplotu jsem začínal na 24st.C a světlo/tma =12/12,pomalu začnu teplotu zdvihat, aby klíčilo i to náročnější. Jo je to správnej adrenalín.

Neboj, ono něco pochcípá. a teď jsem zrobil ve skleníku posuvnej stůl a tím získal další skoro 4m2 nový plochy. Jo a tady je ta slíbená ukázka

Uploaded with ImageShack.us
702-Homal.texensis,703-Gymnocac.beguinii v.senilis,705 Thel.bicolor,706-Fer.litoralis

Uploaded with ImageShack.us
701-M.candida,734-Thel.conothelos v.argenteus,731-Gymnocac.beguinii v senilis,

Uploaded with ImageShack.us
Astrophyta,

Uploaded with ImageShack.us
a to sem nenapíšu, to se nechte překvapit, taky nemusíte vědět všechno co tu mám, že?

Uploaded with ImageShack.us

Ato stavíš novej skleník nebo bude plná zahrada

No to se tedy koukejte pánové a dámy polepšit. Toto théma málem spadlo do archivu a to máte ještě určitě něco vyseto a ve vývoji. Já teď minulej tejden nasel znova hafo semen /tak odhadem něco kolem 10 000/ no nepočítal jsem to, jen sel a sel a je toho 75 položek a co jsem koukal, začíná to lést, tak jestli najdu odvahu tu někoho nasejřit, tak vám to sem šoupnu i s foto, neboť tu někdo hlásal, že chce vidět kytky od počátku a ne jen květ.Jo a zase jsem použil tu Jindickou destilku, tentokráte 5% peroxid a směs zeolitu s antukou 753:750 přesně.Tak se těšte, už brzo to bude.....

Tak to pak porovnej. Vsadím se, že ty ve školce na tom budou líp.

Oni se tulí,jen jsem to chtěl vyzkoušet,tudíž se tyhle dva tulit nebudou

Jak vypadají, tak podle mě vydrží, ale myslím si, že by jim bylo líp ve školce, kde se mohou k sobě tulit.

Na zkoušku jsem vyndal z výsevu tyhle dva Melo.wintenii,vyseto 25.10.2011,mají 1 cm v průměru,dal jsem je do standartního substrátu.Co vy na to,vydrží?

Horizontiku, podívej se těm chcíplinkám na kořínky. Jestli je nemají zakrněné. Když jsem měl hrubý a minerální substrát, semenáčky do toho nechtěly pouštět kořínky, byly zakrslé, a časem uschly tak, že už se nedokázaly napít ani při vlhkém substrátu.

Máš úplnou pravdu, kořínky jsou zakrnělé. To bude ten zakopaný pes. Takové semenáčky jsem pikýroval před třemi roky a až letos kdy jsem je nechal dlouho v mokrém substrátu se většina napila. Je to doba, takle se to nedá dělat to bych se učekal. Mě se líbilo to Filipovo pikýrování. Když mě to furt nerostlo tak jsem to zkusil. Ale zatím to vypadá, že po pokuse z nepropařenou humózní zeminou asi přejdu na nový systém. Zatím to nečiní žádnej problém a mohlo by to fungovat jako u Filipa z mokra do mokra.

Tak jsem dneska schválně semenáče zalil i hnojivem. Prakticky pro ně poprvé, neboť jsem to nepovažoval zatím za nutné a úplně poskočili pro mě před očima. Zalil jsem je včera večer, kdy se ještě nestihli napít a dneska večer jsou dvakrát takové. Až mi přijde, že se to pomalu tísní. Takže to budu muset zase přepíchat.

Horizontiku, podívej se těm chcíplinkám na kořínky. Jestli je nemají zakrněné. Když jsem měl hrubý a minerální substrát, semenáčky do toho nechtěly pouštět kořínky, byly zakrslé, a časem uschly tak, že už se nedokázaly napít ani při vlhkém substrátu.

Mě Horizontíku zaráží to, že jsi přešel z výsevního minerálního substrátu později na humusový.
To mi přijde jako naprosto opačný postup, než mám já.
Tam, kde potřebuješ vlhko máš suchý povrch a pak to pikýruješ, tak do mokrého, nebo spíš délevysychájícího?

Podle foto to jsou asi ty nepřepikýrované - se mě zdá, že ten substrát jim "nevoní", je až moc minerální, bez života. Z čeho se skládá? Pod těma zářivkama to asi šlo, venku se jim to asi přestalo líbit, když si je vytáhl z optimálních podmínek. Problém bude ten substrát. Možná PH nebude O.K. Ale taky se mi zdá, že jsou ty semenáče dost malé na to, aby vyrazily do světa z mateřského lůna zářivek.

Vysejvám pořád do stejného minerálu a pod zářivkama je to dobrý, neplesnivý to a dobře to i klíčí a roste. Podle fotky to vypadá, že je ten štukový písek hrubý, ale jsou to sotva půlmilimetrová zrnka. Je tam ještě cihelný prach a trocha perlitu. Po přenesení do skleníku a vyschnutí se nechtěj znova rozjet i přes to, že je přihnojuji a zalévám. Zkusil jsem je také znovu zavíčkovat, ale výsledek se nedostavil. Většinou se mi to stane tam kde je těch semenáčků málo. U těch co seju na husto tak tam jsou ty výsledky o mnoho lepší.

Ti nahusto budou bez problémů.

No hele jestli neuvidím video, kde je pak vidět v tomhle vyrostlé a dařící se semenáčky v hustém počtu tak to má nulovou vypovídací hodnotu. Podle všeho jsou pak ty květináče co ukazuje už přepíchané, neboť jsou to různé druhy a daleko od sebe. Je tedy otázka kolik toho opravdu vyroste a kolik toho chcípne. Tim ale nechci říct, že to v tom neklíčí. Podle všeho to, ale žádná slává nebude.

Na tomto videu vysieva chlapík do substrátu z vyzretého kravského lajna a piesku. Tu je asi ťažko hovoriť o sterilite substrátu a napriek tomu výsledok vyzerá celkom dobre :)

Skoro bych řek, že na ty maličký kytičky je ten písek strašlivě hrubej. Jako první pomoc bych radil zálivku horem a to suspenzí krtince ve vodě, laicky se tomu říká blátíčko. Je celkem jedno, zdali je ta jemná složka organická nebo ne, důležité je, aby tam byla

Jirka napsal: Podle foto to jsou asi ty nepřepikýrované - se mě zdá, že ten substrát jim "nevoní", je až moc minerální, bez života.

Jirko tos asi trefil hřebíček na hlavičku. Jednou sem měl gymna klasicky vysetý do substrátu a tenkrát sem to nějak netrefil a vyšel mi v tý výsevní nádobě, že byl s velkým podílem písku a málo organiky. A ty gymna vypadaly dost stejně, jako ty na fotce horizontíka a ostatně i ten substrát vypadal podobně. Úplně jak si to napsal, tak se mi to vybavilo.
Nějak sem to tenkrát neřešil protože to byla jen jedna výsevní nádoba, ale ty kytky málo narostly, postupně usychaly a měly málo vyvinutej kořenovej systém.
Mimochodem většina jich to nedala tenkrát....

Jirka napsal: Zdendo, když to pikýruješ hned po klíčení nebo za chvíli po něm, to musíš mít ale velké ztráty ne?

Jirko, popravdě ztráty sou naprosto minimální, fakt. Dokonce bych řekl, že čim dřív to děláš, tím líp to ty kytky snášej.

To mě právě udivilo, že ztáty jsou minimální.
Vycházel jsem ze zkušenosti Petra Kutáka, že bludné kořínky zasouvá hlouběji do substrátu.
Píše o tom v jednom z článků.
Samozřejmě, že tuto operaci dělám POUZE u výše popsaných problematických semen.
Většinou IS.

IDEÁLNÍ JE KDYŽ TO VYKLÍČÍ OD TÝDNE DO TŘÍ TÝDNŮ VŠECHNO, PAK TO OTEVŘU, V KVĚTNÍKU ŠESTCE JE 6-12 ROSTLINEK PODLE VELIKOSTI DRUHU A NECHÁM JE DOKUD SE TAM NETÍSNÍ-TEDY TŘEBA I 3 ROKY.

Bohužel zatím nedokážu odhadnout jak IS budou klíčit, takže když tam dám 50semen a "bohužel" vyklíčí všechno, pak musím přepikýrovat tak po třech měsících.

Rozdíl ve velikosti semenáčků je dalším důvodem dřívějšího pikýrování - jak píše správně Filip.

Zdendo přesně tak.

A s tim vysychánim, řeknu to takhle. Kytky co mají velký semenáče s rozumnýma kořenama, jako třeba ty theláky který si ukázal, nemají s tim problém. Ale kytky co mají drobý semenáčky a malým kořínkem to nemaj rádi, třeba i takový drobnosemenný gymna tim spolehlivě vyjednotíš. Ale hodně to taky souvisí s teplotou v kultivátoru. Dokážu si představit, že když není tak vysoká, tak to sucho ty kytky zvládají třeba líp.

Já to vysychání nechávam až na skleník, kam teď snad už brzy půjdou.

Ono vždycky každá metoda je spojená s tím co pěstuješ a jaký ty podmínky vlastně jsou, je to komplexní věc, která se přenáší těžko, spíš si to stylem pokus-omyl každej musí vyvinout sám. Jediný měřítko je, jestli ti to přináší výsledek, který chceš.
Já už těch výsevních metod vystřídal za ty roky, škoda mluvit. Kolikrát to byl taky pěknej průser...
Proto je to ostatně taky taková alchymie, kerá nás baví..