Téma:

Semena byla od kolegy darovaná starší 7 let šlo o schleseri nijak je neupravuji protože mo to nejde suším je na topeni při teplotě vyší 50-60 stupnu celou zimu pokud se topí před vysevem namočím do proxididu tak 20 minut plísen není žádná

Chovenes napsal

Já jsem se nechal také přesvědčit a skusil jsem do zeolitu vyset skutečně to funguje vysel jsen sclerocactus po 3 týdnech je výsledek překvapující semnáče jsou velké jako nikdy předtím na rozdíl od vás jsem je odkryl a umístnil do skleníku kde je chladno nastane stagnace kterou přeruším až v dubnu kdy se dá naroubovat do té doby budou pravokořené

Takto jsem letos vyskoušel i jiné druhy.Naklíčil jsem,nechal nasát a zazimoval,hotovo šlus.

Chovenes napsal: Já jsem se nechal také přesvědčit a skusil jsem do zeolitu vyset skutečně to funguje vysel jsen sclerocactus po 3 týdnech je výsledek překvapující semnáče jsou velké jako nikdy předtím na rozdíl od vás jsem je odkryl a umístnil do skleníku kde je chladno nastane stagnace kterou přeruším až v dubnu kdy se dá naroubovat do té doby budou pravokořené

Jaké druhy a jak Ti klíčily? skarifikoval jsi semena?. Spinosiory prý mají dobrou klíčivost
i bez skarifikace.

Maus napsal: Mám maličkou otázečku : většinu problémů se zeolitem, který tady popisujete - zasýchání, nerovnoměrný růst, špatné prokořeňování či co - to jsem nikdy ve svých výsevech nepozoroval. Není to tím, že všichni sejete pod lucerny a já to mám normálně za klasických podmínek - na bóžím světle? Kytky rostou jak z praku, kořeny odzhora dolů, atd viz ,,prozeolitové příspěvky" a kultura téměř na žabáka a problémy nikde. Asi to opravdu pálej ty zářivky, nebo co...

Pavle ono asi na tom něco bude.
Loni jsem to jen tak naházel pod parapety ve skleníku, ani jsem nic nedezinfikoval a klíčilo a rostlo to jedna báseň a kdybych pak neutopil otevřené misky s výsevy ( ulétl mi kryt během deště na pařeništi a misky byly 2 dny po vodou ), tak nevím co se semenáčky.

A pod zářivkou je takové rozpačité i to klíčení. Když vezmu velkou misku, tak to nejvíc klíčí po obvodu u stěn a uprostřed nic, a nebo jen u jedné strany a zbytek ani ťuk podle pozice pod tou zářivkou). U malých mističek to vypadá o dost lepší.

Já jsem se nechal také přesvědčit a skusil jsem do zeolitu vyset skutečně to funguje vysel jsen sclerocactus po 3 týdnech je výsledek překvapující semnáče jsou velké jako nikdy předtím na rozdíl od vás jsem je odkryl a umístnil do skleníku kde je chladno nastane stagnace kterou přeruším až v dubnu kdy se dá naroubovat do té doby budou pravokořené

Myslím, že ten žabák bude ta správná cesta.
Ten jde i pod zářivkama.
Já na žabáka nemůžu, neumím, nechci a nakonec mám vyzkoušeno, že mi ty moje rostlinky ve vodě a vlhku odcházejí.
Jistě bych našel cestu jak to skloubit, ale na stará kolena už nemám tu sílu, zvlášť když se mi daří. Nač to tedy měnit...
Takže už se k zeolitu jako zastánce suchého odchovu kaktusů, které chci pěstovat a dopěstovat na vlastních kořenech nebudu vyjadřovat.

Mám maličkou otázečku : většinu problémů se zeolitem, který tady popisujete - zasýchání, nerovnoměrný růst, špatné prokořeňování či co - to jsem nikdy ve svých výsevech nepozoroval. Není to tím, že všichni sejete pod lucerny a já to mám normálně za klasických podmínek - na bóžím světle? Kytky rostou jak z praku, kořeny odzhora dolů, atd viz ,,prozeolitové příspěvky" a kultura téměř na žabáka a problémy nikde. Asi to opravdu pálej ty zářivky, nebo co...

jmusil napsal: Naprostý souhlas. Ty semenáčky jsou ancistrácí tj velký semena i semenáčky.
A jak doporučuješ, budu vrstvičku Zeolitu ještě snižovat uměrně velikosti semen.

Výsev na čistý Zeolit asi musí být docela problém, nebo se mylím ?

Problém je v tom, že i když mám výsev v uzavřené nádobě, stejně povrch zeolitu teplem od zářivek vysychá. Chce to celkovou změnu technologie.
Asi otvírat, porosit a znovu zavřít.
Nebo dát misky dál od zářivek, tedy od zdroje tepla.

Já v tom svém "substrátu" pod zeolitem mám i perlit.
Ten se vyplaví nahoru, takže nakonec tvoří horní vrstvu jakási směs perlitu se zeolitem.
Zatímco perlit vlhkost drží, zeolit až tak ne.
Vzniklo mi to nechtě - výsev je hodně vydařený, budu to dál testovat.

Semenáčky před pikýrováním (foceno někdy začátkem léta):

Kořínky při přesazování, konec léta, celková délka asi 6 cm, Mediolobivia:

No vida, už se nám rozjíždí diskuze o výsevech. Můžu potvrdit výše napsané příspěvky. Základní problém zeolitu je ten, že k němu musíme asi přistupovat trochu jinak než k běžnému substrátu. Taky se mi neosvědčilo to brzo otvírat. Jak už se tu někde psalo, je dobré květníky nechat stát ve vodě a ještě výsev pravidelně rosit. Důležité je, aby ty rostlinky zakořenily. Když to má kořínek tak 1 cm v zeolitu, tak je myslím vyhráno. Pak už mi to roste slušně. Jen si nejsem jistý, jestli je nutná ta spodní vrstva substrátu. Když to dávám pak do skleníku tak to vydatně zalévám, zejména podmokem, takže bych se obával hniloby kořínku. Myslím, že když se to později pohnojí, tak to v čistém zeolitu roste docela dobře.
První výsev jsem dělal asi před týdnem a přestože jsem semínka ošetřoval 10% peroxidem a pak ještě výsev stříkal dithane+previcur, na několika semínkách se vyskytla bílá plíseň. Důvodem musí být špatně vypraná semínka, naštěstí se ta plíseň dál nešíří a není nijak agresivní.
Zeolit ještě prosévám na dvě části a ten jemnější dávám nahoru. Asi je to pro ty malé semínka lepší.
Tady pár fotek:

Letos jsem taktéž vysel na zeolit. Jelikož všichni hlásají jak to na něm neplesniví, nedal jsem si takovou práci s desinfekcí semen a jen jsem výsev přestříkal roztokem previcur + dithane. Postup ten, že semena od dodavatelů nijak nedesinfikuji a jen vyseji a prestříkám roztokem previcur + dithane dělám z lenosti skoro vždy i na běžný substrát a skoro nic neplesniví.
Jinak to však dopadlo při výsevu na zeolit, do pěti dnů byla v některých nádobách většina semen (hlavně se to projevilo na Echinocactus horizonthalonius) pokryta plísní po celé ploše, následovalo opětovné přesříkání (následně ještě asi 2x) previcur + dithane, nyní se zdá že plíseň konečně ustoupila.
Další věc, ohledně smutnic, ty do zeolitu nalétali taktéž, možná larvám chutnala plíseň. Musel jsem je hubit mospilanem, to naštěstí pomohlo.
Sečteno a podtrženo, zase takový zázrak to nebude a je pravda, že nejvíce zárodků plísní se dostane do výsevu se samotnými semeny, substrát je až podružný. Vzhledem k tomu, že zeolit neobsahuje žádné špatné ale ani dobré zárodky, možná právě nahrává rozvoji těch špatných plísní donesených se semeny.

Chlapci jsem na ten zeolit zvědavej,prvně jsem na něj vysel,zde krabička s čím jiným než mýma oblíbenýma Astrama

Tak přesně metotu jmusila mám v plánu také,konkrétně semena rodu Pediocactus.
Moje představa pro tento rok je do 5kových květníku dát polovinu substrátu jako pro dospělou rostlinu a druhou polovinu zeolit (2cm vrstva zhruba)s tím že semena nechám naklíčit na čistém zeolitu a pak do připravených 5kových květníku do předem připravených 1 cm hlubokých jamek nastrkám semena.Podobně jsem to už skoušel před 2ma měsíci a bylo to dobré v tom že semenáče rostli hned spříma a nepolehávali.Taky se to nemotalo jeden přes druhý.
S těma Pediocactusama to bude asi horší,protože mají ten kořínek po vyklíčení tak dlouhý,že semenáč s 50 procent stejně vyleze ven ,ale to časem vychytám:P

Jo máš pravdu a souhlasím , že je to prakticky bezpracné.
Nechal jsem to bez dozoru skoro 3 měsíce a Ok.

Také jsem zkoušel výsev na čistý zeolit a perlit klasicky po vyklíčení postupně větrat a pak nechat otevřený. Problémy byly stejné, jak o nich píšeš.
Teď nechávám výsevy zavřené hodně dlouho, protože není důvod k větrání a přesazování, perlit a zeolit nepřesychají. Mohou tak zůstat několik měsíců, do doby, než se zpevní a dostatečně zakoření.

Jako nevýhodu uvedených substrátů bych viděl pomalejší růst oproti klasické směsi pro výsevy, ale je to daň za menší výskyt řas, plísní, hub, živočišných škůdců. Výsev je to skoro bezpracný.

Ten nápad s vrchní vrstvou zeolitu zkusím, vypadá to logicky. Myslím, že bude stačit nižší vrstva (cca 0,5 cm), aby se včas projevil vliv substrátu ve spodní vrstvě.

Naprostý souhlas. Ty semenáčky jsou ancistrácí tj velký semena i semenáčky.
A jak doporučuješ, budu vrstvičku Zeolitu ještě snižovat uměrně velikosti semen.

Výsev na čistý Zeolit asi musí být docela problém, nebo se mylím ?

Nevím Jirko, co to máš za semenáčky, ale i tato vrstva je příliš vysoká pro pomalurostoucí, ale především pro semena nestejně zralá - a to je většina IS.
Rozdíl ve velikosti těchto čerstvých vyklíčenců bývá velký a postupem doby se zvětšuje.Oproti klasickému výsevu drasticky.
Velké musíš časem větrat a pak povrch ze zeolitu vysychá geometricky rychleji a mrňky o to víc zaostávají.
Já pro tato semena dávám ani ne jednu vrstvu, takže něco se uchytí mezi zrny zeolitu, něco leží přímo na substrátu.
Podle mě je to záležitost špatně vyvinutého kořínku u malinkého vyklíčence, který se nedostane včas do klasického substrátu pod vrstvou zeolitu.

Souhlasím, že Zeolit je velice dobrý a riziko infekce je minimální.
Ale asi jako nic na světě ani zeolit není 100% dokonalý
Neosvědčil se mi pro jemná semena a pomalu rostoucí druhy, a jako problématická se mi jeví kultivace po otevření misek něž dojde k jejich přesázení. Snadno se naruší zakořenení a menší rostlinky spíše uschnou než aby dohnali větší kolegy. Hranice metí zalitím a vyschnutím je strašně malinká, stačí malinko víc vody a zůstane to rozbahněné nebo naopak rychle vysychá zejména povrchová vrstvička .

Letos jsem zkusil zkombinovat výsev trandiční do substrátu se zeolitem.
Na dno jsem dal vrstvu cca 1cm přepařeného substrátu a na něj cca 1cm vrstvu Zeolitu.
A s výsledkem jsem spokojený. Zeolit zabránil šíření plísně ze zbytků po klíčení a kořínky se ukotvili a bohatě zakořenili ve spodní vrstvě.

Souhlasím, zeolit je dokonce lepší, lépe se s ním dělá. Používám oba substráty. Vlastnosti jinak mají podobné, důležitá je ta vysoká sterilita, propustnost, schopnost absorbovat vodu s hnojivem.
Hlavně je s nimi minimální práce, během několika měsíců vyrostou ze semínek v uzavřené nádobě rostliny skoro samy. Stačí jen přesadit

cykas napsal: Tak jsem dneska ukončil neúspěšné pokusy s výsevy do substrátu, který zde doporučujete (nepropařený substrát B - na bázi rašeliny s obsahem humusu).
Stálo mě to sice jen asi stovku = semínka nakoupená v Praze na sympoziu od K. Šlajse (myslím, že je z Plzně nebo okolí. Nejvíc mě mrzí ztráta Coryphantha ottonis, měla to být forma s červeným květem (neznáte někdo)?

Ale na druhou stranu jsem získal ponaučení, které je k nezaplacení. Při výsevu už žádné pokusy a zůstanu u substrátu, který je téměř dokonalý a nemá žádnou špatnou vlastnost, jen samé kladné .

A G R O P E R L I T

Žádná sterilizace, stačí do převařené vody trochu manganistanu draselného, Previcur, nějaké hnojivo a čekám, až jsou semenáče dostatečně velké. Mohou tam být i rok, žádná řasa, plíseň je bez šance, ...

řadu let jsem vyséval do perlitu vcelku úspěšně,mně konkrétně vyhovoval více jemnější stavební mež Agroperlit. Přešel jsem ale na Zeolit, myslím že má lepší možnosti ovlivnění závlahy, ale možná je to jen můj dojem

Však píšu, že NĚKTERÁ.

Zdendo, tak u mě je to přesně naopak, klíčí až když je zaleju

Možná některé ze semen blokuje i vysoká vlhkost.
Mám zkušenost, že když se mi zdají semena v nádobě příliš vysušená teplem shora a porosím je, či zaleju, pak už neklíčí.

Tak ti Zdenda prajem takých príjemných prekvapení mnoho. Ja som tiež bol príjemne prekvapený keď mi vyklíčili P. knowltonii zabudnuté v kuchyni pod radiátorom a druhýkrát Scl. pubispinus na tom istom mieste. To boli kvetináčiky ktoré som tam len tak odložil v plastovej krabici, lebo akosi tam nič nevyklíčilo. Myslel som, že semená sú asi zlé. Pod tým radiátorom je asi nejaká pozitívna energia či čo aj keď svetla je tam pramálo. Nuž čo vraví sa, že sprostý sedliak veľké zemiaky. Ale možno to teplo zhora má čosi do seba.

Takže jsem si dnes zase potvrdil tu starou pravdu o vlivu úplňku na úspěšnost výsevu.
Před dvěma úplňky jsem vysel eriosyce(ty klasické), tentokrát velmi řídce, abych je mohl v šestce květníku nechat i několik let bez přesazení.
To je v mladém věku největší problém.
Semenáčky sice neuhynou, ale dramaticky zpomalí růst.
Takže po doklíčení - tedy po druhém úplňku od vysetí, kdy už neklíčilo nic, jsem je z uzavřené nádoby vyndal na vzduch. Dělám to najednou, ony to ustojí.
Téměř celý měsíc se nic nedělo, jen semena i povrch asi po dvojím zalití opětovně vyschly. V úterý tento týden "začala voda" podle lunárního kalendáře "narůstat" a tak jsem vyjímečně a to záměrně právě proto zalil.
Zalil jsem shora.
Dnes jsem v těchto na vzduchu zalitých květnících objevil tu jeden, tu dva klíčící semenáčky.

horizontik napsal:

Calipso, to ti schvaluji a fandím, ale je to běh na dlouhou trať

Jsem na kaktusáře relativně mladý (37)takže pokud mě nestihne nějaká nepřijemná událost,tak tu trat klidně poběžím

cykas napsal:

Calipso a to jsem ti tolik věřil

Moc se omlouvám,že jsem ti skazil vánoce:D,ale semena nejsou nejlevnější raději budu testovat na svých

Už jedu s kolečkem na kompost, ale musel jsem mu dát hřeby abych po tom ledu vyjel.

Já myslim Cykasi, že tahle plíseň je, jak už tu bylo řečeno v semenu, takže minerální substrát mu bude platnej jak mrtvýmu zimník. (ne že bych proti němu něco měl teda)

To vysušení a novej výsev je taková sporná praktika, pač vše co se už odhodlalo klíčit se tím odepíše. Jediný co to dá jsou semena který klíčit nezačaly. A u mnoha druhů už to jsou to už jen ty co to ani neměly v úmyslu. Zase je ale fakt, že se tím dají oddělit ty dobrý od těch co jsou kaput.
Takže to bude třeba ok u echinocereusů, feráků, opuncek, který klíčí dlouhou dobu na etapy. Zato astrophyta, escobarie, coryphanthy, některý mamky a gymna atd.. tím odepíšeš v zásadě komplet protože ty klíčej v zásadě najednou a dokličujou už jen sporadicky.
Takže je třeba citlivě rozmyslet jestli to má význam s ohledem na to co jak klíčí.

Takže můj skromnej názor je, že určitě bych použil nějakou chemii na to, ale jen jako prevenci proti šíření. Klíčový ovšem podle mě je, jak píše Zdenda - nemilosrdně odstranit cokoli napadenýho s tím, že včera už bylo pozdě, takže co nejrychleji.
Tak je šance, že z toho co doklíčí by mohlo bejt něco ok.