Téma:

To je právě ono. Je to směska od Nohela, takže do teď jenom odhaduju co to bude. Gruzón je tam v té spodní misce mám ten dojem, že jenom jeden. Konkrétně ten ve předu ve stejné lajně jako ten největší Cereus. To napravo od něj vypadá zatím na Mammilárky.
Další co bezpečně poznám je A. ornatum. Je tam totiž jedinné a pokud náhodou nezmění trny, tak je jisté.

Tak v týhle spodní misce vidím grusony, nějakou mamilárku, peruvianus, geometrizans a nejméně dva feráčky, ale nebylo by lepší si k nim tyjmenovky dát, aby se to nemuselo pak nějak po hmatu , nebo podobně....

Tak a máme rozsázené všechny tři mističky z prvního výsevu vůbec. Nakonec jsou z toho tři misky od žampionů a jeden květináček, protože se mi to všechno nevešlo. Do dneška se jich dožilo 119 kousků což jde na to, že dostávají plné sluníčko a zcela bez ochrany. Jen to chce častěji zalévat, než ostatní kaktusy Dost mne překvapily kořeny těch co jsem ještě nepřesázel. Byly obrovské a často byl objem balu stejně velký jako kaktus sám. Hlavně u těch s bílými trny. Do teď ještě nepoznám jestli to jsou Rebucky nebo Mammillarie.

Foto přesázení:

A pár zblízka.

Mám je na písku, neni to úplně že by byly ponořený ve vodě, ale je to hodně vlhký.

Filipe, dáváš klíčit do vody? Nebo po vyklíčení klasickém se substrátem odebereš - přepikýruješ prťavce. :
Musím večer proprat celý fórum, když píšeš že to tu je.

Tak jako Miro to co popisuješ je odpikýrování po vyklíčení, nic jinýho a to už se tu teda dost probíralo. A dělaj to někteří (třeba já). A funguje to.

Tak nejsem sám Petře, já už tu přece napsal, že budu v návodech a popisech seriózní.

Například ale co se mi moc nedá, a asi někde dělám blbou a opakující se chybu, je "výsev do vody". Viděl jsem to v NDR, na širokém platu měl něco jako takovej mŕížkovanej kryt od zářivek, co jsme měli ve škole. Na tom platu byla jakoby filcová podložka, ale strašně "hustá", takovej tvrdej a nasákavej "filc". Kořínek se do toho nechytal. No a do těch políček "špetku" semínek a přikrejt skleňenou tabulkou. Potom jak to začalo klíčit se v tom baba nípala a přendavala pidiprťavce do hrozně drobného sadbovače. Když skončila s platkem, přestříkla z fixírky "něčím" a strčila to na množárenský stůl. Množárna na kaktusy byla nízká, až moc, snad jenom do dvou metrů v uličce (zakopané do země) a stoly vlastně jenom těsně nad zemí kde se táhlo topení ve výšce pasu dospěláka. Už jsem to několikrát pokusničil, ale kromě normálních opuncií a nebo zahradnickej kvítků ( například se tak nakličuje semeno kany indický), tak s normálníma kaktusama jsem to pokaždé zmršil. Už to někdo taky takhle dělal?

(Vím, že to kluci už dělali s pedio a sclero, když se to nechce zavtrtat tak to zavrtají ručně)

Velice pěkně to popisoval s názornými fotičkami Jarda Baboráků z Chocně - taky už sedí u mariáše v tý největší kaktusářský hospodě, kde si akždej platí židli počtem let u kaktusů strávených...

Jinač ten selenicereus mé jako kluka učil jeden strejda z Brna a dokonce to potom někde bylo i publikovaný v časopise tuším dokonce v Kaktusy.

Tak to prrrrr, to nejsou žádný mystifikace, tuhle hovadinu jsem viděl už před bůhvíkolika lety ve stadiu postpokusním a funguje dost dobře zejména u kytek, kde každej semenáč je poklad. To jsou ausgerechnet kytky, který nijak nemilujou lomcování s kořenama při přepichování. Jen ta polystyrenová metoda chce dost místa. Mám dojem že to vymysleli nějaký hoši z endéer. Já to zkoušel kdysi v botance u eriosycí a docela to makalo. Ale od tý doby jsem nikdy neměl tolik místa, abych to mohl provozovat jaksi sportovně. A špalíky seleňáku v polystyrenu? No jasnačka, když máš dost obrostlou matečnici, tak to snad ani jinak nejde. Nakrájím poliš na kostičky 2 x 2 x 2 cm, tužkou udělám ďuznu, ufiknu 5 - 8 cm dlouhej výhonek, oroubuju co pejrák bez fixace ( ty se špičkou) nebo zafixovaný pod krychličku jemnou gumičkou a jede se. 100 ks za hodinu, celek do bedny s vodou a aleluja. Za tejden je tam Čapajev kolem 90%.

To jsem tedy ještě neslyšel a od tebe, no nevím, jestli na někom nechceš zkoušet svůj vynález. Já si tedy počkám na reakce. Za to si ale můžeš svými mystifikacemi sám.

Pro pikýrovýní jestvuje ješté metoda sázení do řádků. Prostě v truhlíku nebo bedničce se udělá klackem řádek jak pro sázení brambor, potom se tam pokládají semenáčky a jedním vrzem se to přihrne, když se dělá další řádek. Chce to ale nácvik třeba s hrachem, ať se nic nedělá jen tak.
No a metoda hnízdová, to už se tu pralo, semínka najednou do ďolíku jako fazole a potom jak se to přesazuje, tak celé hnízdo najednou. Taky to jde. No a poslední co se tu ještě nepsalo, je výsev do polystyrénu. To se vezme tabule polystyrénu, síla tak jeden cen´ták, taková ta tenká, nakreslí se tuškou síť (čáry nahoru a dolu a doprava a doleva) ve velikosti podle budoucích semenáčků. Potom se kolíkem udělají na průsečících ďolík tak, že vlastně propíchneme desku, ale jen propíchnou konečkem do konce, ne prorazit. Zapatlá se písečkem a do ďolíku pinzetou nastrkají semínka - co díra to semínko (jasné žen to není pro drobnosemenné věci) a potom se to přestříkne fixírkou a položí na tác s vodou. Takový film z vody a pŕeloží sklo. Ono to vyklíčí a roste. Pak se to položí celé do bedýnky se substrátem a nechá narůst, potom nastoupí nůž a se to naporcuje i s tím polystyrenem a rovnou sází do kvétináčků. On ten polystyren časem odpadne, jak ho rostlinka roztrhá. Kdo nevěří, ať udělá pokus, stejně se roubuje na selenicereus - tužka - dírka - zastrčit řízek selenicereusu - naroubovat - přiroste a naroste - rozřezat a zasadit.

To já mám problém. Pokud před přepichováním kopu krumpáčem. tak ten třes je stálý a netrefím. Už vím proč nedoporučují chirurgům, houslistům ... makat fyzicky. Ale znám jednoho dobrýho gynekologa, kterýmu to vadí, pokaždý se trefí i kdyby dělal brigádu na Nosku. Nosek = hlubiný důl pojmenovaný po ministrovi vnitra z let 50tých.

Na Nosku se zase uhlí fedruje,
štajgr nadává a hubuje,
chceš li míti ulí v truhlíku,
musíš dáti více kubíků.

Nechci aby jste se přetrhli v práci,
od čeho tu máme máme mechanizaci,
dynamit ten svojí sílu neztrácí,
na práci jsou skaláci atd...

No však, a víš, jak dlouho mně to trcvalo, než jsem to technicky zvládl tak, abych už nemusel upravovat substrát kolem semenáčku??? Víš, anžto ses to musel naučit taky....ty grázle, od koho jsi tu techniku opsal???? To je můj speciální rukytřes, kterej mám patentově chráněnej někde v Cůrychu či v který řiti, jinak bych ty dva až tři tisíce semenáčků denně prostě nenapíchal ani bohovi.......

Ty vybrace jsou nutný, to se doklepává substrát ke kořínkům to není závada u kaktusáře, to je naschvál

Popravdě řečeno, za těch cca 40 nebo kolik let pracuju se semenáčky kaktů a za tu dobu jsem jich napíchal....no, několik několiků, ale spíš víc, a všechny zahnutou zubařskou. Když jsem jednou pomáhal u pana PP, vzal jsem si svoji, a u Quida Kuchaříka jsem taky jel svojí. Je to pohoda a jede to naprosto bez zádrhelů včetně té vibrace prstů v posledním stadiu operace....

Mám ji rád i při práci se semínkama, prostě si s nima hrám hokej

Mě se osvědčila takle zahnutá, s rovnou mi to tak dobře nejde.

Jo to je dobrej nástroj, používám už roky

stano napsal: horizontik : ak mozes, odfot tu pinzetu, som zvedavy ako vyzera, ja ich mam viacero typov, tak uvidim co sa osvedcilo tebe:)

Tak jsem konečně koupil novou a posílám to foto i jak to asi vypadá při přepichování

Jo pokusím se, ale až přijede holka,s počítačem udržuju ozbrojené příměří.Pak tam dám i jiný fotky.

Peri, doufám, že ty kytky, o nichž si psal trochu vepředu /pravokořenné kvetoucí.../ máš vyfocené a vylepíš je do patřičného tematu mastusů.Díky.

S tím se dá určitě souhlasit.
Ale cesta ke kvetoucí pravokořené kytce je strašně dlouhá a riskantní.

Uvedl bych jeden ( i když trochu vyjímečný) příklad řekněme strategie, která stojí za zvážení:
V roce 2005 jsem získal jediných 7 IS semínek E. intertextus ŠN1028.
6 jich vyklíčilo. 6 jsem jich narouboval na psi. Ty pak přerouboval na jusberty. Za 3 roky jsem měl první semínka. Loni jsem jich sklidil 500. Dost na to začít experimentovat s pravokořeným pěstováním.
Než jsem říznul,byly velké stejně jako ty Calypsovo.
Kdybych neříznul, na 99% by dnes rostliny neexistovaly.
A to by byla škoda, jsou to echtovní intertextusy, který tady nejsou a navíc jsou mrazuvzdorné - tenhle na chloranthusu vydržel i letošní zimu bez problému.

Na první pokus to nebylo, samozřejmě, a také Chovenes má ve svém příspěvku velký kus pravdy.Já se s nima spíš jen tak pihňám a pochopitelně nijak závratně to neroste.Pouze jsem chtěl povzbudit Calypsa, že když bude vytrvalý a neudělá nějaký zásadní přehmat,tak snad kromě toho johnstonii by to mělo jít.Ale na nějakou větší produkci to nebude, to je jasný.

Nebudu soutěžit kdo je lepší chtěl jsem mu pouze napovědět příklad výsevu na obrázku je jasný mnělybýt dávno přepíchány a otevřeny nebo roubovány já si nemohu dovolit pěstovat nějaké schouři 8 let a koukat jak každý rok odcházejí to mám už za sebou moje semnáče jsou 2 rokem 3 centimetry a mám zájem aby se každému líbyly

peri napsal: Pro Chovenese-proč si myslíš, že k tomu má špatný přístup? Jak jsem koukal na druhy, kromě johnsonii-a možná i ten-půjdou pěstovat na svých, konkrétně u mě nedávno mariposensis, warnockii a johnsonii v. lutescens od semenáčků vypěstované NA SVÝCH vykvetly. U toho johnsonii je to otázka, ale u ostatních pravokořenné pěstování jde.Pouze to tak neroste, to připouštím, ale o to větší-podle mě-machrovina je to dokázat na svých.

V tomto případě se hluboce kloním až k zemi.
A jistě jsi to nedokázal na první pokus.
Abychom zůstali u výsevů, mastusy zkouším vysévat každoročně a je to nerovný boj.
Je třeba mít zásobu semen z roubovaných kytek.

I špatná zkušenost je někdy naopak dobrá, zamrzí to, vím, ale.... a vůbec ti, co řeknou, že to říkali, že to tak dopadne, ať si to zkusej sami, že. Děkuji ti, že ses nebál uštěpačnejch a dal to sem. Alespoň ti co se učej vidí, jak to občas dopadne i jinejm.A komu se to nestalo, ten to dodnes neumí.

horizontik napsal:

horizontik napsal: A ještě k Jirkovému pokusu, také jsem po letech vysel do nepropařené zeminy. Zalil jsem to jen převařenou vodou z previcurem a přidal jsem trochu aliete. A výsledek jsem si dovolil uveřejnit.Vyseto 22.2.2012 do prosáté směsi Soběslav B a Krásnolipského rozpodavého písku.

G.piltziorum 20x
S.arenacea 30x
C.kracikii El Portento F1 30x
P.peeblesianusv.fickesenii 10x
vše moje loňská semínka

A ještě jak jsem slíbil tak pokračuji v pokuse z nepropařenou zeminou. Zatím se nic neděje ač jsem již několikrát výsev otevřel a trochu pomlžil.

tady je obrázek po 42 dnech

akorát se mi zdá, že to pomalejc roste, jinak žádný plísně

A takle to dopadlo když jsem k tomu týden nepřišel a nezkontroloval. Hrůza, asi jsem to přemokřil nebo co. Já se té plísně nezbavím.Až se mi klepaly ruce při focení.

Já se nezlobím Zdendo a dokonce s tebou i souhlasím a kdybych měl pocit, že to už moc odbočilo, tak už je to jinde.
Ale chtěl sem vás jen přidržet tématu a to je výsev a ten se povedl a vypadá zdárně. A jak s ním dál je jistě otázka zajímavá, leč široce a dalece kontroverzní a proto bych to už dál nerozvíjel. Pak nědo napíše něco jako naroubovat, jinej ho za to prokleje...známe to Je to pěknej výsev a proto je třeba se přes tyhle úvahy přenést a Calypsa pochválit, jak mu to zatím krásně rosta a prospívá!

Filip Jelínek napsal: Ty umíš věštit budoucnost Pavle

Eště tak jeden dva příspěvky a sviští to jinam. Jinak mě se ten výsev líbí. To jestli něco přežije je otázka spíš dalšího pěstování, tj. jiný téma ...

No ono jde spíš o to, zda je dobře se vzájemně znejisťovat když má někdo chuť na práci výzkumnou i za cenu těžkých a bolestných ztrát.

Jak nedávno napsal jakýsi Mamlas z Plzně - nejsou těžko pěstovatelné kytky, to jen my to neumíme.
A v kontextu s tím je dobré to i někdy zkusit.
A výsev, zlob se nebo to i šoupej jinam, výsev je už počátkem.