Téma:

Když mají musca trošku sluníčka a jsou zvyklé, tak mají krásnou kresbu těl.
stenopleurum...



mendozaense...

stenopleurum

anisitsii

friedrichii




mihanovichii


friedrichii

damsii

G.friedrichii po přesazení


G.hyptiacanthum po přesazení


G.paraguayense roseiflorum po přesazení 1

G.paraguayense roseiflorum po přesazení 2


G.riojense po přesazení


G.riojense ssp.paucispinum


G.stenopleurum po přesazení

No a pokracujeme podle abecedy

G. ochoterenai TOM 09-233, ochoterenaiky jsou nadherne kytky




G. parvulum TOM 09-370/1




G. poeschlii TOM 09-216




G. robustum JO 278



G. schmidianum ssp. asperum ta barva kvetu mne fascinuje

Par dnesnich kyticek

G. arachnispisnum TOM 09-341/1




G. baldianum LB 1192 ta barva kvetu se mi fakt libi




G. morroense TOM 09-416/1




G.sp. MT 87, La Toma, 17km severne, Rio Conlara

Přesazuji a přesazuji, ale i po přesazení kvetou.

I po přesazení kvetou 1


I po přesazení kvetou 2


G. carminanthum přesazené 1


G. carminanthum přesazené 2


G.mostii var. genseri přesazené


G.stellatum B 52 po přesazení

G.spegazzinii v.punillaense VS 79- nové gymno ve sbírce.


G.bueneckeri


G.riograndense


G.pflantzi tominense KK1684 malá odnož. Dávám květ znova, proto že nevím jak tu barvu pojmenovat.

Tuto sobotu konečně vykvetlo.

Tom napsal:

EvaR napsal: Ahoj, dostala jsem tento starší kaktus, dneska vykvetl, poznáte, prosím, jaké je to gymnocalycium?

Doopravdy se této kytce jednu chvíli říkalo hyptiacanthum, ale myslím si že je to nějaká forma G.schatzlianum možná G.schatzlianum v mardeplatense n.n.

Tyhle jsem už ve sbírce měl, nemají bliznu tak že se nedají opylit a zjistit semínka. Kdysi jsem je získal pod hyptiacanthum, je jasné, že je to hybrid, asi hyptiacanthum x podrod Ovatisemineum, (G. schatzlianum?).

G.schmidianum LB 1308

G.mendozaense VoS 258

Jo 821.1 takzvané punillense

EvaR napsal: Ahoj, dostala jsem tento starší kaktus, dneska vykvetl, poznáte, prosím, jaké je to gymnocalycium?

Doopravdy se této kytce jednu chvíli říkalo hyptiacanthum, ale myslím si že je to nějaká forma G.schatzlianum možná G.schatzlianum v mardeplatense n.n.

Pro Benyho, takto vypadá sp.Entre Rios....jde v podstatě o G.schroederianum....

G.achirasense CH 1282



G.monvillei květ


G.mosti


Gymnocalycium sp. Cardenas

Co začaly prázdniny, tak vůbec nic nestíhám..... Pro zajímavost sem dám jednu z rostlin HT 622 G.pungionacanthum, která vykvetla růžovým květem (ostatní kvetou klasicky. K této rostlině by se hodil i název G.catamarcense belense.

V roce 2015 jsem vyséval Gymnocalycium sibalii JPR 076/166, Srra.Lihuel Calel,La Pampa,Argentina. Letos mi poprvé vykvetla jedna rostlina.







Jsou to dvě rostliny - ta jedna kvetoucí je dvoják od malého semenáčku. Jsou v květníku 5-ce. Rozkvetla o víkendu a ještě i dnes (středa) byl květ otevřený.

Semínka byly symbolicky - od p. Šibala.

G.pflantzii v.tominense KK 1684. Květ který je zbarven sytěji se rozvinul jako první. Ten druhý až za dva dny.


G.moroense KL 07-030

10ník napsal: Honzo ale to tvé neni G. friedrichii AVF. Nejspíš asi její hybrid. AVF má úzká ostrá žebra, která mají výrazné proužky, trny 1-3 v areole a jsou více méně na špičce zahnuty směrem dolů.

Budiž, může být. Jmenovku zahazovat nemusím, už dlouho tam není a v paměti holt škrtnu to AVF. Jinak původní rostlina pocházela se sbírky známého hradeckého kaktusáře pana Hanuše. Množil vzácnější kaktusy údajně tak, že je narouboval, zaslepil a pak prodával (i rozdával) odnože. Majitel přede mnou měl po panu Hanušovi kaktusů docela hodně, když se pak dostali ke mně, dost jsem jich přenechal těm, kteří měli k jednotlivým rodům blíž. Proč mi zůstalo doma mimo jiné i toto gymno, to už vůbec netuším. Ale líbí se mi.

Honza C napsal: Tahle fotka mě hodně potěšila. Mám už asi 20 let gymno, které jako kdyby tomu na fotce z areoly vypadlo Je z pozůstalosti a mělo rovněž cedulku G. fridrichii AVF. Čekal bych, že bude spíš teplomilnější, ale k mému údivu ty moje lobívkové podmínky včetně mrazíků snáší dobře a pravidelně kvete. Jen mi není jasné, jak je možné, že je těch asi 20 let pořád stejně velké.

Honzo ale to tvé neni G. friedrichii AVF. Nejspíš asi její hybrid. AVF má úzká ostrá žebra, která mají výrazné proužky, trny 1-3 v areole a jsou více méně na špičce zahnuty směrem dolů.

Kluci, moc hezké kytky, opravdu moc.
Kdyby se dal vysledovat u obou původ a případně udělat semena, ale to už jen tak sním ...

HonzaC napsal:

10ník napsal: G.friedrichii AVF
Tahle fotka mě hodně potěšila. Mám už asi 20 let gymno, které jako kdyby tomu na fotce z areoly vypadlo Je z pozůstalosti a mělo rovněž cedulku G. fridrichii AVF. Čekal bych, že bude spíš teplomilnější, ale k mému údivu ty moje lobívkové podmínky včetně mrazíků snáší dobře a pravidelně kvete. Jen mi není jasné, jak je možné, že je těch asi 20 let pořád stejně velké...

10ník napsal: G.friedrichii AVF

Tahle fotka mě hodně potěšila. Mám už asi 20 let gymno, které jako kdyby tomu na fotce z areoly vypadlo Je z pozůstalosti a mělo rovněž cedulku G. fridrichii AVF. Čekal bych, že bude spíš teplomilnější, ale k mému údivu ty moje lobívkové podmínky včetně mrazíků snáší dobře a pravidelně kvete. Jen mi není jasné, jak je možné, že je těch asi 20 let pořád stejně velké...

Díky 10níku,
já to nechci dělat za každou cenu, ale chci jen zvážit, jestli to cenu má.
Proto sháním informace, za jakých podmínek to má šanci a čeho se vyvarovat.
Díky a dobrou noc.
|Moš

Moš napsal:

10ník napsal: Šance přijít o ni je velká. Nech ji tak a při dalším přesazení ji posaď níže. Za roubovaná gymna se stydět nemusíš, je to lepší, než o takový skvost přijít. Je to pěkný přírodní hybridek G.anisitsii x G.mihanovichii.

Jsou nějaké nutné zásady nebo naopak nějaké rady, čemu se bezpodmínečně vyhnout, na úspěšné zakořenění Musek, abych mohl s patřičnou dávkou opatrnosti zvážit rizika a pustit to z hlavy?

Nezkušenost a netrpělivost spolu s nevhodným počasím.
Nejprve musíš vycházet z toho, proč ji tak zkušený pěstitel jako je Pavel Tůma rouboval. Možná pro rychlejší vzrůst, ale možná o některé přišel, proto raději rouboval. Bylo by dobré se jej zeptat.
A pokud se rozhodneš řezat, tak letos už je asi pozdě. Zase má přijít ochlazení s deštěm a to není pro choulostivé kytky dobře.
No jestli se počasí ještě umoudří tak řezat můžeš. Doporučuji ale napumpovat ji 2 x po sobě v rozmezí dvou týdnů hnojivem Kristalon Gold - Květ kořen. Pak ji nechat trochu zavadnout a teprve řezat. Řez zapudrovat stimulátorem a umístit ji do sucha, tepla a stínu. Až pustí kořínky tak teprve zasadit. Vzhledem k tomu že nevíme jaký bude konec srpna a září tak nemusí stihnout dobře prokořenit substrát a naopak bude li chladno tak o kořínky přijde. Opakovat celou proceduru na podzim a v zimě je pak velmi riskantní. Raději to nech na příští rok a připrav si je na řezání v červnu.

10ník napsal: Šance přijít o ni je velká. Nech ji tak a při dalším přesazení ji posaď níže. Za roubovaná gymna se stydět nemusíš, je to lepší, než o takový skvost přijít. Je to pěkný přírodní hybridek G.anisitsii x G.mihanovichii.

Jsou nějaké nutné zásady nebo naopak nějaké rady, čemu se bezpodmínečně vyhnout, na úspěšné zakořenění Musek, abych mohl s patřičnou dávkou opatrnosti zvážit rizika a pustit to z hlavy?

Jak to už bývá, když je člověk na dovče, hodně kytek kvete. Tak po návratu alespoň nějaké foto...
G.berchtii
VS 161



















G.robustum
JO 1028/1




A tento květ má co dělat, ale dá to...
G.bayrianum

Pantherophis napsal:

vatteri ?

Gymnocalycium ochoterenae ssp. vatteri. Moc pěkná kytička, ukázková.

Tom napsal: G.gertii LF 97, máte někdo tyto rostliny ve sbírce? Zdá se mi, že jich je málo.

Počkal jsem až rozkvete. Mám ji od Moše a ten ji měl jisto jistě od Toma. Tak že Tome máme ji, ale od tebe .

Moš napsal: Dávám na fórum první fotku "své" kytky.
Uvozovky jdou na místě, protože jsem ji teprve jednou na Vysočině přezimoval a snad se jí i daří.
Mám jí od Pavla Tůmy.
G. spec. VoS 1201
"Zajímavý nový nález s květem mihanovichii, ale jiným tělem", píše Volker Schaedlich na svých stránkách www.richtstatt.de
Druhá, kterou mám, zatím nekvete, takže semínka asi nebudou.
Obě jsou naroubované, na fotce to není vidět.
Roub je nízký, přesazoval jsem ho hluboko, aby nebyl vidět, ale asi o jeden centimetr "vylezl".
Jaká je šance při zpravokořenění (a zvlášť amatérem) o některou z kytek nepřijít?

Šance přijít o ni je velká. Nech ji tak a při dalším přesazení ji posaď níže. Za roubovaná gymna se stydět nemusíš, je to lepší, než o takový skvost přijít. Je to pěkný přírodní hybridek G.anisitsii x G.mihanovichii.

Pantherophis napsal:

vatteri ?

výstavní gymno. Gymnocalycium vatteri moc pěkný.poz.morče

nejspíš ano

vatteri ?

Dávám na fórum první fotku "své" kytky.
Uvozovky jdou na místě, protože jsem ji teprve jednou na Vysočině přezimoval a snad se jí i daří.
Mám jí od Pavla Tůmy.
G. spec. VoS 1201
"Zajímavý nový nález s květem mihanovichii, ale jiným tělem", píše Volker Schaedlich na svých stránkách www.richtstatt.de
Druhá, kterou mám, zatím nekvete, takže semínka asi nebudou.
Obě jsou naroubované, na fotce to není vidět.
Roub je nízký, přesazoval jsem ho hluboko, aby nebyl vidět, ale asi o jeden centimetr "vylezl".
Jaká je šance při zpravokořenění (a zvlášť amatérem) o některou z kytek nepřijít?