Téma:

10níku máš pěkný pupínky

10níku moc pěkný kytky některý sběry mám také, tak pro zajímavost je o víkendu nafotím a porovnáme.

G.denudatum CV Jan Šuba


G.hyptiacanthum


G.prochazkanum VS 141-Quilino


G.ragonesii


G.quehlianum

Pupeny.
G.bicolor JO 1022-1


G.ferrari JO 121


G.friedrichii AVF


G.intertextum JO 146


G.mosti JO 876.1


G.riograndense


G.stellatum FB 401


G.spegazzinii var. major


G.spegazzinii var. major 3

Tom mě letos poslal nějaké semenáčky a mezi nimi jeden G.kroenlini ssp. funettae RER 279. Má velikost 5ti kačky, takovej piňďa a jak si dovoluje. Tom to s výsevy a pěstováním umí, to není chvála, ale příjemná skutečnost, když vám od něj něco dobře roste a záhy i kvete.

10ník s foťákem umí

Pěkné nafocené. Pěkný přehled. Tak pokračuj. Podle těchto fotek by se daly ve sbírkách určit nepopsané nebo neurčené kytky.

Pupeny.
G.fischeri GN 146-734


G.intertextum var. intermedium P128


G.moroense KL 07-030


G.natalie JPR 625-2246


G.nidulans-F.Pituil


G.platygonum JO 171


G.riojense ssp. kozelskyanum


G.riojense ssp. paucispinum STO 121

Pro Morče :
Kytky mám mimo bydliště, takže je to trochu problém, snad později.

Gm. bruchii už tady bylo mnohokrát ..ale tak snad můžu ještě jednou

Zdenek napsal:

Něco ze včerejšího velmi teplého dne.

Zdravým dopište tam ty nazvi kdo to má čuchat ,i kdyby to mělo být špatně ,hlavu vám za to nikdo neutrhne,gymna máte krásná není za co se stydět,já s gymni začínal jsou to užasné rostliny,zůstali mi 3 druhy ,ale já mám radši lobivie a mediolobivie.poz. morče.

Beny napsal: Tak kochat se urcite budes vsemi. A co by tak potesilo srdce a oko stareho gymnofilniho mazaka?

Jinak k tem nasim predchozim vymenam bych mel par poznamek, ale moc se mi to nechce rozepisovat. Je to spis na pokec.

Co by potěšilo srdce? Velké a větší gymna jako bicolor, valnicekianum, genseri, vatterii, ochoterenae s varietama, stellatum a pod.

Na ten pokec asi nebude z rodinných důvodů čas. A abys jel z Liberce do Ostravy pro pár laických odpovědí se ti asi nerentuje. Nejspíš asi nezbude než to fórum.

Pěstuji téměř pouze gymna a nepovažuji se za nějakého znalce či odborníka na kaktusy, mám hodně kulturních, neurčených i hybridních kytek, ale jsem rád, že mi kytky tak nějak rostou a dobře vypadají.

Pro Zdenka.
No super gymna. Proč zde tak málo přispíváš?
A to bicolor je ukázkové, také si je musím opatřit, snad se mě podaří sehnat nějaké větší.
Ještě bys mohl k těm rostlinám dopsat jména.

Něco ze včerejšího velmi teplého dne.

G.robustum, sběr Tom a JBE...

Tak kochat se urcite budes vsemi. A co by tak potesilo srdce a oko stareho gymnofilniho mazaka?

Jinak k tem nasim predchozim vymenam bych mel par poznamek, ale moc se mi to nechce rozepisovat. Je to spis na pokec.

Beny napsal: Pekne, pekne, a jeste se tam par kousku vejde. Mozna nekolik paru.

Určitě více párů. Teď sháním gymna, na které jsem neměl místo a se kterými se budu " kochat ".

Pekne, pekne, a jeste se tam par kousku vejde. Mozna nekolik paru.

G.denudatum CV Jan Šuba.


G.schatzlianum WR 541


Ma sbírka po likvidaci pokusných hybridů



Muska pro které si přijede kolega

Pupeny:
G.bayrianum Lau 447





G.esperanzae CH 1417


G.genseri KP336


G.ochoterenae var. variispinum GN 89-97-507


G.pflantzii tominense KK 1684- Letos vyrůstají pupeny i z bočních areol.

Gymnocalycium campestre, a New Species from Córdoba, Argentina

pubag.nal.usda.gov/catalog/4685309

Opět pár semenáčků...
G.anisitsii ssp.volkeri STO 1403

G.campestrensis JO 1029.3

G.affine-frankianum, RF 1240, El Jume

G.oenanthemum, BS (Bohumil Schuetz)

G.zegarrae, JO 927.02

Štefane, za mě má být P 127 čisté červenokvěté baldianum. Prošel jsem několik zdrojů a vše červené. I sám Piltz má na svých stránkách vyfocený P 127 a je červené.
shop.kakteen-piltz.de/en/category/

Beny zmiňoval jsem se zde o hybridogenezi, která je způsobená hybridizaci. Jak jinak. Píšeš, že používám termín přírodní hybridizace nebo hybrid obecně aniž bychom věděli, jak a z čeho vznikl. Návod na výrobu takových hybridů ti z pochopitelných důvodů nikdo nedá. Tímto se zabývám zhruba od roku 2009 a za tu dobu jsem nějaké hybridy vytvořil a něco se přiučil. Podrody Microsemineum a Trichomosemineum se vzájemně kříží velmi snadno. Tak ti napíšu alespoň jeden příklad jak vytvořit triploid velmi podobný Gymnocalycium esperanzae. Snad mě zato nikdo hlavu neutrhne.
Nejprve vytvoříš dva tetraploidy: zkřížíš G. bozsingianum x G. riojense = hybrid A. Další G. stellatum x G. bozsingianum = hybrid B. Oba jsou samosprašné, jelikož mají samičí pohlavní orgány po matce a samčí po otčí rostlině. Až pokvetou tak je opatrně aby nedošlo k samoopýlení zkřížíš, a to A x B = Hybrid C který je již triploid. Pohlavní orgány má již po G. bozsingianum a tudíž není samosprašné.
Takové a podobné hybridy jsem letos z jara vyházel na kompost a dále se tím již nechci zabývat. Jen tu dám ještě odkaz na článek p. Radomila Řepky o G. esperanzae.

www.researchgate.net/publication/270897169_Gymnocalycium_esperanzae_A_Nothospecies

Diky moc obema. Jde mi o to spravne pochopeni a pouzivani terminu. Myslim, ze nejen ja v tom plavu a casto pouzivane z neznalosti nevhodne terminy, ktere potom vedou k nespravnym zaverum.

Presne o to mi slo, casto se tu pouziva termin prirodni hybrid, nebo hybrid obecne, aniz by bychom vedeli jak a z ceho vznikl. Tedy ne zcela korektne. Navic, jak psal HonzaC o par stranek drive, ani polzploidie nemusi znamenat, ze dana rostlina je hybrid, ale muze vzniknout a relativne casto vznika v ramci jedne populace. A taci jedinci se pak lisi vzhledove od puvodnich.

Ono to asi opravdu uzce souvisi s pojetim druhu, ktery je pouzivan velmi

Dovolil bych si trochu nesouhlasit s tim, jak vznikaly popisy druhu. Drive byly casto druhy popisovany podle par rostlin, bez znalosti variacni sire, celkoveho rozsireni a podobne. Casto byly popisovani vybrani, zajimavi, jedinci z populace. A dnes je snaha toto priradit k nejakym konkretnim populacim, kdy ale zakladni popis casto nepostihuje rekneme nejvyznamnejsiho, nejcharakteristictejsiho zastupce. Naopak, casto jsou to prave rostliny extremni, zajimave. Ani dnes v tom neni situace nijak uzasna. maloktery z navstevniku lokalit je opravdu botanik a mnozi z nalezcu maji zajem i o komercni vyuziti. A vetsi zajem je vzdy o nove jmeno nez o varietu, nebo formu a podobne. A v teto situaci se pak tezko hledaji ty, Honzou zminovane, vetve fylogenetickeho stromu.

Alespon tak to pusobi na lajka, jako jsem ja.

10ník napsal: No Honzo četl jsem to a píšou tam hybrida nebo kříženec, kousek jsem zkopíroval:
V biologii znamená označujeme jako hybrida nebo křížence potomka zástupců dvou různých větví fylogenetického stromu (ať už se jedná o dva různé rody, druhy nebo poddruhy) pohlavních rostlin nebo zvířat.

Právě ty dvě větve jsou tam důležité, protože polyploidi tímto způsobem vznikají jen málokdy. Jinak samozřejmě používej si, co chceš, to Ti nikdo zakázat nemůže. Nechť je tedy můj předešlý příspěvek jen upozornění ostatním, že sice obvykle píšeš zajímavé, pravdivé a rozumné věci, ale občas v poněkud nesprávné, řekněme svérázné terminologii.

Každopádně Tvoje definice mutanta mě pobavila.

No Honzo četl jsem to a píšou tam hybrida nebo kříženec, kousek jsem zkopíroval:
V biologii znamená označujeme jako hybrida nebo křížence potomka zástupců dvou různých větví fylogenetického stromu (ať už se jedná o dva různé rody, druhy nebo poddruhy) pohlavních rostlin nebo zvířat.

Pod slovem Mutant si představuji ožralého kaktusáře, který má tři oči a čtyři ruce, ke které každé má přirostlý půllitr a hubu má pětilitrovou.

Nadále budu používat hybrid nebo kříženec.

10ník napsal: Raději bych zvolil G. riojense hybrid paucispinum, ale odborníci zvolili subspecies a co s tím naděláš? Jinak rozdíly tam jsou v genomu a pro kaktusáře je vhodné tyto rostliny nějak pojmenovat. Jestliže má nějaké gymnocalycium chromozomy 2n = 22 a jeho hybrid 2 n = 44 a nelze je spolu křížit, tak tam rozdíl je.

10níku, 10níku, ty si koleduješ! Klidně mě přijeď do Kratonoh zabít, to snad přežiju. Ale Tvoje používání odborného termínu "hybrid" (český ekvivalent je "kříženec") prostě přejít nemůžu. Prosím Tě si alespoň v tomto odkazu přečti, co to opravdu hybrid je. Taxon paucispinum může být klidně subspecies, jak tvrdí odborníci, může to být varieta nebo mutant, může být označen zkratkou ppd (polyploid) nebo tpd (tetraploid), pokud tedy má 2n=44 (počty chromozómů gymen jsem nezkoumal), ale rozhodně ho nelze označit jako hybrid, pokud není zdokumentován postup hybridizace, při nejmenším to, křížením kterých dvou původních taxonů nový hybrid vznikl. Opakuji: NELZE! Nebo tedy dobře, zmírním to, v odborných kruzích nelze. Laik samozřejmě může cokoliv, ale problém je ten, že se pak šíří bludy mezi lidem obecným. Chudák Beny pak sice bude usínat spokojeně s vědomím, že už ví, jak to vlastně je, ale přitom to bude vědět blbě.

Jinak k Tvému příspěvku nemám výhrady, ve své podstatě to je tak, jak píšeš, jen si, moc prosím, ve své mysli nahraď slovo hybrid něčím vhodnějším z nabídky výše napsané. Mně by se líbil třeba "mutant", to je takové správné sci-fi, které se současnou nomenklatorikou čeledi Cactaceae dokonale rezonuje. Minimálně v tom smyslu, že ve jménech kaktusů už je takový bordel, že se v něm ani sebeosvícenější mutant zkrátka nevyzná.

Beny napsal: Diky moc za vysvetleni rozdilu. Ale, mel bych takovou kacirskou myslenku. Staci tyto rozdily k tomu, abych je nemohl obe nazyvat ssp.paucispinum? Tim nijak nechci zpochybnovat to, ze bychom je meli pestovat oddelene a zachovavat stanovistni formy. To jiste. Ale mam pocit, ze tady u gymen si nekdy prilis hrajeme na sebensi odchylky. Hledaji se odlisnosti misto toho, abychom hledali veci, ktere je spojuji. Pak je milion nazvu, ktere se spojuji do agregatu... Znovu opakuji, jsem pro zachovani stanovistnich forem, ale tez pro rozumne rozdeleni a nenasobeni jmen na zaklade drobnych odlisnosti.

A druha poznamka, ktera mne zaujala u G baldianum P127. Zaznelo tu, ze je to prirodni hybrid.
Uz jednou jsem tu rozpoutal hybridni debatu, ktera mela neblahy dopad, tak bych chtel jen jasne deklarovat, ze mi jde o vysvetleni veci, ktera mi neni jasna.
Popisy druhu vznikaly postupne, jak byly nalezany jednotlive populace kaktusu objevovany. Ted se treba objevi nova populace a prohlasime, ze se jedna o prirodni hybrid, tedy hybrid puvodne popsanych druhu. A co kdybychom nejprve objevili populaci kterou ted povazujeme za hybrid (treba to P 127), bylo posano, a pozdeji teprve to, co mame jako ¨klasicke¨ baldianum. Ja amatersky za hybrid povazuji neco, co vzniklo misenim dvou druhu. Ale to bych musel umet stanovit co jsou puvodni druhy a to, jak jsem pochopil, je bez analyzy DNA problem. DNA u vetsiny populaci neznam. Jak to tedy je, co kdyby doslo k objevovani a popisu v jinem poradi?

Jsou to dotazy spekulativni, ale jde mi o to pochopit a ujasnit si pojmy.
Diky

To jsou dobré otázky. Tak na tu první : Raději bych zvolil G. riojense hybrid paucispinum, ale odborníci zvolili subspecies a co s tím naděláš? Jinak rozdíly tam jsou v genomu a pro kaktusáře je vhodné tyto rostliny nějak pojmenovat. Jestliže má nějaké gymnocalycium chromozomy 2n = 22 a jeho hybrid 2 n = 44 a nelze je spolu křížit, tak tam rozdíl je.

A na tu druhou : K popisu byla většinou použitá populace, která na stanovišti převládala a netvořila mnoho forem, popřípadě si autor vybral formu, která měla určitou charakteristiku k popisu a v komentáři byly další poznámky o variabilitě. No i tak došlo k popisu několika hybridů se zesíleným genomem o čemž se však kdysi nevědělo. Např. G. calochlorum s chromozomy 2n = 44,2n = 66, G. sigelianum S chromozomy 2n = 66. (opsáno z Database Chromozomů). Co s tím udělají dále nemám ponětí, ale po naskenování genomu by měly být označeny jako hybridy a přičleněny ke druhu, ke kterému náleží. V databázi najdeš G. glaucum = G. mucidum, G. berchti = G. parvulum, G. obductum = G. ragonesii. Zrovna tyto hybridy vypadají jinak než původní druhy a rozlišit je jmenovkou je podle mne vhodné.