Téma:

Další méně známá kytička G.ritterianum ssp.acentracanthum VG 228....

Čau Tome,

vždycky se těším na tvoje pěkné nové fotky, hned jak ti skončí směny a máš volno.
Nikdy nezklameš. Pěkné.
|Moš

Pár žánrových obrázků z minulého týdne a slunného víkendu (od noci jen leje a leje).

Pár semenáčků v květu...
gaponii ssp.geyeri GN...

Schroederianum LB 960....

sp.Tom 09-392/1

affine RER....



Denudatka....

G.mazanense, JO 1365.4, south of Villa Mazan

Gymen moc nemám, ale tohle je fakt pecka, darována Jirkou Musilem
G. achirasense MT07 076 Cuesta Sierra Porto.

Dnešní květy.
G.friedrichii var. fleischerianum, chladnější počasí zapříčinilo, že květy nejsou růžové.


G.friedrichii, taktéž není letos květ růžový.


G.nuehuberi


G.nuehuberi


G.triacanthum-KP272

Pupeny.
G.prochazkanum-VS 141


G.riojense ssp.piltziorum P38


G.ritterianum


G.stellatum-RF348

G.jochumii v.jugum GN 96-891/2930...... Téměř neznámá rostlina ve sbírkách, u mě velmi pomalu rostoucí a toto je jejich první květ.

Včera alespoň občas zasvítilo slunce a hned je to znát.

Pupeny G. ragonesii


Pupeny G.stellatum RF358


Kvetoucí G.stellatum RF1004

Naprosto souhlasím s Mamlasem. Vypadá, že jsou to přírodní hybridní anreae nebo dokonce bruchii. ještě by bylo dobré vyzkoušet zda jsou samosprašné.

Stenly napsal:

Tom napsal:

Beny napsal: Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

.
Prosím tě vygoogli si jak vypadá andreae!!! Tvůj růžovokvetý semenáček se podobá G. erinaceum v. paucisquamosum ( bez záruky). Nemá s andreae nic společného!

Taky jsem názoru, že se jedná o G.erinaceum v.paucisguamosum...
U mě ve sbírce...

Jen si dovoluji podotknout, že Benyho gymnokalycium má květy s velice krátkým semeníkem, téměř přisedlé, zatímco G, erinaceum v. paucisquamosum má semeník podstatně delší- viz Stenlyho fotky. Jinak var. paucisquamosum a G. erinaceum nejsou variety jednoho druhu, byť se na fotkách podobají.

Diky vsem za pomoc a snahu.
Jasne, andreae ma zluty kvet, vim Kytky mam od lonskaa kdyz ted zacaly takto blbnout, bylo jasne, ze je nekde neco spatne, i kdyz jsem optarny v jednoznacnem odsouzeni kytky za spatnou barvu kvetu.

Premyslel jsem, kde mohla vzniknout chyba, a mel bych teorii.
Podle Ralph Martin je

Field number: STO 87-2/2
Collector: Helmut Amerhauser, Franz Strigl, Hans Till (either together, or separately)
Species: gymnocalycium erinaceum
Locality: Santa Catalina, Sierra Ischilin, Cordoba, Argentina
Altitude: 850m
Date: 1987

Dvojku za lomitkem pise malokdo, proste je to dana lokalita. No a kdyz ma nekdo 87-2, jednou se nekam ztrati pomlcka a hned mame STO 872. Jak snadne mily Watsone. Pomerne casto se nachazeji sberovky se zamenou 3 za 5 a podobne. Tak toto je asi trochu jina geneze.

Tom napsal:

Beny napsal: Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

.
Prosím tě vygoogli si jak vypadá andreae!!! Tvůj růžovokvetý semenáček se podobá G. erinaceum v. paucisquamosum ( bez záruky). Nemá s andreae nic společného!

Taky jsem názoru, že se jedná o G.erinaceum v.paucisguamosum...
U mě ve sbírce...

Beny napsal: Pred nejakym casem jsem sem daval poupata nekolika kytek. Cca o dva tydny pozdeji.

G andreae STO 872

GYMNOCALYCIUM
andreae ( dark green , spines yellowish to brown , large yellow flowers )
STO 94 - 872
El Condor , Microwave tower , p. Cordoba , Argentina

Název odpovídá ,ale rostlinka neodpovídá ,asi záměna semen.Pokud je to z výsevu.poz.morče.

Beny napsal: Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

A toto G andreae P199 se ti zda?

Až pokvete tak jej sem dej.

Beny napsal: Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

A toto G andreae P199 se ti zda?

www.gymnocalycium.fr/media_category/andreae/
G. andreae P199 kvete žlutě což je pravda a to číslo je v pořádku. poz. morče, p.s ale bez květů se to nepozná počkejte až vykvete. :

Beny napsal: Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

.
Prosím tě vygoogli si jak vypadá andreae!!! Tvůj růžovokvetý semenáček se podobá G. erinaceum v. paucisquamosum ( bez záruky). Nemá s andreae nic společného!
G.andreae u mě na začátku května.

Beny napsal: Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

A toto G andreae P199 se ti zda?

Může to být andreae, ale tetraploidní nebo triploidní. Poznáš je podle kvetení, samosprašné jsou tetraploidní,ale v prvním roce kvetení nebývají plodné. Triploidní jsou cizosprašné, anebo květy nejsou zcela vyvinuté.

Omlouvám se za překlep

Nevim, na co bys to videl? Jsou to kytky od Jirky Horala, kteremu docela verim.

A toto G andreae P199 se ti zda?

Sanco napsal:

Nevěděl by někdo co je to za zimní díky

Prosím tě co myslíš tím: zimní?

Vypadá to na quehlianum-stellatum.

Jak už tady někdo napsal přede mnou, nejenom květmi jsou kaktusy zajímavé. U gymnocalyciíí (ale nejenom u nich) jsou stejně hezké a zajímavé i poupata. Na německém fóru jsem našel vlákno věnované zvlášť poupatům. Stálo by to za úvahu, jestli tuto myšlenku neodkoukat.

Zatím přidám jednu fotku



Je to kulturní Gymnocalycium friedrichii (pokud mi to 10-ník neopraví), zajímavé jsou poupata i pokožka.

Nevěděl by někdo co je to zač díky

Beny pěkný gymna, hlavně to achirasense. Jen tu kytku co máš za andreae je určitě něco jinýho.

Pred nejakym casem jsem sem daval poupata nekolika kytek. Cca o dva tydny pozdeji.

G achirasense LB 332


G andreae STO 872






A neco noveho

G boszingianum LF 15


G boszingianum P 205

Petr Z. napsal: Nejsem úplně gymnofil, ale musím říct, že tohle je parádní!!!! Klobouk dolů!!! Nemáš i Armata? Ty se mi z tohohle rodu asi líbí nejvíc...super trny!

No Petře, bohužel si nějaký ten čas budeme muset počkat, všechny armata mám ve velikosti tak 1,5cm
Tak alespoň tyto, kulturní...

Gymnocalycium friedrichii var. angustostriatum jsem nikdy neměl. Sice mě jeden gymnofil kdysi podaroval odnožku, ale je to něco jiného. Originál kytičku jsem někdy v osmdesátých letech vyfotil v někdejší sbírce Bohumila Schuetze, který ji měl po Pažoutovi a existovala jen jediná rostlina. Občas na ní vyrašila odnož, tak že se dostala i do jiných sbírek, ale semínka která se později nabízela byla již hybridního původu. V celkem nedávné době se našla zajímavá gymnokalycia pod čísly LB 2178, VoS 14a od Aqua Dulce, ale nemyslím že to je to staré angustostriatum. Přece jen vypadají jinak.
Na Cactuspro je ke stažení kniha jejímž autorem je Rakouský Gymnofil Günther Moser : Kakteen — Adolfo Maria Friedrich und sein schönes Paraguay, s mnoha obrázky gymnokalycií z podrodu Muscosemineum a mezi ně mi je i barevné vyobrazení G. friedrichii var. angustostriatum.

www.cactuspro.com/biblio/en:moser

Gymnocalycium friedrichii var. angustostriatum z někdejší sbírky Bohumila Schuetze.





Obrázek z knihy Günther Moser : Kakteen — Adolfo Maria Friedrich und... Dávám jen jako přílohu.

Kolik těch armát chceš? Mám jich hafec, tak si dojeť. Černortnná i žlutotrnná.

horizontik napsal: Semena angustostriatum jsem vysejval několik let ( cca 3 roky ) po sobě a musím konstatovat, že je to běh na dlouhou trať.
Z asi pětiset semen jsem dělal cca 10 výsevů vzešel jen jeden výsev a z toho mi zůstalo asi padesát semenáčků. Jsou to nejhezčí muska co znám, ale klíčivost je strašně náhodná, chce to zkoušet a dělat i kontrolní výsevy. Pavel Tůma doporučuje nechat semínka aspoň rok odpočinout, ale i tak jsem nezaznamenal úspěšnější výsev.

Jinak semínka nabízí Volker Schedlich a i Ivan Milt.

Už jsem to tady psal, že semínka G. mihanovichii a friedrichii nejlépe klíčí až za 2 roky po sklizni.
Jsou to gymnokalycia rostoucí převážně pod stromy a keři. G. friedrichii mají semínka barvy velmi světlé okrové. Samozřejmě pro to musí mít důvod a ten se dá zjistit jen pozorováním jejich původního stanoviště. Z literatury a fotografií můžeme zjistit, že rostou pod keři či stromy a v době vzrůstu jsou silně stíněná. Teprve až na podzim, kdy přichází období sucha, listí z keřů opadá a kaktusy dostanou plné slunce. Pokožka těchto gymnocalycií se mění ze zelené barvy na hnědou až bronzově červenou. V této době také dozrávají jejich plody a semínka se dostávají na opadané listí, nebo prostřednictvím ptactva na větve keřů. Proto mají velmi světlou barvu, aby je sluneční záření nepoškodilo. Takhle musí vydržet do příštího roku, kdy je zakryje další opadané listí, a teprve druhým rokem při jarních deštích můžou začít klíčit, až jsou semínka dá se říct na pevné půdě. Je až úžasné, jak se mohou rostliny přizpůsobit a my jen koukáme na moudrost matky přírody.

Semena angustostriatum jsem vysejval několik let ( cca 3 roky ) po sobě a musím konstatovat, že je to běh na dlouhou trať.
Z asi pětiset semen jsem dělal cca 10 výsevů vzešel jen jeden výsev a z toho mi zůstalo asi padesát semenáčků. Jsou to nejhezčí muska co znám, ale klíčivost je strašně náhodná, chce to zkoušet a dělat i kontrolní výsevy. Pavel Tůma doporučuje nechat semínka aspoň rok odpočinout, ale i tak jsem nezaznamenal úspěšnější výsev.

Jinak semínka nabízí Volker Schedlich a i Ivan Milt.