Téma:

Astrophytum ornatum sa tu casto sklonuje.Pocas zimnych dni pozeram fotky,takze ornatum pri meste Metztitlan,Hidalgo:









Tieto su od zapadneho tunela zimapanskej priehrady,Queretaro:








Este som mal moznost vidiet par kuskov cestou medzi Vizarron a Penamiller,Queretaro.
Tie ale boli na nedostupnych skalach,kde moj cerstvo pokazeny fotak nedostrelil.
Moja hitparada tychto ornat je nasledovna:Jednoznacne vedu zimapanske,maju krasne zlte trne
a udrzuju si cast vlociek aj ako prastare rastliny.Vytvara to krasny efekt,cest menu ornatum-zdobeny.
Na druhom mieste su metztitlanske. A na tretom tie od Penamiller.Tie mi pripadaju take sedive.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Někdo z Prahy, našel by se?
casopisy.knihovnasvehly.cz/node/10878

Zřídil jsem si nakonec VPK v NTK (virtuální konto/účet v té knihovně) a necham si za pár drobných vygenerovat PDFka

Jinak, kdo by chtěl svou knihovničku (počítačovou) obohatit o níže uvedené skvosty, tak může. Na zimní večery (kdy není do koho píchnout ), zajímavé čtení.

Abhandlungen Akademie Bayern, ZUCCARINI (první popis asteriase)
www.zobodat.at/web4beta/pdf/Abhandlungen-Akademie-Bayern_4_2_0001-0035.pdf

Bulletins de l'Académie royale des sciences, des lettres et des beaux-arts de Belgique (první popis myriostigmy)
archive.org/download/bulletindelacad06acad/bulletindelacad06acad.pdf

The Cactacea, Britton a Rose
www.cactuspro.com/biblio/en:britton_et_rose

Allgemeine Gartenzeitung
www.biodiversitylibrary.org/bibliography/14651#/summary

Kakteen und andere Sukkulenten
www.cactuspro.com/biblio/en:kuas

Kakteenkunde
www.cactuspro.com/biblio/en:kakteenkunde

Monatsschrift für Kakteenkunde
www.biodiversitylibrary.org/bibliography/51655#/summary

Zeitschrift für Sukkulentenkunde
www.cactuspro.com/biblio/en:zfs

Jirka napsal: Hnědá to není, až kytky pokvetou, dám sem detailnější foto

Medová to je

Hnědá to není, až kytky pokvetou, dám sem detailnější foto

Jirka napsal: Nemusíš sázet botky Martine ,o tom nepochybuji, v F2 či při zpětném křížení je to vysoce pravděpodobné. Určitě to tak funguje i v přírodě. S tím hnědým středem květu Ti to ale pořád nevěřím

Proč ne? Vždyť ten květ toho tvého potomka je zrovna takovéto barvy na fotografii.

Nemusíš sázet botky Martine ,o tom nepochybuji, v F2 či při zpětném křížení je to vysoce pravděpodobné. Určitě to tak funguje i v přírodě. S tím hnědým středem květu Ti to ale pořád nevěřím

Jirka napsal: La Reforma

Potomek si ponechal nádhernou, hedvábně lesklou, kanárkově žlutou barvu, střed ale není již čistě žlutý

Jirko, vsadil bych své nejlepší botky zn. Nike , že pokud tedy nemáš jen jednoho potomka, pak pokud ho opylíš s dalším a vyseješ, pak obdržíš kromě rostlin s hnědým jícnem i několik s čistě žlutým a ty budou už tu čistou žlutou barvu v dalších generacích držet. Můžeš zkusit i pyl potomka nanést na matku (máš-li matku a nemáš druhého potomka).
Martin

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Někdo z Prahy, našel by se?
casopisy.knihovnasvehly.cz/node/10878

Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Smutný napsal:
Vydoj si semena z katalogu semen, máš to i s polním číslem. (I když to polní číslo nemusí nic znamenat, co kolikrát člověk vidí ve zbírkách jak to hmyz kříží a potom vznikají semena s p.č., protože to dozrálo zrovna na té dané rostlině)

Jo, jo, hmyz to jsou potvory
Já chci ale semena zrovna z té svojí rostliny neboť k ní mám skoro 30ti letý citový vztah

Jinak, jsem od Opavy, ale myslím, že v době zásilkoven a pošty to je úplně jedno...
Když tak pište na soukromý email, ať to tady nezahlcujeme...

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Neměli byste někdo na prodej myriostigmu (columnare) v květuschopném stavu? Tuto jsem získal strašně dávno a druhou k ní nemám. Rád bych z ní přes léto "vydojil" nějaká semena.

Martin

Vydoj si semena z katalogu semen, máš to i s polním číslem. (I když to polní číslo nemusí nic znamenat, co kolikrát člověk vidí ve zbírkách jak to hmyz kříží a potom vznikají semena s p.č., protože to dozrálo zrovna na té dané rostlině)

Neměli byste někdo na prodej myriostigmu (columnare) v květuschopném stavu? Tuto jsem získal strašně dávno a druhou k ní nemám. Rád bych z ní přes léto "vydojil" nějaká semena.

Martin

Pokud pěstujeme astrofyta a jiné kaktusy, které v přírodě rostou na skeletických půdách se stopami humusu, v našich humózních substrátech, je dobré přidat do nich nějakou bazickou složku. Kaktusy ji sice sami ke svému růstu nepotřebují, ale působí v substrátu jako dezinfekce tím, že omezuje bujení těch mikroorganismům, jimž kyselé prostředí vyhovuje. Nevýhodou je, že reakcí vápna s některými složkami humusu vznikají soli, které rostlinám brání přijímání živin, ale nejsou natolik rozpustné, aby se daly ze substrátu snadno vypláchnout. Tyto soli pak vystupují na povrch substrátu i na bázi rostlin. Takže musíme častěji přesazovat.

pemexx napsal: Pre Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. :
Je sice Pravda,ze astrofyta preferuju vapenec,resp. nemaju radi kysly substrat,ale rastu i na inom podlozi.
Napriklad na lokalite Plan de Ayala(El Chiflon) rastie capricorne na pieskovci. Teda aspon si myslim ze je to pieskovec.Ale necham sa presvedcit tymi,ktori sa v horninach vyznaju.Mineraly ovladam,ale horniny nie.

Ano, samozřejme nerostou JEN na vápenci, ale preferují ho. Stejně, když jsem si tu mapu s povrchem navrstvil na normální mapu, tak jsem nic extra nezjistil, on totiž ten vápenec je skoro všude...

zelená - vápenec
modrá - vápenec s břydlicí

Pre Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. :
Je sice Pravda,ze astrofyta preferuju vapenec,resp. nemaju radi kysly substrat,ale rastu i na inom podlozi.
Napriklad na lokalite Plan de Ayala(El Chiflon) rastie capricorne na pieskovci. Teda aspon si myslim ze je to pieskovec.Ale necham sa presvedcit tymi,ktori sa v horninach vyznaju.Mineraly ovladam,ale horniny nie.

cykas napsal: Vím, že tím dost lidí naštvu, ale úmyslné křížení astrofyt (i jiných kaktusů) považuju za něco tak šíleného a nevkusného, že se to ani nedá popsat. V podstatě se to dostává někam na úroveň tulipánů a dalších rostlin patřících do supermarketů. ...

Chudáci pěstitelé tulipánů .

... prostě je to jenom jiný koníček. Komerčně se dají pěstovat tulipány, hybridní kaktusy, ale i čisté druhy (!!!). Je každého věc, co se mu líbí a čím se chce bavit. Já hybridním astrofytům neholduji, ale že bych za to někoho odsuzoval, ta asi taky ne ...

Bez takového šlechtění bychom taky mohli skončit u jediného (ne)plemene psů, koček, slepic ... a asi bychom žvýkali hořcenakyslé pláňky namísto rozličných chutných odrůd jablek, hrušek atd.

Ja ani linky a clanky o tych mutantoch neotvaram.
Astrophytum je pritom rod tak bizarnych a roznorodych rastlin,ze vyrabanie tych sprznencov je uplne zbytocne.
A uz som to tu raz pisal-ked som v prirode uvidel prve astrophytum,plakal som dojatim.Klakol som si pred tu rastlinu a v uzase nad tou krasou som pokorne mlcal/
Teraz placem nad tymi japonskymi zrudami na nete.
Schvalne-pozrite si katalgy semien.Astrophytum sa vytraca.Najdete tam pestru paletu vsetkych druhov,s lokalitami?
NIE ! Len FUKUSIMA,CABUTO,SUPERKABUTO a neviem co.
Takto smutne dopadla i akvaristika.rybky zafarbene farbivami,preslachtene na grcanie....

Vím, že tím dost lidí naštvu, ale úmyslné křížení astrofyt (i jiných kaktusů) považuju za něco tak šíleného a nevkusného, že se to ani nedá popsat. V podstatě se to dostává někam na úroveň tulipánů a dalších rostlin patřících do supermarketů.

Takto vzniklé hybridní rostliny by měly být ostudou každé sbírky. V poslední době se bohužel pokouší několik málo našich i zahraničních pěstitelů tyto kýče vydávat za vrchol pěstitelského umění. Vše je v podstatě pouze promyšlená obchodní záležitost. .

Doufám, že bude stále platit, že cílem je vypěstování čístých, nekřížených druhů astrofyt, podobných těm, jaké rostou v přírodě. A také, že červeně kvetoucí asteriasy nebo různě flekatá a znetvořená astrofyta ze sbírek skutečných kaktusářů brzy vymizí .

Podařilo se mi vygůglit mapy rozlišující druh povrchu. Ideálně čistá "caliza" (vápenec) je to, co hledáme. Je vidět zajímavé oblasti. Pokusím se to nějak navrstvit na normální mapu a zpřehlednit. Líbí se mi to ale, je hezky vidět jak se to táhne a kde. To dřívější soudruzi k dispozici neměli. Třeba se nám tu velikou Mexickou plochu podaří přečůrat vědou

Jirka napsal: Marně přemýšlím, odkud se v naší diskuzi vůbec vzal ten hnědý či medový střed květu.

Ten je uveden na těch předválečných pohlednicích s crassispinem od Kreuzingera.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

Jirka napsal:
Martine, tady ta fotka z knihy Astrophytum, to je rostlina pocházející od Vierecka.Máme fotku rostlin pocházejících od Moellera? Dle všeho v Československu nebyly, těžko říct, zda to jsou ty kytky na historických fotografiích od Kurta Kreuzingera, co jsi zde na začátku této diskuze vyvěsil.

Souhlasím, nelze s absolutní jistotou říct, že ty fota na těch předválečných pohlednicích vyobrazují rostliny, které dostal a popsal prvně Möller. Každopádně to ale jsou exporty z Mexika a nemyslím si, že Viereckova, protože ten květ je na těch předválečných pohlednicích dosti velký a rostliny jsou takové zkrátka jiné. Sadovský říká malý květ - viz. foto z „Kakteenkunde“ (1933, str. 31) a z „Kakteen und andere Sukkulenten“ 1957, která jsem tu dával. Ano, připouštím, že malý květ mohl být také důsledek vytrhnutí rostlin z přírody a tady v Evropě se jim zkrátka moc nedařilo...

Möller každopádně popsal to, co mu bratr poslal a co na vlastní oči viděl. Klidně to mohla být nějaká malinká skupina rostlin, kterou Artur nasbíral a třeba je vykopal i všechny a nenávratně tak zničil celou populaci... Dneska víme, že okruh capricorne (tím myslím vše od major po niveum) umí být krásně variabilní - viz. San Juan, La Reforma, západ Cienegas a nejhezčí ta Sierra Delicias. Já bych se třebas ani nebál nahlas připustit, že ten medový/hnědý jícen je důsledek přírodního křížení čistě žlutého a standardního capricorne květu. Síla a tvar otrnění bude o přírodních podmínkách (půda, teplotní výkyvy, nadmořská výška, voda) a nadmořské výšce.

Ta nadmořská výška, 2000 je nejspíše opravdu moc. Otázka je z čeho tu výšku Artur čerpal. Dle toho co se našlo a co jsi napsal, by ideální výška měla být kolem 1200 m.

Marně přemýšlím, odkud se v naší diskuzi vůbec vzal ten hnědý či medový střed květu. Capricorni mají velké žluté květy , někdy opravdu hodně hedvábně lesklé, s karmínově červeným středem různé intenzity zabarvení, hnědá barva se nevyskytuje, neviděl jsem ji v přírodě ani ve sbírkách. I kdyby došlo ke křížení kytek se žlutými a klasickými květy, hnědou ve středu nedostaneš, spíše odstíny červené až oranžové, možná něco žlutého. Čistě žluté květy jsem viděl u rostlin z populace San Juan a La Reforma a pouze rostliny od La Reforma měly květy s opravdu sírově žlutým středem. Ani na jedné lokalitě však nerostou rostliny pouze se žlutými květy.To hnědé či žlutohnědé zabarvení zná asi každý, kdo se zabývá hybridizací astrophyt, kde jeden z rodičů je a.asterias. Capricorni ho ale nemají.
Klasika zbarvení

La Reforma

Potomek si ponechal nádhernou, hedvábně lesklou, kanárkově žlutou barvu, střed ale není již čistě žlutý

Škoda,že květ této barvy se vyskytuje opravdu výjimečně.

Ja nie som nejaky fasoun kaktusarsky,ale proste chcem aby sme pestovali to co priroda vytvorila.
Vid moj zatrateny prispevok o cistote sirenych rastlin.
Nikomu neberiem jeho lasku k pestovanym rastlinam.Ale proste asrofyta su pecky!!! A serie ma ze guglime len tie sprznence.
A pritom v prirode i v zbierkach su (zatial) prekrasne ciste rastliny,tak rozmanite,ze hrat sa na boha je zbytocne.

caput-medusae mi pripada ako iny rod,napriek vsetkym podobnostiam s astrofytami
mozno hybrid s v prirode sa vyskytujucimi wilcoxiami...
ale to by som ho vlastne nemal (podla mojich fasounskych teorii) ani pestovat

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohu se zde zeptat na zkušenosti s Astrophytum caput-medusae? Zajímalo by mne zda někdo zkoušel křížit s jiným astrofytem (ornatum, myriostigma, coahuilense, asterieas, capricorne...) a byl úspěšný.

V sprnu jsme zde dal dotaz na caput-medusae. Opravdu nikdo nevíte jak je to s jeho křížením? (tj. je prokázáno, že je to opravdu astrofytum?). Pokud křížit jde, pak ti potomci musí být opravdu zajímaví.

pemexx napsal: PESTUJME NEKRIZENE ASROFYTA S POVODOM !!! SU TO SPERKY !!!
Znova a opakujem-nikomu nic nekazem,ale ked sa vygugli na temu astrophytum kopa mutantov,placem.

Přesně tak. Taky mi jsou ty japonské hybridy proti srsti. Když jsem se zajímal jak to Kabuto vlastně vzniko, tak jde o dvě rostliny (super kabuto a miracle kabuto), které by vlastně příroda nekompromisně zahubila - Miracle Kabuto nedává plodná semena a super kabuto byl polozdechnutý už při jeho nákupu v USA. Člověk ale zasáhl a rázem máme chlupaté rostliny po celém rodu astrophytum. Snad to nějaká "dobrá duše" nevyseje do přírody v Mexiku... Jako kuriozita ale dobrý, taky jedno mám.

Tak tato diskusia ma bavi.
Paradne citanie.
Astrofyta su sperky a je radost citat o nich v neonkologickej-nejaponskej podobe(i ked nemozeme nikomu nakazat co sa mu ma pacit).
Sice mi je jedno ci bajne crassispinum existuje,a kde,ale polne badanie a prehlad NORMALNYCH astrofyt je citanie vzrusujuce.
Zlty stred ci cerveny stred je asi jedno.Mohla to byt obchodna rarita,vyskytujuca sa v ktorejkolvek oblasti,ako minoritny znak.
PESTUJME NEKRIZENE ASROFYTA S POVODOM !!! SU TO SPERKY !!!
Znova a opakujem-nikomu nic nekazem,ale ked sa vygugli na temu astrophytum kopa mutantov,placem.
Zachovajme hodnotne rastliny,dokedy nepadnu pod buldozermi a odstrelmi kamena.A samozrejme v japoncoidnych laboratoriach

Thelocactus nidulans ako taky,nerastie nikde inde ako v Sierra de la Paila(smer Estacion Marte-Nuevo Yucatan).Ak je uvadzany inde,nie je to nidulans.
Ecr.dalaetii neviem ze by rastol inde nez v Paile.
Leuchtenbergia rastie vselikade po Mexiku,aj v inych statoch,nielen v Coahuile.
Clanky treba brat z pohladu doby.
kaktusy.astrophytum@seznam.cz- velmi sa tesim ze sa o tieto skvostne rastliny zaujimas.

Jirka napsal: Th.nidulans,a echc.delaetii, to jsou rostliny z pohoří Srra de La Paila, nikde jinde nerostou. Th.nidulans roste na jižním úpatí SdlP v 1200-1300 m, žádné 1600m.

Zde je uvedeno, že rostou i jinde:
Echinocactus nidulans
Echinocereus delaetii
Leuchtenbergia principis

Samozřejmě je třeba zohlednit i fakt, že rostliny se exportovaly ve velkém, takže dnes už opravdu v oblastech, kde "těžil" Möller, nemusí být nic.

Jirka napsal:
Martine, tady ta fotka z knihy Astrophytum, to je rostlina pocházející od Vierecka.Máme fotku rostlin pocházejících od Moellera? Dle všeho v Československu nebyly, těžko říct, zda to jsou ty kytky na historických fotografiích od Kurta Kreuzingera, co jsi zde na začátku této diskuze vyvěsil.

Souhlasím, nelze s absolutní jistotou říct, že ty fota na těch předválečných pohlednicích vyobrazují rostliny, které dostal a popsal prvně Möller. Každopádně to ale jsou exporty z Mexika a nemyslím si, že Viereckova, protože ten květ je na těch předválečných pohlednicích dosti velký a rostliny jsou takové zkrátka jiné. Sadovský říká malý květ - viz. foto z „Kakteenkunde“ (1933, str. 31) a z „Kakteen und andere Sukkulenten“ 1957, která jsem tu dával. Ano, připouštím, že malý květ mohl být také důsledek vytrhnutí rostlin z přírody a tady v Evropě se jim zkrátka moc nedařilo...

Möller každopádně popsal to, co mu bratr poslal a co na vlastní oči viděl. Klidně to mohla být nějaká malinká skupina rostlin, kterou Artur nasbíral a třeba je vykopal i všechny a nenávratně tak zničil celou populaci... Dneska víme, že okruh capricorne (tím myslím vše od major po niveum) umí být krásně variabilní - viz. San Juan, La Reforma, západ Cienegas a nejhezčí ta Sierra Delicias. Já bych se třebas ani nebál nahlas připustit, že ten medový/hnědý jícen je důsledek přírodního křížení čistě žlutého a standardního capricorne květu. Síla a tvar otrnění bude o přírodních podmínkách (půda, teplotní výkyvy, nadmořská výška, voda) a nadmořské výšce.

Ta nadmořská výška, 2000 je nejspíše opravdu moc. Otázka je z čeho tu výšku Artur čerpal. Dle toho co se našlo a co jsi napsal, by ideální výška měla být kolem 1200 m.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Astrophytum crassispinum (forma od Vierecka)


Třetí foto je z knihy Rod Astrophytum (Sadovský a Schütz):

Martine, tady ta fotka z knihy Astrophytum, to je rostlina pocházející od Vierecka.Máme fotku rostlin pocházejících od Moellera? Dle všeho v Československu nebyly, těžko říct, zda to jsou ty kytky na historických fotografiích od Kurta Kreuzingera, co jsi zde na začátku této diskuze vyvěsil.

Jirka napsal: No Martine, nevím nevím,tady to bych nebral vůbec jako fakt, že capricorni rostou od 1600 m výše.. Sice němčinu neovládám, ale z překladu soudím, že se zde volnou formou snaží povídat o tom,kde on a jeho bratr sbírali kytky či ty kytky odtud pocházely. Je zde uváděno obecně vymezení nadmořské výšky, píše ze o tom /velmi volně přeloženo/, že co sbíral, pochází z 1200 m a výše,od 1600 m sbíral A.capricorne major,minor,Th.nidulans.Echc.delaetii atd, bratr dokonce od 2000 m., ovšem zahrnující i státy Zacatecas,Durango. Tedy nic o pohoří Parras.
Th.nidulans,a echc.delaetii, to jsou rostliny z pohoří Srra de La Paila, nikde jinde nerostou. Th.nidulans roste na jižním úpatí SdlP v 1200-1300 m, žádné 1600m. Nebudu se dále o tom článku rozepisovat, neberu ho jako směrodatný pro to, v jaké nadmořské výšce roste As.crassispinum. As.capricorne rostou na širokém areálu ve státech Coahuila a Nuevo Leon, v nadmořských výškách od 553 m.n.m. /Bustamante/ až po 1519 m.n.m /Vacas/, snad z 99% ve společnosti či symbioze s agave lechuguilla.Toto výškové rozpětí vychází z měření 45ti lokalit capricornů. Tím chci říct,že si myslím, že Tvé hledání as. crassispinum ve výškách nad 2000 m.n.m bude ztráta času a peněz. Ale jak se říká - nikdy neříkej nikdy přál bych Ti to. Ta místa, co ukazuješ na mapkách jako potenciální výskyt, jsou dostupná možná pěšky. Ne vše, co je na mapě zakresleno jako nějaká cesta, tam už dávno nemusí být či je nesjízdná. V Mexiku obzvlášť.
Ještě chci poznamenat, že Tvé vymezení Srra de Parras není správné, zasahuješ hodně, hodně na východ.Jsou tam další pohoří, které nejsou na mapách kolikrát uvedeny, např. Srra de Patagalana. Oblast Srra Parras je snad jen na těch prvních dvou mapkách

Ano, je to volný článek o tom kde (podnebí, výška...) rostliny, které sbíral rostou. Německy umím a myslím, že jsem si to přeložil dobře:

Nun noch etwas über die Fundorte meiner Pflanzen. Fast alle Kakteen, die ich ausführe, leben in einer Höhe von 1200—1600 m, der Echinocactus capricornus var. maior und var. minor, E. nidulans, sowie der Echinocereus Delaetii, Leuchtenbergia principis, wachsen auf einer Höhe von 1600—2100 m auf Kalk,nie auf Schiefer.

V překladu takto: "Teď něco o umístění mých rostlin. Téměř všechny kaktusy, které jsem exportoval, rostou v nadmořské výšce 1200-1600 m, Echinocactus capricornus var. maior a var. minor, E. nidulans i Echinocereus Delaetii, Leuchtenbergia princippis, rostou v nadmořské výšce 1600 - 2100 m na vápencovém povrchu, nikdy na břidlici."

Pro capricorne tedy platí podle mého názoru druhé rozmezí, nikolv to první.

Kam až zasahuje Parras to je také dobrá otázka - strýček google najde např. tohle na starých mapách:



Také o Parras tam Arthur nepíše, ale to napsal Möller při popisu crassispinum.

No Martine, nevím nevím,tady to bych nebral vůbec jako fakt, že capricorni rostou od 1600 m výše.. Sice němčinu neovládám, ale z překladu soudím, že se zde volnou formou snaží povídat o tom,kde on a jeho bratr sbírali kytky či ty kytky odtud pocházely. Je zde uváděno obecně vymezení nadmořské výšky, píše ze o tom /velmi volně přeloženo/, že co sbíral, pochází z 1200 m a výše,od 1600 m sbíral A.capricorne major,minor,Th.nidulans.Echc.delaetii atd, bratr dokonce od 2000 m., ovšem zahrnující i státy Zacatecas,Durango. Tedy nic o pohoří Parras.
Th.nidulans,a echc.delaetii, to jsou rostliny z pohoří Srra de La Paila, nikde jinde nerostou. Th.nidulans roste na jižním úpatí SdlP v 1200-1300 m, žádné 1600m. Nebudu se dále o tom článku rozepisovat, neberu ho jako směrodatný pro to, v jaké nadmořské výšce roste As.crassispinum. As.capricorne rostou na širokém areálu ve státech Coahuila a Nuevo Leon, v nadmořských výškách od 553 m.n.m. /Bustamante/ až po 1519 m.n.m /Vacas/, snad z 99% ve společnosti či symbioze s agave lechuguilla.Toto výškové rozpětí vychází z měření 45ti lokalit capricornů. Tím chci říct,že si myslím, že Tvé hledání as. crassispinum ve výškách nad 2000 m.n.m bude ztráta času a peněz. Ale jak se říká - nikdy neříkej nikdy přál bych Ti to. Ta místa, co ukazuješ na mapkách jako potenciální výskyt, jsou dostupná možná pěšky. Ne vše, co je na mapě zakresleno jako nějaká cesta, tam už dávno nemusí být či je nesjízdná. V Mexiku obzvlášť.
Ještě chci poznamenat, že Tvé vymezení Srra de Parras není správné, zasahuješ hodně, hodně na východ.Jsou tam další pohoří, které nejsou na mapách kolikrát uvedeny, např. Srra de Patagalana. Oblast Srra Parras je snad jen na těch prvních dvou mapkách