Téma:

Myslím,že jsi jim nabídl moc pěkné rostliny.   Když vyloučíme to škrtnuté capricorne LX595 od La Popa /tam odsud capricorne vypadají jinak/ a rostlny na foto jsou opravdu semenáče ze semen z toho seznamu,tak to určení je téměž na 100%. Jinak ty tmavotrné se dost podobají capricorne SB 323, odpovídá to i lokalitě PC46, obojí je od Saltillo v Coahuila

Diky...slo mi ciste o to aby meli budouci pestitele alespon predstavu o tom co jsem jim poslal a ke jmenovce si pripsali treba 'pravdepodobne' tento druh. Ja si to totiz i po letech pestovani netroufam urcovat, nemam to nakoukane. Chtel jsem jim jen nabidnout, myslim si, pekne rostliny u kterych jsem si byl jisty, ze jsou z tohoto seznamu. I kdyz jsem se podle fotek na internetu dival co by to mohlo byt, netroufl bych si jim napsat ze je to to a to...diky alespon za pravdepodobne upresneni ze by to mohly byt tyto. Takto jim to napisu, a at si to hodi s otaznikem ze je to pravdepodobne tak.

Arture, když se podíváš na ten svůj seznam,moc na výběr,co to může být,nemáš. To vlevo budou na 95% crassispinoides a ty tmavotrné capricorne minor PC46,jinou volbu tam ani nemáš..

Zdravím přátelé...prosím o radu...poslal jsem mezi pěstitele tyto astra a prosím vas plzenaky (semena byla od vas) , jestli byste ty zluto a cernotrnne nekdo nepoznal. Me to kocka po presazeni vysypala a uz jsem to nedal dohromady a leta jsem to nechal byt. Mozna uz by se to dalo dat dokupy...moc dekuji

Vlevo a uprostřed

Taky používám Profíka, na větší astra do toho přidávám ještě tu hrubší pemzu (ne ten písek) a teramol (to druhé spíš proto, že to mám než proto, že by to bez toho nerostlo). Vlastně z toho substrátu vytvořím "hromadu kamení". Pro takto malou kytku bych ale volil Profík bez příměsí.

Hlavní otázkou pak je, jak dobře květináč prokoření. To je dle mě vůbec nejdůležitější. Když jsem si na svém prvním kolokviu od Jirky Musila bral velké coahuilence, doma jsem ho přesadil do větší misky (s vírou "větší miska = větší kytka, takhle to ale u aster nefunguje). Když jsem vyklopil kytku z Jirkovy misky, byla kompletně prokořeněná! S troškou nadsázky můžu říct, že nedopadlo ani zrníčko hlíny, kořenový bal byl kompletně vytvarovaný podle misky. Takto prokořeněná kytka, zejména třeba po delší dehydrataci (zimování) snese dardu vody! 

A pak samozřejmě záleží na drenáži. Obecně ji nedávám, ale pro astra bych zrovna z toho Profíka vybral ty hrubší lávové kameny a třeba tu hrubou pemzu a vrstvičku tam dal, keramzit také odvede skvělou práci. 

S nivei je obecně problém, že jsou na kořeny choulostivější než jiná astra a hůř zakořeňují po ztrátě kořenů. Navíc nové kořeny jsou pak méně vitální. Já měl takhle niveum, které ztratilo kořeny, udělalo nové, ztratilo a letělo do popelnice. Neměl jsem na to nervy. Jeden z důvodů, proč mám ve sbírce asi jen tři nivea z mých asi 35 aster (včetně jednoho semenáčku).

Tím neříkám, že to musíš hned přesadit nebo o to přijdeš. Tím se snažím naznačit, že faktorů, jako ostatně vždy, je více. Také se snažím říct, že proti všem svým obvyklým zásadám bych tohle niveum nepřesadil několik let a nechal ho pěkně dorůst. Ostatně moje aureum, které si hýčkám mám v jednom substrátu už řadu let a nepřijde mi, že by bylo nějaké hrozné. Ale přesazení záleží i na hnojení atd. Mé kytky znají déšť, ale to si také z mnoha důvodů nemůže dovolit každý.... Déšť relativně slušně vymývá sůl ze substrátu z hnojení...

Tohohle bych se nebál, kytka je ještě malá, hodně vydrží a až bude starší a choulostivější už bude v misce od Jirky Vinaře a tam s tebou dožije bez dalšího přesazení 
 

Toto astrophytum mám ve sbírce jako vzpomínku, na dnes již nežijícího kolegu z našeho klubu.
Těžko říct, k čemu ji přiřadit. Velký, světle žlutý květ bez znatelného jícnu, a téměř světle slámové trny. I epidermis je nezvykle světle zelená.

Zemina je Substrát na kaktusy od Forestiny,ještě jsem přidala pemzu a drcený vápenec, ( frakce je jako štěrk,u nás se tomu říká Kunčice)žádná rašelina ani krtina...tak snad to bude OK...
 

Květináč je k velikosti rostliny pravda dost velký, hodně záleží na tom,co je pod tím štěrkem: Obecně vzato,pokud je kytka zasazena v takto velkém květináči a substrát  obsahuje větší objem jemné frakce jako zahradní zem,rašelina,jemný písek apod, co dlouho drží vlhkost,tak je téměř,jisté,že astra dříve či později o kořeny příjdou,stačí jedna pořádná zálivka podmokem

Díky za upozornění...jsem spíše sušič...tak snad se s niveum domluvíme...
 

belinda napsal:

Neúnavně kvetoucí Astrophytum niveum, bez občanky, import  z Jižních Čech od pana Krátkého...
Posadila jsem ho do prostornějšího květináče, krásně se tam uvelebilo a kvete celé léto...
 

 

 

Zdravím. Nejsem odborník, jen upozorním z vlastní zkušenosti na opatrnost s velkým černým květináčem. Já takhle o dvě větší capricorne přišel a dvě teď zachraňuju. Hniloba od kořenů. Tak opatrně se zálivkou. Ja je teď raději sadím do misek z neglazované keramiky.

Neúnavně kvetoucí Astrophytum niveum, bez občanky, import  z Jižních Čech od pana Krátkého...
Posadila jsem ho do prostornějšího květináče, krásně se tam uvelebilo a kvete celé léto...
 
 
 

Pěkné povídání Jirko. Až k tomuhle jsem tě dokopat nechtěl, ale díky 

Petře, Ty jsi ale neoblomný..  Na co Ti mám odpovědět??...Ano, může to být i to žlutokvěté capricorne,jak bývají označovány rostliny od  La Reforma. Žlutokvěté jsou ovšem i rostliny od San Juan,těm se však ten charakter rostliny nepodobá. Na obou lokalitách se vyskytují rostliny jak se světlé červeným až oranžovým jícnem,tak i čistě žlutokvěté. Že by ta rostlina tam někde odsud mohla pocházet, nasvědčuje fakt,že Jirka s největší pravděpodobností nevysévá ani nekupuje no name rostliny capricorne, dále charakter toho květu to nevylučuje a je těm květům podobný ,zejména ta plnokvětost a světlost jícnu. I ten charakter otrnění to nevylučuje, ale ta červená barva trnů na fotce je velmi neobvyklá pro capricorne obecně,proto jsem se ptal,zda jsi ty fotky neupravoval. Vločkování na rostlinách tam odsud je rovněž poměrně variabilní, od hustě bíle vločkovaných rostlin až po velmi řídce vločkované rostliny,jak jsem měl možnost vidět i získat. Takže suma sumárům, může ta kytka pocházet tam odsud, ale nemusí Já si spíš myslím,že je to nějaká směska capricorne, proto bych ji nechal jen s cedulkou A.capricorne  Ses měl zeptat hlavně Jirky,co to je za rostlinu a kde mohla mít své předky,jestli je zasazená v šestce květináči,tak by mohla mít tak 5-6 let,to by si mohl Jirka pamatovat...Tady přidávám ještě pár fotek těchto rostlin,,které jsem postupně v rozmezí hodně let nafotil a nevymazal, nejsou kvalitní,ale je na nich něco z toho charakteru rostlin od La Reforma vidět..

 

Ahoj Jirko,

fotky neupravuji. Foťák si fotí, jak chce. Když fotím výsevy tilandsií, tak je to černé, jako bych to fotil v ostravských dolech. Když fotím kaktus, na který svítí slunce, vypadá to zase, jako bych to dal do nějaké modelingové agentury.

Co tam měl Jirka netuším. Na mé první kolokvium jsem si jel pro jedno krásné, velké coahuilense (byly jsme domluveni), je na fotkách níže, a tam cedulka je. Tehdy jsem z Jirky ještě "vymámil" další tři rostliny. Na fotkách níže jsou vlastně všechny. Možná tam nebyly cedulky vůbec, když vidím, že někde je mám a někde ne...ale fakt netuším. Cedulky obecně nevyhazuji...

Já byl jen zvědavý, jestli to nemůže být to žlutokvěté capricorne. Když vidím, jak mi vznikají na kytkách plody, které teda vyhazuji, protože astrophyta nevysévám, nedělám si iluze, jak asi vznikají jinde...může to být cokoliv. Mě se ta kytka líbí a tak jsem byl jen zvědav. Ale když koukám na tvé fotky moc se to nepodobá...

Díky za odpověď
 

Petře,měl bys u těch fotek napsat,o jaké rostliny se jedná, např. u těch prvních fotek,že se jedná o Astrophytum coahuilense,neboť si spousta kaktusářů tyto druhy plete s myriostigmou, ,přitom jsou od sebe hodně vzdáleny, i geofraficky.
Ta druhá rostlina od Jirky vypadá na nějakou selekci nudálního nivea, i když žutotrnou formu jsem neviděl a tady ta má nějakou podezřele světlou pokožku,může to být nějaký kultivar..jak to měl Jirka pojmenováno??
K té poslední fotce - pokud to nemáš ze zaručeného zdroje,může to být jakékoli capricorne, ale není vyloučeno že podle vzhledu a charakteru květu to nemá nic společného s touto formou capricorne od La Reformy v Coahuile. Ta barva trnů je taky nezvyklá. Ty ty fotky upravuješ?? Fotky ze sbírky nemám,ale v přírodě vypadají takto, většina je jich žlutotrných, ale jsou i jiné fenotypy,jako tmavší trny,řidší vločkování, květy čistě žluté se sírově žlutým jicnem nebo je střed i lehce červený....:
 
Ale když tak na ty fotky koukám,tak ta Tvoje si tady s těmi moc podobná není..

nemůže být tohle ta žlutotrnná a žlutokvětá forma capricorne? Ne, crassispinoides fakt nemyslím...
Astrophytum capricorne var. aureiflorum nom. prov. PT 481 La Reforma, Coahuila - zdroj Incact, Rod astrophytum, díl 8.  Incact Rod astrophytum

Pěstuje ještě někdo astrophyta? 



od Jirky Musila, z mé první návštěvy v Plzni v roce 2020



I tohle je od Jirky, kdo ví, co to je...nudalní niveum zlaté? Od roku 20 moc nenarostlo, nebo zlaté crassispinum? To ale zlaté být nemá, ne? ...


pohled do jícnu..

Polycarbonat nebo širá obloha a čerství vzduch? V jakých sbírkách jsem tyhle krasavce viděl vám neřeknu, aby jste nebyli ovlivněni. A neřeknu vám ani co se víc líbí mě....tak příjemné koukání 

Je to zajímavé, jak ty formy přechází jedna v druhou na těch "hraničních" bodech. Kdysi jsem se zajímal o to, jak poznat bájné crassipsinum od nivea nudum. A překvapivě žlutý jícen u nivea to není. Jako spoustu jiných věcí i tohle chce trošku nakoukat a u malých rostlin se to asi blbě určí. Pokud ale máte doma niveum, které má na víšku 20 cm a vedle něj stejně staré niveum, které posledních 8 let neroste do výšky máte v tom druhém zřejmě to crassispinum i bez žlutého jícnu. Je tam i jistý rozdíl v trnech atd...ale ta starých kytkách se to asi nejlépe pozná.

Zde zřejmě crassispinum, které jsem získat cca před 5 lety a od té doby se krásně "zatrnil" a nádherně kvete. Nikdy neměl žlutý jícen, jak je i vidět na fotkách a jestli povyrostl nepovyrostl tak, aby to bylo vidět. Byť nové trny každý rok dělá. Stejně to je například s capricorne minor a major. Mám doma tak...těžko říct 25 let starou kytku, která se krásně zabalila do trnů, ale na výšku roste jen v závislosti na zálivce (a tom, jak se napije). Také krásně kvete.

Astrophytum capricorne nudum

Astrophytum capricorne

To capricorne nudum bych si dovolil poopravit když už tak na senile nebo niveum v.nudum nebo něco mezi tím,  u toho posledního si raději než capricorne napiš niveum. To jen aby se potencionálním zájemcům o tento rod neblbly hlavy třeba s termínem capricorne nudum.....

Astrophytum myriostigma f. tricostatum

Astrophytum myriostigma nudum f quadricostatum

Astrophytum myriostigma f. tricostatum

Astrophytum capricorne

Astrophytum capricorne nudum

Astrophytum capricorne

 
Stará kulturní rostlina -  astrofytum, které mi daroval můj kamarád v roce 1985,   který ho převzal od své maminky, která ho získala... kdoví kdy.
Je na něm nádherně  vidět, že v průběhu desetiletí rostlo v různých podmínkách, se kterými se muselo průběžně vyrovnávat, což se vepsalo do historie tvaru jeho těla. Je to zkrátka rostlina s příběhem. A takové rostliny mám, jak stárnu, nejraději. Vůbec mi nevadí, že neznám jejich původ, polní číslo, vlastně ani přesný druh (myriostigma s malým květem).
 

Kúsok z Mesa Garden. Capricorne je skutočne nádherná rastlina hlavne keď je staršia a tu je "zopár" pekných kúskov.

 

Petr Z. napsal:

Čím víc kaktusářů jsem poznal, čím víc sbírek jsem navštívil a čím víc kytek jsem viděl, tím víc se utvrzuji ve svém názoru, že našim kytkám by prospělo minimálně červenec/srpen, ale určitě i červen pod širým nebem ať se o ně stará Matka Příroda. Když pominu to, že mi to někteří z Vás při osobní návštěvě i potvrdili, člověk často nejvíce obdivuje kytky z pařenišť. Například ty od Jirky, od Periho (byť ten nemá vše v pařeništích a jeho ferácí jsou boží! Ale jestli se nepletu, má "oldschool" skleněný skleník, je tak Peri?) a dalších. Polykarbonát vytrnění rostlin doslova škodní. Ale chápu a není na tom nic zvláštního, že většina z nás nechce a vlastně ani nemůže celou sbírku nebo aspoň pár vybraných jedinců vytahat před skleník a nechat je pařit pod širým nebem. I to má však svá úskalí, ve skleníku vám kytky nepomlátí kroupy třeba, mě letos na jednom capricorne omyl silný déšť vločky...holt, vše má svoje...
Každý dle svých možností a vkusu...

Nicméně tohle doma mít člověk asi fakt nechce....je to to samé, co jsem postoval o příspěvek níže, i když by to člověk skoro neřekl... (netvrdím, že je to aureum, tvrdím, že je to senile). 






 

Tu fotku vykrmeného senile jsem zde nepřidával, myslím ale,že to je produkt genetiky /slabé vytrnění/ + celkem vydatné zálivky v kombinaci s přistíněním, třeba v tom "polyskleníku". Ten polykarbonát bych ale Petře neodsuzoval, nemyslím si, že zrovna těm astrophytům by dělalo dobře být pod širým nebem. Třeba u Tebe u zdi baráku nebo na balkóně ano,ale v otevřeném prostoru asi ne. Nejsou to rostliny,které by milovaly přímé slunce, zejména takové ostré,které pálí po celý den jako v tomto období,mají rády teplo, to ano,ale dát je pod otevřenou oblohu v takovém počasí,jako je teď,by jim určitě dobře neudělalo...v přírodě, až na výjimky, rostou přistíněny různými agávemi,keříky či jinými rody kaktusů,např trsy echinocereusů, kameny atd....  Proto je dobré nad nimi mít nějakou stříšku,která by je ochránila před přímým sluncem, k tomu je ale celkem nezbytné mít dobré větrání a velmi vhodné je mít výraznější teplotní rozdíl mezi dnem a nocí, abychom měli kompaktní,pěkně vytrněné kytky. To jsou ale věci,o kterých se tady již určitě psalo. Rostliny,co zde ukázal csad, jsou velice pěkně vytrněné, ale zdá se mi,že jsou sluncem již trochu přeexponované, i za tím polykarbonátem, svědčí o tom světlejší barva pokožky, až mírně do žluta, zřejmě mají málo vody vzhledem k tomu teplu a světlu, co dostávají ve skleníku nebo pařeništi, a je jedno,zda je to polykarbonát nebo sklo. To je v uzavřeném prostoru ještě horší než polykarbonát, ten tu tepelnou a světelnou nálož aspoň rozptýlí,pokud je správně situován. Přes den  bych je tedy nechal pod stříškou, která chrání před úpalem a v chladnu zase drží v prostoru jejich umístění více tepla, naopak v noci,a teď je k tomu ten správný čas,kdy je jasno a ráno padá rosa, bych je úplně odkryl

=19.5pxLetitá rostlina A. myr. dá se říci, že už je to babička, která mně dnes potěšila kyticí květů.

Je to jen výsledek mého pozorování z návštěv různých sbírek. Některým kytkám to skutečně nevadí, ale obecně bych řekl, že rostliny vypadají lépe z pařenišť nebo skla. Ale je to jen můj subjektivní pocit. 

přes zimu sklo, přes léto obloha, možná by vypadali stejně i pod polykarbonátem...a možná ne, kdo ví...???

Těmto polykarbonát určitě nevadí . Ono nejde jen o něj, ale také o sladění tepla a vody, pokud pod ním kytky pěstuju. A v Mexiku trnitější  nejsou .

Tem kytkam co mam ja,polykarbonat myslim nejak neskodi,ale treba se pletu...       
...nijak však Vaš nazor Petře nechci vyvracet,mozna by na volnem prostranstvi vypadaly kytky lepši...
Podotykam,ze v Mexiku sem nebyl...

Čím víc kaktusářů jsem poznal, čím víc sbírek jsem navštívil a čím víc kytek jsem viděl, tím víc se utvrzuji ve svém názoru, že našim kytkám by prospělo minimálně červenec/srpen, ale určitě i červen pod širým nebem ať se o ně stará Matka Příroda. Když pominu to, že mi to někteří z Vás při osobní návštěvě i potvrdili, člověk často nejvíce obdivuje kytky z pařenišť. Například ty od Jirky, od Periho (byť ten nemá vše v pařeništích a jeho ferácí jsou boží! Ale jestli se nepletu, má "oldschool" skleněný skleník, je tak Peri?) a dalších. Polykarbonát vytrnění rostlin doslova škodní. Ale chápu a není na tom nic zvláštního, že většina z nás nechce a vlastně ani nemůže celou sbírku nebo aspoň pár vybraných jedinců vytahat před skleník a nechat je pařit pod širým nebem. I to má však svá úskalí, ve skleníku vám kytky nepomlátí kroupy třeba, mě letos na jednom capricorne omyl silný déšť vločky...holt, vše má svoje...
Každý dle svých možností a vkusu...

Nicméně tohle doma mít člověk asi fakt nechce....je to to samé, co jsem postoval o příspěvek níže, i když by to člověk skoro neřekl... (netvrdím, že je to aureum, tvrdím, že je to senile).