Téma:

Je to zajímavé, jak ty formy přechází jedna v druhou na těch "hraničních" bodech. Kdysi jsem se zajímal o to, jak poznat bájné crassipsinum od nivea nudum. A překvapivě žlutý jícen u nivea to není. Jako spoustu jiných věcí i tohle chce trošku nakoukat a u malých rostlin se to asi blbě určí. Pokud ale máte doma niveum, které má na víšku 20 cm a vedle něj stejně staré niveum, které posledních 8 let neroste do výšky máte v tom druhém zřejmě to crassispinum i bez žlutého jícnu. Je tam i jistý rozdíl v trnech atd...ale ta starých kytkách se to asi nejlépe pozná.

Zde zřejmě crassispinum, které jsem získat cca před 5 lety a od té doby se krásně "zatrnil" a nádherně kvete. Nikdy neměl žlutý jícen, jak je i vidět na fotkách a jestli povyrostl nepovyrostl tak, aby to bylo vidět. Byť nové trny každý rok dělá. Stejně to je například s capricorne minor a major. Mám doma tak...těžko říct 25 let starou kytku, která se krásně zabalila do trnů, ale na výšku roste jen v závislosti na zálivce (a tom, jak se napije). Také krásně kvete.

Astrophytum capricorne nudum

Astrophytum capricorne

To capricorne nudum bych si dovolil poopravit když už tak na senile nebo niveum v.nudum nebo něco mezi tím,  u toho posledního si raději než capricorne napiš niveum. To jen aby se potencionálním zájemcům o tento rod neblbly hlavy třeba s termínem capricorne nudum.....

Astrophytum myriostigma f. tricostatum

Astrophytum myriostigma nudum f quadricostatum

Astrophytum myriostigma f. tricostatum

Astrophytum capricorne

Astrophytum capricorne nudum

Astrophytum capricorne

 
Stará kulturní rostlina -  astrofytum, které mi daroval můj kamarád v roce 1985,   který ho převzal od své maminky, která ho získala... kdoví kdy.
Je na něm nádherně  vidět, že v průběhu desetiletí rostlo v různých podmínkách, se kterými se muselo průběžně vyrovnávat, což se vepsalo do historie tvaru jeho těla. Je to zkrátka rostlina s příběhem. A takové rostliny mám, jak stárnu, nejraději. Vůbec mi nevadí, že neznám jejich původ, polní číslo, vlastně ani přesný druh (myriostigma s malým květem).
 

Kúsok z Mesa Garden. Capricorne je skutočne nádherná rastlina hlavne keď je staršia a tu je "zopár" pekných kúskov.

 

Petr Z. napsal:

Čím víc kaktusářů jsem poznal, čím víc sbírek jsem navštívil a čím víc kytek jsem viděl, tím víc se utvrzuji ve svém názoru, že našim kytkám by prospělo minimálně červenec/srpen, ale určitě i červen pod širým nebem ať se o ně stará Matka Příroda. Když pominu to, že mi to někteří z Vás při osobní návštěvě i potvrdili, člověk často nejvíce obdivuje kytky z pařenišť. Například ty od Jirky, od Periho (byť ten nemá vše v pařeništích a jeho ferácí jsou boží! Ale jestli se nepletu, má "oldschool" skleněný skleník, je tak Peri?) a dalších. Polykarbonát vytrnění rostlin doslova škodní. Ale chápu a není na tom nic zvláštního, že většina z nás nechce a vlastně ani nemůže celou sbírku nebo aspoň pár vybraných jedinců vytahat před skleník a nechat je pařit pod širým nebem. I to má však svá úskalí, ve skleníku vám kytky nepomlátí kroupy třeba, mě letos na jednom capricorne omyl silný déšť vločky...holt, vše má svoje...
Každý dle svých možností a vkusu...

Nicméně tohle doma mít člověk asi fakt nechce....je to to samé, co jsem postoval o příspěvek níže, i když by to člověk skoro neřekl... (netvrdím, že je to aureum, tvrdím, že je to senile). 






 

Tu fotku vykrmeného senile jsem zde nepřidával, myslím ale,že to je produkt genetiky /slabé vytrnění/ + celkem vydatné zálivky v kombinaci s přistíněním, třeba v tom "polyskleníku". Ten polykarbonát bych ale Petře neodsuzoval, nemyslím si, že zrovna těm astrophytům by dělalo dobře být pod širým nebem. Třeba u Tebe u zdi baráku nebo na balkóně ano,ale v otevřeném prostoru asi ne. Nejsou to rostliny,které by milovaly přímé slunce, zejména takové ostré,které pálí po celý den jako v tomto období,mají rády teplo, to ano,ale dát je pod otevřenou oblohu v takovém počasí,jako je teď,by jim určitě dobře neudělalo...v přírodě, až na výjimky, rostou přistíněny různými agávemi,keříky či jinými rody kaktusů,např trsy echinocereusů, kameny atd....  Proto je dobré nad nimi mít nějakou stříšku,která by je ochránila před přímým sluncem, k tomu je ale celkem nezbytné mít dobré větrání a velmi vhodné je mít výraznější teplotní rozdíl mezi dnem a nocí, abychom měli kompaktní,pěkně vytrněné kytky. To jsou ale věci,o kterých se tady již určitě psalo. Rostliny,co zde ukázal csad, jsou velice pěkně vytrněné, ale zdá se mi,že jsou sluncem již trochu přeexponované, i za tím polykarbonátem, svědčí o tom světlejší barva pokožky, až mírně do žluta, zřejmě mají málo vody vzhledem k tomu teplu a světlu, co dostávají ve skleníku nebo pařeništi, a je jedno,zda je to polykarbonát nebo sklo. To je v uzavřeném prostoru ještě horší než polykarbonát, ten tu tepelnou a světelnou nálož aspoň rozptýlí,pokud je správně situován. Přes den  bych je tedy nechal pod stříškou, která chrání před úpalem a v chladnu zase drží v prostoru jejich umístění více tepla, naopak v noci,a teď je k tomu ten správný čas,kdy je jasno a ráno padá rosa, bych je úplně odkryl

=19.5pxLetitá rostlina A. myr. dá se říci, že už je to babička, která mně dnes potěšila kyticí květů.

Je to jen výsledek mého pozorování z návštěv různých sbírek. Některým kytkám to skutečně nevadí, ale obecně bych řekl, že rostliny vypadají lépe z pařenišť nebo skla. Ale je to jen můj subjektivní pocit. 

přes zimu sklo, přes léto obloha, možná by vypadali stejně i pod polykarbonátem...a možná ne, kdo ví...???

Těmto polykarbonát určitě nevadí . Ono nejde jen o něj, ale také o sladění tepla a vody, pokud pod ním kytky pěstuju. A v Mexiku trnitější  nejsou .

Tem kytkam co mam ja,polykarbonat myslim nejak neskodi,ale treba se pletu...       
...nijak však Vaš nazor Petře nechci vyvracet,mozna by na volnem prostranstvi vypadaly kytky lepši...
Podotykam,ze v Mexiku sem nebyl...

Čím víc kaktusářů jsem poznal, čím víc sbírek jsem navštívil a čím víc kytek jsem viděl, tím víc se utvrzuji ve svém názoru, že našim kytkám by prospělo minimálně červenec/srpen, ale určitě i červen pod širým nebem ať se o ně stará Matka Příroda. Když pominu to, že mi to někteří z Vás při osobní návštěvě i potvrdili, člověk často nejvíce obdivuje kytky z pařenišť. Například ty od Jirky, od Periho (byť ten nemá vše v pařeništích a jeho ferácí jsou boží! Ale jestli se nepletu, má "oldschool" skleněný skleník, je tak Peri?) a dalších. Polykarbonát vytrnění rostlin doslova škodní. Ale chápu a není na tom nic zvláštního, že většina z nás nechce a vlastně ani nemůže celou sbírku nebo aspoň pár vybraných jedinců vytahat před skleník a nechat je pařit pod širým nebem. I to má však svá úskalí, ve skleníku vám kytky nepomlátí kroupy třeba, mě letos na jednom capricorne omyl silný déšť vločky...holt, vše má svoje...
Každý dle svých možností a vkusu...

Nicméně tohle doma mít člověk asi fakt nechce....je to to samé, co jsem postoval o příspěvek níže, i když by to člověk skoro neřekl... (netvrdím, že je to aureum, tvrdím, že je to senile). 







 

Někdy jsou kaktusy pěkné i bez květu. Jeden z mých prvních, který bez problému zvládá i (hodně) chladné zimování. Co jsem viděl ve sbírkách, tak těmhle kytkám ne příliš svědčí polykarbonát. Rostou bez problémů, ale nevysilují se děláním nějakého výrazného otrnění....A kdo si s tím chce hrát, tak zálivka dle toho, jak/jestli přirůstají trny ze středu, když přirůstají nezalévat, když nepřirůstají zalévat. Tahle kytka miluje déšť a kdo neviděl, jak roztáhne trny ve snaze chytat dešťové kapky to nikdy nepochopí 

A abych nezapomněl na to nejdůležitější: Astrophytum senille v. aureum MZ 669 El Hundido (prý městský park, ale co už, v Mexiku to je)   (si vždy vzpomenu na pohádku Honza málem králem - "nejmocnější, nejchytřejší vladaři a pane   )

Brněnský zlaťák - niveum z jedné brněnské sbírky, zbytek z mé





"klasické" niveum nudál




crassispinum



a crassispinoides...lajcky bych řekl selekce capricorne, které udělalo žluté trny a k tomu i žlutý květ...název je pak o to zajímavější, když si člověk uvědomí, že když ty kytky dá k sobě, tak crassipsinum je spíš menší do trnů zabalené niveum nudum, zacímco crassispinoides - crassispinu podobné - je podobné spíš capricorne. Mám i žlutotrnné capricorne, ale asi jsem ho ještě nefotil. Ale já se v tom nevyznám, mám to jen proto, že se mi to líbí a furt to kvete...





tak už jsem vyfotil i to světlotrnné capricorne. Má takové ploché jako by žluto hnědé nebo tmavě žluté slámovobarevné trny. Barvu jícnu jsem buď neviděl nebo si ji nepamatuji...


 

Já bych řekl,že ta původní cedulka měla pravdu,je to Astrophytum capricorne  Dál bych to neřešil..

aha...a květy myslím nevoněly...
 

Hmm,asi sa musim opravit.
Je to len crassispinoides.Ten Brnensky zlatak je vraj niveum.

Astrophytum "crassispinoides"
Volaju ho aj "brnensky zlatak"
Kvety by mali silno a krasne vonat

cv.crassispinoides?

Nesměle sem dávám tuto kytičku...pořízeno z rozprodeje jedné sbírky,na cedulce Astrophytum capricorne( tudíž  bez občanky),než rozkvetlo,docela jsem tomu věřila, jenže dnes před  bouřkou rozkvetlo...a fčil mudruj,co je to zač...květ má v průměru cca 9 cm...
 
 

 

Zaschlé tuberkule tam nejsou, protože jsem takovej leštič, co je suché, to oddělávám, stejně jako odkvetlé květy.  Odhadem bych řekl, že každá kytka už přišla v průměru o 2 nejstarší tuberkule. Zimuji v temném sklepě úplně bez vody při 10 stupních od konce listopadu zhruba do začátku března. První 2 roky jsem je měl nonstop v kultivátoru, první zimování z asi 50 kousků nedalo asi 6 kytek, seschly tak, že už se nenapily. Druhou zimu už odešly jen asi 3. Několik jich má třeba jen 2 tenké tuberkule a moc se k růstu nemají, ostatní jsou ale jako na fotce. Většinu jich mam ve směsi lávy, pemzy, terramolu a písku, jenom pár jich mám ve směsi Mexiko z Chrudimi a ty mi připadají, že rostou líp.

Vidím,že nemáš na rostlinkách uschlé tuberkule,až na sem tam kousíček,záléváš je přes zimu nebo kde je zimuješ?? 

Tak dnes to rozparádily další 3 kousky.
 
 

4,5 roku od výsevu, poupě nasadila už vloni koncem léta, vydrželo přes zimu a teď vykvetlo.

 

Lokalita San Antonio de Acatita.  Některá astra jsou v lechugillách pěkně zamaskovaná.
 
 
 
 
 

Pár obrázků Astrophyt z lokality Pozo de Acuňa.                

Napr. tu aukro.cz/fric-a-v-stare-foto-kaktusu-astrophytum-asterias-pro-f-vatra-1-rep-6979291638

je to reklamná fotka, z veľkou pravdepodobnosťou záber Fričovej zbierky (kto iný mal vtedy toľko asteriasov v Prahe a aj ten typ police by odpovedal).
FIrma aktinofot robila vtedy reklamné fotky pre svoju produkciu fotopapiera 

Odkud pochází ta fotka Radoslave? K té hlíně mezi květináči je třeba říct,že to vypadá nevím jestli pěkně,ale účelně, Bohužel vše má své pro a proti. Tady třeba vidím problém v tom, že to může být za chvíli plné kořenovky

Mám rád staré foto kaktusov, zaujímavosťou na tejto z 1.ČSR je okrem asterias hlina medzi kvetináčmi. Šikovný spôsob regulácie teploty a vlhkosti.

 

Písek, štěrk, vápenné kaménky, možno i drcená cihla a jílovitější zeminu. Zatáhnutí je pak otázkou zálivky.