Téma:

Pavle, tady ty kytky co se na ně ptal Petr Z. nebo kdo to byl, mají k těm od Bustamante hodně daleko, už jenom tím charakterem vloček. První fotka sbírka Schutz,druhá kytka z přírody Bušek, obojí značeno severně Saltillo, u Buška 40.km.
P.S.Druhou fotkou bohužel nemůžu sloužit, protože to je naskenovaný diák, ale rostlina vypadá velmi podobně jako na první foto,jen je úplně bez trnů

Capricorne major, podobné jsou v Bustamante, cca 70%. Podobné rostliny měl ve sbírce z. Fleischer, ovšem bez původu, O. Sadovský jim říkal stachellost, německy beztrnný, snad to nekomolím. Může se jednat o selekci z těchto rostlin. Mám je ve sbírce asi 30 let, pochází od M.Smutného z Pardubic. Výjimečně udělají trn.

Ještě doplňuji odpověď Jirkovi k příspěvku níže. Díky za názor. A. capricorne je na všech lokalitách značně variabilní zejména co se hustoty vločkování týče. Severně Saltillo je několik míst, kde se vyskytují hustě vločkované rostliny a velmi vzácně i beztrnné. Z těchto exemplářů lze celkem snadno vyselektovat a ustálit kultivary odpovídající těm v předchozím příspěvku. Podobná situace je na lokalitě Acatita, kde jsme spolu byli.
Přikládám fotky z Bustamante a jednu těch zmíněných mých kulturních kousků.

No nevím Petře, nevím, zda se jim na tom parapetu bude líbit, měl bys jim najít příhodnější stanoviště. Ty máš taky od Drápely?? Byly asi zvyklé na něco jiného

Sakra, Petře, kde jsi vzal takové krasavce??

Petře na té fotce niveum se mi nezdá, že by byly kořeny v problémech. U aster nelze očekávat, že silné kořeny jako u krčku rostliny najdeš v celém květináči, obvykle bývá květináč prorostlý těmi jemnějšími kořínky. Ty se obvykle lehce utrhnou.Já když přesazuji, rukou "prohnětu" a oklepu kořenový bal, co opadne tak opadne, co zůstanou videt ty jemné kořínky, lehce je rukou oberu, nechám den dva zaschnout a sázím do substrátu. Čím starší kytky, tím hrubší substrát. Tady u těch starších kytek je velmi vhodné je sázet do mělčích misek. Pokud tady tu kytku například dáš do klasického květináče standard o průměru cca 14-17 cm,je velmi na tyto kořeny hluboký a jakmile zaliješ, na 95% kořeny odejdou, protože ta vlhkost tam bude přetrvávat týdny, možná měsíce

Petře, Jirka ti radí dobře. Být tebou, nelitoval bych "námahy" a minimálně ta velká nivea vyndal a zasadil přesně tak, jak Jirka psal. Přijít o takhle velké kytky byl by hřích a nivea jsou potvory citlivé! Ty kořeny stopro v pořádku nebyly.

Díky za snahu pomoct Jirko. Na fotce je jiné niveum, zhruba poloviční než ty dvě, co jsem o nich mluvil. Při očištění kořenů od substrátu se s ním orvaly i všechyn ty "nitkovité" a zbylo tohle. U těch velkých, o které mi jde ten zbytek byl úměrně větší tělu rostliny. Na pohled ty kořeny nebyly nemocné, mrtvé, ničím zasažené, nahnilé atd. Vypadaly v pořádku.

Uvědomuji si, že takovo velké rástlina dokáže žít i roky než na ní začné být vidět, že ty kořeny nemá. Takže nemám strach, že uvadne, ale že ji zaleji a ona od spoda uhnije. I když si na druhé straně nedovedu představit, co by ji přimělo kořenit jiného než voda.

To Niveum nudum nemělo tento "svazek" ale jen asi tři pahýly, ani v substrátu nic nebylo. Ale byly na ní zbytky semen, má poupata, takže u původního majitele zjevně nestrádala...

Zasazeno je to ty dvě velé do Mexika od Pavlíčka to Nudum do profíka viz druhé foto.

Vytahovat ze substrátu to nechci, ne, že bych si myslel, že to není dobrá rada, to určitě ne. Spíš už to chci nechat takto. Už jsem se s tím nadrbal dost...Chci to zalít, jen, než udělám nějakou chybu by mě zajímal názor/zkušenost někoho jiného, kdo se tomuto rodu věnuje.

Díky

Měl jsi sem dát pořádné fotky než jsi to zasadil, mini kořeny nebo žádné, to asi není v pořádku. V čem to bylo zasazené a do čeho jsi to zasadil?? ? Jestli to máš v nějakém kýblu úměrnému velikosti rostliny, tak to zas vyklop, očisti a dej fotky. Když fotky nebudou, očistil bych kořeny, zkrátil na zdravou barvu a posadil do květináče nebo spíše na květináč a nechal to tak 2 měsíce být. Pak bych to zasadil do mělké misky a do hodně hrubého substrátu bez organických složek, obložil kamínky, ať se nevyvrátí a nechal, ať se rostlina vzpamatuje. Sem tam k tomu seshora cvrnknout trochu vody, aby kořeny zacítily, že je substrát trochu navlhlý, ne ale trvale. Takto velké kytky neuschnou. To, že jedna tlačí poupě,neznamená, že je OK, takto může vegetovat bez funkčních kořenů ještě dlouho. Takto velké kytky potřebují minimum vody, když jsou v kondici, stačí max 3x za rok trochu zalít, ať to rostliny stačí v krátké době vyčerpat

Poradil by mi někdo?

Mám tři kaktusy a netuším, jak je zalít:

2x velké A. niveum bílý trn - velikost cca 35cm, odhad stáří cca 35-40 let. Přesazeno cca prosinec. Byl jsem udiven, že tak velká rostlina má jen pár miniaturních kořenů, ale nikdo tu na to nereagoval, takže to je asi normální. Nicméně, můžu tu rostlinu zalít? Nezačne mi od spoda hnít? Dle mě nezakořenilo, trny zatím netlačí, ale dle mě tlačí poupata, obě, takže asi nespí....

1x A. niveum nudum - velikost cca 17cm, stáří cca 15 let, když jsem ho přesazoval také cca v prosinci kořeny nemělo vůbec (tedy neorval jsem těch moře rozvětvených kořenů v substrátu, těch "nitek", ale byly tam jen tři pahýly a půlka květináče vůbec bez ničeho (myslím půlka substratu bez naznaku kořenů). Tenhle kaktus netlačí ani poupata ani trny. Poupata, které tam měl, ještě tak cca poloviční než jsou taková, která rozkvetou, zatím drží. Tady se bojím hodně, že ho zaleju a ono půjde do kompostu.

Všechny tři vypadají zdravě a bez problémů, kořeny při přesazení také vše ok. Bez parazitů, hniloby bez ničeho...


Poradil by mi někdo co dělat? Díky

Treba dodať správnu inkredenciu!

Pekáč buchet,.... už jen aby to nakynulo. ???

Veľmi pekné A.ornatum. Nie je moje, v zbierke pána s ktorým som priateľ na Facebooku
Pre Petr Z: To by bol klenot do zbierky, tiež sa mi veľmi páčia veľké Astra

Tuhle zajímavou fotku jsem našel



Zajímavá kytka. Asi dlouho rostla mezi mamiláriemi

Petře, u koho jsi to fotil?? Ty myriostigmy vpravo i ty nudy jsou fakt parádní

Přesunul jsem poslední debatu do správného tématu Ty kytky od Espinazo vypadají jinak, nemají tak zredukované otrnění, i když ty nejbělejší jsou téměř bez trnů vločky jsou bělejší a jinak uspořádané,hnědá barva v temeni se vyskytuje jen výjimečně a určitě nedosahuje rozsahu a intenzity tady těchto, jedná se spíše o náznak.
Tady jsem ještě našel jakési foto té formy severně Saltillo.
Espinazo,NL

Espinazo,NL

severně Saltillo,Coah

Mne vlockovanim pripominaju capricorne od Espinazo,Nuevo Leon.Nemaju vpodstate na tej lokalite ani poriadne otrnenie . Ale tieto na fotke maju uplne zredukovane otrnenie.
Tym nechcem ale oponovat Jirkovmu a Horizontikovmu nazoru.

Jirka má pravdu, opravdu to jsou rostliny označované jako Saltilo bílé, také jsem jich několik ze semen dopěstoval.

Capricorne Tady ta velmi řídce otrněná forma nebo i bez trnů roste severně od Saltillo. Myslím, že se tady tento typ rostlin objevuje ve sbírkách i jako kultivar pod označení UR form nebo tak nějak. Mám doma stejné kytky původ semen Drápela, ten u nich uváděl lokalitu Saltillo, což je opravdu dost široký pojem

Zde výstřižek z článku od Friče (Život v přírodě 1925, č. 10, str.34).





Je třeba vzít v potaz, že všechny biskupské čepice byly tenkrát myriostigmy, proto je uvedeno myriostigma.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Náhodou jsem narazil i na tutu práci:
Shifts in Climatic Niche Occupation in Astrophytum Coahuilense (H. Möller) Kayser and Its Potential Distribution in Mexico

Na straně 3 jsou lokality A. cohauilense. Ta západní je jasná. Pak tu ale máme tu východní co popisoval již Frič v roce 1925 (Sierra de las Mitras) a ještě jednu lokalitu příbližně uprostřed (+- Hipólito). Víme jak ty rostliny od středu a východu vypadají? Ani Hoock je ve svém díle neuvádí.

Co se týká identifikace výskytu A.coahuilense, tak buď jsem dement já a tomu článku špatně rozumím a nebo jsou dementi ti, co to psali, nebo ti, z jejichž zdrojů autoři článku vycházeli. V životě jsem neslyšel, neviděl a nečetl o výskytu A.coahulense mimo známá území v západní Coahuile, nikdo takovou zprávu v posledních desetiletích nepřinesl, a že Němci a Češi prolezou a najdou všechno . Srra de la Paila a Las Mitras, tj. velmi vzdálené východní oblasti od známých lokalit,jsou tak procestované, že se mi zdá vyloučeno, že by se tam tyto rostliny vyskytovaly, a v druhém případě ještě na 4 lokalitách. Obsahově článek nehodnotím, klima a adaptabilita je pro ty,kteří to mají jako profesi, ale ten výskyt mě teda dostal Takto vznikají dezinformace. Pokud je to pravda, co píší, hluboce se autorům omluvím. Nu což, to ale nic nemění na to, že jsou to nádherné rostliny, zvláště starší kytky
Laguna Viesca,Coah

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

RadekL napsal:
Díky za odkaz. Pokud jde o články z vědeckých časopisů, málokdo za ně platí ty nehorázné sumy, co za ně chce vydavatel (pokud to náhodou není open access, což je zatím poměrně vzácné). Lze je (legálně) získat 1) z nějaké univerzitní knihovny; 2) od někoho, kdo už má přístup do té knihovny; 3) dotazem autorovi (kontakt bývá na webu časopisu/článku, většina autorů vám pdf ráda pošle). Já jsem varianta 2), dokážu sehnat ledacos. Bohužel to ale nemůžu dát legálně veřejně k dispozici. Pokud něco potřebujete, napište mi, když budu moci, rád pošlu (osobní přeposílání by snad mělo být +- legální). Pro mě je mnohem snazší sehnat tohle než většinu běžné kaktusářské literatury, která online nebývá.

Využil bych nabídky, rád bych přečetl i starou práci z japonské univerzity:
Megata, 1944, „An Account of the Genus Astrophytum Lemaire, Memoirs of the College of Agriculture"

OK Prehistorii jsem úplně nemyslel, ale vidím, že to studium bereš vážně, tak to zkusím. Bude to chvíli trvat, v ČR to asi není. Může to stát peníze, je to 62 stran, které někdo musí okopírovat. Aby se to neplnilo tady v tématu, prosím další dotazy do mailu. Zveřejnil jsem jej v profilu a někdy ho i čtu.

Jestli můžu mít dva komentáře k tomu přehledu o Astrophytech v pdf, co vytváříš, prosím o důsledné ozdrojování každé informace. Třeba to o genetice barvy trnů, odkud to je? A potom mám připomínku - neexistují vývojově staré druhy, jen znaky. Všechny druhy jsou moderní, pokud tu dnes s námi jsou. Každý druh je směs nových a starých znaků. I tzv. živé fosilie budou mít dnes něco, co před miliony let neměly, tj. nějaký moderní znak.

RadekL napsal:
Díky za odkaz. Pokud jde o články z vědeckých časopisů, málokdo za ně platí ty nehorázné sumy, co za ně chce vydavatel (pokud to náhodou není open access, což je zatím poměrně vzácné). Lze je (legálně) získat 1) z nějaké univerzitní knihovny; 2) od někoho, kdo už má přístup do té knihovny; 3) dotazem autorovi (kontakt bývá na webu časopisu/článku, většina autorů vám pdf ráda pošle). Já jsem varianta 2), dokážu sehnat ledacos. Bohužel to ale nemůžu dát legálně veřejně k dispozici. Pokud něco potřebujete, napište mi, když budu moci, rád pošlu (osobní přeposílání by snad mělo být +- legální). Pro mě je mnohem snazší sehnat tohle než většinu běžné kaktusářské literatury, která online nebývá.

Využil bych nabídky, rád bych přečetl i starou práci z japonské univerzity:
Megata, 1944, „An Account of the Genus Astrophytum Lemaire, Memoirs of the College of Agriculture"

Náhodou jsem narazil i na tutu práci:
Shifts in Climatic Niche Occupation in Astrophytum Coahuilense (H. Möller) Kayser and Its Potential Distribution in Mexico

Na straně 3 jsou lokality A. cohauilense. Ta západní je jasná. Pak tu ale máme tu východní co popisoval již Frič v roce 1925 (Sierra de las Mitras) a ještě jednu lokalitu příbližně uprostřed (+- Hipólito). Víme jak ty rostliny od středu a východu vypadají? Ani Hoock je ve svém díle neuvádí.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:
Děkuji za tip. Zatím jsem si ale moc nepočetl, protože zřejmě je k dipozici jen po zaplacení...
doplněno později: tak se nakonec podařilo zde www.esreader.es/pdf/66008e3/phylogeny-and-biogeographic-history-of-astrophytum-(cactaceae)

Díky za odkaz. Pokud jde o články z vědeckých časopisů, málokdo za ně platí ty nehorázné sumy, co za ně chce vydavatel (pokud to náhodou není open access, což je zatím poměrně vzácné). Lze je (legálně) získat 1) z nějaké univerzitní knihovny; 2) od někoho, kdo už má přístup do té knihovny; 3) dotazem autorovi (kontakt bývá na webu časopisu/článku, většina autorů vám pdf ráda pošle). Já jsem varianta 2), dokážu sehnat ledacos. Bohužel to ale nemůžu dát legálně veřejně k dispozici. Pokud něco potřebujete, napište mi, když budu moci, rád pošlu (osobní přeposílání by snad mělo být +- legální). Pro mě je mnohem snazší sehnat tohle než většinu běžné kaktusářské literatury, která online nebývá.

RadekL napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohu se zde zeptat na zkušenosti s Astrophytum caput-medusae? Zajímalo by mne zda někdo zkoušel křížit s jiným astrofytem (ornatum, myriostigma, coahuilense, asterieas, capricorne...) a byl úspěšný.

V sprnu jsme zde dal dotaz na caput-medusae. Opravdu nikdo nevíte jak je to s jeho křížením? (tj. je prokázáno, že je to opravdu astrofytum?). Pokud křížit jde, pak ti potomci musí být opravdu zajímaví.

Podle relativně nedávné molekulární práce je caput-medusae úplně standardní Astrophytum. Spadlo docela spolehlivě na bázi skupiny asterias, capricorne a coahuilense, takže jestli půjde křížit, tak spíš s nimi. Druhá větev rodu jsou ornatum+myriostigma. Jestli se dobře pamatuji, tak ty dvě skupiny rodu (podrody) se spolu nekříží. Nejbližší příbuzní Astrophyt jsou asi Echinokaktusy parryi, horizonthalonius, platyacanthus, odtamtud se nějaký předek podobný digitostigmě asi čekat nedá.

Kdo by se chtěl podívat, tak ta práce je opravdu moc pěkně udělaná, jedna z nejlepších, co jsem o molekulární fylogenezi kaktusů četl: Vázquez-Lobo et al., 2015, Syst Bot, DOI:10.1600/036364415X690094

Děkuji za tip. Zatím jsem si ale moc nepočetl, protože zřejmě je k dipozici jen po zaplacení...
doplněno později: tak se nakonec podařilo zde www.esreader.es/pdf/66008e3/phylogeny-and-biogeographic-history-of-astrophytum-(cactaceae)

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohu se zde zeptat na zkušenosti s Astrophytum caput-medusae? Zajímalo by mne zda někdo zkoušel křížit s jiným astrofytem (ornatum, myriostigma, coahuilense, asterieas, capricorne...) a byl úspěšný.

V sprnu jsme zde dal dotaz na caput-medusae. Opravdu nikdo nevíte jak je to s jeho křížením? (tj. je prokázáno, že je to opravdu astrofytum?). Pokud křížit jde, pak ti potomci musí být opravdu zajímaví.

Podle relativně nedávné molekulární práce je caput-medusae úplně standardní Astrophytum. Spadlo docela spolehlivě na bázi skupiny asterias, capricorne a coahuilense, takže jestli půjde křížit, tak spíš s nimi. Druhá větev rodu jsou ornatum+myriostigma. Jestli se dobře pamatuji, tak ty dvě skupiny rodu (podrody) se spolu nekříží. Nejbližší příbuzní Astrophyt jsou asi Echinokaktusy parryi, horizonthalonius, platyacanthus, odtamtud se nějaký předek podobný digitostigmě asi čekat nedá.

Kdo by se chtěl podívat, tak ta práce je opravdu moc pěkně udělaná, jedna z nejlepších, co jsem o molekulární fylogenezi kaktusů četl: Vázquez-Lobo et al., 2015, Syst Bot, DOI:10.1600/036364415X690094

No ved som zvedavy ako sa budu javit v kulture.Zhodou okolnosti mam rastliny(nie ukradnute z prirody) prave z tych dvoch pofotenych lokalit.
Chcem si nechat viac rastlin,aby som mohol robit zavery.
Metztitlanske mam starsie a nejaky ten flak veru maju.Aj preto som tu na fore prosil o uverejnenie fotiek ornat,ktore su povazovane za poskodene chladom.
Inak,je zaujimave ako sa tie semenace z tychto dvoch lokalit odlisuju.Uz od utleho veku.Daju sa rozoznat aj so zavretymi ocami.

Pemexxi,podle mého názoru i krásné ilustrační fotky náchylnosti jednotlivých stanovišť vůči korkovatění a skvrnám. A zřejmě si to nesou i v našich podmínkách, tudíž je docela dobře možné, že některá prostě skvrny budou chytat, ať pěstitel dělá co dělá a jiná ne.

Astrophytum ornatum sa tu casto sklonuje.Pocas zimnych dni pozeram fotky,takze ornatum pri meste Metztitlan,Hidalgo:









Tieto su od zapadneho tunela zimapanskej priehrady,Queretaro:








Este som mal moznost vidiet par kuskov cestou medzi Vizarron a Penamiller,Queretaro.
Tie ale boli na nedostupnych skalach,kde moj cerstvo pokazeny fotak nedostrelil.
Moja hitparada tychto ornat je nasledovna:Jednoznacne vedu zimapanske,maju krasne zlte trne
a udrzuju si cast vlociek aj ako prastare rastliny.Vytvara to krasny efekt,cest menu ornatum-zdobeny.
Na druhom mieste su metztitlanske. A na tretom tie od Penamiller.Tie mi pripadaju take sedive.

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal:

kaktusy.astrophytum@seznam.cz napsal: Mohla by tady nějaká dobrá duše vyfotit/naskenovat z časopisu Život v přírodě články od Friče s popisem A. asterias (1925) a A. senile (asi také 1925)?. Musím říct, že co se týká digitalizace starých knih a časopisů tak jsme o5 zaspali , protože Allgemeine Gartenzeitung (1833-1856), Kakteenkunde (1933-1943), Kakteen und andere sukkulenten (1949-1998), Monatsschrift für Kakteenkunde, Zeitschrift für Sukkulentenkunde (1923-1928), toto všecko lze v pohodě na internetu nalézt a bez poplatků stáhnout.

Někdo z Prahy, našel by se?
casopisy.knihovnasvehly.cz/node/10878

Zřídil jsem si nakonec VPK v NTK (virtuální konto/účet v té knihovně) a necham si za pár drobných vygenerovat PDFka

Jinak, kdo by chtěl svou knihovničku (počítačovou) obohatit o níže uvedené skvosty, tak může. Na zimní večery (kdy není do koho píchnout ), zajímavé čtení.

Abhandlungen Akademie Bayern, ZUCCARINI (první popis asteriase)
www.zobodat.at/web4beta/pdf/Abhandlungen-Akademie-Bayern_4_2_0001-0035.pdf

Bulletins de l'Académie royale des sciences, des lettres et des beaux-arts de Belgique (první popis myriostigmy)
archive.org/download/bulletindelacad06acad/bulletindelacad06acad.pdf

The Cactacea, Britton a Rose
www.cactuspro.com/biblio/en:britton_et_rose

Allgemeine Gartenzeitung
www.biodiversitylibrary.org/bibliography/14651#/summary

Kakteen und andere Sukkulenten
www.cactuspro.com/biblio/en:kuas

Kakteenkunde
www.cactuspro.com/biblio/en:kakteenkunde

Monatsschrift für Kakteenkunde
www.biodiversitylibrary.org/bibliography/51655#/summary

Zeitschrift für Sukkulentenkunde
www.cactuspro.com/biblio/en:zfs