Téma:

Ještě dotaz pro jossku. Ty kupuješ vápenec když ho máš skoro za humny?
V našem posledním zpravodaji vyšel jeden článek o vápenci. Na úvodní stránce ještě není, tak ho vložím tady. Možná Tě inspiruje kam jet pro vápenec

Vápenec z Hydčic

Jak už to tak bývá, i ten největší pytel s vápencem jednou dojde. Už mě omrzelo kupovat další, tak jsem se rozhodl, že si zajedu nějaký nahrabat do Velkých Hydčic. Řada našich členů lokalitu dobře zná a jezdí tam pro vápenec již dlouhá léta. Podle instrukcí jsem zamířil rovnou do blízké obce Hejná, kde se vápenec stále těží a přepravuje dopravníkovým pásem do nedaleké fabriky v Hydčicích. Předem jsem si vytipoval pár míst na „Google Stree View“, kde je vidět každá hromada u cesty. Na první lze narazit na příjezdu do obce, přímo pod dopravníkovým pásem, kde padá drobná suť. Je to sice trochu zarostlé trávou, vstup je pod dopravník zakázán, ale pár kyblíku by se tady nahrabat dalo. Kousek dál je přímo vjezd do areálu lomu a drtírny, kde nelze přehlédnout obrovské hromady rozdrceného vápence. Vjezdu brání závora a přestože byla neděle Velikonoční, tady se asi pořád pracuje. Jel jsem ještě dál, až na druhý konce obce, kde se nachází starý důl a je zde větší klid. I zde po obou stranách silnice jsou navážky vápence a všude opět cedulky se zákazem vstupu. Po průzkumu jsem si vybral místo v dolní části svahu. Jsou zde jak vápencové kameny různých velikostí, tak hromady jemného vápence, zrnitosti odpovidající písku. Ten se mi líbil nejvíc, tak jsem nahrabal pár pytlů. Do auta jsem ještě přidal pár velkých šutrů, až mi skoro výfuk drhnul o zem.
Po příjezdu domů jsem se už těšil, že mám na několik let o vápenec vystaráno, ale brzo jsem byl vyveden z omylu. Když jsem otevřel pytle, vyvalil se na mě zápach, jako když rozděláte čerstvou omítku. Když jsem později začal míchat substrát, všiml jsem si, že mě z toho docela pálí ruce a to už mi začalo být podezřelé. Vzal jsem destilku, nasypal do ní trochu vápence a namočil pH papírek. Okamžitě silně zmodral, tzn. vykazoval silnou alkalickou reakci. Normálně vápenec alkalickou reakci nevykazuje, jelikož je ve vodě téměř nerozpustný. Jak jsem pochopil, tak jsem si místo vápence přivezl pěknou žiravinu. Pravděpodobně se jedná o nějaký odpad z fabriky, který se zpětně vyváží, nejlépe do starého lomu a různě po okolí. Obsahuje nejspíš pálené vápno (oxid vápenatý). Když do něho zaprší, změní se na silně alkalický hydroxid. Ten by se měl na vzduchu sice vlivem oxidu uhličitého přeměnit opět na uhličitan (vápenec), jenže nahoře se vytvoří silná krusta, které nejspíš zabraňuje prostupu vzduchu dovnitř, a tak silná alkalická reakce zde přetrvává asi velmi dlouho. Tento materiál je dobrý leda tak do omítky. Zkoušel jsem ho ještě na vzduchu usušit, ale výsledek je ten, že to ztvrdne a musí se znova rozdrtit. Prostě víc práce než užitku.
V rámci prázdninových úterků jsme o vápenci z Hejný ještě trochu debatovali. S Jirkou M. jsme se shodli, že ty spečené krusty se nachází i na druhé straně silnice. Trochu níž je ale závora, za kterou jsou staré navážky. Mají trochu nažloutlou barvu a obsahují viditelné vápencové kamínky (krystalky). Obdobný vzorek jsem dostal od Jirky V. a výsledná reakce byla neutrální. Srovnával jsem ještě fotografie starého lomu z posledních let a je patrné, že se tady neustálé něco naváží. Závěrem tedy můžu říct, že pokud pojedete pro vápenec do těchto míst, dávejte si velký pozor co berete, ne každá hromádka je zde opravdu vápenec.

Za nedlouho jsem měl opět cestu na Šumavu, tak jsem se rozhodl zajet pro vápenec ještě jednou. Tentokrát jsem ale zamířil do lomu Krty, východně od Horažďovic. Tady se prodává jak bílý tak šedý vápenec různé frakce, 0/1, 0/4, 1/3 mm, apod. Poručil jsem si naplnit celý přívěsný vozík, ale po tom co jsem byl upozorněn, že to bude asi 1,5 tuny, spokojil jsem se s třetinou.
Nakonec jsem usoudil, že takové množství kvalitního vápence stejně nikde nenahrabu. Po přepočtu to vyjde mnohem levněji než ho kupovat v obchodě. Teď si už konečně můžu říct, že mám na dlouho vystaráno.

Pozn.: Původní „vápenec“ z Hejný jsem stihl použit do substrátu pro výsadbu mexických popínavek (Ipomea, Kobea). Tyto rostliny po vyklíčení velmi rychle rostou, ale letos to bylo jiné. Pořád stagnovaly, listy žloutly a různě se deformovaly.

josska napsal: Máte někdo zkušenosti s přidáváním granulovaného vápence do substrátu?
substraty-hnojiva.heureka.cz/forestina-dolomiticky-vapenec-granulovany-25-kg-mineral/

Co vím, tak asi většina plzeňáků používá vápenec, zejména do mexika. Traduje se, že bez vápence to nebylo ono. Nad čím ale stálé bádám, jestli je lepší jemný nebo hrubý. Každý tvrdí něco jiného. Pravda bude asi někde mezi. V přírodě je vápenec ve formě jemného prachu až po velké šutry.

Občas jsem přidával do substrátu skořápky ze slepičích vajec - ale jen z vařených a taky kousky dřevěného uhlí.
Pod fíkus jsme při přesazování doma dávali do květináče pod rostlinu celá syrová slepičí počet vajec dle velikosti rostliny. Fíkus krásně rostl,neopadal a při dalším přesazení nebylo v květináči nic. vejce spotřeboval.

Dle wikipedie se dnešní křída vyrábí ze sádrovce.PP používá sádrovec např. pro Geohintonia mex.

Když už jsme u toho substrátu, pro astrofyta, telokaktusy, koryfanty, bílé mamilárie, ... přidávám rozmačkané zbytky školní křídy. Dříve jsem si myslel, že dodám vápník a trochu zvednu Ph substrátu.
Teď už si to nemyslím, ale křídu přidávám stále .

Nevíte někdo jaké je složení školní křídy, případně jaký vliv má na substrát (podle mě žádný).

Používám ho už asi pátý rok pro zmírnění kyselosti zahradní zeminy, ale nějaké rozdíly v růstu nebo kvetení jsem zatím nepozoroval.

Petr - Přidávám trochu jemně mletého dolomitického, ale jestli to má význam nevím.

Určitě tím nic nepokazíš. Nejde jen o vápník, dolomitický vápenec a dolomit obsahují ještě hořčík. Tím žádná rostlina nepohrdne. Jeho nedostatek může způsobit poruchy ve tvorbě chlorofylu. Uvolňuje se pomalu, stačí si vzpomenout jen při kulatých výročích.

Já přidávám jako cykas a Petr ten mletý, ale mám teď doma i granulovaný, tak to dávám napůl. Myslel jsem, že už to někdo třeba nějakou dobu zkouší.

Přidávám trochu jemně mletého dolomitického, ale jestli to má význam nevím.

pěstuji mexiko, nedávám vápenec vůbec, už jsem to tu někde psal a kytkám je to jedno - vystačí si s vápencem co dostanou z kohoutkový vody

josska napsal: Máte někdo zkušenosti s přidáváním granulovaného vápence do substrátu?
substraty-hnojiva.heureka.cz/forestina-dolomiticky-vapenec-granulovany-25-kg-mineral/

Používám drcený vápenec od p.Pavlíčka pro mexico ale jen v malém množství.

Máte někdo zkušenosti s přidáváním granulovaného vápence do substrátu?
substraty-hnojiva.heureka.cz/forestina-dolomiticky-vapenec-granulovany-25-kg-mineral/

Posílám odkaz máme to odzkoušené vzozek jsem získal v době kdy jsem pracoval v ovocnářství. S kamarádem to aplikuji a maká to dobře konbinace atomiku a lignohumátu důležité je aby rostliny dostaly při poslední zálivce draslík který zajistí dostatečné vyzrávaní pletiv na období vegetačního klidu .Obecně platí lehká zemina je pro kaktusy s jemným kořenovým systémem težší ale propustná pro kakty s řepovitým kořenovým systémem.cs.wikipedia.org/wiki/Regul%C3%A1tor_r%C5%AFstu. Je nutné si uvědomit že i když dovezeme zeminu z místa lokality nalezeného kaktusu s těží dosáhneme v našich podmínkách stejného růstového efektu jako v přírodě leda že bychom dokázali simulovat stejné klimatické podmíny ty budou mít ten nejzásadnější vliv.

cykas napsal: Dost často se tu objevuje rada s použitím jemného písku. Pokud to není překlep, tak tomu moc nerozumím.
Používám naopak do substrátu jen ten hrubý, prosátý písek, stejně jako drobný štěrk, agroperlit, ... no a k tomu normální zahradní zem a nějaké přísady.
Dávat tam jemný písek nebo jíl mě nikdy nenapadlo a substrát vysychá velmi dobře, protože je vzdušný .

Pokud do substátu dáváš zem, tak ta je jemná dost a jemný písek je tam skutečně na nic. Jemný písek je důležitý, pokud v substrátu nic jiného jemného není.

cykas napsal: Dost často se tu objevuje rada s použitím jemného písku. Pokud to není překlep, tak tomu moc nerozumím.

Cykasi ty rady souvisí s tím, že je třeba pro vysychání zachovat kapilární jevy. Takže stačí jen kombinovat hrubou a jemnou složku a je to ok.

Henry napsal:

cykas napsal: Dost často se tu objevuje rada s použitím jemného písku. Pokud to není překlep, tak tomu moc nerozumím. Používám naopak do substrátu jen ten hrubý, prosátý písek, stejně jako drobný štěrk, agroperlit, ... no a k tomu normální zahradní zem a nějaké přísady.Dávat tam jemný písek nebo jíl mě nikdy nenapadlo a substrát vysychá velmi dobře, protože je vzdušný   .

Řekl bych, že to dost závisí i na konkrétní kytce. V přírodě se podloží mnohdy diametrálně liší. Obvykle je důležitá jak hrubá frakce, tak jemná. Někdy je až udivující v čem to roste.Na níže uvedeném obrázku je ukázka případu extrémně jemného substrátu. Jsou to různé naplaveniny prachového vápence, jílu, jemného písku apod. V době dešťů jsou kytky mnohdy pod vodou.

ono si stačí projít forum a leckde je vidět v čem to roste - viz nedávná novinka esc. abdita - ZDE

Tohle místo mi nejvíc připomínalo naše zahrádky.
Takže stačí posekat trávu, přisypat trochu jemného vápence, rašeliny z borovic a pak už jenom příště sekat trochu výš

cykas napsal: Dost často se tu objevuje rada s použitím jemného písku. Pokud to není překlep, tak tomu moc nerozumím.
Používám naopak do substrátu jen ten hrubý, prosátý písek, stejně jako drobný štěrk, agroperlit, ... no a k tomu normální zahradní zem a nějaké přísady.
Dávat tam jemný písek nebo jíl mě nikdy nenapadlo a substrát vysychá velmi dobře, protože je vzdušný .

Řekl bych, že to dost závisí i na konkrétní kytce. V přírodě se podloží mnohdy diametrálně liší. Obvykle je důležitá jak hrubá frakce, tak jemná. Někdy je až udivující v čem to roste.
Na níže uvedeném obrázku je ukázka případu extrémně jemného substrátu. Jsou to různé naplaveniny prachového vápence, jílu, jemného písku apod. V době dešťů jsou kytky mnohdy pod vodou.
Dosti zuboženou rostlinu na fotce jsme nebyli schopni identifikovat, tak jsme se rozhodli podívat se na její kořeny. Velká řepa nás docela překvapila. Každopádně je zde dobře vidět v čem roste.
PS: Rostlinku jsme opětovně zahrabali.

Díky za tipy
Stromy v okolí žádné nejsou, resp. soused má tůje cca 10 m daleko, ořešák v sousedním areálu je relativně taky daleko a náš první strom je cca 40 metrů. Z toho bych strach neměl. A koneckonců - základy včetně záhonů již stojí a nyní mně právě čeká to naplnit substrátem před stavbou ocelové konstrukce. Přeci jen to množství je levnější a rychlejší tam nasypat mechanizovaně třeba manipulátorem (půlden práce) , než potom po kolečkách (1600-2000 koleček). Uvažuju ještě, zda nedat jak pro dekoraci, tak i pro tepelnou akumulaci větší množství dolomitického vápence na povrch půdy (částečně zapuštěn). Lom máme kousek a ceny jsou příznivé. Co vy na to ?? Skleník je v podstatě ideálně orientován - střecha 45° má hřeben ve směru sever-jih. Slibuji si od toho rozbití světla (resp přebytek tepla) v létě v poledne a naopak příznivější sklon pro slunečníá paprsky v zimě . No ale myšleno je to hlavně taky pro to, aby byl hřeben vysoko pro sloupáky .... po krajích bude nižší výsadba, popř. hrnkované ...

cykas - pro jemný písek jsem taky nebyl, buď tam měli bílý - což ne, anebo jemný. S hrubýma se komerčně nepracuje. TAkže naštětstí tady je pískoven dost a relativně blízko je bych řekl vhodný praný 0-4 mm, Roudnice u HK. Dobrou zkušenost mám s Bratčicema, ale je to daleko -> finančně nákladné ... Zdá se mi ten písek poměrně druhově pestrý. Jako jíl je v zemině též potřeba, ale ten se tam dostane třeba tou zahradní zeminou. Přeci jen kat + an se vážou zejména na jílové částice (pokud si to dobře pamatuju ze školy). Ale s jílem opatrně ..

Jinak lehčit na váhu zeminu nemíním, resp. nepotřebuju - bude to stabilní substrát ... Hnojení minerálně .

A ještě otázka - jak velké rozdíly jsou v polykarbonátech - kolega kaktusář mne nyní trochu nahlodal. Mám v úmyslu 25mm PLC Arla - tep. 1,6W, proustnost světla 63%, kolega kaktusář tvrdí že Marlon 25mm o stejných tep. parametrech má proustnost světla 68%. Rozdíl už je znatelný, ale nejsem si jist, zda to není např. pouze jinou metodikou měření nebo jinou normou. Papír snese všechno, že ??

Díky za rady a tipy

Dost často se tu objevuje rada s použitím jemného písku. Pokud to není překlep, tak tomu moc nerozumím.
Používám naopak do substrátu jen ten hrubý, prosátý písek, stejně jako drobný štěrk, agroperlit, ... no a k tomu normální zahradní zem a nějaké přísady.
Dávat tam jemný písek nebo jíl mě nikdy nenapadlo a substrát vysychá velmi dobře, protože je vzdušný .

Ještě je tu taková věc, máš v okolí stromy? Pokud ano, tak doporučuju místo drenáže udělat pod záhon s kaktusy vanu z litého betonu, nerezových plechů nebo jiného materiálu, který kořeny neprorostou. Geotextilie a ani třeba asfalt takovým materiálem není. Pokud do záhonu ve skleníku prorostou kořeny z okolí, tak po nich bude taky přicházet půdní fauna jako třeba kořenovky.....

Přímo na Slovensku v lomu pytle 25kg za 2,40eur, tzn. do 3Kč/kg. www.zeocem.sk
Info staré 2 roky.
Geotextilie je jasná věc ....

Mikeš:

Tak keď bude mať skleník 6m na výšku, tak cereusy kľudne ja som si myslel že staviaš niečo tak 3m vysoké.

Čo sa týka drenáže, Ak nedáš na štrk geotextíliu, tak ho koreňe aj tak prerastú a potom budú až v pôde pod ním. Inak v podstate je jedno aký kameň (staré tehly, škridľu) by si zvolil, účel je rovnaký. Ak by si chcel niečím odľahšiť substrát tak si pozri Lioapor alebo Ekogrit cena za 50l je cca 133.10 KČ. Ja ho používam u všetkýc rastlín namiesto Perlitu.

Henry diky. Ja osobne bych vzal od každého jeden pytel, ale nevím jestli to není pro mě moc. I když to se asi neztratí. Posilam odkaz na ty stranky. eshop.techneco.eu/Zeolit 8.9kč/kg frakce 2,5-5mm

Koukni se na obrázky, třeba tady www.subio.cz/zeolit-frakce/
Mně osobně se líbí frakce 1-2,5 a 2,5-5. Tu menší bych dal do výsevu a na semenáčky, tu druhou do větších kytek. Záleží taky na tom, jako frakci mají ostatní složky tvého substrátu.

Jinak bych měl dotaz na všechny, víte někdo o nějakém dodavateli zeolitu pod 10 Kč za kg? Může být klidně i tuna. Už jsem hledal různě, ale zatím se mi stále nejvíc vyplatí koupit pytel u Pavlíčka.
www.cact.cz/z-2565-zeolit-cca-33-kg-osobni-odber-250-kc-a249

Trošku odbočím, ale bude se to týkat zeolitu. Našel jsem na netu velmi dobrou nabídku na 20-25kg pytle. I s poštovným vychází cena na 12,3kč/Kg. Jen bych potřeboval poradit jestli frakce 2,5-5mm je idealni do substratu? Maji ješte frakci 1-2,5mm (asi dobrá na výsevy) a 4-8mm. Jestě kdyby někdo věděl kde v Opavě sehnat zeolit za dobrou cenu, i menší množství, poprosil bych o info. Děkuji

Díky za reakce

basarek - ten terramol je teda hodně podobný pemze, u zeolitu mně nejde o váhu (tam je jasný že je těžký). Právě u toho kompostu se bojím nejvíce - to je nejméně stabilní materiál.

aivenhov : sloupáků se nevzdám, skleník je kvůli tomu navržen vysoký cca 6m ve štítě. A hlavně vždy jsem se jim věnoval (bohužel při stěhování při výšce 1 metr už mírně ztrácí půvab ...). Výsadby bude cca polovičkou (50cm) pod úrovní podlahy a polovičkou (50cm) nad - jako vyvýšený záhon .

Mamlas : zeolit ale není upravovaný, pokud se nemýlím. Je to minerál, o tom jsem přesvědčen že ho chci. TAk nějak jsem na něj nenašel křivého slova a mám s ním dobré (leč ne dlouhodobé) zkušenosti. U drenáže mne šlo o přebytečný odvod vody. Ten přenos tepla mne nenapadl a dává smysl . Rostlin už mám hodně a hodně z květináčů. Malé samozřejmě mám též, ale u velkých kulovitých prostě chce začít se staršíma rostlinama. Jaké pH bys doporučoval ???
Jinak připomínám, že tady se jedná o celoplošně kryté stanoviště - skleník ...
S drenáží jsem to myslel hlavně tak, že jsem chtěl mít na zimu jasno, že rostliny už budou mít kořeny v suchu ...

Díky za další reakce ...

Minerální substrát pro volnou výsadbu považuju za velice vhodný. Byl bych opatrný s uměle upravenými materiály jako zeolit nebo antuka kvůli jejich dlouhodobé stabilitě. Ještě více to platí pro organické materiály jako rašelina.
Sám bych použil jemný písek s malou příměsí jílu(bentonitu). Jíl je tam proto, aby zlepšil vzlínavost vody v substrátu a nestalo se, že je na povrchu suchý jak troud a v 10 cm plný vody a v podstatě rozbahněný, což se u čistého hrubého písku může stát docela snadno. Jílu musí být tak málo, aby se substrát pořád choval jako písek a nebyl spékavý. Pokud máš v okolí spraš, tak je ještě lepší než jíl, protože se nemusí dávkovat tak opatrně. PH 7 ti udrží fusariozu od kořenů, ale vyšší PH už může být problém. Substrát je těžký, což je výhoda pro stabilitu vysazených rostlin.
Když už jsem nakous tu stabilitu, tak velmi nevhodné jsou rostliny s kořeny vytvarovanými květináčem, ty už žádné kotevní kořeny neudělají. Doporučuju sázet buď řízky s nasazenými čekacími kořeny nebo malé semenáčky ze společných misek.
S drenáží podobnou navrhované (místo štětu jsem použil rozbité tašky) mám zkušenost z venkovní výsadby a to takovou, že jednak přeruší vzlínání vody do a ze hlubších vrstev země, tedy za deštivého počasí byl substrát nad drenáží rozbahněný a za sucha opravdu suchý. Netřeba snad připomínat, že v podmínkách Plzně výrazně převažovala doba rozbahnění nad dobou sucha. Druhak to přeruší vedení tepla ze země k povrchu, takže přestože na nejslunnějším místě zahrady, na skalce s touto drenáží zem zamrzala nejdříve a rozmrzala nejpozději z celé zahrady, prostě bylo to to nejhorší, co jsem mohl kaktusům z hlediska přípravy stanoviště udělat a proto takovouto drenáž silně nedoporučuji.

Odvážny projekt
Ja by som len vynechal stĺpovité cereusy. Pekne vyzerajú, no čo som mal príležitosť vidieť skleníky kde boli vo voľnej kultúre, tak rastú pomerne rýchlo a potom treba zrezovať a nanovo zakoreňovať.

Než ale budem písať ďalej tak by som som si rád upresnil jednu vec. Voľnú výsadbu plánuješ tak, že postavíš múrik a nasypeš substrát (rastliny budú vyvýšené cca 1m nad terénom), alebo vykopeš jamu a posadíš ich do úrovne terénu?

podle mě to vypadá docela dobře, já osobně bych si akorát odpustil tu rašelinu a přidal trochu víc kompostu pokud je kvalitní. jinak ta antuka se dá nahradit v dnešní době terramolem - dělá se v zrnitosti 1-3mm nebo 3-6mm a není to až tak drahý a například mnohem lehčí než třeba zeolit
terramol