Téma:

Cecil napsal: Pri hľadaní prímesí do substrátu som narazil na penové sklo. Zaujímavý inertný materiál. Firma v Příbrami má aj frakcie 0-4mm a 4-16mm, len škoda, že minimálny odber je 1m3.
Nemáte niekto s tým náhodou skúsenosti?

Píšou že to má nulovou nasákavost, tak nevím jestli je to vhodné do substrátu.
Ale jako příměs do betonu na zateplení skleníku, to bych bral

Pri hľadaní prímesí do substrátu som narazil na penové sklo. Zaujímavý inertný materiál. Firma v Příbrami má aj frakcie 0-4mm a 4-16mm, len škoda, že minimálny odber je 1m3.
Nemáte niekto s tým náhodou skúsenosti?

pouziva prosim nekdo tenhle vapnity dolomit od Agro do substratu? ten horcik by tam nemel byt na prekazku...

pro jistotu jsem se zeptal vyrobce:

Jedná se o přírodní drcený dolomit. Není do něj záměrně nic přidáváno.
Ing. Vydlák
Technolog
Agro CS a.s.

Loni jsem se vrátil po 30 letech ke kaktusům a vysel jsem velké množství starých semen. Zvolil jsem výsev do zeolitu. Bohužel semena již zřejmě nebyla klíčivá a tak nic nevzešlo ani loni, ani letos kdy jsem to ještě jednou zkusil. Mezitím jsem letos vysel cca 100 druhů čerstvých semen z Chrudimi od Pavlíčka, opět do zeolitu a tentokrát s desinfekcí hypermanganem. Je to ve třech miskách po 12 květináčcích 4x4 cm a použil jsem výsevní kultivátor udělaný ze staré plastové chlebovky se 4 úsporkama 6W. Dostavil se nečekaný úspěch, vyklíčily dokonce i opuncie na 70% a to bez jakékoliv úpravy semen. Plíseň se objevila jen u jednoho druhu a tu jsem zlikvidoval poprášením starým Benlate. No a nyní když to už dosti poporostlo tak větrám a připravuji se na přesazování.
Současně mi ale vznikl problém s tím starým výsevem a proto se chci poradit se zkušenými uživateli zeolitu. Ten starý výsev měl celkem 5x12 květináčků 4x4 a tak mám relativně hodně zeolitu smíchaného s neklíčivými semeny a navíc nasáklého slabým roztokem Herbasynu 4 a fungicidu. Zeolit je mi líto vyhodit.
Můj dotaz tedy je zda se dá použít (zbavit většiny starých semen a regenerovat) a to buď pro příští výsevy nebo aspoň jako substrát či příměs do substrátu pro pikýrování či přesazování kaktusů. V případě že ano, prosím o doporučený postup. Každopádně počítám s důkladným propráním vodou (a snad se tak vyplaví i značná část starých semen) ale nic netuším o tom jak jej regenerovat, protože nerozumím těm fyzikálně-chemickým dějům v zeolitu.

jageno napsal: Cykas jestli zalíváš co 1 - 2 měsíce(a nemyslím variantu že kaktusy stojí do půlky květináče ve vodě),tak je fakt jedno za jak dlouho vyschnou. To jsou bonsaje jak vyšité a navíc ušetříš za květináče a substrát.

S tímto nesouhlasím. Ono opravdu hlavně záleží na tom, co se pěstuje a potom taky jaký vzhled kytek se komu libí. Někdo radši okurky, někdo kompaktní, odolný kytky, který se co nejvíc blíží vzhledu v přírodě. Já si myslím, že pokud nejde o teplomilný kytky z "mokrých" oblastí, tak zálivka co týden nebo dva stejně ničemu nepřidá. Většina kaktusů dřív shnije než uschne.

jageno napsal: Cykas jestli zalíváš co 1 - 2 měsíce(a nemyslím variantu že kaktusy stojí do půlky květináče ve vodě),tak je fakt jedno za jak dlouho vyschnou. To jsou bonsaje jak vyšité a navíc ušetříš za květináče a substrát.

To je ještě pořád řeč o kaktusech, nebo už o ředkvičkách ??

Cykas jestli zalíváš co 1 - 2 měsíce(a nemyslím variantu že kaktusy stojí do půlky květináče ve vodě),tak je fakt jedno za jak dlouho vyschnou. To jsou bonsaje jak vyšité a navíc ušetříš za květináče a substrát.

Zálivka a kamínky,rychle vysychavý substrát ano či ne - věčně ožehavé téma.
Já jen stručně,záleží na spektru rodů,které pěstujeme,a pak,jak jsme přizpůsobivý i my,nejen naše kytky,vůči nepřízní počasí.
Já jsem pro kamínky- kytky jsou po větším dešti čisté,navíc pěstují v téměř minerálním substrátuu,takže přemokření nehrozí.

Teď jde o to, jestli je cílem, aby substrát co nejdříve proschnul. Zaléval jsem o víkendu po měsíci bez vody a snažím se vody dodat co nejvíce a pokud možno i na delší dobu. V rychlém vyschnutí substrátu nevidím žádnou výhodu, další zálivkové období bude až v polovině srpna .

Čerstvá zkušenost.
Nakoupil jsem nějaké semenáčky v Brně, bouřka je pořádně zalila. Strčil sem je do skleníku, do sucha a po týdnu chtěl popřesazovat. Co bylo v substrátu stejném v celém květináčku (vesměs 4x4), bylo vyschlé. Co bylo v substrátu s vrstvičkou antuky nahoře, zůstalo vlhké. Takže antuka nebo hrubý štěrk na povrchu - estetičtější, kořenový krček v suchu, ale delší dobu vlhkost mezi kořeny.

Písek jemný do malt, taky se říká kopaný, obsahuje často jemné jílové částice a má jen jednu hodně jemnou frakci. Ten je na nic z hlediska kaktusů, protože je "spékavý". Nejlepší je "betonářský", který obsahuje hrubší malé částice a další větší až frakci třeba 80 mm. Záleží odkud je. U nás je nejlepší labský od Litoměřic, kde je třeba i kopaný (Trávčice apod.). Někde se v pískovnách oddělují hrubší frakce a ty se prodávají jako kačírek. Řekl bych, že nejlepší je pro kaktusy tak do 5 mm. Kupuji ve stavivech. Prodají i kýbl za 20,- Kč. Nechám si nabrat svrchu, kde je čistý a ani neperu. Taky naloží i malý vozík za pár korun. Problém je, že pro mě už je těžký, takže se snažím částečně nahrazovat liaporem do litých podlah 1 až 4 mm.

No, písku přes 3 mm už neříkám písek. Bávbovčičku už bych z něho neuplácal.

maoor napsal: Pouzivam stavebni, a nejsem na foru sam, ale clovece nevzpomenu si na to cislo. Jinak klasicky perlit 125l treba zde www.gardenservis-zajicova.cz/obchod/dekoracni-materialy/perlit-125-l/

Nevím, jaké máš zkušenosti se stavebním perlitem, ale když ho namočíš je z něj bláto a ještě něco, co neumím popsat. Ten určitě správnou funkci v substrátu neplní .
Trochu podobmé je to s pískem. Když dáš jemný, tak vlastnostem substrátu uškodíš. Také je vhodněnjší používat ten hrubý, přes 3 mm.

Určitě ale tu 180ku

Pouzivam stavebni, a nejsem na foru sam, ale clovece nevzpomenu si na to cislo. Jinak klasicky perlit 125l treba zde www.gardenservis-zajicova.cz/obchod/dekoracni-materialy/perlit-125-l/

Řekl bych, že stavební perlit není vhodný žádný. Je moc jemný, zrnitost 0 - 2 mm je v substrátu více ke škodě, než k užitku. Používám perlit Agro expandovaný, pytel 125 l jsem objednával minulý týden na www. maxeuro.cz za 375 Kč (cena je bez DPH), je pěkně hrubozrnný. To je dobrá cena vzhledem k maloobchodnímu balení.

zdravim, jen dotaz - presne jaky typ stavebniho perlitu pouzivate? EP 100/150/180? podle popisu vyrobce by mohl byt vhodny ten 180, 0-2mm.. diky

Tak kdyz jsem se pustil do pikyrovani, tak samozrejme dalsi otazka se tyka substratu a to presne zeolitu. Pripravujete nejak zeolit predem pred pridanim do substratu? U vysevu se propira a maci 24h. Udajne se tim odstrani silna zasaditost. Delate neco podobneho se zeolitem jako pridavek do substratu?

No s tím prvním byste dopadli podobně

Vladimír Todt napsal: Koukám na ty 3 pytle a ten 3. s červeným nápisem bych dal ke kytkám jen kdybych se jich potřeboval zbavit.

¨
Ten je do malty. Většinou obsahuje i trošku nedohašeného vápna a pěkně žere.

Koukám na ty 3 pytle a ten 3. s červeným nápisem bych dal ke kytkám jen kdybych se jich potřeboval zbavit.

Aha jasné, já koukal na stavebniny u nás, kde ten vápenec je k dostání. To jsem jako zrovna reklamu na Hasit od hasiče no je to tak, "není vápno jako vápno". Omlouvám se za neuváženost. Tu na Slovensku není problém, kde vzít dolomitický vápenec v dobré frakci ... u nás to roste na každém druhém kopci, tak to nikdo nikam nechodí kupovat. Procházka s ruksakem a nebo cesta autem popřípadě s vozíkem do lomu a hotovo. Jo vlastně je to jemně drcené kamenivo jako například todlejc mwtrade.sk/kamenivo/ a nebo od Hasit www.pzservis.cz/izol_projektanti2/hasit/kategorie.asp-action=detailcat&cat=13&.htm číslo 4 možná 6

(PZ Servis má pobočku i v Plzni)

miro napsal: Na poprvé jsem přečetl jako Heřtus vápenec mletý

Kdo nemá, stačí skočit do stavebnin, tam mletý vápenec mají.

Bacha ale na ten "vápenec" ze stavebnin. Poznáte který je ten spravný? Někdo by mohl udělat lehce fatální chybu.


Zdroj: www.hasit.cz/Produkty/Vapenne-produkty

Jinak firma Hasit dováží tyto produkty z Velkých Hydčič. Problematika je zde obdobná, jako ve výše uvedeném článku.

Na poprvé jsem přečetl jako Heřtus vápenec mletý

Kdo nemá, stačí skočit do stavebnin, tam mletý vápenec mají.

Souhlasím, postupem času dávám vápence do substrátu čím dál tím víc a určitě to není na škodu, spíše naopak.
Nemám to ničím podložené, ale řekl bych, že působí v substrátu něco jako "ochránce" kořenů proti hnilobě, prostě není skoro žádný úhyn. Jestli je to zásluha vápence, nevím : .


Jen nemám žádný "přírodní zdroj", tak kupuju v obchodě ten jemný.

Když jsme jako malej kluk začínal kaktusřit, bylo to právě v Hejné. Tenkrát jsem studoval chytré knihy, ale nikde vápenec do substrátu nedoporučovali. Docela mě to mrzelo, protože jestli něčeho jsem mohl mít dost, tak to byl právě vápencový písek, kterého bylo všude kolem spousty.
Naštěstí postupně jsme přišli na to, že vápenec je velice prospěšný a tak jej běžně do substrátu pro Mexiko dávám cca 20%. Jedná se o drcený vápencový písek rozličné frakce (0- cca 12mm). Samozřejmě můžeme jej nahradit mnohem menším množstvím jemného mletého vápence, alepokud jej použijeme v různých frakcích jako podstatnou část celého substrátu, určitě neuděláme špatně. A pokud bych hledal, jak naplnit záhon ve skleníku, určitě bych takový písek využil.

S pH neradno laškovat. Výrazně kyselé půdy mají jiný chemismus než neutrální nebo zásadité(rozpustnost a tím i přístupnost prvků, jiné složení org. látek), jiné doprovodné organismy, navíc je zhoršená i struktura půdy. Nějaký stupeň sem tam není problém, ale rozdíl např. 4 stupňů je moc. Mletý vápenec, opuka, slín to všecko Ca obsahuje a pH neutralizuje. Křída, sádra spíš půdu okyseluje. Čím jemnější mletí, tím rychlejší a větší účinek. Nahrabat ho v lomu není problém, jen si ho pak rozemlít.

Mletý vápenec má dvě jakosti: krmný a hnojný
Krmný je pro naše účely zbytečně drahý, hnojný je cca o stovku na pytel levnější, rozdíl je v (ne)přítomnosti větších kamínků, jinak obojí je prášek. V oblastech s kyselou půdou, jako třeba Plzeň, je přídavek vápence do země klíčem k úspěšnému pěstování kaktusů, kterým v kyselém prostředí ničí kořeny fusarioza. Než jsme ho začali používat, Astrophytum asterias mělo místní název Letnička, protože ho tu neudrželi ani zkušení kaktusáři

Zahradníci používají krmný mletý dolomitický vápenec na úpravu pH u rašelinových substrátů, které neobsahují žádnou jílovitou složku nebo kompost apod. Mletý vápenec musí být co nejjemnější a i tak to má význam pouze u dlouhodobějších kultur. Daleko častěji používají na úpravu pH a dodání vápníku granulovaná nebo práškovitá hnojiva se zvýšeným obsahem vápníku. Většinou jsou to hnojiva norské firmy Yara granulované Dolokorn, práškovité Schwarzkalk a pak k přihnojování během vegetace vybraná hnojiva řady Kristalon. Vápník hořčík je obsažen téměř ve všech společně se stopovými prvky.
Nevím jestli si v Evropě při pěstování kaktusů neděláme věci zbytečně složitější než jsou a to tím, že si myslíme, že pokud roste rostlina na vápencovém podkladu, že vyžaduje zásaditou reakci substrátu a že zákonitě má vysoké požadavky na obsah vápníku v substrátu. Myslím, že většina kaktusů roste stejně dobře i na kyselých substrátech i když ve své domovině roste na vápencích.

Henry napsal: Ještě dotaz pro jossku. Ty kupuješ vápenec když ho máš skoro za humny?
V našem posledním zpravodaji vyšel jeden článek o vápenci. Na úvodní stránce ještě není, tak ho vložím tady. Možná Tě inspiruje kam jet pro vápenec

Zpravodaj beru, takže článek jsem četl
Jsem línej, tak ho radši koupím v obchodě. Ale ty Krty jsou dobrý tip. Možná se k tomu taky dokopu