Téma:

Měl by jsem tak nějak všeobecný dotaz na dva druhy a to na:
Discocactus horstii - roubovaný na Selenicereus sp.
Uebelmannia pectinifera v. multicostata

Už nějakou dobu jsem měl tyhle dva druhy v hledáčku a letos, jelikož se nudím se zlámanou nohou, jsem po nějakém tom courání po netu objednal. Včera mi dorazily viz. foto. Tak něco zhruba jsem na internetu přečetl jako vždy, když si seženu něco co není pěstovatelné jako ostatní rody a druhy, které mám ve sbírce. Takže základy by tu byly. Ale jde mi spíš o nějaké postřehy od vás, co tyhle druhy pěstují. Takové ty perličky, co se běžně ve článcích nepíšou. Aktuálně stavím skleník (tedy....až budu zase chodit, budu pokračovat). Ale jelikož není, donutil jsem rodinu podle mého návrhu postavit jednoduchý foliák viz foto, kam jsem nacpal pro letošek skoro všechny kytky. Míním tam dát o víkend i tyhle nové přírůstky. Přes den, když je teplo, tak větrám, když prší, je pařník zavřený. Stínění mám zařízené. Rašlová síť 30 nebo 50%. 
Jde mi hlavně o to, jak moc mají dostat světla a jak se zálivkou. Roubovaný horstii asi zase takový problém ohledně vody nebude, ale u pectinifery se trochu bojím, přeci jen je pravokořená. Ps: O naroubování neuvažuji....nemám totiž žádní kloudné podložky. 

Děkuji za každou radu a poradu. 
 

Tak si dovolím také jednu "kaktusářskou" zkušenost pro všechny, kdo propařují substrát v mikrovlnce (podle výborného návodu v sekci "Články"!). Až si budete kupovat novou mikrovlnku, ověřte si, že je do ní při použití vidět, páč jinak se to nafouknutí pytlíku hodně blbě kontroluje:)
Paření zdar!

Všem začátečníkům doporučuji používat minerální substrát.
Klasický betonářský písek s perlitem.
Je to sterilní a při nevhodné zálivce vám nic nehnije.
Používám druhým rokem a kaktusům se to líbí.
Přihnojuji kapalným hnojivem pro kaktusy podle návodu.

Hodně dlouho sem pH neřešil, co si pamatuju z doby, kdy se dalo sehnat aspoň Pěstujeme kaktusy od Fleischera, tak: Mexiko spíš zásaditá půda, hodně je to na vápenci a sem tam sádrovec
jižní amerika , pamatuju si Notocactus, Gymnocalycium, spíš kyselejší.
Všecko to vychází z místa naleziště - jaké je pH tam, takové asi ten druh vyžaduje když v tom roste. Já bych to jako nějakou markantní otázku neviděl, pokud to nebude nějaké extrémní. Hodně dlouho přesazuju všecko do jedné písčité hlíny z kraje pole, přidám trochu písku a pěstuju v tom stejně Astrofyta, Telokaktusy, Mamilárie jako Lobivie, Gymna, Notokaktusy, Frailee....

Děkuji jageno za odborný výklad. Já jsem si to vysvětloval dost podobně - také si myslím, že se jedná o spraš, i když na výše uvedeném odkaze na lokaliity.geology.cz je to sprašová hlína. Patrně proto, že geologové tohle vůbec nerozlišují.

jageno napsal: ..Tady předpokládám že to bude zásadité(nejjednodušeji to jde zjistit pomocí lakmusového papírku), což by nemuselo vyhovovat některým kaktusům, které chtějí kyselejší půdu...

Ještě k tomuto otázka pro všechny:
Které kaktusy z těch běžně pěstovaných chtějí kyselejší půdu? Máte takovou zkušenost? Tedy pokud necháme stranou různé epifytní druhy...

Pro Petra 70.
Spraš je drobnozrnná nezpevněná hornina, ve které je dost vápníku z vápence a jiných úlomků. Sprašová hlína z ní vzniká činností půdního edafonu (všelijakých žouželáků v půdě)a rostlin.
Rozdíl je v tom, že obsahuje mnohem víc organické hmoty - humusu, a většinou má díky tomu tmavší barvu. Podle toho obrázku je to co držíš v ruce spraš, připadá mi to takové sypké.
Pro kaktusy je důležitý 1. obsah jílu - je vododržný a může ti slepit půdní částice k sobě, takže když je ho hodně, tak po zalití máš parádní blátíčko. Poznáš ho podle toho, že zkusíš z půdy udělat hádka a z něj zkusíš udělat kolečko. Když to de, je tam hodně jílu. Nebo to co ti tu doporučovali s koulí.
2. obsah humusu - přisuzuje se mu, že z něj rostou všelijaké houby, které pak napadají kořeny kaktusů, je vododržný, poutá živiny, ovlivňuje chemické procesy v půdě, prostě zas by ho tam nemělo být moc.
Takže nakonec : když toho přidáš do substrátu do 10%, tak to kaktusy ani nepoznají. Když toho dáš víc, je důležitý obsah humusu, jílovitých minerálů, půdní reakce. Tady předpokládám že to bude zásadité(nejjednodušeji to jde zjistit pomocí lakmusového papírku), což by nemuselo vyhovovat některým kaktusům, které chtějí kyselejší půdu. Podle fotky dále usuzuji, že humusu tam není moc a jílu taky ne. Protože Astrofyta rostou na vápencích, tak pro ty by to mělo být dobré.
To jestli na spraši vznikají černozemě záleží na celé řadě faktorů, které to ovlivňují a pro tebe to není důležité.

Použiť do substrátu.

Mamlas napsal: nadloží vápencového lomu bych čekal spíš jíl, spraš bych čekal pod ornicí na poli s černozemí.
zkus test:
navlhči to a uhněť z toho kouli
koulí prašť o zem
Když se koule rozpadne na drobné úlomky, dá se to použít jako příměs - typicky 5% do písku
Když se z koule stane placka, tak je to vhodné na cihly nebo keramiku, ale ne do květináče.

Děkuji za názor.
Osobně si nemyslím, že spraše či sprašové hlíny musí být nutně jako podloží černozeme.

Podařilo se mi najít přesný popis uvedené geologické lokality tady:
lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=1821&Okres=PV&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:

Geologická charakteristika: V území se nacházejí devonské dolomity a lažánecké vápence. Místy vystupují spodnobadenské vápnité jíly a písky. Z kvartérního pokryvu jsou zde přeplavené sprašové hlíny.
.
.
Hornina: vápenec, dolomit, jíl, písek, sprašová hlína

Podle barvy a struktury by to mohla být. V blízkém okolí rozhodně žádné černozemě nejsou.

Petr_70 napsal: Zdravím kolegové.

Prosím vás.. Dokážete někdo spolehlivě identifikovat podle těch obrázků, zda se jedná o spraš nebo sprašovou hlínu?
Nabral jsem ji u nás poblíž na Vápenici pod Velkým Kosířem (olomoučáci a prostějováci vědí. )

Starými praktiky je to velmi doporučovaná složka substrátu pro kaktusy. Hlavně pro Astrofyta, Ariáky a podobné, poměrně choulostivé kytky...

Spraš z Kosíře
/quote]
V nadloží vápencového lomu bych čekal spíš jíl, spraš bych čekal pod ornicí na poli s černozemí.
zkus test:
navlhči to a uhněť z toho kouli
koulí prašť o zem
Když se koule rozpadne na drobné úlomky, dá se to použít jako příměs - typicky 5% do písku
Když se z koule stane placka, tak je to vhodné na cihly nebo keramiku, ale ne do květináče.

Jirka napsal: Je pravda.Ve skleníku, byť hodně větranému, nejsou vystaveny takového tvrdému životu a rostou lépe, je jen otázkou, zda vypadají stejně jako když rostou venku. Josef /Cykas/ si možná namlouvá, že ano, já si myslím, že ne.

Jirko, ty jsi ale vtipálek .

Petr Z. napsal:
Myslel jsem si, že nerostou proto, že divoce prokořeňují, tak jsem to neřešil. Včera jsem měl ale dlouhou chvíli a tak to přesadil do Mexika z Chrudimi. A světe div se. Ty semenáčky měly jen jeden vlásek a toť vše. Na vzdory pravidelné zálivce (dle chuti pěstitele, ale cca 3x týdně bohaté rosení) některé dokonce scvrklé...Takže jim to asi moc nevyhovuje..
Pro úplnost:

Kdysi jsem zkusil stejný druh vyset do dvou různých substrátů. Jeden byl humóznější než ten druhý, v němž byl jen písek s perlitem. Zajímavé bylo, že ač byly semenáčky po čase obou stejně velké, kořínek z humózního byl velice skromný. Přikládám ten rozdíl tomu, že v humózním nepotřeboval tolik "tvořit" kořenový bal, když výživu měl "po ruce".

Všechno chce svoje, jak se říká To, že v otevřených pařeništích může být kaktusům v určitém ročním období zima, je pravda.Ve skleníku, byť hodně větranému, nejsou vystaveny takového tvrdému životu a rostou lépe, je jen otázkou, zda vypadají stejně jako když rostou venku. Josef /Cykas/ si možná namlouvá, že ano, já si myslím, že ne Tomu se taky musí přizpůsobit zálivka a míchat takový substrát, aby byl propustný a současně aby podržel tolik vody, aby se kytky stihly napít. Abych pravdu řekl, tu jílovici jsem už opustil, po čase se zpomaloval růst,substrát se v květináči tzv."zabetonoval", nebyl jsem schopen třeba u ariáků ty kytky při přesazování dostat vůbec ven,musel jsem boční strany květináče potlouci dřevěným toporem, aby se to uvolnilo. V podstatě teď používám pro většinu kytek jen minerální substrát /lomový štěrk používaný pod dlažbu,prosátý říční písek,zeolit,antuku,agroperit,vápencovou drť tady od nás z lomu/, možná je toho zbytečně moc,ale když to mám, tak to spotřebuji. Pro některé rody a semenáčky přidávám něco jemnějšího, tím je světlá rašelina od firmy Pasič obohacená o živiny. V té dobře rostliny prokořeňují. Jen ale cca 15%

Vidím, že forum pročítáš pečlivě .
Asi před 6 lety jsem zásadně změnil způsob pěstování. Ze stolů a pařenišť jsem přešel na polykarbonátový skleník, hodně větratelný.
Jak píšeš, některé rody a druhy se mi dříve moc nedařily. Důvod byl celkem jednoduchý, nedařilo se jim protože jim byla zima, lépe řečeno se nedařilo docílit jednu z dležitých podmínek pro dobrý růst a vzhled rostlin, tedy dostatečný rozdíl mezi vysokou denní a noční teplotou. Pěkně to je vidět například na echinofossulokaktusech, kde coptonogonus, multicostatus,...se venku moc nevedly, ve skleníku se jim daří velmi dobře.

Vím, že to nepatří do rubriky SUBSTRÁT, ale napsal jsem to, protože důvod, že se něco nedařilo, nebyl v substrátu. Člověk se stále učí. Za ty roky jsem zjstil, že skutečně stačí namíchat propustný substrát a nedělat z toho vědu. Letos jsem míchal 2 díly zahradní země, 2 díly prosátého písku, 1 díl agroperlitu a cca 5% drceného vápence.

Jirka napsal: Petře-70, už ses na to kdysi ptal, odpověď jsi asi nedostal, protože asi nikdo pořádně neví, jaký by v tom měl být zásadní rozdíl, k tomu ještě ovlivňující růst kaktusů.

Zdravím Jirko. Ano máš pravdu, už jsme to řešili, když jsi psal o složení substrátu pro Astrofyta tady:

kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/118-astrophytum?start=120#4837

Faktem je, že ta jílovice, co tam používáš nemá se spraší asi nic společného. Ale tady mi nejde o to, jaký je rozdíl mezi spraší a sprašovou hlínou, ale jak vůbec nějak spolehlivě poznat, že se jedná o jedno či druhé.
Typicky má mít světle okrovou barvu, což by podle fotek asi odpovídalo..


cykas:
s tím bych zase tak úplně nesouhlasil už s ohledem na to, že kaktusy rostou od Kanady po Patagonii. Myslím, že zohlednit lokalitu jejich výskytu by se složením substrátu alespoň trochu mělo.

btw: kdysi jsi napsal, že zmíněná Astrofyta a Ariáky ti ve stolových sklenících nejdou. Co když na vině bylo spíše právě složení substrátu?

No já bych to viděl asi tak - toto forum je tu proto,aby se v rámci pravidel diskutovalo o všem co se kaktusů týká, no a někdy možná opakovaně. To je případ více temat, nejenom tady tohoto.Někteří jsou pravda možná z toho za těch 9 let, co to běží, unaveni. Akorát je problém, že kdyby se tady nepřidávali noví a neptali se, tak by to vše zamrzlo a nostalgicky bychom se k tomu pouze vraceli a pročítali staré příspěvky do té doby, dokud to někdo z Plzně nezavře. Pravdou je, že někteří z nás mají dost široký záběr do všech temat a někdy trvá dlouho to "žvatlání", jak píše Kolínek, přečíst či pochopit. Kdo nechce, nečtěte to, už jsem se to naučil
Ale k tematu - zas tak zjednodušeně, jak píše Cykas, bych to určitě neřekl, proto se tady o tom psalo 25 stran. Lehkou vzdušnou rašelinou Vám voda proteče jak cedníkem a přesto by v ní odešly kořeny spoustě druhů. Petr -70 se ptal, zda někdo pozná, jestli to je spraš či sprašová hlína. Petře-70, už ses na to kdysi ptal, odpověď jsi asi nedostal, protože asi nikdo pořádně neví, jaký by v tom měl být zásadní rozdíl, k tomu ještě ovlivňující růst kaktusů. Mám jednu radu - vyzkoušej to, pokud se spraš či hlína osvědčí, míchej si to s ostatními komponenty substrátu a bude to v pohodě. Zkusil bych tak max 10%.Tady ta jemná komponenta má jednu nevýhodu - časem se splaví do spodní části květináče, kde může nadělat z hlediska zadržení vlhkosti problem

tak proč o tom pořád "žvatlat"?

Petr Z. napsal: a přesně proto jste tady o tom naťápali 25 stránek to dává smysl

cykas napsal: Substrát je u kaktusů jedna z těch nejméně důležitých věcí z hlediska pěstování. V podstatě stačí, aby byl dostatečně propustný, takže bych to neřešil.

Bible má taky přes tisíc stran a šla by shrnout do 10 bodů...

Substrát je u kaktusů jedna z těch nejméně důležitých věcí z hlediska pěstování. V podstatě stačí, aby byl dostatečně propustný, takže bych to neřešil.

Zdravím kolegové.

Prosím vás.. Dokážete někdo spolehlivě identifikovat podle těch obrázků, zda se jedná o spraš nebo sprašovou hlínu?
Nabral jsem ji u nás poblíž na Vápenici pod Velkým Kosířem (olomoučáci a prostějováci vědí. )

Starými praktiky je to velmi doporučovaná složka substrátu pro kaktusy. Hlavně pro Astrofyta, Ariáky a podobné, poměrně choulostivé kytky...

Spraš z Kosíře





... a ještě několik fotek z této stepní lokality s bývalými vápencovými lomy.

Používám terramol na bonsaje u mých 100 kaktusu to není finanční problém , jen hnojím víckrát za sezonu

maoor napsal: Zdravím
Dneska jsem koupil substrát na bonsaje minerální a je to velmi zajímavý substrát, určitě pro malopěstitele se dá využít

Bonsaje delam delší dobu a kromně jemnejší akadami a jiných jílovitýcht,tak na kaktusy přimíchávám nekteré složky na bonsaje,je to trochu dražší,ale u některých to má dost pozitivní učinek.
ohledne těch jilu,po čase se rozpadá a zalepuje kořeny,proste se dusí. Proto se používá u bonsají převážně na vrchní posyp.lavova drt,keto.
mam odskoušeno 3 ruzné směsy a kromně hrubších formátu u porézního materialu,kde kořínky prorostou skrz a při přesazování tak přídete o větší část balu jsem nadmíru spokojen.

Zdravím
Dneska jsem koupil substrát na bonsaje minerální a je to velmi zajímavý substrát, určitě pro malopěstitele se dá využít

Okolie Dunajskej Stredy.

... a asi trochu záleží i na tom, jestli ty fotky jsou z našich podmínek anebo z teplejších krajů ...

Není to pořádně vidět, ty dve první fotky jsou malé. Zdá se, že jsou kytky zasazeny v nějaké hlíně nebo co to je. Lidé neznalí to mohou zasadit do čehokoliv, co mají po ruce. Ty rostliny tam nemusí být zasazené dlouho, takže jim to na první pohled vadit nemusí. To platí i u toho feráku. Je velký, tím pádem i setrvačnost je velká

Na jednej FB stránke som narazil na fotografie, ktoré prikladám. Všimnite si ten "substrát". Nezdá sa však, že by to rastlinám vadilo.
Juraj

hasi napsal: My už spoustu roků používáme antuku CN 4 (zrno 2-4mm) pytlovanou po 33 kg od firmy CIVAS (naprostá spokojenost)- jednou za cca 2-3 roky si jedu přímo do Kostelce:

Drcená cihla je dobrá pro kaktusy, před použitím pro kaktusy je dobré ji zbavit prachu přeplavením. Klasická antuka na kurty je jen cihelný prach a prach s trochou hrubších částic do 2 mm. Proto je lepší u substrátu pro kaktusy nemluvit o antuce ale o drcené cihle s granulací větší než 2 mm. Radek

Ahojte, taky jsem vyskousel ruzne kupovane substraty B atd, a nyni pouzivam od Forestiny Supresivni na rajcata. Ten subtrat se s B neda srovnat, mnohem jemnejsi a spis se to da prirovnat k zemine nez k raseline, obsahuje to i nejaky pisek.

Henry, díky za zprávu a za radu!!! Kouknu na ten odkaz a pouvažuju o tom.

Za případný úspěch nebo neúspěch většinou nemůže substrát. Dříve jsem také dělal pokusy s různými substráty a rozdíl není žádný. Živiny v něm obsažené stejně rostliny spotřebují za několik dní nebo málo týdnů.
Proto bych z toho nedělal žádnou vědu a pro všechny rostliny stačí polovina normální zahradní země a zbytek prosátý písek (cca 3 mm a více) smíchaný s perlitem. Ten jen z důvodu, aby substrát neměl zbytečně velkou hmotnost. Samozřejmě místo písku může být podobná minerální složka. Protože pěstuju hlavně mexické kaktusy, přidávám dolomitický vápenec.
Hlavní vliv na to, jak rostliny vypadají májí jiné věci (světlo, slunce, pH, zálivka, hnojení, větrání,...) a jejich správná kombinace .