Téma:

Tady je něco ohledně orientace:
www.cact.cz/noviny/2001/11/domecky2.htm

Zapuštěný a izolovaný proti vhkosti nahoru až po věnec a není na škodu zateplení. Potom nezapomeň na přívod vody a elektrorozvody. Co že nemáš vodu ve skleníku? A kde chladíš pivo ne voda pokud to jde je dobrá věc a elektřtina ještě lepší a tu si tam dotáhneš na "sezónu" i prodlužovačkou v trubce na závlahu. No a potom větrání - navrhni si tak, že vlastně celé boky odklopíš a zůstane ti jenom střecha. A orientace skleníku? Jdeš stavět solární a nebo klasiku ... to se rozhodni už teď a podle toho orientaci, když klasiku tak komůrky musí ve sméru východ - západ pro lom světla, ale to už je někde tučím na Chruudimských novinách hezky popsané a i tu na webu je o stavbách, projeĎ si to.

Tak a vlípnu se sem opět s dotázkem, jak jinak.
Letos budu...snad už konečně, dávat dohromady skleník. Sice, jak už jsem tu psal, tak se jedná o hliníkovou konstrukci s tím, že nebude vyplněn sklem, ale polykarbonátem. Což se může postupem času samozřejmě změnit. Jde mi tedy hlavně o to:

1, chci se vrhnout do základů a to tak, že je chci zapustit do země, udělat základní desku a na ní stavět nosné zídky až nad úroveň terénu. Takže v podstatě udělat takovou vanu.
Dobrý nápad nebo blbost?
Zapuštěný ho chci tak jako tak, protože se nemíním neustále krčit z toho pohledu, že mám 2 metry....i na výšku.

2, Jak mám skleník orientovat?
Z literatury jsem bohužel po uplynulé dva roky, co mám skleník v plánu narazil na obě varianty.
Jak variantu A, čelo na sever, tak i variantu B delší stranu (bok) na sever.

Místo na skleník, na základy, mám již vyhrazené a kopat začnu asi v nejbližší době, tak by jsem to nejraději co nejlépe rozlousknul a proto se obracím, jak jinak, na vás, jelikož jsem se tu vždy dočkal fajn odpovědí a rad.

Díky moc.
David

Dovolím si ještě malý komentář k diskusi misky vers folie ( vynechám otázku vhodnosti kterého materiálu). Ono je to celé spíše o způsobu pěstování.
Kdo zalévá podmokem, potřebuje pořádné misky. Kdo ale zalévá shora kropáčem, tak vlastně misky jsou spíše na obtíž a tedy i vyhozené peníze.
Já osobně mám obojí, byť zalévám shora, ale možná spíše z historických důvodů.
Můj vývoj:
1) Betonová miska nahrazující stůl ( funguje jako plechová s textilií, přebytečná voda se vsákne)
2) plechová vana ( moc mi nevyhovovala --> doplněno textilií lepší)
3) folie kvůli ochraně stolu s textilií případně bez pro venkovní stoly

Petr napsal: Perlinka ne. Jsou to v podstatě skelná vlákna, která se postupně uvolňují a je to slabé z hlediska adheze, požívá se jako "armatura" proti prasklinám omítky. Já to pro tyhle vlastnosti použil na stole jako vnější obal proti slimákům, kteří jsou v hustých skalničkách, u kterých stůl stojí, protože to neprolezou ani neprokoušou. Ale Miro mi poslal odkaz na plastovou síť na zpevnění zatravňování a to vypadá dobře. Je to metráž a dost plastická s vhodnou tloušťkou a hustotou ok.

Jo tak to je taky trefa na zamyšlení, -technické opatření proti slimákům. Ono to částečně spadá do třebas chemické ochrany, ale pokud nebudeme chtít, nebo moci použít chemii tak jaké jsou zkušenosti a možnosti se stavebně technickými opatřeními chránit proti těmto hajzlům /kdysi mi za noc vyžraly temínka kytek určených na výstavu a to jsem tedy zuřil/? Oni ti potvorové dokážou vylést už i po skle do 2 metrů. Používal jsem dosud chemii a sběr. Jenomže mám na pozemku pro mne zdroj ,,pitné,, vody a nechci si jí dál zhoršovat a záda bolej po tom 40-ti letém zahradničení čím dál víc. Co přišli ti ,,španěláci,,tak to stojí za vyliž kapsu.
Takže jestli máte někdo svou vlastní inteligentní metodu jakéhosi opatření-viz Petr- tak se to do tohoto vlákna myslím též hodí. Vlastní vlákno si ty mrchy nezasloužej.

Perlinka ne. Jsou to v podstatě skelná vlákna, která se postupně uvolňují a je to slabé z hlediska adheze, požívá se jako "armatura" proti prasklinám omítky. Já to pro tyhle vlastnosti použil na stole jako vnější obal proti slimákům, kteří jsou v hustých skalničkách, u kterých stůl stojí, protože to neprolezou ani neprokoušou. Ale Miro mi poslal odkaz na plastovou síť na zpevnění zatravňování a to vypadá dobře. Je to metráž a dost plastická s vhodnou tloušťkou a hustotou ok.

Dej dvě perlinky na sebe. Kdyby to bylo pořád málo, tak dej zeleninovou bednu vzhůru nohama. to by ti pak mohla stačit i ta nízká.

Jak vidno víc hlav víc ví, hoši díkes, chtělo by to ale aby to bylo fakt silnější/tlustší, vyšší/ né snad kvůli nosnosti, ale kvůli tý vodě, aby se v tom nedržela přilnavostí, odtekla a mohl tam vzduch. No třebas někoho něco napadne nebo někdo něco někde najde.

Perlinka stojí kolem 20ti korun za metr.

Joó takhle se to jmenuje.

Jestli myslíš perlinku, tak ta by šla použít.

A co třeba taková ta plastová síť co teď zatlačujou zedníci při nahazování do malty. používají to např.při nahazování pod obklad a asi i jinde. Myslím, že by to bylo levné.

Taky jsem sháněl něco vhodného, i když bych to položil na folii. Zatím nic. Mám představu plastové mřížky, nejlépa ne úplně tuhé s možností přizpůsobení podkladu, v roli 1 m šířky, průměr sítí tak 3 mm a mřížka 10 x 10 mm. Asi jako rozvinutý plastový cedník na těstoviny. Mám zkušenost, že když to nenajdu hned, tak to nechám vyhnít a ono se to někde, co je použitelné, najednou najde pro použití a určené úplně pro něco jiného. No vidíte, kdo si neví rady jak na to má tady hned několik možností, jen si vybrat. Ovšem musím se vší odpovědností prohlásit, že nejlíp to dělám já. Nebo dělal? No už si nějak nevzpomínám.

Henry napsal:

Víte-li kdo, co, kde a za kolik?

Zkus to třeba tady:
www.zahrsinco.cz/ales/cenpotreby.xls
www.bohemiaseed.cz/produkty-a-sluzby/potreby-pro-zahradniky-pestitele/folie-textilie/

Henry díkes, ale Sinco Mělník to nemá, Bohemiaseed má zřejmě webovky v kolizi ,u Pasiče jsem to co by mi vyhovovalo taky neviděl, spíše myslím nějací plastikáři, no musím pátrat, něco takového jako jsou mřížky do mrazáku, ale o chlup tlustšího, poněkud většího a samo pokud možno nedrahé.

Víte-li kdo, co, kde a za kolik?

Zkus to třeba tady:
www.zahrsinco.cz/ales/cenpotreby.xls
www.bohemiaseed.cz/produkty-a-sluzby/potreby-pro-zahradniky-pestitele/folie-textilie/

Miro : rozměr 40x100cm je vcelku naopak na přenášení vyhovující. Pozink to teda už asi nezvládne, ale hliník a nerez zcela určitě ano. Rychlost úklidu je neskutečná, při alespoň 2 lidech.

Ale vlastně myslím, že ideální rozměr neexistuje, někdo uklízí v jednom, někdo ve čtyřech, někdo substrát vylehčuje, tudíž mu nevadí větší plochy na stěhování, někdo to má naopak jen v písku, kdy květník 20x20 už taky něco váží. Kdo používá pozink na stěhování, musí ho přizpůsobit velikostí, jinak se zlomí. Kdo fólii, to neřeším. V té se stěhuje špatně.

S čím určitě souhlasím je, že by člověk před stavbou veledíla měl přemýšlet i na věci okolo, třeba na velikost plat. Já jsem se chytil daného rozměru a už nic jiného ani neobjednávám. Zrovna včera mi přišlo v platech 10m2, teďka k tomu jen postavit další stavbičky

miro napsal: A jeden opravdu dobrá plus je v tom, že i kdyť to stojí na stole a vodu vypustím, tak mé nezústanou pod kvétináčkama žádné loužičky a hned tam je dost vzduchu.

Ano ano, velmi dobrý, já použil tu školkařskou folii, ale stejně bych radši nějaký rošt, nebo síť nejlépe z plastu v tloušťce cca 0,5 cm, na kterou bych mohl kytky vystavit. Nejlepší dezinfekce je vzduch a co se v hrnku neudrží, lepší když jde do pryč.Navíc často působí vzduch na špičky kořínků tak, že namísto aby se nám přikořeňovaly k podložce a nebo spěchaly kamsi, zarazí se a kořínek rozvětví, či se stočí zpět. Mám to velmi dobře odzkoušené mimo jiné i u řízkování jehličin a listnáčů do sadbovačů. Kořenové balíčky jak buchtičky a žádné hniloby a plísně.Takže by to chtělo nějaký tip na rohož, či síť z plastu, Víte-li kdo, co, kde a za kolik?

Miro, čteš mi z duše, tak jak to popisuješ by to asi mělo zřejmě být. Když se něco dělá, včas dumat vymýšlet a malovat. Objet si pár přátel na čumendu a komunikovat. To vše se vyplácí. Stejně se ale po realizaci časem zjistí, že mohlo být něco o kapánek jinak, lípějc a přinejmenší větší /to již zjišťuje jak vidno Ladík Astrifut/Na druhou stranu absolutní dokonalost působí poněkud sterilně a odpudivě a zamezuje dalšímu rozvoji a tvůrčí radosti. Nakonec stejně pro valnou část z nás jsou limitující faktory jako jsou ty blbý chechtáky, místo,věk,choroby těla i ducha,volný čas a dokonce někdy i rodina. To už tak bývá. Ale je to radost mohu-li tvořit a sám si něco spáchat.V tom je ta svoboda, že mohu .Nakonec ale je stejně rozhodující ten fakt, že si to do hrobu nikdo z nás neveme a pozůstalým a dědicům to bude na víc jak 90% překážet a vadit /šťasten ten, kdo má následovníka a je v těch zbývajících 10%/. Z tohoto důvodu nemá smysl dělat nějaké stavby na věky věkův. Něco co by se muselo likvidovat buldozerem, bagrem a dynamitem. No a ten kdo si postaví na zahradě nerozebiratelné monstrum a bude muset třebas jednou zvednout krovky a uhnízdit se v nějakém zaopatřováku, neb zůstal sám /a není takových málo/ už aby zavčas hledal kupce na svou nemovitost, neb ne každý se vyžívá ve skleníku, někomu stačí zelený pažit/nejlépe plastový/, na něm sprcha a bazen a exkluzivní kočka v bikinách.

Ladis Astrifut napsal: Onehdá nám sem dal Wurm odkaz na jeho fotoreportáž z výstavby foliákovýho tunelu a v neděli přidal na stránky další,z výstavby solárního polykarbonátníku.Moc pěkná stavbička.Předbíhám ho a dávám sem odkaz,doufám,že mi nevynadá

plus.google.com/u/0/114853280704870499553?tab=wX#photos/107883494186882234630/albums/5848610031836246945

No má to moc pěkné. Se poznají šikovné české ručičky.

Rozměr 40x100 je nevyhovující na přenášení v celku. Navíc kdo by tahal s takovám platem když je plné. Jedině Mikeš, protože má na to páru .... dneska. No a rozměr do skleníku nebo na stůl? No podle stolu a podle oblíbenosti kvétináčků a podle toho jestli to nosím celé a nebo nenosím a podle toho co mám za možnosti a podle toho jak seženem. Mě se nejvíc oavědčiol rozměr 30x40 v černých rajčatových přepravkách, co je sem natahali. Buď celé jak jsou a nebo se dají šmahem ruky se zubatou kudlou snížit. No a tohle už potom naskládat na "tác" na stole. Má to svoje výhody. Najdenou vytáhnout vác květináčků, po vystlání fólií mám možnost jiného režimu závlahy, dá se to stohovat na sebe, projde s tím i důchodce 60-kama dveřma ... prostě samé plus. A jeden opravdu dobrá plus je v tom, že i kdyť to stojí na stole a vodu vypustím, tak mé nezústanou pod kvétináčkama žádné loužičky a hned tam je dost vzduchu.

No možností je plno a každý si najde to svoje. Co je ale z hlediska staveb pro kaktusy dost rozhodující a často opomíjeneé, že vezmeme materiál, nákres - výkres - hlavu a postavíme něco, do čeho potom hledáma jak to tam uvnitř uděláme a z čeho .... prostě než začís tavět, tak si udělat představu, jak to bude. ...... aha tam budu mít stolek a židle sem. No a tuhle jo to bude dobrý sem dáme gymna, a hele to budu muset mít ten stůl delší .... tady to je fajn, to bych mohl udělat z plechu ..... prosté představu, jak bych to jednou chtěl mít. Jo a kluci a děvčata, nezapomínejte, že všechny velké stavby jednou budou vaše útočišté na staré kolena. Prostě ve čtyřiceti bych neuvažovat, že tenhle schod navíc mi nevadí, ale v šedesáti až ponesu tu bedničku, tak se tu mohu héééézky rozplácnout. A věřte, že kdo dneska staví skleník se zděným spodkem, a zapomene pro budoucnost na komín pro kamna Peterky, dělá chybu. Jak krásně je v tom skleníku i v zimě, když je poloprázdný a když se tam trošku zatopí ..... hned se líp čeká na jaro.

Petr : ohledně ideálního rozměru plechů. Myslím, že je to těch mých 40x100cm. Plechy musíš dávat delším rozměrem podélně kolem uličky (ale to je asi jasný). Tudíž od uličky já dávám 2ks (tj. hloubka 80cm), šli by asi i 3 za sebou, ale k tomu už by se, člověk téměř nedostal - ale velké sbírkové kytky by tam šly). Tento rozměr se mi zdá též ideální z důvodu, že rostliny rovnáš výškově směrem od uličky a přeci jen drobnější či menší kytky potřebují jinačí zálivkový režim než větší, vyšší, dospělejší, tudíž je vyšší počet penších plechů nutný. Předtím jsem měl větší rozměry, a to kytkám nevyhovovalo, jedny byly přemokřené, druhé suché. Samozřejmě jde to nakombinovat, větší vlhkomilnější s menšími suchomilnějšími apod. ale to už není pro každého sranda to odladit (včetne mě, já to rovnám tak nějak instinktivně).
Další výhodou je rozměr kvůli přenášení, dá se i plně zarovnaný ještě ve dvou lidech přenášet, větší už by byl těžký.
A největší výhodou je, že rozměr 40x100cm obsahuje násobky kvetináčů velikosti 4 ,5 ,6,5 , 8, 10, 13 a 20 cm beze škvír. Používám i 16 cm květníky a ty doplňuji na stranách 8cm. Ono pro přenášení je třeba, aby ty tácy byly plné, jinak se vám to hrne tam, kam to omylem naváhnete. Letos začínám laborovat s žardinkama různých rozměrů, tak to uvidím. Ale tam vyhrává estetika nad čirou prostorovou účelností.

Láďo, Míro, máte v podstatě oba pravdu, ale bez konkrétních důkazů se tady můžeme dohadovat roky. Jinak Míro pěkný článek v ACTA. Problém je v tom, že zinek je v malém množství pro rostliny potřebný a velkém toxický, ostatně jako všechno. Teď je ale otázka, jestli ty vany opravdu něco uvolňují, za jakých podmínek a případně jaké množství. To ale bohužel zatím nikdo nedokázal, takže i chřadnoucí kaktusy na zinkových vanách ještě nemusí být příčinou otravy zinkem. No až budu mít chvilku čas, zkusím to v laborce změřit, aspoň budeme mít konečně jasno.

Tak ty jsi mě předešel. Chtěl jsem napsat, že možná někdo objeví způsob, jak ten vnitřek s ohrádkami nastíkat spreyem, který to izoluje udělá folii a bude po ptákách. Nebo vymyslí systém jako skládačku, třeba z plastu. Je to v tomto případě o "formátu". Pak budu vědět, že když udělám stůl ve fornátových rozměrech, tak do toho seženu i květináče, misky apod., které budou pasovat. Ve stavařině byl hlavní formát 300 mm popř. 240 mm. KLidně jsem nechal díru na okno a věděl jsem, že do tý díry seženu okno, překlad, bude pasovat strop z panelů apod. No dnes je to díky EU trochu jinak. Oni se o takové zásadní věci moc nestarají, mimo jiné co s anglány, kteří zavedli metrické systémy, ale asi na ně ser...Přesto jsem EU vděčný, že byl do našich zákonů implementován zákaz zabíjení volně žijících tuleňů na území ČR, jo a taky velryb a jiné "zásadní" zákony. Příspěvek EU a dalších k ochraně rostlin je kapitola sama pro sebe, což myslím mohou potvrdit ti, kteří byli třeba v Mexu.

Protože jsme se synem taky cosi o škodlivosti zinku četli, máme sice mísy z pozinku, ale nechal jsem je nastříkat bílým práškovým komaxitem. Stav na fotce je cca po 6 sezónách, pěkně umyté a nachystané na sezonu. Zaléváme podmokem a vypouštění máme řešeno naletovanou trubičkou na míse, prodlouženou hadičkou a zavíráme to plastovým špuntem kterým se v lakovnách chrání díry a závity před zalakováním.
Teď ještě strhneme bublinkovou folii a dáme novou (po dvou sezonách). Máme ji přichycenou magnety. No a pomalu přijde čas stěhování.




Jinak náš přítel Olda Pohl míval mísy z pozinku alespoň natřené šedou základovkou.

Bylo tady mnoho názorů a já jsem za ně vděčný. Je vidět, že každá metoda má své klady a zápory. Podle mě je podstatné, že si tu může každý přečíst, jak se to dá všelijak dělat. Záleží pak už jen na něm. To by teda bylo. A prohlášení. Každý, kdo ortodoxně prosazuje svoji metodu, je zpátečník a nepřítel pokroku" Možná, že příští rok nebo dříve či později přijde někdo na něco, že budem jen čumět. Jak říkal velitel pluku při nástupu v době "karibské krize", kdy hrozila válka. "Soudruzi, nevíme dne ani hodiny" a zezádu se ozvalo "víme hovno". Pachatel nebyl zjištěn.

U sebe ve skleníku jsem pozink plech nyní nepoužil, stoly jsem udělal svařením z vinglů a výplň ze slabé OSB desky. Na to jsem položil se zvýšenými okraji bazénovou folii z OBI a na to ještě školkařskou textilii, abych nějakým nedopatřením tu spodní folii neproškrábl, současně ta textilie zamezí držbě vody pod nádobou s kytkou /misky, květníky/ No a pokud budu potřebovat zalít jen nějaký kus, není problém, pod folii se podstrčí latéčka a vznikne hrázka a tak mohu přepouštět vodu dle libosti. Stejně to nikdy nenapouštím až po okraj. No a kdybych zaléval večerem, stačí to stáhnout ráno a co zbyde a ono toho moc zase tak není se naleje do růží. Ty taky píchaj.

No , tak jsem posečkal s mou reakcí na ten pozink. Již jsem to tu někde dříve písal. Kdysi, tak asi mezi roky 1974-1979 jsem dost aktibvně používal z pozink plechu vyrobené misky. Tehdy mi je zplodil otec a dokonce v několika rozměrech, jako stavebnici. Do dna udělány dírky průklepem pro odtok přebytečné vody a vše to bylo naskládané v ještě podstatné větší zase pozink plechové míse. Používal jsem tehdy pokusně jako pěstební substrát normální zem ala Rajtmajer, dále čistou antuku a pokusně taky čedičovou drť co jsem nahrabal z bedny od silničářů. Zálivku jsem dělal podmikem a asi tak za dvě hoďky jsem přebytečnou vodu odsál přepadem hadicí. Co zbylo na dně nevadilo, do druhého dne to zpravidla oschlo. Občas jsem použil jako hnojivo tehdy k mání Herbapon tablety./cca 2x za sezonu/. Velká plechová mísa v níž bylo to vše ostatní toto přečkala vcelku bez problémů, Ostatní misky jsem zjistil podléhaly z vnitřní strany velice rychle korozi s výkvětem solí. Podotýkám, že u mne to fungovalo vlastně jako průplach substrátu. Přesto mi tyto misky za uvedenou dobu odešly. Kytky byly vysázené tak jak se to dříve dělávalo přímo v těch miskách a jakmile jsem zjistil, že jaksi posmutnily, vytahal jsem je z toho matroše a pozink byl pravidelně sežraný. Již tehdy probíhaly informace o možnosti negativního působení přemíry zinku. Od tý doby se pozinku snažím vyhýbat a je faktem, že kytky jsou veselejší.Takže to je má zkušenost s pozink plechem.

O víkendu ti mohu vyfotit áčkové pařeniště, to jsem loni vytvořil a letos příjdou další asi 2 na řadu - velmi se osvědčily.

Tenhle materiál znám, mám to ale v menším formátu. Dobře se z toho dělají škatule na drobotunu. Opradu jak tvrdší papír. No a pokračujeme sice trošku jinam, ale k vanám to patří. Poslal mi to dneska kamarád a snad to odpoví i na náš problém zinek-nezinek. Tak z materiálu opisuji:

"Zinok je esenciálny prvok nevyhnutný pre viaceré biologické aktivity rastlín. Po prekročení hranice optimálnej koncentrácie dochádza k prejavom toxicity, ktorá sa však v porovnaní s inými ťažkými kovmi považuje za nízku a jej hranica závisí predovšetkým od rastlinného druhu a typu rastového média. Chloróza, najmä mladých listov, a spomalený rast rastliny sú hlavnými príznakmi toxicity."

Ano, na kaktiusech to asi nikdo nepokusničil, ale na jiných rastlinách ano. Tak proč by nemělo to jiné platit i o kaktusech.

Jo materiál?

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA),Vol. 20, 1(2012): 82-88,
ISSN 1335-0285

Už dobrých 12 let používám k naprosté spokojenosti tyto vany :

Je to vlastnoruční výroba, rozměr 90*70*3 cm, materiál použitá tisková deska pro velkoformátový analogový ofsetový tisk, tehdy před léty získáno z tiskárny zadarmo, v podstatě to byl odpad. Nevím, jestli se to ještě používá či jak je to dnes dostupné.
Parádně se s tím pracovalo. Je to nějaká slitina hliníku a zinku, sílu to má cca 0,2 mm, perfektně se to ohýbá i stříhá. Ke zhotovení stačí rovná laťka s ostrou hranou (jako pravítko), nůžky na plech a gumové kladívko. Rohy jsou spojeny na falc a zamáznuty silikonem, okraje zpevněny lemem. Zhotovení jedné vany netrvalo ani půl hodiny, náklady na všech 10 kousků cca 90,- Kč za silikon (a to ještě za 80,- Kč zbylo).
Pravda - nedá se to přenášet a to ani čtyřčlennou stěhovací četou. Takže na podzim napáskovat do přepravek, do auta, do sklepa, do regálů. A na jaře v opačném pořadí zpět. Je to děsná otrava, ale zase jistota, že k a ž d o u kytku mám každý rok nejméně dvakrát v ruce.