Téma:

lkamarad napsal: ...25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat...

Těch 68% by mě "poněkud" děsilo, tedy pokud tam neplánuješ pěstovat kapradiny, ...

Filip Jelínek napsal: Mě by se líbilo tohle www.polykarbonatove-desky.cz/komurkove-plexisklo-plexiglas-technicke-listy/
Má to jen tu vadu, že to je draží než polykarbonát.
Ale je to zas přirozeně UV stabilní a hlavně na rozdíl od skla, nebo polykarboše UV propustnej materiál ....

Kdyby vyráběli třívrstvej (2 komory nad sebou) a tím dotáhli tepelnou propustnost někam k 1.5W, tak by to bylo podstatně použitelnější. Taky mi tam trochu děsí ta téměř dvojnásobná tepelná roztažnost oproti polykarbonátu - bude to značně komplikovat konstrukci skleníku.

Jinak s tím Plexiglasem by se tepelný model posunul někam do oblasti 7 - 11 tis. za rok, což také ještě lze "rozdejchat"

p.s.
Polykarbonát řeže UV složku dost vzdálenou od vlnových délek prospěšných (potřebných) pro kaktusy a tudíž "prospěšné spektum" redukuje poměrně minimálně. Navíc tvrdé UV záření akorát zpomaluje růst. ......

Calipso napsal: Používám tvrzený polystyrén styrodur,je pevný nesaje vodu a když pod něj dáš co 30 cm vzpěru neprohne se

Jakou sílu desek, smím-li se zeptat?

Mě by se líbilo tohle www.polykarbonatove-desky.cz/komurkove-plexisklo-plexiglas-technicke-listy/
Má to jen tu vadu, že to je draží než polykarbonát.
Ale je to zas přirozeně UV stabilní a hlavně na rozdíl od skla, nebo polykarboše UV propustnej materiál ....

Již delší dobu uvažuju o skleníku pro volnou výsadbu kaktusů a sukulentů formou „přírodní skalky“.
Tudíž jsem pátral po vhodných materiálech na stavbu ekonomicky únosného vytápěného polykarboníku a mezi desítkami typů komůrkového polykarbonátu jsem našel zřejmě nejlepší materiál na jeho konstrukci.
Měl jsem v rukou vzorky jednotlivých typů a pro kontrolu jsem vizuálně i fotometricky srovnával jejich světelnou propustnost, abych se náhodou nestal obětí „marketingové šalby kurevné“ .

Ze všech materiálů mně nejlépe v poměru tepelná / světelná propustnost vyšel Marlon www.laniplast.cz

25 mm čtyřkomora může svojí světelnou propustností 68 % zdatně konkurovat běžnému jednokomůrkovému materiálu který má běžně mezi 70 – 75 %, což je při tepelném koeficientu 1.6 W/m2K více než dobrý parametr. Vizuálně vedle sebe je znát jen nepatrný pokles jasu, což mi připadlo při srovnání s pětikomorama ostatních výrobců (které požerou přes 50% dopadajícího / procházejícího světla) téměř jako zázrak.

www.lanitplast.cz/data/soubory/technicke_listy/komurkove_desky/2014-marlon_FW_25mm.pdf

Spočítal jsem si skleník o ploše 40m2 kde předpokládám zasklenou plochu cca 70m2:

Koeficient prostupu tepla 1.6 W/m2K
Předpokládaná plocha zasklení (zakarbonění : 70m2
Prostup tepla karboníku při rozdílu teploty 1 °C: 112 W

Vytvořil jsem 2 modely spotřeby energie – jeden „reálný“ dle tabulkové průměrné teploty v ČR a druhý „extrémní“ pro hodně tuhou zimu:

Aproximace 1:

Průměrná teplota chladného půlroku je 3,0 °C
V karboníku chceme 10 °C
Vytápíme 24 hodin denně na rozdíl 7 °C
Potřebný tepelný příkon bude 748 W
Spotřeba energie za půlrok bude 3285 kWh
Při ceně energie (zemní plyn 1.50 Kč / kWh) propálíme 4927 Kč

Aproximace 2:

Předpokládejme extrém, že po dobu 4 měsíců bude průměrná teplota -5 °C
V karboníku chceme 10 °C
Vytápíme 24 hodin denně na rozdíl 15 °C
Potřebný tepelný příkon bude 1680 W
Spotřeba energie za půlrok bude 4838 kWh
Při ceně energie (zemní plyn 1.50 Kč / kWh) propálíme 7257 Kč

Pokud obvodové zdi zevně zaizolujeme 200mm šedivého a pod podlahu dáme 200mm podlahového (stabilizovaného) polystyrénu, tak tepelné ztráty tímto směrem můžeme ve výpočtu zcela zanedbat, neb budou činit jen necelých 6 - 7 % celkové spotřeby energie (tepelná vodivost 200mm styrotherm eps plus 70 je 0,158 W/m2K a podlahového 0,190 W/m2K).
Ztráty větráním a nosnou konstrukcí (za podmínky že se dobře vymyslí a udělá) se vyrovnají tím, že do skleníku také občas zasvítí slunce, což činí nezanedbatelný tepelný zisk, který se zužitkuje tím lépe, čím větší akumulační hmotu budeme mít uvnitř skleníku.

p.s.

Nejsem agentem Laniplastu, ani mne nesponzorujou

... Dokončuju stavbu pasivního domu (dle svého vlastního projektu) o užitné ploše cca 250m2, kde plocha oken a vstupních dveří činí více jak 48m2. Stojí na vrcholu větrného holého kopce (jižní svah) v nadmořské výšce 490m.
Jelikož jsem si dost vyhrál s detaily zateplení, tak se mi ho nyní daří reálně temperovat na 10 °C při spotřebě plynu okolo 1- 1,5 m3 denně, což vyjde asi na 16 – 24 Kč
Plánované celoroční náklady na jeho vytápění (větrání rekuperací s podporou 50m dlouhého zemního výměníku) by měly být srovnatelné s výše navrženým polykarboníkem

Přispěji i mým typem, sehnal sem desky z recyklovaného PVC, o rozměru 2000x800x20mm, sice jsou dost těžký cca 30 kg na desku, jejich výhoda vydrží úplně všechno, teplo zima chemikálie. pro lepší představu sem dám odkaz na prodejce: www.ploty-plotovky.cz/deska-hladka-2000x800x20-mm-s

Tak až zase příště budeš přistavovat Petře, tak víš kde máš schánět. Desky budou stále k mání.

To jsem měl vědět než jsem namontoval Cetris. Zatraceně těžký. Původně jsem sháněl vodovzdornou překližku co se na stavbách používala na bednění, ale nesehnal. Ta byla taky super.

Ještě k těm deskám na dna stolových zařízení ( ale i na regály do klasických skleníků nebo třeba i do sklepa na jablka apod. ), mám náklaďák těchto překližkových desek různých rozměrů. Jsou vyzkoušené již pět let ve vlhkém prostředí a nenesou známky nějaké deformace. Síly materiálu jsou cca 18 a 22 mm. Kdo by měl zájem napište na SZ podám další podrobnosti.



Ukázka ( dá to trochu práce, ale jde z toho vyřezat cokoli )

Ten pokles pod 0 byl vyjímečný, normálně se teplota drží nad 2^oC, když svítí sluníčko je přes den nad 20^oC. Kaktusy zatím neříkají nic, ani grusony ani ferokaktus nemají skvrny, sukulenty jako Huernie, Stapelie, ALOE apod., které mi při poklesu teploty v říjnu 2011 venku pomrzly(tuším to bylo 8.10.v noci mrzlo), taky nereagují. Ale znovu opakuji, nepěstuji žádné choulostivé kaktusy.

Jestli topíš na 5°C, je možné, že spotřeba je jak píšeš, to je cca 4500 Kč. Každý další stupeň navíc je zase o pár stokorun víc.
Jenom tvoje odvaha, nechat padnout teplotu pod nulu je obdivuhodná. Nevím mášli tam i grusony, nebo ferráky, to bych se obával, že jednou bys mohl splakat nad výdělkem.
Jara

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Přidám svoji zkušenost se skleníkem z polykarbonátu 10 mm. Nechal jsem si ho udělat u fy Korbel, velikost 5x2,5 m, dno beton podložený polystyrénem pro izolaci, směr hřebenu sever - jih, celodenně osluněný, vytápěný přímotopem určeným na vytápění koupelen s ventilátorem a termostatem. Vytápím na cca 5oC,snáší to bez problémů i Astrofyta, Thelocactusy, Stenocactusy, Leuchtenbergia apod., nepěstuji žádné skutečně náročné kaktusy nebo teplomilné. Při celozimním provozu je spotřeba za sezonu 400 - 500 kW, takže kolem 4500 Kč ročně podle výšky tarifu, přitom samotná spotřebovaná elektřina je tou menší položkou.
Skleník je postavený na větru - není ničím krytý v obci Úvaly u Valtic, každý rok na něm opravuju těsnění tmelem a samolepicími foliemi do dveří.
Při nejsilnějších mrazech - 28oC, klesla teplota uvnitř těsně pod nulu.

Na jednom mám normální prkna a na druhém Cetris desku. Oboje má své + a -. Má to bočnice z téhož materiálu a je to vyložené folíí aby se dalo zalévat podmokem. Ty prkna mi připadají lepší z hlediska váhy a Cetris je zase dokonale rovný, ale těžký a hůře se zpracovává. Polystyrén jsem zavrhl, protože pokud není dobře podložený, tak se prohýbá a dělá louže a je moc měkký a folie se může protrhnout.

Horní desky stolů mám z PŘEKLIŽKY FÓLIOVANÉ
Překližky s povrchem potaženým buď hladkou, nebo protiskluzovou folií. Tyto folie zajišťují vodostálost překližek, to však neznamená, že jsou překližky voděodolné zcela. Trvalé působení vody se nedoporučuje. Foliované překližky jsou lepeny vodovzdorrnými lepidly (WBP). Vhodné jsou jako betonářské bednění s opakovaným použitím.

Používám tvrzený polystyrén styrodur,je pevný nesaje vodu a když pod něj dáš co 30 cm vzpěru neprohne se

Jaké máte zkušenosti s "podlahou" na stolech, ať už se jedná o skleník nebo pařeniště na nohách.
Používal jsem polystyren a na něm lino. Fungovalo to víc než 20 let, ale není to žádná ozdoba.

Babula napsal: Poradí někdo, jak instalovat topné rohože do pařeniště? Je to vůbec dobrý nápad vytápět pařeniště tímto způsobem? díky moc za každou radu, kytky už nechci na zimu stěhovat

Mám stoly s pomocnými el. topnými kabely. Je to jenom na jarní přitopení. V každém je 180 W kabel a rozměry jsou 4x 0,8 + výška. Do -4°C to stačí a udrží to teplotu do + 2°C.Podotýkám na jaře, kdy teploty jdou rychle nahoru.
Pro celozimní pěstování by tam dle mně muselo být v takovém stole jak píšu alespoň top. těleso 1 - 1,5 Kw a vnitřní zateplení stěn polyšen 2 _ 3 cm silný, a také zakrytí nějakou folií ještě i polykarbonát shora.
Mám jak stěny, tak vrch z 10 mm dutinkového poly.a rostliny jsou v plech. vaně v květináčích a pod vanami je 10 cm silný polystyrén.
Vše je řízeno přez termostat.

Je to trochu "zmatení pojmů" pařeniště se vytápí samo biologickými reakcemi. Pokud jde o vytápění venkovních stolů, tak má dobré zkušemosti včetně zimování p. Pavlíček z Chrudimi. Dopuručuji jeho internetové noviny nebo přímý kontakt. Určitě neodmítne.

Poradí někdo, jak instalovat topné rohože do pařeniště? Je to vůbec dobrý nápad vytápět pařeniště tímto způsobem? díky moc za každou radu, kytky už nechci na zimu stěhovat

Pokud máš skleník volně položený, můžeš taky zem vysypat pískem nebo dekorativním kamenivem (tuna stojí asi 300,-). Mravence jsem snadno vypudil Biotollem, ale chce to sypat rozumně, aby tam nějací zůstali pro ty Feráky

Pěstuj Feráky tím zaměstnáš mravence a naučíš se je mít rád, protože čistěj areoly od nektaru z nektárií.
Na podlahu dej černou netkanou textilii. Mám jí tam a jsem spokojenej.

Mravenců se nezbavíš. Mám skleník celý vybetonovaný a stejně se tam někudy i třeba oknem dostanou. Musíš používat prostě chemii.

Boudu mám po psovi, ale mravenečníka jsem nesehnal. Něco jiného tě nenapadá?

Boudu pro mravenečníka

No hned si mravenci našli suchou střechu nad hlavou. Fólie nepomůže, ale snad na středový chodník dlaždice a ostatní utopit.

Ahoj. Můžete mi poradit, co dát na zem do skleníku? Postavil jsem skleník a do druhého dne byla země plná mravenců, který se mi tam nastěhovali snad z celé zahrady.Potřeboval bych nějakou folii, nebo něco, co bych dal na zem, aby se ve skleníku neprášilo a znepříjemnilo to život mravenčím přistěhovalcům. Můžete mi něco poradit? Dík

Díky za radu, hned o víkendu se do toho pustim.

Šimi napsal: Ahoj, s kaktusy začínám a ráda bych si postavila pařeniště, tak bych byla ráda, kdyby mi někdo poradil. Na konstrukci mám k dispozici dílnu, kde si mohu nařezat konstrukci ze dřeva.
Akorát nevim jestli použít sklo, plexisklo nebo polykarbonát. Plexisklo mám k dispozici, ale nejsem si jistá jestli je vhodné?

Pokud ho máš, nic bych nesháněl a udělal kryt z něho. Plexisklo má výhodu v propustnosti UV záření, jen musíš dát pozor na připálení. Ale to u skla taky.Polykarbonát nepálí, ale má horší světelnou propustnost.Nejdůležitější je ale velký přísun čerstvého vzduchu, tak až to budeš dělat, tak na to nezapomeň!

Můj osobní názor. Jde o to, čemu říkáš "pařeniště". Prostuduj vlákno, tam už je všecho jako v Bibli. Vím, že se řešila propustnost různého spektra slunečního záření apod., ale já v prvních stolech (to je můj název), použil právě polymethylmethakrylát běžně známý jako plexisklo nebo akrylátové sklo a po změně na jiné materiály jsem nepoznal žádný rozdíl. Jenže to souvisí s tím, jak se to používá a na jaké kaktusy. Momentálně mám venkovní stoly zakapotované ze stran odnímatelnými polykarbonátovými deskami a víka kryté trapézovým polykarbonátem Marlon čirým a nestěžuji si.

Ahoj, s kaktusy začínám a ráda bych si postavila pařeniště, tak bych byla ráda, kdyby mi někdo poradil. Na konstrukci mám k dispozici dílnu, kde si mohu nařezat konstrukci ze dřeva.
Akorát nevim jestli použít sklo, plexisklo nebo polykarbonát. Plexisklo mám k dispozici, ale nejsem si jistá jestli je vhodné?

Díky vám moc, jdu dále študovat.