Téma:

Zdravím pánové, jaký máte názor na ochranu kaktusů v skleníčku před nočními mrazíky přikrytím novinovým papírem?

Několik pátečních snímků ze skalky. Tam, kam ještě příliš nedosáhne slunce, zbyla dosud slabá vrstvička sněhu.

 
 

Během dvou dnů je dvaceticentimetrová sněhová čepice pryč a všechno je doslova promáčené vodou.
 
 

Milane - to je úplně vzorová ukázka. Ty Pediáky i ostatní si musí úplně medit . Taky jsem dneska hned ráno u nás za oknem zalil - venku krásně pršelo a nedělala se ledovka. Takže optimální počasí na první zalití - jaro už možná bude dost rychlé, viz předpověď pro Prahu (používám in-počasí a koukám taky na norský web yr). Bylo by ale dost nepraktické skrz obývák nosit v kyblíku sníh - tak jsem natočil studenou vodu z kohoutku a pořádně jsem kytičky pokropil. Zbytek vody z podtácků jsem vylil. Jako už několikátý rok po sobě. Na skalce a v kontejnércích před domem dostali zálivku od deště a během dneška už taky roztála skoro celá dvaceticentimetrová čepice sněhu, která na nich byla z posledních dní. Myslím, že čas na zalití alespoň u nás v Praze byl tak akorát, nějaký ten noční už mrazík by neměl uškodit. 
 

Dneska jsem prvně zaléval
Pediokaktusy pořádně

Ostatní lehce
 

Takto drsně se v zimě tváří něžná, ale také velmi odolná Escobaria sneedii ssp. leei.
Zatím je na skalce třetí zimu.
Foto 21.1.2021
 
 
Takto jsou často úplně schované pod sněhem (kdesi úplně vpravo vpředu).
Zimní pohled na skalku. Foto 18.1.2021
 
Takto jim to sluší v květu začátkem léta
Foto 11.06.2020
 

Taková slova od Tebe Milane vždy potěší, i když nutně obsahují určitou míru nadsázky, protože Tvé nádherné Pediocactusy jsem měl možnost vidět nejen zde na tomto fóru, ale i osobně na vlastní oči při návštěvě Tvé sbírky . Na druhou stranu samozřejmě pěstování na skalce přináší řadu výhod, které jsou tady rovněž diskutovány. Takové podmínky pochopitelně v květináči a ve skleníku lze nasimulovat velmi těžko. Mě v této věci velmi silně inspiroval právě Tvůj článek Echinocereus a Pediocactus - poznámky k pěstování již rovněž níže zmiňovaný a uveřejněný tady na tom fóru. Často se vracím k jednotlivým větám, snažím se "vcítit do kůže" těch kytiček a snažím se si představit, jak to v jejich vlasti v tu kterou dobu doopravdy vypadá. Pochopitelně si skládám dohromady mozaiku z řady dalších zdrojů včetně klimatických údajů z amerického misterstva zemědělství (USDA), ale pořád mi chybí například více fotografií pro lepší představivost. Takové fotografie by byly velice cenné. Pokud na těch malezištích někdo byl v různých obdobích, bylo by určitě vyníkající, kdyby zde mohl nějaké fotky kytiček v přirozeném prostředí a v různých obdobích zveřejnit. Mnohé a velice nádherné už tu všude jsou, ale pokud by se podařily poskládat i z různých ročních období bylo by to myslím nesmírně cenné ... Já tu zatím nabízím alespoň několik fotek z mé skalky z minulého týdne. Proměny jsou výrazné... .

V předchozím příspěvku uvedené místo s kvetoucími Pediocactusy ve dvou různých dnech minulého týdne vypadalo takto
Foto 18.1.2021
 
Foto 21.1.2021
 

Detailní pohled na dva Pediocactus simpsonii vysazené vloni na podzim (foto 21.1.2021)
 

Skupinový pohled a dále detailní pohledy na Pediocactus nigrispinus - ty jsou tady už druhou zimu. Na hodnocení je potřeba ještě vyčkat, jak uvádím v příspěvku níže. Přiznám se, že je to někdy i zkouška mé důvěry. Přizpůsobení kytiček prostředí je však úžasné ... (všechny fotografie rovněž z 21.1.2021)

 
 
 
 

Rostou ti moc pěkně, daleko lépe než moje v květináčích.

Tady jsem se chtěl původně pokusit o určité zevšeobecnění mých zkušeností s volnou kulturou, ale raději s tím ještě počkám. Minulý rok s děštivým létem mě naučil další věci, které jsem v předchozích suchých letech nemusel moc řešit. Co se týče Pediocactusů, pěstuji na této sklace především druhy Pediocactus simpsonii a Pediocactus knowltonii - tedy druhy pro tento způsob pěstování nejvíce vhodné. Zkouším zde krátce také druhy Pediocactus nigrispinus a Pediocactus paradinei, ale ty ještě nedokážu vyhodnotit, jak se jim na skalce bude dařit. Jsou tam teprve druhou zimu a loni ještě nekvetly. Všechny tyto druhy zde pěstuji pravokořenné a bez jakéhokoli krytu. Je to způsob, který mi nejvíce vyhovuje, nejvíce mě baví, a cesta, kterou chci jít i za cenu omezeného množství druhů, které to snesou. A případně do budoucna i za cenu pěstování roubovaných kytek, k čemuž se později také snad dostanu.
Pediocactus simpsonii a Pediocactus knowltonii se ukázaly jako velmi odolné a rostou na sklace podle mě lépe, než u mě v truhlíku za oknem. Má to navíc tu výhodu, že je skoro vůbec nemusím zalévat - a když, tak to většinou využiju i k hnojení Kristalonem nebo Vitality Komplexem. Čím méně zalévám, tím méně riskuji, že kytičky zaleju v dobu, kdy na to nejsou připravené ... což si příroda jinak sama většinou nějak zařídí. Minulý deštivý rok mě naučil víc dávat pozor na odkvetlé květy a zralé plody, kvůli možnému zahnívání. V suchých letech a na čerstvém stále proudícím vzduchu se zdálo, že to není tolik potřeba, zejména pokud se již vytvořily plody. V minulém deštivém roce jsem ale u některých zralých plodů zjistil počátek hniloby do těla rostliny. Okamžitě jsem tedy plody se zasaženým kouskem dužiny odstranil a doufám, že opravdu drobné ranky se zacelí a kytičky si s tím poradí. Každopádně jsem tedy kytky častěji (několikrát za týden) kontroloval a včas sklízel již zralé plody. Navíc je potřeba být rychlejší než mravenci
Jako velký experiment jsem pak zkusil roubovanou Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM. Uvidíme, jak se jí bude dále dařit již po druhé zimě. Přikládám několik fotek z loňského roku 2020.

Skupina Pediocactusů na skalce
 
Pediocactus simpsonii
 
Pediocactus knowltonii - tento mrňous mě překvapil, že také vykvetl
 
Pediocactus knowltonii se zralými plody
 
Dále několik Pediocactus simpsonii se zralými plody
 


Roubovaná Toumeya papyracantha SB 172 Santa Fe Co, NM
 

Skalka s kaktusy je celoročně nekrytá - je to celoroční volná kultura v podmínkách pražského tepelného ostrova a srážkového stínu a na místě, kde docela dost fouká - tj. proudí vzduch. Pěstování jednotlivých skupin pediocactusů dle mého nejlépe popisuje Milan Kůrka (Mamlas) zde na tomto fóru (viz Články - Zimovzdorné kaktusy).
Pěstování ve volné kultuře a navíc ve volné půdě přináší daší specifické vlastnosti a možnosti, které je potřeba zolednit oproti skleníku. Zatím tolik v rychlosti mé zkušenosti. Ještě k tomu později napíšu více podrobností, které mohou být důležité nebo případně možná stojí za diskusi a širší ověření ...

Tak celkové foto už jsem si dohledal, ale to zakrytí by mě zajímalo, myslel jsem, že Pediocactusy je dobré zakrýt k regulaci srážek v nevhodnou dobu - hlavně v létě.

Krása, můžu se zeptat na podmínky? Je skalka krytá? Vidím tam jehličí, asi od borovic. A jestli by bylo možné i nějaké celkové foto, jestli tedy nebylo už v minulosti, děkuji.

Ochutnávka prvních květů pediáků na skalce ve volné kultuře

Většina rostlin z pěstovaného sortimentu bude za pár let potřebovat každá svou misku. Rozebral bych to nejpozději letos na podzim, později to bude obtížné a kytky se poškodí.

Tak jsem ochranu před ptactvem nakonec vyřešil zakrytím kaktusů. Udělal jsem konstrukci z latěk a igelitu. Myslím, že nebude naškodu i to, že do kaktusů nebude nekontrolovaně pršet. Je nějaký druh malé opuncie, která je možná pěstovat takto v miskách celoročně společně s jinými kaktusy?

Vím, že to tu není bazar, ale... kdyby měl někdo nějaké přebytky kaktusů, pár druhů klidně ještě do misek přidám

Pár fotek z jarní skalky

Skupinový pohled, Echinocereus reichenbachii ssp. Baileyi a Echinocereus viridiflorus



Escobaria vivipara



Skupinový pohled. Escobaria vivipara, Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi "albispinus", Escobaria sneedii, Echinocereus viridiflorus SB170, Santa Fe Co., NM, Echinocereus reichenbachii ssp. Baileyi



Escobaria vivipara v. neomexicana SB 721, El Paso Co., Texas



Skupina pediocactusů, na levé straně E.vivipary



Skupinový pohled. V popředí Echinocereus triglochidiatus, El Paso Co, Colorado



Skupinový pohled. V popředí Echinocereus reichenbachii ssp. baileyi "albispinus"



Skupinový pohled. V popředí Echinocereus triglochidiatus, HK 1213 Santa Fe Co., NM

panKrbec napsal: Mám pár misek s mrazuvzdornými kaktusy na parapetu v paneláku. Bohužel je holubi celkem likvidují. Nemáte pro inspiraci někjakou konstrukci pro zakrytování? Špejle nebo párátka proti holubům asi nepomůžou.. Děkuji

A zkusil jsi ty párátka... ??? Na straky a sojky to funguje a to nejsou úplně malý ptáci. Holubů tu máme spoustu a nechodí mi tam ...

Ty potvory chodí na keramzit a cihelnou drť a futrujou to do žaludku. Teď dávám horní vrstvu bílý kačírek. Pokud mám místo tak misku s drceným mramorem. Když se tím nafutrujou už podruhé nepřijdou. Radek

nalep na okno siluetu dravce.
samozřejmě nejlépe ptačího...

Je možné zhotovit krytí z králičího pletiva.

Mám pár misek s mrazuvzdornými kaktusy na parapetu v paneláku. Bohužel je holubi celkem likvidují. Nemáte pro inspiraci někjakou konstrukci pro zakrytování? Špejle nebo párátka proti holubům asi nepomůžou.. Děkuji

Když to naplno rozbalí bailíci, je to vždycky tak trochu divočina

Echinocereus reichenbachii ssp. Baileyi, žlutavé trny

Tak jsem objednán na návštěvu u pana Müllera Určitě bude nejlepší vidět naživo jak to chodí u něj a poté popřemýšlet, co pro to mohu udělat sám. Díky za typ.
Petr

zata napsal: Děkuji za Vaše příspěvky, speciálně za Mamlasův. Knihu Mrazuvzdorné kaktusy Severní Ameriky II jsem si před časem koupil, ale asi jsem negramot, ale místo odpovědí jsem měl po přečtení knihy ještě více otázek. Proto tady má prosba.
Pokud bych dal rostliny na chatu, do skleníku či na krytou skalku, tak slunce nám tam svítí od poloviny března do poloviny října. Poté se ztratí za kopec a ani v zimě nikdy nevyleze, tzn. nemáme zde extrémní střídání teplot. Jelikož jde o Polabí, v zimě tu poslední dobou bývá max. -10°C, ale to jen cca 3 týdny během celé zimy. Jinak je spíše okolo >0°C.
Vzhledem k tomu, že v temperovaném skleníku je mnoho citrusů apod. a v zimě se zde moc nevětrá, zbývá mě tedy varianta 1. krytá skalka, 2. panelákový balkonový skleník (bez zadní strany) nebo 3. udělat si na chatě mini skleník či spíše přístřešek speciálně pro tyto druhy, bez stěn jen se stříškou.
No, zkusím i tu návštěvu...
Ještě jednou díky.
Petr

Po Mamlasově příspěvku se už těžko něco píše, tak jen můj skromný osobní názor: pokud se nechceš těm mrazuvzdorným-nepíšu zimovzdorným, to je rozdíl- věnovat nějak ve velkém, volil bych pro ně přístřešek. Tak je mám i já a nemám je ve skleníku. To s tou relativní vlhkostí je pravda, ale dobře odvětraný přístřešek ti udělá stejnou službu. Klíčové je nenechat do rostlin neřízeně pršet a už vůbec ne v období květu a odkvétání= téměř jistá cesta do popelnice, osobně vyzkoušeno a nikdy více.To samé ale uplatňuji u všech mých rostlin, prostě nemám dešťovou vodu rád-a píšu to s plným vědomím toho, že v odborné literatuře se tvrdí pravý opak. Jenže tohle byly informace staré, z dob, kdy ještě bylo v ovzduší dost síry, která slouží jako dobrý fungicid.Dešťová voda současnosti je plná spor a je to podle mě neřízená střela. Samozřejmě nikomu tento názor nevnucuji,komu to funguje,ten by stejně neuvěřil.

Děkuji za Vaše příspěvky, speciálně za Mamlasův. Knihu Mrazuvzdorné kaktusy Severní Ameriky II jsem si před časem koupil, ale asi jsem negramot, ale místo odpovědí jsem měl po přečtení knihy ještě více otázek. Proto tady má prosba.
Pokud bych dal rostliny na chatu, do skleníku či na krytou skalku, tak slunce nám tam svítí od poloviny března do poloviny října. Poté se ztratí za kopec a ani v zimě nikdy nevyleze, tzn. nemáme zde extrémní střídání teplot. Jelikož jde o Polabí, v zimě tu poslední dobou bývá max. -10°C, ale to jen cca 3 týdny během celé zimy. Jinak je spíše okolo >0°C.
Vzhledem k tomu, že v temperovaném skleníku je mnoho citrusů apod. a v zimě se zde moc nevětrá, zbývá mě tedy varianta 1. krytá skalka, 2. panelákový balkonový skleník (bez zadní strany) nebo 3. udělat si na chatě mini skleník či spíše přístřešek speciálně pro tyto druhy, bez stěn jen se stříškou.
No, zkusím i tu návštěvu...
Ještě jednou díky.
Petr

Tento Mamlasov príspevok je jednoznačne najlepší o pestovaní mrazuvzdorných!

Spíš než čtení doporučuju navštívit Honzu Müllera v Počáplech, jedna návštěva je za všechny knížky.
Na skalce v létě odkryté ti dobře porostou opuncie a maihuenie a možná i některé echinocereusy, pokud široko-daleko nejsou ovocné stromy nebo třeba hloh. Echinocereusy a eskobarie ti na skalce porostou dobře, pokud na ně nenecháš v létě pršet - tedy kryt na skalce bude i v létě, a pak okolo klidně ovocné stromy být mohou.
Pediokaktusy a spol snadno hnijou od zvadlých květů a proto potřebují po odkvětu suchý vzduch. Pro ty je větraný skleník v podstatě nutný, protože v něm je i o Medardu o pár stupňů tepleji než venku a tedy zatímco venku je vlhkost vzduchu 100%, ve skleníku jen 80-90 a to už stačí, že květy a plody nesplesniví. Důležité je sázet do skutečně volné země - žádné nádoby ani vybetonované nebo foliové vany pod záhony, musí být zachovaná schopnost odvádět v létě teplo do hloubky a v zimě ho z ní zase přivádět.
Pediokaktusy a spol nám v nádobách hynou na přehřátí kořenů, proto je musíme přestat zalévat jakmile se teplota ve skleníku blíží 20°C. Za takové situace obsah malého květníku na slunečném místě může mít i přes 30°C a to k uvaření kořenů pediokaktusu nebo toumeye stačí.
Ve volné zemi v kořenové hloubce 3 cm dosáhneš 30°C v červenci a některé roky vůbec ne. Proto je tam pěstování tzv, choulostivých druhů neskutečně snažší a ty kytky rostou ukrutně rychle v porovnání s těmi v nádobách. Ve volné zemi taky nehrozí rozbahnění při přelití, což je další oblíbená metoda vraždy pediokaktusů atd. Na druhé straně, volná zem bývá vlhká i v zimě a tedy kaktusy mají vodu k dispozici ihned když ji potřebují. To je důležité pro bohaté kvetení.
Podmínkou je ale aby to byl skleník jen pro kaktusy, důležité je větrat ve dne a hlavně v noci aby se dosáhlo co nejnižší teploty v růstové sezoně a hlavně netopit v zimě, při 10°C by už pediokaktusy chtěly růst a v prosinci či lednu je málo světla. Bez topení ti to ve skleníku za slunečných zimních dnů vyleze klidně i přes 15°C, ale podle poklesu pod nulu za jasných nocí poznají, že je ještě na růst moc brzo.
Jsem si vědom toho, že se tu na mě sesypou zkušení čtenáři knih a článků o pěstování zimovzdorných kaktusů, jakož i ti, kterým vloni a předloni na odkrytých skalkách nic nechcíplo. Jenomže v normálním českém roce v červnu rostou houby a tráva a tato přežije celé léto zelená. V normálním roce nejvíce srážek je v červenci a ne 0 jako vloni atd.
Na závěr co rozumím mrazuvzdorným kaktusem: je to takový, který toleruje dlouhodobé a opakované zmrznutí stonku. Mrazuvzdorné kaktusy mají doma většinu vody ze sněhu a před zimou jsou a potřebují být napité.

Erwin napsal:

Doporučuji Ti přečíst knihy od G.Vereše zimovzdorné kaktusy severní ameriky I a II. Tam najdeš vše co potřebuješ.

Lépe bych to neřekl .Stejně si je částečně budeš muset naučit na své podmínky a mít trpělivost.

Ahoj

Doporučuji Ti přečíst knihy od G.Vereše zimovzdorné kaktusy severní ameriky I a II. Tam najdeš vše co potřebuješ.

Zdravím všechny pěstitele těchto krásných kaktusů a prosím o radu.

Kaktusy pěstuji už cca 20 let v panelovém domě, na balkóně, který je orientovaný na jih. Přes celý balkón mám udělaný polykarbonátový skleník, který má však jen přední stěnu (k zábradlí), malé boční stěny a stříšku. Celá zadní strana, směrem do bytu je nezakrývaná. Kaktusy zde rostou v pohodě, včetně některých echinocereusů. Na zimu kaktusy stěhuji do suchého sklepa, kde je cca 15°C.

Několikrát jsem zkusil pěstovat pediokaktusy či sklerokaktusy, ale pěstoval jsem je jako své normální kaktusy a brzy o ně přišel = moje hloupost. Většinou mi je napadla nějaká rez.

S koupí chaty v polabí se mi rozšířila možnost o pěstování na skalce i ve skleníku, který jsem loni postavil a tuto zimu již temperoval na cca 4-8°C (pěstuji zde olivovníky a citrusy). Též jsem se zde inspiroval o možnost pěstování v i miskách na parapetu. A nyní se dostávám ke své prosbě. Co byste na pěstování pediokaktusů doporučili? Skleník na zahradě, venkovní skalku (na zimu zakrytou polykarbonátem), dosavadní panelákový skleník nebo misky na parapetu? Venku na skalce mi již úspěšně přezimovaly nějaké opuncie, echinocereus baylei, oklahomensis, trichocereus pacasana…
A jak se zálivkou? Vím, že se mají zalévat od brzkého jara, ale co třeba teď, v květnu? Zalít když je chladno a prší, nebo když bylo jako včera, cca 25°C a jasno? Jak zalévat misky na parapetu kam nám skoro neprší?
Koupil jsem si letos pár kytek osobně ve sklenících kakteen.cz a zde pediocactusy pěstují stejně jako všechny ostatní kaktusy, tzn. zalévají, když je hezky, celou sezónu. Přivezl jsem si je domu, týden či čtrnáct dní nezaléval a začínají se mi nějak smrskávat a nevím, jestli je to dobře nebo ne.
Omlouvám se za svoji nevědomost a prosím o názory.
Díky.
Petr