Lobivia formosa var. tarijensis (Vpl.) Rausch comb. nov.
- Cereus tarijensis Vpl. Kakteenkunde 1916/123
- Trichocereus tarijensis Werd., Kakteenkunde 1940/7
- var. densispinus Ritt., Kakteen 1980/449
- var. totorillanus Ritt., Cactus 1967/26
- Helianthocereus tarijensis Backbg., 1955
- Echinopsis tarijensis Friedr., IOS Bull. 1974/98
- Trichocereus poco Backbg., Kaktus ABC 1935/412
- var. fričianus Card., Fuaux Herb. Bull. 1953/11
- var. albiflorus Card. Fuaux Herb. Bull. 1953/12
- Helianthocereus poco Backbg., 1949
- var. sanguiniflorus Backbg., Kakteenlex. 1966/187
- Echinopsis poco Friedr., IOS Bull. 1974/97
Polní čísla:
WR 636a - Lobivia formosa v. tarijensis, Cieneguillas
WR 673b - Lobivia formosa v. tarijensis, Tupiza to Uyuni
FR 71 (a – d) - Trichocereus tarijensis var. poco, 9km North of Potosi, Potosí, Bolivia
FR 399 - Trichocereus tarijensis var. densispina, South of Abra Pampa, Jujuy, Argentina
FR 602 - Trichocereus tarijensis var. orurensi,s Don Diego, Potosí, Bolivia
FR 850 - Trichocereus tarijensis, Cieneguillas, Tarija, Bolivia
FR 990 - Trichocereus totorensis, East to Santa Cruz, Cochabamba, Bolivia, 2700m
FR 1158 - Trichocereus tarijensis, North of Camargo, Chuquisaca, Bolivia
Dvě fotografie Ladislava Fischera z naleziště:
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Podobná Lobivia formosa (Pfeiff.), jen trochu slabší a vyšší v růstu, jednotlivá, a 4 m vysoká a 30 cm široká s cca 20 a více žebry, 20 - 40 trnů, jehlovité až ohebné, až 10 cm dlouhé. Květy blízko temene, 10 - 13 cm dlouhé, červené až karmínové. Areál rozšíření je od Tilcara-Humahuaca po Atocha, Tres Palcas, Tupiza-Uyuni, Iscayachi, Culpina až po Potosi-Cucho Ingenia. Tyto rostliny se počítají k největším formám pestrokvětých Echinopsis. Jako doprovodné rostliny často nacházíme Oreocereus celsianus nebo trollii a Lobivia ferox - longispina.
Doplnění - Jiří Kolařík 2. února 2013: Na silnici z Humahuaca na sever do Abra Pampa, kde snad už i všichni jeli, rostou v severním svahu tyto krásné kytky...Lobivia (Trichocereus) tarijensis...
...tato byla před časem zlomená a začala odnožovat a z těchto odnoží pak kvetla - mělo to tu výhodu, že květy byly v úrovni očí...
...ostatní kytky měly od 2,5m do 4m...kvetou z temene, takže žádná šance...
..tady jsem vyrušil několik brouků, kteří pak utíkali z nádherného květu...velikost květu - prům. ca. 5-6cm, délka ca. 8-9cm...
Lobivia formosa var. bertramiana (Backbg.) Rausch comb. nov.
- Trichocereus bertramianus Backbg., BfK. 1935/6
- Trichocereus orurensis Card., Fuaux Herb. Bull. 1953/13
var. albiflorus Card., Fuaux Herb. Bull. 1953/16
- Trichocereus antezanae Card., Fuaux Herb. Bull. 1953/16
- Trichocereus herzogianus Card., Fuaux Herb. Bull. 1953/19
- Trichocereus conaconensis Card., Fuaux Herb. Bull. 1953/24
Polní čísla:
WR 666
FR 989 - Trichocereus bertramianus Comanche, La Paz, Bolivia
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Podobná var. tarijensis (Vpl.), jen poněkud menší, jednotlivá, 2 m vysoká nebo trochu vyšší a 20 cm silná, žeber cca 20, trnů 20 - 30, až 10 cm dlouhé, jehlovité až ohebné. Květy 10 - 14 cm dlouhé, žlutobílé, krémové. Na Altiplano se nachází mnoho malých údolí a horských strání, jako např. u Oruro, Challapata, La Joya, Comanche, Tirco, Perez, Cona Cona atd., s většími či menšími nalezišti těchto rostlin a protože u katalogů je taková potřeba každou formu popsat, máme zde také už množství názorů na výběr. (Stejným způsobem mě ničí enormní práce, že snad chce někdo v Alpách „uspořádat“ Pinus austriaca podle síly kmenů a délky jehlic.) Barva květů je převážně krémová, zcela výjimečně se přimíchává také jednou červená forma (paralelně k areálu rozšíření var. tarijensis - červenokvěté, kde je také možné se setkat s bílou formou).
Odkazy:Fotografie najdete např. na této stránce:
www.orchidees.fr/forums/index.php?showtopic=61462
Lobivia formosa var. randallii (Card.) Rausch comb. nov.
- Trichocereus randallii Card., C. a. S. J. 1963/158
- Echinopsis randallii Friedr., IOS Bull. 1974/95
Polní čísla:
WR 637 – původně Lobivia formosa v. tarijensis, Camargo to Culpina, Chuquisaca, Bolivia
FR 1155 - Trichocereus randallii, above Paicho gorge, Tarija, Bolivia, 3300m
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, 1 m vysoká a 30 cm silná, žeber 20 - 30, trnů 20 - 30, 9 cm dlouhé, tato charakteristika se stále opakuje. Když jsem viděl v r. 1963 v Cochabambě Cardanesův Trichocereus randallii, měl jsem ho za krátký „poco“, teprve vyhledání naleziště ve Valle Paicho ukázalo podobnost s argentinskými krátkými formami. Tyto krátké formy v jejich rozšíření zpřehlednit, resp. rozlišit, je ještě těžký úkol, avšak srovnat rostliny z Valle Paicho, Abra de Pives, Cachipampa, Volcan Chani, Amaicha, Andalgala a Famatina a ještě v San Juan a v Chile je tak těžké, že rozlišování může vypadat jen velmi směle. U proti sobě stojících Trichocereus randallii a Soehrensia uebelmanniana zůstává rozdílná jen barva květů (červená a žlutá) a velká vzdálenost nalezišť. Uvnitř velkého rozšíření ale nalezneme také některé lokální odlišnosti, v nichž můžeme zjistit další variety.
Lobivia formosa var. nivalis (Frič) Rausch comb. nov.
- Lobivia bruchii var. nivalis Frič, Kakteenjägner 1929/3
- Echinopsis korethroides Werd., Neue Kakteen 1931/84
- Eriosyce korethroides Backbg., Kaktus ABC 1935/273
- Lobivia korethroides Werd., Kkde. 1938/30
- Soehrensia korethroides Backbg., C. a. S. J. 1951/86
- Trichocereus korethroides Ritt., Kakteen 1980/451
Polní čísla:
WR 15a - Lobivia formosa v. korethroides, Portrerillos
WR 581 - Lobivia formosa v. nivalis, Santa Victoria to Quebrada del Toro, Salta, Argentina,
WR 989 - Lobivia formosa v. korethroides, Agua Castillo
WR 990 - Lobivia formosa v. korethroides, Ranqui Angosto
WR 991 - Lobivia formosa v. korethroides, Inca Huasi
FR 613 - Trichocereus korethroides Argentina
RH 499 - Lobivia formosa var. nivalis, Encrucijada, Salta, Argentina 3700m
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: V Jujuy a v Saltě se nacházejí na některých lokalitách až 70 cm vysoké a 40 cm široké rostliny se žlutým, hnědým až hnědočerveným otrněním, které je na Volcan Chani husté, bílé a měkce kartáčovité. Květy jsou od oranžové, červené po tmavě fialové.
Doplnění - Jiří Kolařík 2. února 2013: ...přes Abra Blanca jezdí také spousta lidí a jistě i všichni vylezou ten kopeček ke krásně kvetoucím Soehrensia korethroides...
...je fakt, že kvetou (a nejen tady) od skoro oranžové po červenou...výška asi 4050m. Na lokalitě roste další lobívka...jak všichni víte...
..a nebo nedaleko při cestě do průsmyku u Cerro Acay...
...a pohled na lokalitu u cesty...výška něco pod 4000m
...jsou to fantastické kytky...
Abra de Lipan - opět známé místo, kam směřují nohy kaktusářů...na lokalitě rostou 2 lobívky a moje oblíbené C.boliviana + M.glomerata...serpentiny jsou typické a pohled je přímo z lokality - výška 4200m
Soehrensia korethroides
pohled na kytku s vrcholem svahu, kde přechází silnice na druhou stranu...
...byl jsem tu už dvakrát...pokaždé ale kolem 9-10:00 ráno, značná zima...a květy velkých kytek nebyly otevřeny...
...velké kytky mají tendenci odnožovat...tato má ca. 60cm výšky...
a bydlí u ní had...tedy asi 5m od ní...
před pěti lety to byla jen odrostlejší žížala...teď už dobrý 35cm...
...pokračujeme-li z Abra de Lipán dále, dojedeme k Salinas Grandes...kde rostou také soehrensie...a v r.2011 jsme tam u největší kytky potkali přátele kaktusáře z Německa...
[img]má jistě 80cm...a v temeni trny dlouhé až 20cm...jooo, to by byl kousek ve sbírce...[/img]
pohled na lokalitu ukazuje na jistou podobnost všech lokalit soehrensií...příkrý kamenitý svah, trávní vegetace...podobná doprovodná kaktusová vegetace...
...no, a už i tento ca. 8cm velký semenáč byl atraktivní...(= zůstal tam!)
...a poslední lokalita soehrensií, kterou jsem navštívil a stojí za to, je Paso San Francisco, což je v jiné provincii - v Catamarce - poblíž lokality Puna bonnieae...
Populace začíná už od vjezdu do Angostury...kde na příkrých svazích rostou v ca. 2500-2600m ve společenství Tunilla soehrensii, C.boliviana,...
...pokračujeme ale dále až na 3100m, kde je asi konec kaktusové vegetace...roste zde S.korethroides?, Denmoza rhodacantha, T.soehrensii, Maihueniopsis "conoidea"???
Dominantní kytka - ca. 1m dlouhá roste vysoko ve svahu...
...tady ve společenství C.boliviana...přijeli jsme zde 23.12.2011 a pár dnů před tím kvetly desítky těchto kopečků...
Pohled to temene...
...soehrensie tady 2011 nekvetly, zato denmozy ano...malé soehrensie jsou od malých denmoz těžko odlišitelné, protože i tady jsou ty "diamantiny", skoro tedy 800km vzdušnou linií od Cerro Diamante...
Lobivia formosa var. hyalacantha (Speg.) Rausch comb. nov.
- Lobivia hyalacantha Speg., Nuev. Not. Cact. 1925/42
- Echinopsis hyalacantha Werd., Neue Kakteen 1931/85
- Acanthocalycium hyalacanthum Backbg., Kaktus ABC 1932/22
- Helianthocereus hyalacanthum Backbg., Cactaceae 1959/1333
Polní čísla:
WR 814 - Soehrensia formosa v. hyalacantha, Agua Blanca
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Rostlina, kolem které bylo mnoho dohadů a domněnek. Jednotlivá, až 35 cm vysoká a 10 cm silná, 12 - 16 žeber, trnů cca 20, až 40 mm dlouhé, ohebné, květy blízko vrcholu, 10 - 12 cm dlouhé a 8 cm široké, zlatožluté. Plod kulatý, 25 mm silný, vodnatý. Domovinou je Catamarca, Piedra Blanca. Nikdy jsem ji neobjevil, rostliny jako na fotografii od Spegazziniho jsem našel v roklích blízko Pinchas v Sierra Velasco.
Lobivia formosa var. bruchii (Br. a R.) Rausch comb. nov.
- Lobivia bruchii Br. a R., Cactaceae 1922/50
- Eriosyce bruchii Backbg., Kaktus ABC 1935/273
- Soehrensia bruchii Backbg., BfK., 1938/6
- Trichocereus bruchii Ritt., Kakteen 1980/450
- var. brevispinus Ritt., Kakteen 1980/450
Polní čísla:
WR 162 – Tafi del Valle
FR 966 - Trichocereus bruchii Argentina
L 553 - Lobivia bruchii Santa Victoria Pass, Jujuy / Salta, Argentina 3500m
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Tělo kulaté, až 50 cm v průměru, později trochu odnožující, až 50 žeber a více. Ani Britton a Rose, ani Backeberg neuvádějí délku květů a trnů, pouze že květ je červený. 10 - 15 trnů je přímých nebo trochu ohnutých, jsou žluté až červenohnědé, šídlovité. Květy se vytvářejí blízko temene, 6 - 8 cm dlouhé, s krátkými okvětními lístky, takže vzniká dojem, že se květ zcela neotvírá (podobně u Lobivia grandis Br. a R.). Domovina je Tucuman, Tafi del Valle, východně od Abra de Infernillo.
Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
3250
Lobivia formosa var. uebelmanniana (Lembcke a Backbg.) Rausch comb. nov.
- Soehrensia uebelmanniana Lembcke a Backbg., Cactaceae 1959/1925
- Trichocereus uebelmannianus Ritt., Kakteen 1980/1116
- Soehrensia schaeferi Ritt. a Y. Ito, Illustr. of Flow. Cacti 1967
Polní čísla:
WR 988 - Lobivia formosa v. uebelmanniana, Puritama
FR 556 - Trichocereus uebelmannianus, East of San Pedro de Atacama, La Loa, Atacama, Chile
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, někdy též trochu odnožující, až 1 m vysoká a 40 cm silná, žeber až 40, trnů cca 30, až 15 cm dlouhé. Květ 6 cm dlouhý, blízko temene, žlutý. Naleziště je v San Juan a v Chile. Tyto formy jsou velmi podobné Lobivia formosa (Dodds), ale se silnějším, hustším a delším otrněním a zůstává poněkud menší.
Doplnění - Jiří Kolařík 3. února 2013: V Chile, v okolí El Tatio směrem na Caspana roste Soehrensia uebelmanniana...
Výška opět kolem 3600-3700m...ovšem - osobně si myslím, že se kytky nijak od těch argentinských neodlišují - ergo - proč by nemohly růst i v Chile...???
Pohled na lokalitu s až ca. 2m vysokými soehrensiemi...
jiná kytka...
...velké kytky jsou rezavě otrněné...ale semenáče jsou "klasické" soehrensie...
semenáč asi 15-18cm v průměru...a jeden větší ještě kulovitý...
Fotky jsou z ledna 2008, z mé první výpravy...letos jsme byli poblíž (na El Tatio), ale vzhledem pozdnímu odpoledni jsme spěchali do San Pedra de Atacama. Kytky jsem v květu neviděl, ani plody nebyly...v r.2008 bylo dosti extrémní sucho. Nicméně semenáče jsou v ČR v oběhu od jiných sběratelů...sám mám dva velké (asi 10cm, + další malé) semenáče, ovšem k jiným soehrensiím - žádný rozdíl...
Doplnění z IPNI:
Cactaceae Lobivia formosa ( Pfeiff. ) Dodds var. uebelmanniana ( Lembcke & Backeb. ) Rausch
Lobivia 85: 48, basionym not validly publ. 1987 [1985-86 publ. 1987]
85: 48, basionym not validly publ. 1987
Links:
basionym:Cactaceae Soehrensia uebelmanniana Lembcke & Backeb. Cactaceae (Backeberg) iii. 1925 (1959).
Original Data:
Basionym: Soehrensia uebelmanniana. (Lembcke & Backbg.)
Id: 966125-1 Version: 1.5 View Record history
View this record in TCS-RDF format
Lobivia formosa var. rosarioana (Rausch) Rausch comb. nov.
- Lobivia rosarioana Rausch, K. u. a. S. 1979/284
Polní čísla:
WR 129 – Sierra Famatina
WR 528 – Soehrensia rosarioana var. rubriflora (Lobivia grandiflora?)
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, kulatá, cca 10 cm v průměru, až 18 žeber, cca 20 trnů, až 5 cm dlouhých. Květ 65 mm dlouhý a 50 mm široký, žlutý. Vzácně se nachází v Sierra Famatina. Červeně kvetoucí Lobivia rosarioana var. rubriflora se svými tmavými tyčinkami se Sierra Ambato patří pravděpodobně k Lobivia bruchii nebo Lobivia grandiflora Br. a R.
Foto a sbírka Ladislav Fischer:
Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
3063
,
3250
dole,
3686
rubriflora,
4244
rubriflora,
24993
Lobivia formosa var. kieslingii (Rausch comb. nov.
- Lobivia kieslingii Rausch, K. u. a. S. 1977/249
Polní čísla:
WR 573 - Lobivia kieslingii , Sierra de Quilmes, Tucuman, Argentina, 4300m
WR 839a - Soehrensia formosa v. kieslingii, Jasamina
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, kulatá, až 25 cm v průměru, žeber asi 30, OT cca 12 a 1 - 2 ST, až 30 mm dlouhé, všechny trny šídlovité a trochu zahnuté, květy vytváří vysoko na straně, až 90 mm dlouhé a široké, trychtýřovité, s tenkými špičatými okvětními lístky, oranžovočervené až karmínové. Domovinou je Tucuman, v Sierra de Quilmes.
Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
24993
Lobivia formosa var. amaichensis Rausch nom. prov.
Polní čísla:
WR 708 - Lobivia formosa v. amaichensis, Salta to Cafayate
RH 1201 - Lobivia formosa v. amaichensis, Abra de Infernillo, Tucuman, Argentina 3050m
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Jednotlivá, ve stáří poněkud odnožující, kulatá, až 40 cm v průměru, se silným, většinou žlutým otrněním, květy jsou všeobecně svítivě oranžové, zcela vzácně se najde žlutá forma. Domovinou je Tucuman, západně od Abra de Infernillo, Amaicha (číslo sběru je 708).
Lobivia formosa var. velascoensis Rausch nom. prov.
Polní čísla:
WR 128a – Lobivia formosa var. velascensis, Famatina to Velasco, La Rioja
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Poněkud menší formy s delšími, přilehlými, vzájemně propletenými OT a červenohnědými ST. Ještě jsem neviděl od této populace žádné květy. Roste ve vysokých polohách Sierra Velasco u Pinchas (polní číslo 128a).
Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
24947
Lobivia formosa var. grandis (Br. a R.) Rausch comb. nov.
- Lobivia grandis Br. R., Cactaceae 1922/58
- Pseudolobivia grandis Krainz, J. SKG. 1949/46
- Soehrensia grandis Backbg., C. a. S. J. 1951/86
- Echinopsis grandis Friedr., IOS Bull. 1974/95
- Trichocereus grandis Ritt., Kakteen 1980/450
- Soehrensia ingens Backbg., C. a. S. J. 1951/48
Polní čísla:
L 499 - Lobivia grandis, Capillitas, Catamarca, Argentina, 2800-3000m
FR 431 - Trichocereus ingens, Famatina mountains, La Rioja, Argentina
Popis - citace W. Rausch – Lobivia 85: Máme zde Lobivia s jen 25 cm, se 14 - 16 žebry, 10 - 15 trny, ty jsou jehlovité, až 8 cm dlouhé, květ je 6 cm dlouhý s krátkými lístky, „probably white“, nalezena mezi Andalgala a Conception v 2400 m. Také kvůli skutečnosti, že v této krajině takovou rostlinu nikdo znovu neobjevil a také nikdo takovou nezná, nemíním se zdržovat obohacováním naší literatury touto historií. Najdeme ji jako Pseudolobivia Krainz, Soehrensia Backbg., Echinopsis Friedr. a konečně jako Trichocereus Ritter. Pouze z úcty k tradici zde uvádím toto jméno. Z téže krajiny máme ještě Soehrensia ingens Backbg., s jejími jen 3 cm dlouhými květy, kterou nikdo nezná.
Příspěvky v původním tématu (klikni na číslo):
25053