Téma:

Čau, čau, to je hrozně fajn zase o Tobě slyšet, pardon, číst. Nedivím se, že jste brouzdali s Oldou zrovna tímto krajem. Stromová vegetace, a borovice zvlášť, jsou tam impozantní.
Ale dlužím Ti, myslím, nějakou fotečku; Tebe vedle jedné velké rostliny - teď si nemůžu nějak rychle vybavit, jak se ten rod jmenuje. Těším se na slíbené. Jarda

Ahoj Jardo,
pri ceste Mexikem s Oldou a se Zlatakem v rijnu 2007 jsem vyfotil dve fotky fosulaku.Je to na vedlejsi ceste asi 5km jihozapadne od tvoji rostliny, vzdusnou carou. Lokalita vypada podobne a fosulaci nejsou v moc dobrem stavu. Vecer najdu fotky a popkusim se je nahrat. Cau Risa

To je zhruba 6 km na východ od La Ascensión? Ve výšce 1700 - 1800 m? Výškový rozdíl 1 000 m. Tam už budou pravděpodobně jiné populace. Ale nemusí. Mám ještě od Pechánka z imp. semen prapodivné rostliny z oblasti Ascensión, ale teď nevím v které bedně, takže je hned nenafotím, kdyby byl zájem tak později. Nebylo by foto té Vaší populace, prosím? Díky moc za reakci. Jaroslav Z.

Jaroslav: Mám foto EFC které rostly u této silnice asi 50 km severně.

Obracím se na Vás, na vážené přispěvatele, s prosbou. Na přiložené mapce je v blízkosti obce Sibería vyznačen žlutý špendlík. Na dalším obrázku je charakter krajiny. V těchto místech, relativně vysoko, jsem v roce 2005 nafotil jeden jedinný neduživý exemplář echinofossulokaktusu. Nebyl jste někdo v těchto místech úspěšnšjsí a nepodařilo se Vám tuto popoulaci zdokumentovat?

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Děkuji
Jaroslav Z.

"Varování: Raději si ale s echinofosulokaktusy nezačínejte ......" bylo myšleno veskrze dobromyslně, aby tomu našinec příliš nepropadl a aby se venkoncem připravil na nepoužitelnost botanických jmen .....

no, jak říkám, na mě je to moc rovný a málo barevný, ale mám rád staré rostliny a tohle je snad z předválečné sbírky, ale konkrétně tohle je asi z 1966, aspoň tuším, že na té jmenovce bylo 66, no líbí se mi i velké Leuchtenbergie a jsou i samozřejmě i druhy, které nejsou mým šálkem kávy a nebýt v roce 1941 pana Watanabeho, který poznal, že z 10 000 semínek mu vyrostly jen dvě pěkné kytky, asi by mi ten rod dělal pramalou radost. Ale neberu jí ostatním a rád se na jejich kytivo na fotkách podívám.

Jaroslav napsal: Vážený Radku, jméno k Vaší krásné rostlině navrhovat nebudu. Jsem přesvědčený, že otázka by měla, ve smyslu minulých příspěvků, znít spíš takto: "Je to Echinofossulák, ale odkud?"
I tak je hledání odpovědi téměř nemožné. Důležitým znakem je odnožování, není ale k dispozici květ, nedá se ani příliš zvětšit obrázek k detailnějšímu pohledu na stavbu trnů. Předpokládejme nicméně, že to není kulturní kříženec. Potom se velmi opatrně a bez záruky vyslovuji ke kořenům této rostliny někde na rozhraní mezi státy Hidalgo a Querétaro, třeba v okolí Barranca de Metztitlán, nebo na osluněných srázech nad řekou Rio Moctezuma, Rio Extorax ... a na mnoha jiných místech, nehledal bych ale takovou kytičku v severněji položených státech. Přikládám několik obrázků z lokalit, které by mohly uvedený názor podpořit.

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Zdraví
Jaroslav Z.
Varování: Raději si ale s echinofosulokaktusy nezačínejte ......

Takový sem mýval když sem s fosuláčama začínal pod jménem Echinofossulocactus gladiatus měl krásně kulovitě delší trny jak ševcovo šidlo a krásně fialový zbarvené žebra sem nepočítal ve volné kultuře mněl nádhernou zeleno fialo čenený nádech s poz. morče.P. s. pro začínající nedejte na tuto ptákovynu určitě vám udělají radost bohužel u mě vyhrála lobivie.

Jaroslav napsal: Zdraví
Jaroslav Z.
Varování: Raději si ale s echinofosulokaktusy nezačínejte ......

To bys nám ale nesměl tu ukazovat takový krásný rostliny Já třeba soudím, že bych jich mohl mět víc. Už loni mě to tak napadlo, když jsem je viděl u Jirky Musila, že se jim nevěnuju dostatečně a pohled na tyhle vypečený kousky mě v tom utvrzuje.

Takže dík za to a per to do nás, je to nutný!

Vážený Radku, jméno k Vaší krásné rostlině navrhovat nebudu. Jsem přesvědčený, že otázka by měla, ve smyslu minulých příspěvků, znít spíš takto: "Je to Echinofossulák, ale odkud?"
I tak je hledání odpovědi téměř nemožné. Důležitým znakem je odnožování, není ale k dispozici květ, nedá se ani příliš zvětšit obrázek k detailnějšímu pohledu na stavbu trnů. Předpokládejme nicméně, že to není kulturní kříženec. Potom se velmi opatrně a bez záruky vyslovuji ke kořenům této rostliny někde na rozhraní mezi státy Hidalgo a Querétaro, třeba v okolí Barranca de Metztitlán, nebo na osluněných srázech nad řekou Rio Moctezuma, Rio Extorax ... a na mnoha jiných místech, nehledal bych ale takovou kytičku v severněji položených státech. Přikládám několik obrázků z lokalit, které by mohly uvedený názor podpořit.

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Zdraví
Jaroslav Z.
Varování: Raději si ale s echinofosulokaktusy nezačínejte ......

Zdravím, z jedné prastaré sbírky jsem si přivezl pár rostlin. Ač si moc nepořizuji zelený a rovný, tak se mi tento kaktousek moc líbil, měj jmenovku s názvem, který google nezná. Asi není správné, že ho dávám sem, ale zdá se mi, že je tu víc na očích. Je to Echinofossulák, ale jaký ?

K Echinofossulocactus multicostatus, spec. San Martin de las Vacas připojím fota květů.

Uploaded with ImageShack.us
Foceno v roce 2005 z první, mně známé populace. Nepřipomíná vám spec. SB 1147? Nebylo by divu, tato lokalita je poblíž.

Uploaded with ImageShack.us
Vyskytují se tam často také světlejšími květy, jak je patrné z druhé populace. Foceno v roce 2007.

Lokalitu Echinofossulocactus multicostatus u bývalé restaurace La Muralla získali čeští a slovenští kaktusáři od Helmuta Nagla. V roce 2004 o ní napsal Jarda Bohata článek "Echinofossulocactus multicostatus s velkým růžofialovým květem rostlina z kaktusářských snů. Kaktusy 40. (3): str. 74-76. Vojta Myšák pořídil velmi pěkné obrázky kvetoucích přírodních rostlin. My jsme takové štěstí na počasí v roce 2005 neměli, jak je vidět z připojených obrázků. Proti kulturním semenáčkům, které jsou v květu často výrazně světlejší, měla na lokalitě světlejší květ pouze jedna rostlina.

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Slubena dalsia lokalita Echinofossulocactus multicostatus v.cerveny kvet, La Muralla, COAH. Vzdusnou ciarou je vzdialena asi 90 km od tej predoslej, autom je to asi 130 km. K lokalite sa volakedy dalo dostat elegantne, kedze rovno pri nej isla cesta a bolo tam aj obcerstvenie. Dnes ide kusok odtial dialnica Saltillo-Monclova, takze stara cesta je opustena, chatra a nevyuziva sa, takisto ako bufet pri ceste:


K lokalite sa da dnes dostat len odparkovanim vedla dialnice, nenapadnym prelezenim plotu (ako asi vsade), preskocenim maleho potocika (kde na par metroch stvorcovych rastli ancistrace, coryphanty a mammillarie) a asi kilometrovym slapanim na cerveny kopec:


Kopcek mal asi 1200 metrov nadmorskej vysky, ale bol o to strmsi:


Najprv bolo fosulacov pomenej, no cim vyssie tym ich bolo viac. Opat rastli ukryte prevazne pod krikmi, zaujimave bolo, ze boli rasltiny so stredovymi trnmi, bez stredovych trnov, so vzpriamenymi ale aj prilahnutymi stredovymi trnmi. Spolocne mali snad len tych zhruba 100 rebier:








Semena z tejto lokality su u nas k mani pod cislom PP 819 a asi aj inymi.

Dik, obrazky lokality doplnene.

Pridam este dve pre mna skvostne rastliny. Uz pri prvom pohlade na ne je jasne ze pojde o Echinofossulocactus multicostatus, cize mnohorebernaty. Informaciu, ktoru sme mali o lokalite je, ze na nej su rastliny, ktore maju viac nez 100 rebier a ze sa najdu az 140 rebrove. Ved posudte sami, lokalita je blizko San Martin de las Vacas, kusok od Saltillo, cca 1500m n.m.:



Pohlad na lokalitu, cim vyssie, tym viac rastlin, sprievodna vegetacia horizontiky (a to teda nadherne kusky, lophophory, mnozstvo thelocactus bicolor a vsadepritomne echinocereusy).




Aspon cosi kvitlo (Thelocactus bicolor):



A konecne samotne multicostatusy:










Dalsia bude lokalita Efs. multicostatus s cervenym kvetom (avsak kedze sme boli na prelome marca/aprila, su vsetky foto fosulacov bez kvetu).

Fantastické (nbyly by semínka?). Sám jsem tam nikdy nebyl, ale viděl jsem vícekrát záběry z této úžasné krajiny, nebylo by možno připojit obrázek, třeba i s lesíkem řídkých borovic v pozadí? Pro dokreslení?

Jen pro zajímavost pan Pechánek přiřazoval k těmto rostlinám jméno lloydii (importy z roku 1981). Helmut Nagl má ve svých sběrech v roce 1982 uvedeno Echinofossulocactus lloydii, Coneto Pass, Dur (N82,080). Později se k tomuto jménu v diskuzích nechtěl vracet. Bylo důvodem to, že hned následující sběrová položka s EFC je označena jako Echinofossulocactus zacatecasensis N82.086, hranice Durango/Zacatecas, která je jiná jménem, ale přesto velmi podobná těm z Coneto Pass (viz. přiložený snímek před chvílí pořízený na zimovišti /- snad letos konečně budou semínka/)? Možná, nevím, s Helmutovou precizností se mi to nechce zdát, ale vyloučit to nemohu.

Uploaded with ImageShack.us
Další nesrovnalost - obrázek, přiložený v Brittonovi a Rosem jako fotografie typové rostliny "lloydii" připomíná řídce vytrněný, proslulý "El Potosí" od Jardy Šnicera a spol. (books.google.cz/books?id=vYIbDkAHgSEC&pg=PA112&lpg=PA112&dq=echinofossulocactus+lloydii&source=bl&ots=YeiDbySkOx&sig=411bdTMS_YUKsSnVEFAYgVrfshs&hl=cs&sa=X&ei=t3BhUd6MCrKO7AbTrICgDg&sqi=2&ved=0CFIQ6AEwCA#v=onepage&q=echinofossulocactus%20lloydii&f=false) a jen stěží by v nich člověk hledal ty divočáky z Coneto Pass.
Závěr: Zase o jeden důvod více respektovat sběrovky a lokality .... snáze se mění jméno, namísto Echinofossulocactus zacatecasensis N82.086 můžeme klidně napsat Echinofossulocactus lloydii N82.086 anebo dle libosti naopak, jak zavelí soudobá taxonomie, ale pokud by tehdy, v roce 1982 zůstalo jen u "zacatecasensis" potom je populace těchto krásných kytek pro další práci těžko použitelná.

Ach jo, zase ta jména, Echinofossulocactus ochoterenaus je bližší volba, ale ten pochází dle původního popisu TIEGELa z hranic Guanajuta a Queretara. Podle vyobrazení "jedné z forem E. ochotereanus" z roku 1961 (www.cactuspro.com/lecture/Backeberg-Curt/Cactaceae5/page-147.en.html) si ani precizní Backeberg nedělal vrásky s počtem okrajových trnů. Jak říkám, jména echinofosulokaktů jsou pro kočku, pardon, jsou dobře obchodovatelná. Škoda, že Echinofossulocactus ochoterenaus REP 2319, Los Alisos, 2300m, Jal. bude určitě k nenalezení - alespoň Helmut Nagl tvrdil, že se získáváním populací EFC od Reppenhagena byl problém. Pokud dovolíte, budu tvrdošíjně trvat na "Echinofossulocactus spec. Presa Los Alamitos (Polyacanthae), hranice mezi Aguascalienthes a Jalisco, Henry".

Na predoslej stranke niekto spominal E.zacatecasensis. Pri nasej vlanajsej ceste sme sli hladat Mammillaria theresae v Coneto Pass v Durangu. Lahsie aj ked nie ovela, sa hladali fosulace. Vacsinou boli maskovane v trsoch travy, takze mali slusne maskovanie:

Pridane foto lokality:




Tu uz vidiet aj jeden kaktus vpravo v strede.






Napriek tomu, ze nekvitli, farba ich trnov je neuveritelna.

Ještě jsem koukal na polní čísla. Na této lokalitě je popsaný Echinofossulocactus ochoterenaus REP 2319.

Díky moc, parádní náladový snímek - prozrazuje přítomnost čtvrtého středového (krom tří horních, excelentních, dvoubarevných, středních trnů). Dovedete si tu kytku představit po dešti? Mimochodem čtvrtý středový trn by u "zacatecasensis" také neměl být. Stran označení "zacatecasensis" jsem vůbec nechtěl polemizovat, byla to jen bezprostřední reakce na jméno, uvedené v souvislosti s obrázkem té nádherné kytky a uveřejněné ve společně sdíleném prostoru. Vím, že nemám právo, vyjadřovat se kriticky k tomu, jak si kdo sbírku vede. Neberte to, prosím, ve zlém.

Mimochodem, na právě zmíněném příkladu "druhu" E. zacatecasensis je vidět, jak je pro sběratele echinofosulokaktů neužitečné jméno podložené jednou konkrétní populací, sbíranou v tomto případě Francisem E. Lloydem v roce 1908 a popsanou Brittonem a Rosem o 14 let později. Bylo-li by populaci hned při popisu přiřazeno místo nálezu, třeba Villa Nueva, nebudeme jméno "zacatecasensis" brát jako něco nadřazeného a nebudeme se snažit pod toto jméno skrýt více populací. Kdybychom ale chtěli naopak zvolit "zacatecasensis" jako typovou rostlinu pro naše "mnohotrnné", a proč ne, potom budeme muset znovu nalézt na sever od Zacatecas populaci rostlin odpovídající vymezeným charakteristikám, popsat variabilitu rostlin u hypoteticky nově nalezeného stanoviště a v jejím širším okolí, rozostřit kritéria počtu trnů od 8 do 26, protáhnout délkové rozmezí tří horních středových trnů, připustit centrální trn, odpustit sem tam nějakou odnož, zvětšit toleranci pro květy atd. Tím otevřeme prostor jednak pro zviditelnění nějakého netrpělivého "odborníka" ale také pro pohlcení dalších, v praxi používaných jmen a to nově definované se stane zbytečným, nic nezpřesňujícím údajem a budeme za ně stejně připisovat lokality. To vše v době, kdy nás mohou molekulární biologové vykázat i s nově oprášeným jménem ze dne na den do patřičných mezí. Právě pro jejich výzkumy bude ale místo nálezu, či sběru tím nejcennějším údajem.

Samozřejmě, já si na ty kytky žádné práva nedělám Vůbec nechci tvrdit, že je to E. zacatecasensis, to mi jen říkal Karel K. a Petr A., ale oni si taky nebyli jisti. Popravdě já to u těch kytek ani moc neřeším. Mnohem podstatnější je pro mě místo sběru, takže třeba Echinofossulocactus spec. "Presa Los Alamitos". Ono mnohdy na stejné lokalitě každá kytka vypadá trochu jinak.

Mohu si tedy rostlinu z Vašeho obrázku vést pod označením Echinofossulocactus spec. Presa Los Alamitos (Polyacanthae), hranice mezi Aguascalienthes a Jalisco, Henry?
S přiřazením jména "zacatecasensis" ke konkrétní populaci bych zatím počkal. Naleziště E. zacatecasensis je relativně vzdálené. "Zacatecasensis" je podle popisu odlišný menším počtem okrajových paprsčitých trnů (10-12), kratší délkou středních trnů 3 - 4 cm (což je ale zase v rozporu s obrázkem herbářových položek - viz. collections.si.edu/search/results.htm?q=record_ID:nmnhbotany_2540640), větším počtem žeber (55, zatímco Vaše rostlina má cca 34 žeber, můžete oprávněně namítnout, že jsou na lokalitě starší, s větším počtem žeber, to nemohu posoudit, bylo by dobré přidat ještě jeden, dva snímky). Podle popisu by měl být květ hodně světlý, v této oblasti by to bylo příjemným překvapením. Na sběr semen echinofosulokaktů je v říjnu pozdě, máte pravdu. Kvůli květům jezdím vždy v únoru, chtěl bych povzbudit, že se dá pár semínek najít i po roce, pokud je příležitost. Nemám totiž jinou volbu - nová jsou často nezralá. Ale pokud máte po boku Vojtu, geniálního hledače, máte vyhráno, jen ho pro to získat.....

Jaroslav napsal: Podle obrázků z okolí tam muselo být nádherně, díky. Skutečně byly v okolí tak početné kolonie mamilárií, jako je na tomto odkazu - www.panoramio.com/photo_explorer#user=618369&with_photo_id=10997896&order=date_desc ?
Prosím, mohl byste připojit dle vlastní úvahy místní název. Např. Echinofossulocactus spec. "Cueva Padre" nebo spec. "Calvillo". A ještě poněkud dotěrná otázka - nemáte náhodou autentický materiál, semínka, semenáčky? Ještě jednou díky za upřesnění.

Ano, krajinka je tam opravdu moc pěkná, zejména ty skalky. Na tom obrázku jsou dvě typické mamilarie pro tuto oblast, M. bombycina a pak ta velká (nevím jak se jmenuje). Kromě toho se tam vyskytuje M. densispina a Echinocereus accifer. V mírných svazích na nezarostlých skalkách můžeme pak najít zmiňované Echinofossulocactusy. Nerostou všude, ale když se najde ten správný flek, tak je jich tam opravdu hodně. Nejlepším záchytným bodem je asi jezero "Presa Los Alamitos". Co se týče semen, tak bohužel tady jsme štěstí neměli. Ono vůbec říjen je na EFC docela nevhodný, chce to dřív.

Podle obrázků z okolí tam muselo být nádherně, díky. Skutečně byly v okolí tak početné kolonie mamilárií, jako je na tomto odkazu - www.panoramio.com/photo_explorer#user=618369&with_photo_id=10997896&order=date_desc ?
Prosím, mohl byste připojit dle vlastní úvahy místní název. Např. Echinofossulocactus spec. "Cueva Padre" nebo spec. "Calvillo". A ještě poněkud dotěrná otázka - nemáte náhodou autentický materiál, semínka, semenáčky? Ještě jednou díky za upřesnění.

Doplňuji tedy mapku (zelená šipka). Je to asi 100 km západně od Papas de Arriba. Zřejmě se jedná o E. zacatecasensis.

Motto:
Jména rostlin by měla být užitečná i těm, kteří se jimi zabývají...

Problémy s rodem Echinofossulocactus začínají hned po jeho pojmenování Lawrencem v roce 1841. Původní, sic dlouhý, ale o to malebnější, název Echinofosulocactus určil Lawrence pro širší taxonomický soubor rostlin; pro více druhů v dnešním pojetí a navíc neuložil typový druh.

Vzhledem k pozdějšímu komplikovanému vývoji názvu je dnes pro profesionální botaniky rod Echinofossulocactus pod hranicí užitečnosti pro vlastní kariéru. Nejsou schopni ani jednoznačně vyvrátit, ani potvrdit rodový název Echinofossulocactus (viz Huntovo pohrdání historií slovy: "Echinofossulocactus - strhaný dinosaurus" /Hunt, 1980, Decent re-burial for Echinofossulocactus Lawr. "Decentní opětovné pohřbení Echinofossulocatus Lawr."/).

Jiný příklad: v roce 1987 zasedá Komise pro Spermatophyta a na základě nejednostnosti hlasování, zda je platný Stenocactus nebo Echinofossulocactus, nedospívá k doporučení zda odmítnout nebo přijmout jedno z navrhovaných jmen. Naopak uvažuje nad radikální reformou Botanického kódu, když tento není schopen poskytnout odpověď na tak jasnou otázku. Situace při hlasování dopadla následovně: 7 členů pro Stenocactus, 3 pro Echinofossulocactus a 1 dokonce pro Brittonrosea (viz. Heath, 1989: The Questions of Echinofossulocactus).

Nechme botanikům jejich bublinu, kterou si sami dofukují. My, sběratelé, bychom podle mého názoru měli vzdát hold přírodě. Stejně tak jako ona pohrdá šuplíky a škatulkami, tak bychom také my měli ve sbírkách zohledňovat dramatické změny mexické přírody. Měli bychom respektovat současný překotný vývoj rostlin provázený neustáleností rodu připojením polního čísla, označením lokality apod. Oč lépe můžeme např. shromažďovat informace o bájných rostlinách Echinofossulocactus multicostatus SB 1147 Los Imagines, Coah., než o stejné rostlině, kterou označíme E. multicostatus a nebudeme vědět, zda pochází z Rinconady, Murally, Vegy, Los Imagines, atd.

Uploaded with ImageShack.us
Echinofossulocactus multicostatus SB 1147 Los Imagines, Coah.

Těch několik výše uvedených řádek připojuji po shlédnutí reakce Henryho s krásným obrázkem a chtěl bych apelovat na všechny, kteří do tohoto hodnotného fóra přispívají a mohou připojit původ, identifikaci rostlin, ať tyto informace k obrázkům rostlin připojují. Mohlo by to pomoci všem. Díky, Jaroslav Z.

Uploaded with ImageShack.us
Echinofossulocactus spec. Papas de Arriba, Jal.

Moc pěkný příspěvek! Krásné kytky. Opět je zde vidět, že ty nejhezčí rostou na místech, kde se běžně nejezdí. Ono celkově v oblasti Jalisco a okolí Aguascalientes jsou moc pěkné EFC. Díky.

Tak ti nevím, tam to evidentně roste na hnoji/ mezi hovnama/, zalévané močkou a tady to sušíme v minerálu. /NADSÁZKA/ Jinak ale dík a parádní procházka, jen nevím proč končíš. To je asi dost velká chyba.Měl bys to napravit.Dík

"Papas de Arriba" (Brambory nahoře...)
Zdá se, že to půjde. Pokuste si tedy udělat obrázek sami.
Vloni, přibližně touto dobou, jsme s Vojtou Myšákem na cestě z Ojuelos zápasili s nedostatkem benzínu. Abychom neztráceli denní světlo, překopali jsme nejbližší program a navštívili blízkou osadu Papas de Arriba. Přímo na okraji obce v ohradě pro dobytek jsme mezi kameny a exkrementy narazili na první přírodní klenoty (lokalita 1).

Uploaded with ImageShack.us
Všichni chtějí pořád slyšet jména, je to oprávněné, ale u echinofosulokaktů se to hned tak nepodaří. Kdysi, před více než dvaceti lety mi pan Helmut Nagl z Rakouska říkal, že si je pracovně označuje jako skupinu "mnohotrnné" ("polyacanthi"), že to tak jednou s Haraldem Perndlem popíší a že bych s tímto názorem měl šetřit. Při jedné z kaktusářských návštěv při příležitosti "Pobeskydí" potom pan Nagl sám některé rostliny v dané sbírce takto označoval a dotyčný toto označení dál používá. Snad se tedy neprohřeším příliš, když se k označení této skupiny připojím. Charakteristika je jednoduchá: jako obvykle začínám s tím, že jsou to nejkrásnější echinofosulokaktusy, ale tyto jsou nejkrásnější jenom v rámci rodu, ale také ze všech kaktů. Velké květy, dlouhá trubka, soliterní (po poškození vícehlavé), kvetou na konci období sucha (únor), silikátový podklad.
Na mírných svazích vidíme jasně, jak je zde nestabilní půda a jak vypadají zoufalé pokusy ji zadržet na místě (lokalita 2).

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Erozí odkrytá hornina je ale příležitostí pro naše kaktusovité jako třeba pro tuto mammillarii uncinatu a pro další EFC(lokalita 2)

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Šokem skončila naše cesta na náhorní plošině (lokalita 3), jednak hustotou rostlin v intenzívně využívané pastvině a jednak podmínkami, ve kterých jednotlivé rostliny přežívají ve vlhčích periodách roku - ještě nesouhlasíte s plevelností těchto kytiček, těchto "brambor nahoře"?

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Dobře, pojďme se tedy podívat, kam mi zmizel Vojta, protože ten moje poblouznění tak intenzívně neprožívá. A tak tady je (lokalita 4), na jižním svahu skalní průrvy, svým vyhraněným citem pro kytky nachází pravděpodobné púvodní útočiště našich krasavců. Stejně nemáš pravdu, povídám, podívej se na tu krásnou dekorativní trávu v trsu selaginel (květenství na temném pozadí vodopádu) - je to nepůvodní, africká, expanzní tráva, Melinis repens, která provází člověka a jeho aktivity a zvláště v Mexiku se agresivně šíří. Ještě pochybnosti o plevelnosti?

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
Nebojte se, už budu končit, jen ještě poslední snímek, opět stažený z Google-Earth z okolních rovin, který ilustruje tlak dobytka. Opatrně tedy, kaktusáři, nezatracujme mexickou pastvu.

Uploaded with ImageShack.us
S pozdravem
Jaroslav Z.

"Papas de Arriba" (Brambory nahoře...)

rád bych popsal návštěvu jedné zajímavé lokality z Jaliska, která by mohla obhájit hypotézu o echinofosulokaktech jako o plevelných kytičkách. Musím ale vyzkoušet svoji počítačovou gramotnost, proto zkusím nejdříve vložit panoramatický pohled z programu Google-Earth. Pokud to nepůjde, tak to asi vzdám.

Uploaded with ImageShack.us
S obdivem ke krásně pěstovaným rostlinám, které představujete na tomto fóru
Jaroslav Z.

Je ti doufám jasný že ty nej.kytky jsou u majitele.Ale už se dočkáte já je pro vás nafotím.magor