Téma:

Mamlas - Milane, tak jsem se konečně kouknul do té publikace (dovezl jsem si ji) - CACTACEAS En la flora silvestre de Chile od Adriany E.Hoffmann J. z roku 1989 revidované roku 2004 Helmutem E. Walterem M. s obrázky Andrése Julliána...to tedy pro ty, co by tu publikaci hledali...




...a - tuto populaci autoři neuvádí...populace od Lo Valdes jsem také viděl, bohužel tedy byly tam už jen plody a nikde ani náznak, že by kvetly déle, jak ty rudokvěté...u El Volcán + Lo Valdes + San Gabriel začínají populace kolem 1600m a končí někde u 2400m, ale ani tam vysoko nebyly už květy...

Pavle - Dost často se u nálezů objevuje údaj, že jsou od vchodu do NP. Zajímalo by mě, jestli maj u vchodů tak bohatou výsadbu nebo je to maskování černých sběrů zevnitř NP ... - ta zeď je u vchodu v Olmue, tedy jižní vchod...na zdi je asi 12-15cm velký kvetoucí a kousek dál je ještě jeden nekvetoucí ca. 5cm velký semenáč...ten kvetoucí měl plody - ovšem nezralé a bohužel jsem ani snad fotku neudělal...dále v parku jsou ty pyrrháče, ovšem - měli jsme naplánované vylézt na Darwinův kopec...ale byl jsem hotový (=nemocný), takže jsem těch ca. 7-8km do kopce neriskoval...roste tam i E.garaventae...

Milane - je fakt, že mne také překvapily! Většina květů byla sytě červená. Viděl jsem je kvést ale jen na jedné lokalitě, kam jsem se pak za 3 týdny vrátil mj. pro semínka. Na jiných lokalitách byly plody, zčásti tedy nezralé...Kouzelné bylo, že opravdu kvetou po celé léto. Při druhé návštěvě lokality kvetlo také velké množství kytek...

takhle to vypadá na lokalitě...



jedna z velkých rostlin (prům. 25cm)



...také velká kytka...



...na této lokalitě asi z ČR nikdo nebyl...na další už ano...(JN)

Teda, Jirko, to je bomba. červenokvětej curvispinus nemá ani A. Hoffmann ve svých knížkách. Podle vyfocených plodů soudím, že semínka máš?

Dost často se u nálezů objevuje údaj, že jsou od vchodu do NP. Zajímalo by mě, jestli maj u vchodů tak bohatou výsadbu nebo je to maskování černých sběrů zevnitř NP ...
Jinak je to logické, zvlášť tento druh je strašně variabilní, proto tolik synonym při rozšíření od 04 přes Santiago až daleko na jih od něj. Ale Tvoje fotka je jedna z nejhezčích, co jsem viděl. Nevím, proč jsou červené květy tak atraktivní proti jiným barvám ...

Pavle...jistě, že nemají všechny kvetoucí kytky až tak červené květy...tyto byly jedny z nejtmavějších. V NP La Campana roste takový podobný, ale hrubě otrněný pyrrháč, všem jen ve značně menší výšce...kvetl také, ale viděl jsem jen kytku, kterou tam mají zasazenou ve zdi u vchodu do NP...

Jirko, to jsou nádherné rostliny, právě je zpracovávám, ale je to nepřehledné. Počet synonym jen u základního druhu jsem přestal počítat, když překročil 20. Jsem rád, že vidím, jak rostlina, se kterou se už měsíc morduju, vypadá v přírodě, v centru výskytu ...

Jižně pod Santiagem rostou Pyrrh. curvispinus...








...jsou to nádherné kytky až 25cm v průměru...často na okraji lyžařského arealu ve výšce 2200-2300m...tedy v zimě pod sněhem...a jistě tam i mrzne...

Sice květ není rozvitý na 100% ale co kdybych ten okamžik prošvihla.



Pyrrhocactus jussieui

stano napsal: chcel by som sa spytat na rozdiel medzi villicumensis a vertongenii, mam oba, vertongenii iba male semenace a rozdiely v nich zatial moc nevidim...

Zcela správně, jsou to věková stadia téhož. Jako malé jsou vilicumensis, s věkem přidávají trny a stávají se vertogenii (tedy s těmi jmény to může být i naopak, je to skutečně totéž). Stačí najít různověkou populaci, my ji našli r. 2007 na třetí muldě severně od Banos La Laja.

Stano rozdíl je ještě v tom, který rok se semínka berou. Jedno a to samé místo, jednou a ty samé rostliny a vloni to bylo něco jiného jako letos a příští rok zase kolečko Ja když to viděl. tak jsem chtěl toho křena picnut. Lidi ho ale berou, tak jsem mu nechtěl kazit pověst

Podle mě jde o stejnou rostlinu, která se liší nadmořskou výškou naleziště.
Čím je tento rozdíl větší, tím je i kytka rozdílnější.
V podstatě stejný problém jako mezi Py. andreanus a kattermanianus.
Ve stáří narůstají villicumensis delší trny.
Problém je i v tom, že mnozí sběratelé semen tyto dva druhy často zaměňují.

chcel by som sa spytat na rozdiel medzi villicumensis a vertongenii, mam oba, vertongenii iba male semenace a rozdiely v nich zatial moc nevidim...

No, tak to jedou, jako rebucie ... Mě se zdálo, že nějak nabývají. Zaléváš je teď přes léto (myslím malé semenáčky) nebo jen mlžíš?

Přibližně 5 let, kvetly však už loni.
Také jsem to sprášil, semenáčky z těchto semínek mají v průměru 1cm.

To je pěkná nadílka, jak je to staré?

Mám 4 rostliny.
Tyto dvě jsem sprášil a oba semeníky mají pár semínek.
Minulý týden začaly kvést SOUČASNĚ ty druhé dva a také jsem je sprášil.
Společné kvetení je však spíš náhoda.
Přidávám detail květu PY. villicumensis pro srovnání.

Vertongenii KP191

Nádhera, to potěší ...

p. villicumensis JBE145, Baňos La Laja

josska napsal: /Thelocephala_odieri,_PV_1914,_Carrizal_Bajo,_11km_S.jpg[/img][/url]

Nechci být hnidopich, ale na Josskově obrázku je rostlina z okruhu Th. napina (možná fulva), i naleziště souhlasí. Odieri nejen, že vypadá jinak, ale roste kousek (200 km) severněji kolem Caldera.

Hmm,tak to je tedy kompliment asi se nedočkám,co je to zač,že?

belinda napsal: Dnes jsem objevila poupátko u Pyrrhocactus jussieui?Snad je to tak správně.

Skutočne je správne, že máš na ňom poupátko.

přišila,......že jo,tos chtěl napsat,ne?

Myslím, že Belinda z tohoto druhu co se otrnění týká nic moc nevymáčkne ani kdyby ho ...

[quote=" No a tak Belinda radéji použije rozprašovač z oného nějakého. Jo tohle fuňedlo je dobré mít poruce ve více verzích. .....do druhého funědla si Belinda pro jistotu dá čistou pitnou vodu a ..... Pro neznalé jsem ochoten udělat instruktáž na místě použití "funědla" s čistým H a čistým O.

To znamená,že instruktáž bude u mě?
A teď už ani nevím,čeho se ta instruktáž bude týkat.

Tak to ne,takhle rozmazlovat je zas nebudu, Všechny kousky,co u mě zažily loňskou sezonu,tak s ostny nemají problém,spíš mají problém květy,je plně kvůli ostnům otevřít.Počkej příští rok,jaký tam budou bidla nebo bodla.Věř tomu,my jsme 420 nad mořem,a 3.patro k tomu,tak budou mít všeho dostatek,no,trochu je párkrát orosím.

Pan Katterman tentokrát omluví rozsah příspevku, ale na vývoj ostnů má skutečně rozprašovač co říci. Navíc často v juvenilním stádiu rostlinky ani moc nejdou od sebe dělit, ač to popsal knižně, a vývoj kvalitních ostnů je pro tento okruh rostlin velice až převelice důležitý.

No rozprašovač se dá teoreticky použít každý (začátečníci prominou, ale chci upozornit, že je nutné rozprašovač pořádně umejt a ne že tam budete fuňet na laky a jiné smrady, to by se těm kaktusům asi neoné, a nedejte se zlákat na 55E, to není nejlepší značka), teda k věci. Je zásadně lepší používat rozprašovače, které jsme si pro danou věc patřičně připravili. Tade nejde ani tak o značku nebo jestli to má červeno nebo bílou barvu,ale tady jde o pokud možno "ekonomičnost" celé akce spojené s použitím rozprašovače. Je teda rozhodně nutné mít daný rozprašovač a tak kdo nemá, nechť zajde do drógerie a koupí si nějaký poŕádný, nešetřete, nekupujte ty laciné náhrady v zahrádkářských prodejnách. Ty jsou navíc pro účel použití podle tohodle návodu nepoužitelné !!!! protože jsou skoro čisté a tak by jste si pŕípravu rozprašovadla ani neužili. No a tak Belinda radéji použije rozprašovač z oného nějakého. Jo tohle fuňedlo je dobré mít poruce ve více verzích. První je, že požíváme čistě "minerální" vodu, nezaměňovat s minerálkou nebo nějakou poděbradkou. Tu si chce sehnat opravdu čisté H a čisté O. Nedejte se zlákat na nějakou bŕečku, namíchejte si to raději každý podle svého, kdo kolik snese. Tak a do druhého funědla si Belinda pro jistotu dá čistou pitnou vodu a vedle do flaštičky (teda alespoň dvoudecové) si připravíme ovocný destilát dobré až výborné kvality. To všechno proto, když by si tím prvním roztokem potřísnila ruce, aby si mohla hned poskytnout první a opláchnou - ostříkat ruce čistou vodou a pro jistotu a bezpečnost kopnout z té dvoudecovky do sebe pořádný lok, jako prevenci. Pro neznalé jsem ochoten udělat instruktáž na místě použití "funědla" s čistým H a čistým O. Ostatní náležitosti jako je dvoudecová flaštička s kvalitním ovocným destilátem, to už musí přinést každý účastník školení na místo určení. Předpokládám, že celé školení je lepší vykonat na rozlehlejším pozemku, aby se tam všichni vešli. Hnej tam vysvětlíme a prakticky ukážeme, jek požívat Jindickou destilku. Termím školení bude upřesněn, místo konání bude někde u Jindic, teda kousek od Košic.

miro napsal: stačí použít rozprašovač z nějakého "dívčího oného"

Miro, může se myslíš použít i starší než ,,dívčího oné,, rozprašovač???

Mladá rostlina, už se pomalu "dělá", dopřej jí rosu, mlžení, to podporuje růs ostnů. Pěkně ve tři ráno si dáš kafe a poskropíš - namlžíš rostlinky. No a když nechceš vstávat, tak večer po západu sluníčka až se ochladí a stačí použít rozprašovač z nějakého "dívčího oného"