Téma:

To je velice dobrá inspirace. A navíc. Za ty peníze se to snad ani nevyplatí kutit doma

Moc pěkné a variabilní. Kdybych neměl už udělané stoly, tak si pořídím tohle.

libryb napsal: Nějak jsem nepochopil, proč to máš zakrytý tou plachtou?

Protože to zastrešení není nepropustné, chrání před kroupami a přívalovým deštěm. Skládá se u jednoho stolu ze dvou dílů z polykarbonátu(ohnutých do tunelů) a z předního a zadního polokruhovitého dílu. Teď na podzim, kdyby pršelo delší dobu (den a více), tak naprší i dovnitř a to je v tomto období nežádoucí. Takže tato folie zajistí, že jde všechna voda mimo stůl, kde jsou kaktusy. Stoly jsou sice vybaveny i odtokovým otvorem (něco jako u dřezu), ale jak píšu, v tomto období před zimou je voda nežádoucí.

Nějak jsem nepochopil, proč to máš zakrytý tou plachtou?

Petr napsal: Díky za inspiraci. Mám velké nevyužité plechové mísy. Už projektuji na ně nohy z SDK profilů a PCB kryt.

Petře, stůl, který mám je velice variabilní a je zakoupený zde.
www.limes.cz/vybaveni-pro-zahradu/pestebni-stul/

A třeba Ti pomůže i schéma konstrukce stolu.
www.limes.cz/vybaveni-pro-zahradu/pestebni-stul/prislusenstvi/

Já jsem zvolil pro své podmínky jen základní stůl a dokoupil horní zakrytí.

Díky za inspiraci. Mám velké nevyužité plechové mísy. Už projektuji na ně nohy z SDK profilů a PCB kryt.

V létě jsem dostal k narozenínám od ženy 2 pěstební stoly, abych mohl přes léto dopřát části kaktusů venkovní pěstování. Vypadá takto:


Přes léto je samozřejmě polykarbonátový kryt odstraněný.


A proti nežádoucím dlouhodobým podzimním dešťům to překrývám fólií.

Sedí pod ořechem a kouká na nové fóliáky a poslouchá žbluňkání vody ve žlábku a plánuje, jak už konečně tu stodolu i se slepicema předělá na nové poschoďové bydlení pro ty slepice se skleníkem nahoře

Rozkošné Kaktusy napsal: Nazdar, asi pro mlíko a pro rohlíky ,...když tak mlží

Ty ještě žiješ?

Hra barev v novém stolovém luftníku

Nazdar, asi pro mlíko a pro rohlíky ,...když tak mlží

Zdenda napsal: Už jsem tu někde viděl pohon ventilátoru sluneční energií. Díky za link...

Tady to je: odkaz .

A kdepak Míra cestoval?

Už jsem tu někde viděl pohon ventilátoru sluneční energií. Díky za link...

No a já se vrátil z cesty a zítra začnu to uvařené lilvidovat. Sluníčko tomu nezaškodilo, ale stojící horký vzduch udělal svoje. O plac vedle, kde už je mezibarákový průvan všechno v pořádku. Tak že začneme v rámci globálu budovat do skleníků a fóliovníků chlazení? Asi spíš "profukování"

Možná ozónová díra. Mně se až včera spálila i přes přistínění asi 4cm copiapoa haseltoniana. Jinak se doteď držela statečně. Možná to už nerozdýchá.

Mám pár rostlin na jižním venkovním parapetu a jediné co se mi spálilo je jeden ferocactus - a to tak že půlka kytky pryč a hodně se popálil grusoňák. Ten to ale nějak rozdejchal a už dělá nové nad jizvou. Ostatní - mamilárie, chamaeocereus, echinopsis a další kytky včetně dvou stapélií to celkem dobře dávají. Překvapily mě právě ty dvě spálený kytky. A to byly napité a venku už pár měsíců ...

Pálí se jak co. Začal jsem stínit 30% stínovkou, ale jen v tom nejhorším. Dnes jsem dal stínovku pryč. Něco se přismahlo (dělám hlavně gymna). Dokonce i lobívky trochu zčervenaly, ale jinak v pohodě. Žádné totální spálení.

Letos už se mi to nechtělo vejít do skleníku tak jsem na jaře sbouchnul stůl...je to nekrytý tak do toho prší, fouká, svítí atd. Je to orientovaný na jih a ze severní strany je palubková zeď a okno zahradního domku. V těhlech vedrech vítr nestačí a kaktusy bělají a pálí se. Musím je provizorně přikrývat prostěradlem a stínit...zítra už snad bude líp a budou zase vegetit Taky se Vám to i venku pálí?

Jo a navíc to z druhé strany (na fotce za zády fotografujícího) není uzavřené zábradlím, ale zdí od sousedova domu (řadové domky ustupují, protože je to v zatáčce silnice nad domem), která je vyšší než ta zeď vybíhající do zahrady, vysoká stejně jako stěna s okny. Tím je tato část balkonu vystavena v létě cca od devíti hodin zvolna postupujícímu stínu a v zimě zastíněna po většinu dne. Samozřejmě že případná zimní zahrada o patro níž je na tom v tomto směru ještě hůře. Suma sumárum mi to vychází na ten pultík nahoře.

To miro:
Děkuju za rady, ale asi to nebude průchodné. Bylo by to sice skvělé pro kaktusy, ale zlikvidoval bych pohled z velkých oken obývacího pokoje na téměř celé Brno a balkon jako takový. Podvečerní a večerní sezení na terase balkonu je nejmilejší místo mé ženy i našich návštěv. Cca po 17. hod je posezení na čerstvém vzduchu proti vyhřátému obýváku naprosto skvělé a před touto hodinou se využívá velký slunečník. Pokud se přenášení předmětů do zahrady týká, nepoužívá se toto schodiště, ale obdobný průchod do zahrady přes pokoj o patro níže, takže nahoře by stačila ulička. Pokud se týká zimní zahrady, bylo by lepší udělat ji o patro níže, ale to by znamenalo zlikvidovat schodiště a podepřít výběžek balkonu sloupem. Vzhledem k věku mi už takové znásilnění domu pro další generace nestojí za to. Ale díky za upřímnou snahu.

No podle toho stolečku je jasné, že to je uzavřené zábradlím ... tak já osobně bych asi udělal celozakryté skleníkovičtě souběžně se schodama a ukončené na úrovni dveří. Uličku jak chceš nechat na 50-55 cm ..... to je naprd, tam tudy neprojdeš ani rychle a ani nic neodnešeš. Tam by skleníček překážel. Argumentace, že se bude stínit do toho okna zase neobstojí, neboť stejně pro sliníčko máš dole rolety a dole kaktusy. Tak proč tam neudělat "zimní zahradu" .... dokonce se vstupem z místnosti, pokud uděláš skleník průchozí.Stejně budeš v létě imrvére větrat a zavírat jenom nějaké dveře se sítí. Já bych šel touhle cestou .... jednostranná skleník přilepený na zeď a vše zakryté makralonem tříkomůrkovým možní i 20 a máš vystaráno i s topením .... stačí "vyvětrat" teplo do skleníku.

P.S. já vím, že někdo řekne škoda zábradlí, to ponechat, na to se dá z venčí pověsit truhlík. A vnoučata budou křičet blahem, jak jim dědo vyřešil koupání v nafukovacím bazému i v zimě

To Vladimír Todt:
Ty mrazuvzdorné kaktusy (vím o některých echinocereusech) jsou záložní varianta pro případ že to nedopadne dobře s tím zimováním ve skleníčku (ať už z jakýchkoliv důvodů). Teď u nás (v Brně) skončila výstava s prodejem. Mimo jiné jsem zakoupil asi 6 malých kaktusů s modře označenými jmenovkami, což by měly být mrazuvzdorné echinocereusy a koncem roku chci objednat semena a vysévat, přičemž prioritu budou mít právě mrazuvzdorné. Ale zatím se nechci omezovat jen na ně. Letos jsem objednal semena až v březnu (už to bylo přebrané) a vysel jsem i nějaké melokaktusy abych měl něco doma na parapety oken v zimě. Zrovna melokaktusy vyklíčily dosti mizerně a zrovna jedině jejich květináčky 4x4cm jsou silně pokryté zeleným povlakem (lesklá řasa?). Ze směsi mrazuvzdorných opuncií nevyklíčilo ani jedno z 10 semen. Asi budu muset "operovat".

Vyfotil jsem tu část balkonu která přichází v úvahu pro pultový skleník. pokusím se připojit 2 fotky - pokud se to povede. Půdorysné rozměry max 250 cm x max 60cm - musím ponechat aspoň 50-55cm na projítí ke schodům. Světlá zeď je orientovaná svou osou téměř na výchd, mírně skloněná k jihu. Protože ta zeď to chrání proti větru ze severu, je tam závětří do kterého se slušně opírá sluníčko, tedy pokud svítí. Z té druhé fotky (detailnější) jsou zřejmé i rozměry, protože dlažba je 30x30 cm. Ale toto vše jsem schopen řešit. Můj dotaz byl směřován spíše na to jak řešíte minimalizaci tepelných ztrát pro zimní období - topení. Myslím že u těch sádrošových pozinkovaných profilů to je dosti těžko řešitelné.

nvenca:
Neodpovím na otázku. Jen udělám Cimrmanův krok stranou. Co takhle se zaměřit na kaktusové tučňáky a tuleně (mrazu/zimovzdorné)? Na balkóně je toho za chvíli tolik, že to přepadá sousedům dolu na hlavy. Jedinou zásadou je tam nemít Opuncie (ty dát na zahradu na haldu kamení, klidně by tam rostly i na hromadě z bouračky, jak jsem to viděl v Chorvatsku).

Ovšem přiznám se, že jsem neodolal a jednu O. imbricatu plánuji na balkńě zachovat a dostala od mala obří květináč. Už mi to "vrací" a má ve stáří 1ačtvrt roku po výsevu přes 20 cm a větší se v hezký pravidelný stromeček, začínám se bát co bude za pár let
Co se týče celoročního pěstování těchto kaktusů na hraně balkönového zábradlí JJZ jako "muškáty" a nikoli jen na ploše balkónu před zábradlím, tak jsem ve fázi testování vhodných nádob a substrátů. Ale i testovací výsadba u laika na JV venkovním parapetu v paneláku ve vhodném substrátu a větším keramickém plochém květináči je zatím OK. Jen jedna varianty vivipary je citlivější v kořenech.
Tolik k řešení co a jak s kaktusy aby se toho nemuselo moc vymýšlet a stěhovat na podzim a na jaře. Taky jsem dříve dělal malý skleníček ze dřeva s interním ohřevem dle teploty apod. Květuschopné rostliny tvrději pěstované pro tuto kulturu od malička (hlavně Echinocereusy, vzácněji Escobarie a sem tam občas někdy Pediocactusy) lze od lidí u nás běžně koupit. A např. některá Gymnocalycia vydrží přes nasucho v zimě taky, ale tam doporučuji selekci spíše z výsevů nebo koupit kytky od někoho kdo se k nim chová celoročně tvrdě, včetně mrazu. Kytek je proto více, pokud budou v zimě na sucho - tedy spíše se to týká tčňáků (jihoameričani). Tuleňů pro pěstování i za vlhka je mnohem více (severoameričani).
Ještě jsem zaslechl, že velké hezké "zimovzdorné" kytky z německých velkopěstíren někdy naši zimu nedají. Zatímco od mala u nás rostlé "naše, na pívu" vydrží. Je tam u nich už asi vliv více oceánského klimatu a mírnějších zim. Taky jsou i dle US stupnice Němci celkově o 1 teplotní třídu výše.

Uff a utřel si čelo, jak řekl bratr Winetou. spousta otázek najednou. Řekni, co pěstuješ, pošli fotku místa pro kaktusy. Z toho co jsi napsal, se dá soudit, na vytvoření docela dobrých podmínek pro kaktusy (podle rodu). Pokud to nejsou speciální, což nepředpokládám, tak se asi dá i na popsaném místě vytvořit podmínky pro zimování bez stěhování, ale opravdu to je potřeba znát konkrétní podmínky. Lokalita, druhy, typ objektu, atd....

I já mám problém kam umístit kaktusy jak v létě, tak hlavně v zimě. Zatím jich není moc, těch větších je jen pár, ale trpí zimováním sice bez vody a relativně na světle, ale v teple. Letos jich ovšem dost přibylo - zatím malých. Nejvíc je jich zatím ve výsevních miskách. Protože jsem starší ročník (1944) a se zdravím to již také není úplně OK, neláká mne perspektiva stěhování postupně rostoucí sbírky v létě do zahrady a na zimu do sklepa - ten je v řadovém domku malý a navíc za léta naplněný. Stavba vytápěného skleníku v zahradě by mne sice lákala jako zajímavá činnost, ale byl by to již nesmysl. Protože mám jakž tak slušný balkon tvaru L, šla by tam umístit vitrina ála pařeniště na nohách, otočená na jiho-jiho-východ a vzadu opřená o světlou zeď která vybíhá z balkonu do zahrady. Vytváří se tak docela slušně prosluněný kout. Bohužel kolem vitriny musím nechat průchod na schody dolů do zahrady a tak vyjde použitelná plocha cca 200 až 220 cm krát 60 až 70 cm. Mám to celkem promyšlené jako elektricky vytápěný skleníček, v létě odnímatelné boční stěny a shora zvedatený kryt. polykarbonát 10mm na stěny. Líbí se mi využití konstrukce ze sádrokartonovývh pozinkovaných profilů spojených trhacími nýty - především pro čistou práci a trvanlivý materiál. Ovšem není mi jasné jak zamezujete vytváření tepelných mostů přes tuto kovovou konstrukci - především na hranách konstrukce, u styku oddělitelných bočních rámů a u zvedací horní stěny. Chápu že u několik metrů dlouhých a širokých skleníků je plocha těchto tepelných mostů relativně malá vůči ploše izolujícího polykarbonátu, ale u nízké vitríny uvedeného půdorysu si myslím že se tím zcela degraduje izolační schopnost polykarbonátu. Tedy řešením je asi konstrukce z trvanlivějšího dřeva - minimálně borovice. Protože s tím ale nemám zkušenost, obracím se na členy tohoto fóra, kde jsem již našel řadu konstrukcí ale domnívám se že většinou ne na zimování kaktusů. Může se se mnou někdo podělit o zkušenost nebo aspoň názor? Díky.

Je dobře,že se o tom diskutuje, protože to dává prostor k tomu, aby si z toho každý odnesl svoje vlastní postřehy.

Já naprosto souhlasím se Zdendou, ten to myslím řekl pěkně.

Ono každý zařízení má svoje plusy a mínusy a líbí se v něm jiným kytkám. Taky je třeba zvážit celý kontext pěstování jehož je to zařízení součástí, tj. způsob jak člověk zalejvá, větrá, jak kytky zimuje, kde je zařízení umístěno a to jak co se týče místních podmínek, tak i v které části naší krásný republiky. Teprve výsledky pěstitelskýho snažení jsou pak měřítkem toho, jestli volba byla úspěšná či ne.

Protože já mám těch zařízení několik, tak pořád zjišťuju, jak je to komplikovaný, protože s tím, že jsem ortodoxní zastánce pestrosti, tak furt šíbuju s kytkama z místa na místo a pořád si teprve utřásám co se čemu kde líbí a co ne a jak vylepšit místní podmínky.

Ze svojí anabáze bych například zmínil rotaci theláků z fóliáků do lufťáků a zpět (neříkám, že to nejde ale u mě to nefunguje), nebo problémy s přehříváním u jednoho typu lufťáku, kdy sem to pekl fest a to i v několika smutných případech do mrtva, anebo zatejkání loni s následkem nějaký zkur...ý hniloby, který mě stálo tak dva metry čtvereční kytek a to i některých, na kterých mě fakt záleželo...

Proto si myslim, že já bych asi chtěl mět jeden skleník klasickej vytápěnej a to buď sklo, nebo polykarboš (to mě zatim nehrozí pač to nejdřív musim postavit barák ), pak jeden pěknej fóliák a spoustu stolů s vzdušnou kultůrou, to je taková moje idea v kostce. Kaktusům zdar!

Henry - No těžko se to některým vysvětluje, ale 30 tis. může být pro někoho hodně.

Foliáky jsou dobrá věc, nejen pro kaktusy. Nyní třeba i pro sadbu rajčat a paprik. Polabí je zelinářský kraj a pole jsou většinou zalévaná z Labe. Jsou plná polyetylenových trubek a ty asi po 50 letech praskají nebo jsou prošoupány. Stačí je nařezat na stejně dlouhé kusy, do země zatlouct dvě řady kolíků nebo želez a oblouky nastrčit. V hřebenu přivrtat lať a přehodit folii. Obyčejná vydrží dva roky. Na některé jsme koupili nejlevnější stabilizovanou (cenu již nevím, záruka 5 let). Po sedmi letech praskla. Posunuli jsme ji asi o 10cm přes sebe a slouží dalších 5 let. Folie je přichycena obdélníčky nařezaných ze stejných trubek. Jsou to tunely, čela jen v zimě. V létě se folie na bocích nadzvedne. Problémy dva, není to žádná paráda a když tu jednou napadl sníh foliák lehl. Když se oteplilo zase se sám postavil. Trubky nepraskly. Do hřebenu jsme daly podpěry – od té doby tu sníh nebyl. Když si s tím Petr Trafina trochu pohrál, vypadá to docela hezky.