Téma:

Cykase jsem pochopil,asi myslí na severní stěnu skleníku na vnitřní stranu,která je k jihu dát něco co by odráželo paprsky,aby kytky měly více slunce i ze severní strany já to zkusil jenom s bílou deskou,nevím jestli to je to pravé ořechové,ale světla evidetně přibylo

Petr napsal: Jenže alobal i zrcadlo taky stíní. Takže bych to viděl spíš na nějakou odrazovou plochu dál od skleníku směrovanou na skleník.

Nejlépe asi takto (místo tý věže tam postavit skleník):
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Solarni_sklenik.jpg

Jenže alobal i zrcadlo taky stíní. Takže bych to viděl spíš na nějakou odrazovou plochu dál od skleníku směrovanou na skleník.

cykas napsal: To gymnkalycium mi nepřipadá ničím zvláštní, z té fotky není nic špatného vidět .
Podle mě měl Trn ana mysli to, aby u nás pěstované kaktusy vypadaly tak, jak vypadat mají. Asi nejjednodušší je podívat se na internetu na fotky z nalezišť a rozměry svých rostlin porovnat s údaji z popisu dané rostliny.
Je totiž smutný pohled například na echinofossulokaktusy, u kterých výška rostliny převyšuje průměr. Pak se jeví všechny druhy jako identické. Přitom ideální poměr d/l je u cca 90% efinofossulokaktusů někde kolem 0,5.
Podobný příklad mě teď napadá například u Coryphantha elephantidens, telokaktusů z okruhu rinconensis, ...
To vše dokáže úspěšně vyřešit spolu se správnou zálivkou a dalšími aspekty právě umístění rostlin jak u něm píše Trn. Kdyby to bylo technicky možné, určitě bych měl rostliny na jižním svahu, aby docházelo k co největšímu osvětlení rostlin.
Nevím, jak to dopadne, ale příští rok bych chtěl zkusit na jižní čelo skleníku dát zrcadlo nebo folii z alobalu. Nějaké světlo, které je pro vzhled rostlin klíčové by to mělo přidat.

Já mám skleník orientovaný sever - jih. Podle toho jak slunce putuje by mi připadalo vhodnější dát ten alobal na severní čelo, pokud chci využít odraz slunečního svitu. Jsem mimo nebo jsi se upsal?

To gymnkalycium mi nepřipadá ničím zvláštní, z té fotky není nic špatného vidět .
Podle mě měl Trn ana mysli to, aby u nás pěstované kaktusy vypadaly tak, jak vypadat mají. Asi nejjednodušší je podívat se na internetu na fotky z nalezišť a rozměry svých rostlin porovnat s údaji z popisu dané rostliny.
Je totiž smutný pohled například na echinofossulokaktusy, u kterých výška rostliny převyšuje průměr. Pak se jeví všechny druhy jako identické. Přitom ideální poměr d/l je u cca 90% efinofossulokaktusů někde kolem 0,5.
Podobný příklad mě teď napadá například u Coryphantha elephantidens, telokaktusů z okruhu rinconensis, ...
To vše dokáže úspěšně vyřešit spolu se správnou zálivkou a dalšími aspekty právě umístění rostlin jak u něm píše Trn. Kdyby to bylo technicky možné, určitě bych měl rostliny na jižním svahu, aby docházelo k co největšímu osvětlení rostlin.
Nevím, jak to dopadne, ale příští rok bych chtěl zkusit na jižní čelo skleníku dát zrcadlo nebo folii z alobalu. Nějaké světlo, které je pro vzhled rostlin klíčové by to mělo přidat.

Tady jeden názorný příklad z přírody, že věci mohou jít proti naší logice. Obrázek je sice mizerný, ale snad dost názorný. Chtěli byste takové gym speggazzinii ?
Pokud ano, pak mu dejte maximum slunce, teplo, málo vody a dejte ho na průvan.

No pro Cykase: Pepo, já zaléval málo často, ale hlavně málo.
Takže když jsem kytku přesazoval, zjistil jsem třeba i to, že se voda VŮBEC nedostala ke kořenům.
Že jsem zaléval SHORA jen vrchní polovinu nádoby. Krčky byly paradoxně ve vlhku, kořeny v suchu.
Kytky nerostly a hnily.
To mě samosebou přesvědčovalo dost dlouhou dobu, že paradoxně zalévám příliš.
Pak napsal Petrčech o 48 hodinovém máčení, při kterém kytky skutečně plnohodnotně vodu nasají.
A to mi vrtalo hlavou.
Jinak moje teorie u choulostivějších semenáčků je: zalévám-li často tak to roste, ale i víc odchází.
Zalévám-li málo, neroste to tolik, ale ani to tolik neodchází.
A to je další důvod proč je pro mě lepší toho vysévat víc.
A ještě k tomu vzhledu jako na nalezišti:
Byl jsem na nalezištích a takové kytky já bych ani nechtěl. Ožrané, spálené, ošlehané větrem a mávátky...

Každoročně přesouvám kaktusy po ose polykarbonátník - venkovní ničím nestíněné slunce. Jak to který kaktus snáší posuzuju podle toho jak se na přímém slunku zbarví. Jak je do červena - slunka je příliš(o spáleninách nemluvě). Protože mám skleník na ose sever - jih, ty nejchoulostivější (Gymna, Echinopsis chacoana, Lobivia hertrichiana...)jsou vzadu. Odolnější(Astrofyta..) vpředu, ještě odolnější(Rebucie, Aylostery, Notocactusy..)venku částečně ve stínu(jak se slunko pohybuje) a nejodolnější (Lobivie, Echinofosulokaktusy..)na plném slunci celý den. Drobné "osmahnutí" neřeším.


Výrazné zčervenání znamená posun na méně exponované místo, sukulenty jsou pod meruňkou.

Pro přítele Trna-ptal jsi se, zda jih, střídmá zálivka, proudící vzduch...ano, to všechno je potřeba, ale samo o sobě to nemusí vést k cíli. Nejdůležitější ze všeho a nejobtížnější je tyto věci sladit dohromady, tedy trojici teplo-voda-světlo, jak zde již přede mnou psal Zdenda. Ten jeho postřeh o nutnosti vody pro roztažení těla je velice správný, ale KDY a KOLIK vody-na to už bohužel není odpověď, na to si musí každý přijít sám- a teď to prosím neber tak, že bych ti nechtěl poradit-ale já to prostě nevím, protože pěstební podmínky jsou u každého natolik odlišné, že nejhorší ze všeho by bylo nějaké paušalizování. A proto musí nastoupit ten selský rozum- zalil jsem, rostlina udělala to a to, jsem s tím spokojen? Jsem, tedy zkusím opakovat, nejsem, taky dobře, vyzkouším něco jiného. Tedy cesta pokus-omyl a to přes to, že k pěstování už bylo vyřčeno a napsáno snad všechno. Asi úplně nejideálnější by bylo, soustředit kaktusy stejných nároků do stejných(a odlišných) pěstebních zařízení. Možné to je, ale jen pro toho, kdo disponuje velkým dostatkem místa.

Přátelé Filipe a Vodičko, nevím, co si myslet o tom, že moje dotazy povzbuzují chuť na alkohol:) Ale dovolím si bohužel bez sklenky zareagovat na ty námitky ohledně nepraktičnosti, protože tam došlo zjevně z neporozumění:
ad 1) "každá nakloněná plocha nebo šikmá stěna má tendenci se vyrovnat": ne nutně. - viz. skalky, travertin, suché zídky, spáry všeho druhu, stačí se kouknout k opravdovým skalničkářům. Nabízí se i spousta možných experimentálních řešení s květináči i s různě zpevněným povrchem. Kdyby se to ukázalo teoreticky prospěšné pro kýžený vzhled - navíc vertikála šetří plochu, které nemám dost.
ad 2) déšť není relevantní, viz bod 1 - ať s krytem, tak i bez krytu, opravdu neplánuju šikminu z ornice:)
ad 3) v přírodě kytky rostou na přirozených skalkách, s různou orientací - a pokud předpokládám plochou, pomalu rostoucí kytku nebo trsík, těžko se příliš stočí. Navíc každý asi viděl v přírodě nebo na fotkách kytky ve svazích, stěnách, spárách.. s různou orientací temene. (a naopak např. u G. ragonesii doma mě štvou ty květy šikmo trčící, šátrající po světlu z jihu)
ad 5) Samozřejmě, že kytky v přírodě by se rády schovaly do stínu, právě proto, že mají celkově mnohem víc slunka - a přesto někdy i tam zůstanou relativně ploché. To u nás evidentně neplatí..
ad 7) proti gustu nic - to je jasné. Každý jsme otrokem svých tužeb, proto pěstujeme složitě kaktusy a ne růže na záhonku. A každý si volíme co se mu líbí. Zrovna mě rajcujou kompaktní kytky a trsíky, velmi vytrněné nebo s nahloučenými listy, nemůžu si pomoct, nic s tím nenadělám!

Díky Peri za tvůj názor, zrovna na tvoje kytky pohledět je vždycky veliká radost - aspoň pro můj osobní vkus. Viděl jsem dost kytek v přírodě a většinu svých zatím pěstuju dlouhý roky na chalupě přes půl republiky daleko, na vzduchu, pod sklem, voda párkrát ročně, takže až na extrémně pomalý růst jsem zvyklý. Je pravda, že se mě osobně často velmi líbí, jak píše př. vodička, "změť trnů, kdy není jasné, jestli kytka ještě vůbec žije", ne proto, že to tak je správně, ale prostě proto, že mě to esteticky přitahuje - třebaže eticky to vůči kytkám moc fér není Nejsem ale zas úplnej magor, abych to vyžadoval od všech kytek - vlastně jsem měl hlavně na mysli opravdu nejvíc ty titanopsisy, aloinopsisy a další mesembs, u kterých se prostě jen můžeme blížit ke kompaktnosti vzhledu z přírody, ale zároveň v příliš "zeleninový" vytáhlý podobě už se natolik mění charakter těch rostlin, že by pro mě třeba titanopsisy už nebyly takovým lákadlem pro rozšíření sbírky, kdybych věděl, že "hezky" je prostě napěstovat u nás nejde.. Nevybírám si osobně kytky kvůli květům, ale podle celkového vzhledu "v civilu". A plánuju výstavbu zařízení i se nutně rozhoduju mezi druhy a rody, co vyseju a co naopak musím oželet kvůli místu, proto o tom všem tady uvažuju a vyptávám se. Ten selský rozum jsem se právě snažil zapojit a předpokládal jsem, že někdo určitě pěstuje kytky na kryté jižní skalce, svahu, suché zídce, šikmině.. a má s tím zkušenost. Tvůj osobní recept je jih, proudící vzduch pod střechou a střídmá zálivka?

Tak už jsem si myslel, že jsme za ty roky vyčerpali všechna zajímavá témata a že se už nedá nic nového řešit. A pak se tu objeví TRN se sklonem k jihu

Zdendo, já si to myslím stále. Ještě k tomu přidávám pohyb vzduchu, umístění rostliny, správný substrát a výživa. Když se z toho sestaví "ideální" mix, tak by z toho měly vzniknout rostliny podobné těm z nalezišť = cíl (doufám) každého kaktusáře.
Za zásadní považuju maximum slunce, tepla a pohybu vzduchu. Proto mě zaujala myšlenka TRNA. Bohužel, ve skleníku je neproveditelná, také jsem nad tím přemýšlel.
Zdendo, rostliny vodu určitě potřebují, jde o to, kolik a jak často. Zalévám hodně, někdy i 5x během dne, ale málo často (2 - 4 zálivky za sezónu pro dospělé rostliny od poloviny dubna do konce srpna). Krásně to popsal opakovaně v časopise Kaktusy R. Slaba. Rostliny pak nerostou do výšky, ale do šířky. Jinak se asi u nás rostliny vzhledově podobné těm z lokalit nedají pěstovat. Oni totiž mají vodu rádi, dokonce po ní "dobře" rostou, ale bohužel zase jen do výšky.

Bývaly doby, kdy jsem si myslel, že tvar rostlin můžu ovlivnit podle trojúhelníku světlo-voda-teplo.
Takže jsem rostliny, které měly tendenci se vytahovat, (tedy zřejmě pro ně při malé světelné intenzitě) dusil téměř bez vody. Dnes mám pocit, že bez té vody ty kytky nerostou pořádně ani do šířky. Takže paradoxně vypadají hůř než předtím.
Taky jsem si myslel, že když se vytahují, zasadím je prostě hlouběji a ony se spraví. V první chvíli opticky určitě.
Ve druhé chvíli je to jednak nebezpečné v oblasti krčku a genetiku, či stejný způsob pěstování, neošidíš.
A to co píše peri, že záleží hodně na genetice vědí právě jen ti, kteří vysévají větší porce semen.
A jak píše jinde Miro - ve větším výsevu je větší rozmanitost a to nejen tvarů.

Ještě bych dodal jednu věc, hlavně pro Trna-naprosto chápu, že se ti líbí ploché kompaktní kytky, to mě taky. Ale ať chceš nebo nechceš, po KAŽDÉ zálivce ti kytka změní tvar a tělo se zvětší. Je to přirozené, kaktus přece pořád roste. Dále si musíš uvědomit, že na lokalitách se fotí převážně ty "nejkaktusovatější" kaktusy a vzniká tak mylný dojem, že tamní populace se skládá ze samých plochých a přibitých rostlin.
Dále je nutno si uvědomit, že budoucí tvar a vzhled rostliny určuje do velké míry genetická výbava toho kterého jedince, takže může se ti stát, že s kolegou odvedle budete mít rostliny ze stejného výsevu, pěstované ve stejných podmínkách a přece on bude mít rostliny placatější a tobě se tvrdošíjně budou zvedat a nic s tím neuděláš.
A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, pokud chci dosáhnout tebou žádaný tvar rostlin, že alfou a omegou tohoto snažení je nekonečná trpělivost a ta není zdaleka každému daná. On totiž ne každý snese pohled na svoje rostliny, které se třeba i po šesti letech pěstování nepřehouply přes průměr dvou centimetrů, zatímco kolega je má už třeba kvetoucí atp. V přírodě to nejsou také žádní rychlíci, tudíž ani u nás, natož v našich světelných podmínkách, je není možné pobízet a honit do rychlého růstu. To přenechme holandským pěstírnám. Na plochost rostlin neexistují žádné zázračné recepty ani technické vychytávky. Je zapotřebí zapojit selský rozum, trpělivost a pozorovací talent.

Jakmile se začne mluvit o počtu fotonů dopadajících na epidermis, tak pociťuju významnou chuť si místo diskuse na tohle téma otevřít pivo.

Radši bych se zamyslel jak dlouho vůbec mají ve vegetačním období kytky světlo... a možná dojde mnohý pěstitel k tomu, že to některý kytky nevydrží a je třeba stínit, tak jak kytky stíní keře a skály v jejich domovině.
Chci tím říct, že k tomu je třeba přistupovat s otevřenou myslí a empiricky vydumat co vlastně kytkám vyhovuje tak, abych s nimi byl spokojen....

Trn napsal: Přátelé, mám dotaz a snad nejlíp zapadne do tohoto technického tématu. Nejsem asi sám, koho jako ideál krásy berou kompaktní, ploché kytky, příp. přímo zapuštěná těla rostlin do substrátu "jako v přírodě". Kromě přebytku vody jim v tom krčení a skrývání se u nás "brání" nedostatek větru a hlavně světla, nemýlím-li se. Nezkoušeli jste někdo dosáhnout takového vzhledu kaktusů nebo vypečených zapuštěných mesembs pěstováním na nakloněné ploše či v šikmé stěně? Směrem k jihu, tj. tak, aby na danou plochu dopadalo více fotonů - jako v zeměpisných šířkách bližších rovníku?
Předpokládám správně, že ten rozdíl v osvitu např. oproti JAR je dán úhlem dopadajících paprsků na metr čtvereční a ne třeba tím, že i v našem létě ztrácí světlo "sílu" šikmým a proto delším průchodem atmosférou?
Poradíte fyzici, astronomové a hlavně pěstitelé-praktici a experimentátoři?
(Inspirací můžou být fotky plochých lobivek ze stanovišť od polského přítele zde na fóru - nebo obrázky přírodních litopsů jako zde www.ispotnature.org/node/589879 příp. třeba takovýhle Nanathus: www.ispotnature.org/sites/default/files/images/61465/9468bd8b7cad2564c30b872cf1038e66.jpg )

Dal jsem si skleničku vína a nedá mi, abych nereagoval. Napsal bych to jinak, ale napíšu to takto: Pěstování na šikmé ploše považuji za možné, ale nepraktické.
Můj názor:
1. Každá nakloněná plocha nebo šikmá stěna, jak píšeš, má tendenci se vyrovnat.
2. Dva až tři deště a máš substrát v rovině - tzn. zastřešit, chránit před deštěm a větrem - proč?.
3. Kytka zasazená šikmo ke slunci se stejně srovná podle toho, jak potřebuje a ne tak, jak si představuje pěstitel.
4. Stejně tak kořeny porostou ideálně kolmo ke středu Země, ale v případě nouze si klidně najdou jinou cestu.
5. Odkazy, které jsi uvedl, nevypovídají podle mě nic o nutnosti maximálního osvitu. Naopak bych řekl, že Lithopsy i ten Nanathus rostou právě tam, kde jim to podmínky umožňují, a to kde jsou chráněny před nadměrným osvitem (částečně ve stínu) chráněné ať už skálou nebo v druhém případě chráněný v dolíku s možností využití dešťové nebo podzemní vody.
6. V našich podmínkách považuji za nejlepší vystavení kaktusů na jižní stranu.
7. Nejsem zastáncem docílení vzhledu kaktusů srovnatelného se vzhledem v jejich domovině. Už jen proto, že jsem je tam nikdy neviděl, což mě třeba i mrzí. Nelíbí se mi změť trnů, kdy není jasné, jestli kytka ještě vůbec žije nebo ne a takové kytky jsem i viděl a dokonce i měl.
7. Pro mě je důležité, že kytka hezky vypadá, pravidelně a bohatě kvete a je zřejmé, že se jí dobře daří.
No a jak toho docílit je už jiná liga, než vytvářet nakloněnou plochu.

Ahoj, díky za reakce! Samozřejmě, předpokládejme tejrání kytek minimalizovanou zálivkou, s volným vzduchem mimo skleník, větrem, výkyvy teplot atd. Není taky sporu o to, že celkový osvit je a bude u nás vždycky menší, jak kvůli kratší době v celkovém součtu, tak intenzitou. Jde tady o dvě odlišné otázky : (1) srovnání našeho nejdrsnějšího možného pěstování s podmínkami na lokalitě a (2) srovnání dvou způsobů pěstování za jinak stejných podmínek (šikmo vs. normálně).
Osobně předpokládám, že podstatný je ten souhrnný osvit v období růstu, resp. když dostanou vodu - ne tolik osvit v klidovém/suchém stavu. Mýlím se?

Je taky jisté, že temínka/listy k jihu orientované ploché kytky absorbují víc kolmých paprsků a tím i O NĚCO větší úhrn fotonů - než v podmínkách normálního pěstování (panely solárních elektráren nestojí šikmo pro nic za nic, nejčastěji právě k jihu). Ale zajímá mě na tom právě ta finální praktická stránka, ty konečné důsledky. Jde o to, jestli to O NĚCO bude mít na kytky efekt. Projevilo by se v něčem to pěstování na šikmé ploše/stěně nebo ne - má někdo zkušenost nebo přímo srovnání mesembs/kaktusů pěstovaných ve stejných podmínkách, jeden na stěně k jihu, jeden na rovině?

Co se světelných podmínek týká, tak naše vysoká zeměpisná šířka má za důsledek několik věcí.
1) Slunce se tu nikdy nedostane do nadhlavníku, takže vždy dopadá na šikmo. Zatímco kolem obratníků se do nadhlavníku v létě dostane a i ve zbylé části roku je poměrně vysoko, u nás je v relativně dobré výšce jen několik měsíců kolem letního slunovratu, jinak se plazí velice nízko nad obzorem a je dost filtrováno atmosférou, která snižuje intenzitu záření.
2) Východ i západ Slunce u nás trvá delší dobu, cca 2 hodiny oproti 1.5 hodiny kolem obratníků, kde vychází a zapadá více kolmo. Ze stejného důvodu se u nás i delší dobu plazí po východu a před západem nízko nad obzorem a opět to snižuje intenzitu záření.
3) Délka dne. Zatímco kolem rovníku a na obratnících je relativně konstantní u nás se dost mění. V létě je den extrémně dlouhý, v zimě zase velice krátký.

Takže se světlem je to u nás docela bída kromě několika měsíců kolem letního slunovratu, na druhou stranu s tím mohou mít kaktusy naopak problém protože nerostou v oblastech kde je tak dlouhý den. Naopak to že tu není světlo v zimě jim asi moc nevadí.

Je tu také určitě méně slunných dnů. Ale zase je otázka, kaktusy rostou v domovině době kdy je voda, tzn. i srážky a oblačnost.

Můj názor je že tu jde především o vodu. V přírodě mají méně vody než ve sbírkách (pěstitelé přelévají) a mají pravidelnou zálivku a menší výpar v zimě (nesvítí tu to Slunce). Pak určitě budou chybět drsné podmínky z pouští a polopouští, kde je obrovský rozdíl mezi denní a noční teplotou (v noci padá k mnohdy k nule, přes den stoupá nad 30). A pak určitě i ten vítr.

podle mě sluneční osvit je dán především tím, že zatímco v jejich domovině dosahuje průměrný počet slunečných dnů kolem 250 dnů a víc, u nás má nejvíc pálava kolem 150 dnů a to už je dost rozdíl ... k tomu onen průchod atmosférou - nejde ani tak o délku průchodu jako spíš o znečištění

Přátelé, mám dotaz a snad nejlíp zapadne do tohoto technického tématu. Nejsem asi sám, koho jako ideál krásy berou kompaktní, ploché kytky, příp. přímo zapuštěná těla rostlin do substrátu "jako v přírodě". Kromě přebytku vody jim v tom krčení a skrývání se u nás "brání" nedostatek větru a hlavně světla, nemýlím-li se. Nezkoušeli jste někdo dosáhnout takového vzhledu kaktusů nebo vypečených zapuštěných mesembs pěstováním na nakloněné ploše či v šikmé stěně? Směrem k jihu, tj. tak, aby na danou plochu dopadalo více fotonů - jako v zeměpisných šířkách bližších rovníku?
Předpokládám správně, že ten rozdíl v osvitu např. oproti JAR je dán úhlem dopadajících paprsků na metr čtvereční a ne třeba tím, že i v našem létě ztrácí světlo "sílu" šikmým a proto delším průchodem atmosférou?
Poradíte fyzici, astronomové a hlavně pěstitelé-praktici a experimentátoři?
(Inspirací můžou být fotky plochých lobivek ze stanovišť od polského přítele zde na fóru - nebo obrázky přírodních litopsů jako zde www.ispotnature.org/node/589879 příp. třeba takovýhle Nanathus: www.ispotnature.org/sites/default/files/images/61465/9468bd8b7cad2564c30b872cf1038e66.jpg )

Když se podíváš na začátek tohohle tématu, je tam pár inspirací. A pokud chceš mít střechu nad hlavu, ani pak by neměl být problém.
Mám už 10 let v provozu něco takového, psal jsem o tom na začátku, ale fotky zmizely, tak jen pro inspiraci vkládám znovu.
S profily a nýtovačkou lze vymyslet cokoliv.

Filip Jelínek napsal:

peri napsal: Kde to seženete? Předpokládá to trochu si rozumět se svářením a nýtováním, ale opravdu jen v základech.

Dokonce teda je to pouze střihání profilů, vrtání a nýtování. Svařování naštěstí není nutný.

Máš pravdu Filipe, jde to udělat jen nýtováním. Na vysvětlenou- pod první zařízení jsem svařil bytelný fundament s úmyslem osadit to nejmíň 50 exempláři Echinocactus ingens , což se nepodařilo

Doplňuji ještě "texi šroubky", Tak jsem to dělal já.

peri napsal: Kde to seženete? Předpokládá to trochu si rozumět se svářením a nýtováním, ale opravdu jen v základech.

Dokonce teda je to pouze střihání profilů, vrtání a nýtování. Svařování naštěstí není nutný.

Na pěstování mediolobivií, lobivií apod. podle mého soudu je pořád bezkonkurenčně nejlacinější udělat si přístřešek podle plzeňského fora z profilů na sádrokarton. Takový stůl o rozměrech např. 8x1,5m vyjde maximálně do 5OOO,-Kč a to počítám i s deskou a zavíráním. Kde to seženete? Předpokládá to trochu si rozumět se svářením a nýtováním, ale opravdu jen v základech.To zařízení splňuje i estetické hledisko. Samozřejmě lze posvářet za babku jakýkoli odpad a účel to taky splní, ale dívat se pak na to moc nejde. Přiměřená estetika zařízení by měla jít ruku v ruce s estetikou sbírky. Jiná otázka ovšem je, pokud někdo chce přístřešek, kde by byl krytý i on- např. toho tunelového typu- tady se to asi už amatérsky nezvládne a bude nutno sáhnout do kapsy hlouběji.

jenda napsal: Už jsem to tu někde četl...
Za sebe mohu jen doporučit,udělají cokoliv na míru.
www.ceskeskleniky.cz/

Souhlasím, lepší nabídka asi v ČR není.

Už jsem to tu někde četl...
Za sebe mohu jen doporučit,udělají cokoliv na míru.
www.ceskeskleniky.cz/

Taky už jsem o tom jednou uvažoval a zatím to odložil. Zdály se mi pro tento účel ideální přístřešky pro nákupní vozíky před supermarkety, třeba tady:
www.pristresky.eu/cenik.html

Cena přes 50 tisíc za 5 x 2,2m je na zamyšlení a asi odradí.

Presne taká je moja predstava, videl by som to na oblý tvar, kde čela nebudu (len priechodný tunel). Umiestnim tam stoly a hotovo. Celoročne pestovať neplánujem, len opuncie ale to je iná kapitola. Ma niekto takéto riešenie?

janob napsal: Viete mi niekto odporučiť dodávatela polykarbonátoveho skleníka, ktorý by bol otvorený vzdušný na mediolobivie, lobivie a pod., najlepšie Slovensko. Mate s niekym skúsenosti? Chcel by som to na mieru za prijatelnu cenu. Vďaka

Asi neporadím, ale když se zamyslím nad požadavkem otevřený vzdušný skleník na Med., Lob., tak mi z toho vychází polykarbonátová stříška a pod ní jen pěstební stoly.
Pokud to nechceš na celoroční pěstování, což neuvádíš.