Téma:

Používám podobnou bílou netkanou textilii také. Mám ji v rámech na jižní straně před Gymnama a malejma semenáčkama. Absolutně bez problému. Jen nevím hustotu té mojí tkaniny. Podle fotky to na pohled vypadá, že ta tvoje cykasi, bude asi o něco silnější. Podle mého to ale tvůj účel splní.

Díky za odpověď.
To zastínění dávám jen do začátku dubna, takže ho neplánuju měnit podle počasí, bude tam asi 2 týdny. Mě jen zajímalo, jestli k zastínění rostlin, které byly 4 měsíce v úplné tmě a chladu bude stačit ta bílá netkaná folie.
Jak píšeš o té zelené stínovce, tak to je jistě také řešení, ale mám doma koupenou tu bílou textilii.

Dovnitř bych to nedával. Vzal bych normální zelenou rašlovou stínovku, hodil svrchu na karboš a po cca 1m zavěsil petku s vodou coby závaží aby to náhodou neulítlo. Bylo by to akčnější v případě možného využití stažení /oblačno, zatažíno,kouřmo/ a zase roztažení pokud bys měl strach ze spálení. Jinak Karbonát sám o sobě dost rozptyluje a když tomu dáš pohyblivý vzduch.Jo a ta stínovka se dělá v různé hustotě, tak radši tu řidší /Karboník/

Dával jsem na rostliny noviny, ty také moc světla nepropouštěly. V té době nejsou zalité, nerostou, tak by to nemělo vadit. Je to ale dost zdlouhavé, není vidět na rostliny a pokud hodně fouká, mohou odlétnout.
Proto chci letos zkusit tu folii. Asi je fakt, že bude stačit na slabší.

Tahle v rolích je příliš silná a tudíž pohlcuje zbytečně mnoho světla (nejslabší je asi 100g/m2).
Já používám na stínění Schlumbergery (velká okna na jih) slaboučkou bílou (odhadem 20g/m2), co se prodává složená v balíčcích (v igelitu) v Bauhajzlu ..... Pohlcuje a efektivně rozptyluje cca 50 - 60% přímého slunečního záření.

Máte někdo zkušenost s použitím bílé netkané folie k zastínění rostlin ve skleníku z polykarbonátu? Chtěl bych ji zkusit dát po celé ploše a upevnit zevnitř ke konstrukci skleníku.
Jde o cca 2 týdny po vystěhování.

Stavby pro kaktusy a nejen pro ně, aneb jak vhodně využít balkonový domeček pro kaktusy v období Vánoc

Takhle vypadají ty moje přes rok venku, v zimě ve vytápěném polykarboníku, schovávám je v říjnu, někdy do nich naprší těsně před sklízením.

Mám stejný skleník jak Cykas a Jirka Kolařík...mexiko bez problémů a JA ochlazuji dvěma fukary, pak už není žádný problém. Přidám foto monvilejů pěstovaných 4 roky v tomto skleníku.

Jihoamerické kaktusy moc nepěstuju, tak nevím. Ale pokud chceš vyzkoušet ty echinofossulokaktusy, nechci ti radit, ale je to zbytečná práce, ztráta času a vzhledu rostlin. Pěstoval jsem je venku pod stříškou cca 20 let. Mám staré fotky, takže se dá porovnávat. Vzhled rostlin je po 3 sezónách v PC skleníku mnohem lepší, jsou ploché, podobají se těm z lokalit. Venku jim byla zima. Totéž platí pro koryfanty a telokaktusy. Jinde jsem to nezkoušel.

cykas napsal:

Rozkošné Kaktusy napsal:

cykas napsal: Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Souhlas a proto se intenzivně již druhým rokem zabývám vývojem pěstování kaktů v mých podmínkách bez jakéhokoliv krytí přez vegetaci venku na stolech.Inspirací mi byl právě Cykas. Opakuji: V MÝCH PODMÍNKÁCH ...

Pro Rozkošné kaktusy:
Tak to je zajímavé, jak se naše způsoby pěstování mění. Před hodně lety jsem posatvil skleník, kaktusy jsem ale vystěhoval ven a pěstoval na zakrytých stolech. Před 3 roky jsem přešel na skleník z PC. Tvoje cesta jak koukám je opačná. Ze skleníku z PC se stěhuješ ven. V létě zase musíme udělat vzájemnou návštěvu a třeba se pak všechno opět změní .

Pokud mohu zhodnotit rozdíl mezi pěstováním kaktusů pod krytými stoly a v PC skleníku, musím přiznat, že v tom PC skleníku vypadají mnohem lépe (a to jsem byl velkým zastáncem, pěstování kaktusů mimo skleník).
Hlavním důvodem je podle mě teplota. Venku jim byla zima, ty teploty kolem 40°C a více, které dělají kaktus kaktusem se dají udržet jen ve skleníku. Teď zkouším i některé přebytky nechat venku, mohu porovnávat a rozdíl je patrný.
Nevím, kdo například přišel s nápadem, že efinofossulokaktusům, telokaktusům, ... se daří lépe venku na dešti, slunci než ve skleníku. To považuju za velkou hloupost, takové rostliny, jako ve skleníku se venku právě z důvodu teploty vypěstovat nedají. Snad jedině někde u jižní stěny, kde jsou chráněny před častými dešti a chladem.

Tahle debata mě zaujala. I já pozoruji sám na sobě, jak se mění mé představy o tom, co je pro pěstování kaktusů to nejlepší. Když jsem je měl jen na balkóně, byl jsem zklamaný, že jim nemůžu dopřát skleník. Když už jsem měl možnost jim skleník (vlastně PC) postavit, tak jsem byl nadšený. No a když už byl plný a pořídil jsem venkovní stoly, tak jsem zjistil, že kaktusy venku vypadají mnohem zdravěji, jsou vytrněnější, odolnější (Echinocereusy a zimovzdorné jsou jasné, dále Lobivie, Echinopsisy, Parodie, Eriosyce, Copiopoe, vlastně celá JA, Oreocereusy, Weing., Wigg., ale má to také svá úskalí, kterým je třeba předcházet.
Chce to trefit dobu stěhování.
Určitě je nedám koncem března ven bez krytí před deštěm.
Musím myslet na jejich stínění po instalaci po zimování, u mě cestou využití počasí, kdy je aspoň pár dní pod mrakem nebo krytím PC.
I během léta hrozí nebezpečí spálení růstových vrcholů, pokud nastane bouřka s deštěm a následně pere slunce. Tento lupový efekt je pěkná potvora.
Dalším nebezpečím je uzavření pěstebních stolů na jaře i na podzim a náhlá změna počasí. Mám na mysli intenzivní sluneční svit, který může spolehlivě uvařit spoustu rostlin.
Nenapsal jsem nic nového, vše už tu bylo zmíněno, jen jsem se snažil popsat, co se mi honí hlavou, abych těm "miláškům" dopřál to nej.
No a do jara budu přemýšlet, kterým rodům dám letos šanci předvést se pod širým nebem (lákají mě právě ty fossuláče) a které budou v relativním bezpečí v PC.
Howgh.

Jirko, mám v tom skleníku všechny možné rody a druhy a nic sen tam nepřipálilo, a to kromě cca 2 týdnů po vystěhování nestíním. Je fakt, že mám proti původní nabídce další dveře a okno navíc.
Problém u tebe je asi ta orientace skleníku, kdy je dlouhá stěna otočená k jihu.

cykas napsal: Henry, než jsem si nechal udělat u firmy Hladík (www.ceskeskleniky.cz/obloukove-skleniky), dříve firma Korbel, tak jsem několik jejich výrobků viděl. Už stojí v ČR hodně let a nikdy jsem neslyšel o tom, že by na jejich sklenících došlo k nějaké závadě. Jsou velmi dobře konstrukčně vyřešené, protože ohýbají celé desky v délce 6 m, nemusí řešit výše zmiňované problémy s řasou, znečištěním uvnitř, ... Mám skleník o rozměrech 2,7 x 6 m a dělají v podstattě neomezenou délku. Tloušťka 4 mm bohatě stačí a z fyzikálního hlediska je jasné, že průchodnost světla je lepší než u silnostěnných skleníků.
Tím, že mám vše otevřené po celou sezónu, není pro mě relevantní hodnota tepelného koeficientu a proto nevidím důvod mít silněnjší polykarbonát.

Mám stejný skleník jako cykas...a mohu potvrdit, co píše - jsem spokojený! Ale - mám v něm umístěné mrazuvzdorné...stojí z části na betonu a zčásti na hlíně. Kytky jsou v mísách (Chuchelná) na zemi, v zemi je zapíchnutý teploměr... na zimu jako jistota je tam 2kW fukar + 3 stojací ventilátory (prům. asi 35cm) + termostat nastavený na -6°C (letos, jinak na -10°C) a čidlo je vystrčené na podlaze ven, tedy snímá echt venkovní minimum (tj. do 5cm nad zemí). Mám to tak čtvrtou zimu... Vloni a předloni nebyly v Brně zimy, prostě nebylo méně jak -10°C (na letišti, tj. ca. 2km je meteorologická hláska)...V létě je tam teplo přes otevřené vše, co jde (dveře, 2 střešní okna, čelní okno) + ty tři ventilátory, přesto je to na hraně, upekl jsem jen málo rostlin, po umístění větších ventilátorů už nic...skleník je zhruba v ose východ - západ, jinak to nejde, ze severu je chráněn, z jihu je otevřené pole. V zimě pokud mrzne, je pod tou 4mm asi o 5°C stupňů více jako venku (bezvětří), svítí-li slunce, je tam bez problémů ve stínu 15-20°C, na slunci až 30°C...i když venku mrzne. Vloni a předloni se topení zapnulo jen párkrát, letos ještě ne...
Příští rok budu stavět velký skleník...a Jirka M. a vlastně i Martin T. jsou mi vzorem...

Rozkošné Kaktusy napsal:

cykas napsal: Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Souhlas a proto se intenzivně již druhým rokem zabývám vývojem pěstování kaktů v mých podmínkách bez jakéhokoliv krytí přez vegetaci venku na stolech.Inspirací mi byl právě Cykas. Opakuji: V MÝCH PODMÍNKÁCH ...

Pro Rozkošné kaktusy:
Tak to je zajímavé, jak se naše způsoby pěstování mění. Před hodně lety jsem posatvil skleník, kaktusy jsem ale vystěhoval ven a pěstoval na zakrytých stolech. Před 3 roky jsem přešel na skleník z PC. Tvoje cesta jak koukám je opačná. Ze skleníku z PC se stěhuješ ven. V létě zase musíme udělat vzájemnou návštěvu a třeba se pak všechno opět změní .

Pokud mohu zhodnotit rozdíl mezi pěstováním kaktusů pod krytými stoly a v PC skleníku, musím přiznat, že v tom PC skleníku vypadají mnohem lépe (a to jsem byl velkým zastáncem, pěstování kaktusů mimo skleník).
Hlavním důvodem je podle mě teplota. Venku jim byla zima, ty teploty kolem 40°C a více, které dělají kaktus kaktusem se dají udržet jen ve skleníku. Teď zkouším i některé přebytky nechat venku, mohu porovnávat a rozdíl je patrný.
Nevím, kdo například přišel s nápadem, že efinofossulokaktusům, telokaktusům, ... se daří lépe venku na dešti, slunci než ve skleníku. To považuju za velkou hloupost, takové rostliny, jako ve skleníku se venku právě z důvodu teploty vypěstovat nedají. Snad jedině někde u jižní stěny, kde jsou chráněny před častými dešti a chladem.

cykas napsal: Henry, než jsem si nechal udělat u firmy Hladík (www.ceskeskleniky.cz/obloukove-skleniky), dříve firma Korbel, tak jsem několik jejich výrobků viděl. Už stojí v ČR hodně let a nikdy jsem neslyšel o tom, že by na jejich sklenících došlo k nějaké závadě. Jsou velmi dobře konstrukčně vyřešené, protože ohýbají celé desky v délce 6 m, nemusí řešit výše zmiňované problémy s řasou, znečištěním uvnitř, ...

Taky jsem je viděl a je to dobré i když asi jediné konstrukční řešení, kde lze 4mm PC smysluplně použít. V žádném případě nedoporučuji na sedlovou střechu nebo jakékoliv rovinné plochy se sklonem menším než 60°C a to ani při 6mm ( vlastní zkušenost). jakmile se tam nějak dostane voda, už ji ven nikdy nedostanete ani když dutinky úplně otevřete. Kapilarita vody neumožní vytéct. Tím je zaděláno na problém. Na jedné straně mráz narušuje pomalu dutinky a na druhé kde je voda tam začíná bujet řasa.

ferdinand napsal: K vytápění asi 4 nebude, světelnou propustnost má dle tabulek nejlepší 8 nebo 10mm
kolem 80% ale je to jen minimální rozdíl.
Spousta kaktusů nepotřebuje vysokou intenzitu slunce takže pro vytápěný skleník je ideální 16mm
Ty ostatní je dobrý vystěhovat do pařenišť lufťáků nebo ven.
Zajímavý je nový polykarbonát 16mm
eshop.zenit.cz/komurkovy-polykarbonat-makrolon-2/16-30/variant/16-cira-1200-6000-26-77/?c11=237&c2=112
Výhody vysoká prpoustnost světla, životnost, pevnost, cena oproti plexisklu
nevýhody cena proti pc, nemožnost ohýbat
Už ho někdo zkoušel?

Mě to nabízeli jako alternativu k pelxiglasu, ale nakonec jsem do toho nešel, ale pokud bych zvažoval PC tak je to asi dobrá alternativa. Už jsme diskutovali, zda je lepší PC nebo plexi výše, tak snad pár postřehů po roce provozu Plexiskla.
- Funkčně bez problémů, větší roztažnost nedělá žádné problémy
- na jaře jsem hodně popálil, napůl tím, že byly kytky přesazené a napůl tím, že jsme málo větral. Musel jsem pak dost stínit
- ruku v ruce s vyšší světelnou propustností se prostor více ohřívá, je třeba s tím počítat, budu ještě zvětšovat větrací plochu
- Musel jsem od května do července stínit, stínění jsem instaloval dovnitř, což není dobré, chci ho dát ven ( ohřev pod plexíkem je významný)a v létě nechtěný
- naopak v zimě jakmile se rozední teplota začne stoupat i když je totální inverze
- nečistoty občas ulpí, ale stačí trocha vody a jde to lehce dolů

Tak zatím asi tak.

Henry, měl jsem několik skleníků a nikdy jsem v nich nezimoval. Myslím, že pěstování kaktusů přea vegetační sozónu a jejich zimování v jednou zařízení je u nás nekompatibilní. Jediná výhoda je to ušetřené stěhování. Je to jen nutný kompromis, aby se vyhovělo oběma.
Co se týká pohybu vzduchu, je dostatečný - po celou sezónu otevřené dveře v bocích a 3 okna ve střeše.
Ještě jsem kdysi přemýšlel nad malým slunečním kolektorem a dvěma ventilátory s výkonem kolem 30 W uvnitř. Po třech sezónách provozu skleníku se mi to zdá zbytečné.

Cykas: Tak jestli jsem to správně pochopil, tak ty v tom nezimuješ? No to je pak trochu jiné téma. A jak koukám, tobě tam asi foukat moc nebude.

K vytápění asi 4 nebude, světelnou propustnost má dle tabulek nejlepší 8 nebo 10mm
kolem 80% ale je to jen minimální rozdíl.
Spousta kaktusů nepotřebuje vysokou intenzitu slunce takže pro vytápěný skleník je ideální 16mm
Ty ostatní je dobrý vystěhovat do pařenišť lufťáků nebo ven.
Zajímavý je nový polykarbonát 16mm
eshop.zenit.cz/komurkovy-polykarbonat-makrolon-2/16-30/variant/16-cira-1200-6000-26-77/?c11=237&c2=112
Výhody vysoká prpoustnost světla, životnost, pevnost, cena oproti plexisklu
nevýhody cena proti pc, nemožnost ohýbat
Už ho někdo zkoušel?

cykas napsal: Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Souhlas a proto se intenzivně již druhým rokem zabývám vývojem pěstování kaktů v mých podmínkách bez jakéhokoliv krytí přez vegetaci venku na stolech.Inspirací mi byl právě Cykas. Opakuji: V MÝCH PODMÍNKÁCH .. Sehnal jsem si pár vyřazených školních stolů, zatím provizoro umístnil na školkařskou textilii na plac do řady, nakryl igelit ubrusy a dávám tam kytky ze zimování z podstolů v malých přepravkách. To už jsem tady ale již popisoval někde. Zatím se mi to jeví zejména po podzimní sklizni zpět do podpalubí skleníku jako nejvhodnější režim. Plné slunce, rosa jako granáty, příroda zaleje sama. Na Jaře čekám na zamračené počasí,když nehrozí mrazy, nahodím folii a dám kytky pod ní ven. Záloha -Etavira.Přez den pokud možno co nejvíce větrat a jakmile už nehrozí mrazíky a má být alespoň 3 dny pod mrakem, sundavám folii dolů. To už bývaj kytky probuzeny a případný děštík až tak nevadí.Hlavně ale aby bylo pod mrakem a nebo alespoň kouřmo. Je třeba aby měly dost času si zvyknout na přirozené množství světla.Za ty dva roky jsem při tomto pokusu se zhruba 1000 rostlinami nespálil ani jedinou, a to jsem tam měl i např. grusony a malý feráky, myrtilocactusy, mamle, Blosfeldie, lobivie,trichocereusy,gymna, oreocereusy ale i astrophyta a Lophophory.Nic ani nenastydlo a vše přez léto do konce srpna v pohodě. Začátkem září pro sichr před deštěm jsem jen připravil folii abych ji mohl případně rychle spustit. Zatěžkáno petkama na špagátech, boky vyhrnutý co to jde a větrat a větrat.Kytky krásně vytrnujou, mohutnějí a vůbec jsou o mnoho lepší než když byly ve skleníku celoročně.Jediné z čeho mám přez vegetaci obavy jsou kroupy. Letos to přeběhly několikrát a i dost velké, ale ani Lophophory to nijak nepoškodilo a všechno odpružily.No a končím s tím někdy v Říjnu dle situace a jde to zase pod stoly ve skleníku.
Tak je to zatím pokus za dva roky, žádné dogma a zdůrazňuji...POKUS... v mých podmínkách a při mých možnostech dozoru. Zatím mi to vychází.Rozhodující stavbou pro kaktusy jsou v tomto případě vyřazené školní stoly.Cílem je dosáhnout velmi kvalitních rostlin za co nejméně nákladů a práce,





při maximálních možnostech se KOCHAT

Henry, než jsem si nechal udělat u firmy Hladík (www.ceskeskleniky.cz/obloukove-skleniky), dříve firma Korbel, tak jsem několik jejich výrobků viděl. Už stojí v ČR hodně let a nikdy jsem neslyšel o tom, že by na jejich sklenících došlo k nějaké závadě. Jsou velmi dobře konstrukčně vyřešené, protože ohýbají celé desky v délce 6 m, nemusí řešit výše zmiňované problémy s řasou, znečištěním uvnitř, ... Mám skleník o rozměrech 2,7 x 6 m a dělají v podstattě neomezenou délku. Tloušťka 4 mm bohatě stačí a z fyzikálního hlediska je jasné, že průchodnost světla je lepší než u silnostěnných skleníků.
Tím, že mám vše otevřené po celou sezónu, není pro mě relevantní hodnota tepelného koeficientu a proto nevidím důvod mít silněnjší polykarbonát.

Souhlasím. Pokud porovnám zmiňovaný Lexan, od kterého mám technické listy, tak rozdíl v prostupnosti světla mezi 4mm a 10mm (1 komůrka) jsou 2%. Mechanické vlastnosti jsou ale podstatně odlišné.
U jiných značek polykarbonátů mohou být rozdíly odlišné. Myslím si ale, že v případě jednokomůrkových, nebudou až zas tak rozdílné.

Cykasi, ty bys to měl rovnou obalit potravinářskou fólii Čtyřka je dobrá možná na nějaké malé pařníky. Chtěl bych vidět toho, kdo z ní dělá velkou stavbu. To já bych byl po prvním větším větru nebo sněhové nadílce bez skleníku.
Ikamarad: Získat detailní a pravdivé informace od výrobce to je docela problém. Navíc materiál koupený před deseti lety může mít jiné vlastnosti než ten dnešní (poz. i neg.)

(PS: Bikarbonát - hydrogenuhličitan, PC - polykarbonát, PCB - polychlorované bifenyly)

Asi nejdůležitější (mimo počátečního průstupu světla a tepelných parametrů) jsou informace / reference o tom, jak daný materiál vypadá např. po 10 letech použití na karboníku. Mám hlášky o tom, že PC některých výrobců daleko rychleji degraduje (žloutne a stává se matným - mikrotrhlinky na povrchu) než jiné typy. Chce to získat co nejvíce ověřených údajů o chování materiálu a na základě těchto potom vybírat co nejkvalitnější materiál.
Druhá věc je konstruovat karboníky tak, aby po určité době (kdy např. průstup světla klesne o 20% oproti počátečnímu měření) bylo možno polykarbonát komplet rychle vyměnit během provozu skleníku aniž by to ohrozilo či znečistilo kaktusy uvnitř ....

Pokud máte relevantní informace o těchto materiálech, tak sem s nimi. Chce to vytvořit si databázi zkušeností nejen vlastních ale i např. dotazem u výrobců skleníků (po odfiltrování podjatých účelově-marketingových keců). Prosondovat zahraniční fóra v této věci by bylo též maximálně záhodno ....

Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Henry napsal: To jsem netušil, že dělají i 1 cm polykarbonát se čtyřmi komůrkami. Jakou to mám propustnost světla? . . .

Vyrábí. Lexan Thermoclear Plus LT2UV10/5RS/1750 - tady je odkaz na technický list:
tercoplast.cz/images/stories/pdf/all/LT2UV10-5RS-1750-cr.pdf
Světelná prostupnost - 65% (čirá)
Koeficient prostupu tepla - 2.48 W/m2K

Propustnost světla 65% už mně ale přijde docela málo. Možná má ale "Rozkošník" použitý jiný PCB.

Já ještě vím o tříkomůrkové desítce - Marlon FRW 10 mm Longlife. Koeficient prostupu tepla prakticky shodný 2.5 W/m2K a prostupnost světla 74% dle technického listu.
Myslím si, že v našich podmínkách je každé procento prostupu světla dobré.

Tak teď nevím, když koukám na tu hezkou fotečku ..... svatba pro kaktusy? Nakonec proč ne. Stavba se podařila a svatba určitě také.

Mě doporučili olepit všechny řezané strany, ani ne tak kvůli hmyzákům, ale hlavně kvůli řasám. Takže to mám olepené všechno a je fakt, řasy zatím v karbonátu nemám. Občas se to vevnitř komůrek opotí, ale řasy nikde. Při montáži Bikarbonu důsledně dbejte na doporučenej distanc, fakt to s teplem pracuje. Jak již jsem ale jinde psal, asi bych už dnes do něj nešel, oproti tomu když byl nový a čistý, tak dnes už je znát, že světla pomalu ubývá. Teda ještě jsem ho svrchu nemyl /Vab/, možná letos na to dojde. Spoléhal jsem na deště, ale těch poslední dva roky moc nebylo.Je fakt, že ten Bikarbonát byla největší cenová položka celý stavby.. Latě jsem sehnal tehdy ještě za 11 kč/m, něco stálo ztracené bednění, ale bral jsem to přímo od výrobce málem z pasu a tak bez ,,papíru,, byla jedna za cca 18 kaček.Další nemalou částkou byla položka za spojovací materiál /vruty, úhelníčky/,toho je tam požehnaně.Cementu jen do základu a na věnec. Míchačku mám svou, cihly na komín z bouračky té slepičárny, 2 pytle vápna, trochu zbytků železa na stoly, zbytek Ipy a hlavně ruce dvou nevlastníků a moje.Zásadní vliv na zdar celé akce měla ale má dnes již manželka /tehdy drahá přítelkyně/, která zabezpečovala týlové služby a masírovala záda a ostatní..Za to jí patří velký dík.

Snad ne, je na tom nasazená hliniková lišta.

Henry napsal: Mě v obchodě doporučili spodní stranu nelepit páskou. Prý to na propustnost tepla nemá zásadní vliv a je to dobré na případný odtok kondenzátu.

Ale v létě ti tam nalezou hmyzáci.