Téma:

Jirko, mám v tom skleníku všechny možné rody a druhy a nic sen tam nepřipálilo, a to kromě cca 2 týdnů po vystěhování nestíním. Je fakt, že mám proti původní nabídce další dveře a okno navíc.
Problém u tebe je asi ta orientace skleníku, kdy je dlouhá stěna otočená k jihu.

cykas napsal: Henry, než jsem si nechal udělat u firmy Hladík (www.ceskeskleniky.cz/obloukove-skleniky), dříve firma Korbel, tak jsem několik jejich výrobků viděl. Už stojí v ČR hodně let a nikdy jsem neslyšel o tom, že by na jejich sklenících došlo k nějaké závadě. Jsou velmi dobře konstrukčně vyřešené, protože ohýbají celé desky v délce 6 m, nemusí řešit výše zmiňované problémy s řasou, znečištěním uvnitř, ... Mám skleník o rozměrech 2,7 x 6 m a dělají v podstattě neomezenou délku. Tloušťka 4 mm bohatě stačí a z fyzikálního hlediska je jasné, že průchodnost světla je lepší než u silnostěnných skleníků.
Tím, že mám vše otevřené po celou sezónu, není pro mě relevantní hodnota tepelného koeficientu a proto nevidím důvod mít silněnjší polykarbonát.

Mám stejný skleník jako cykas...a mohu potvrdit, co píše - jsem spokojený! Ale - mám v něm umístěné mrazuvzdorné...stojí z části na betonu a zčásti na hlíně. Kytky jsou v mísách (Chuchelná) na zemi, v zemi je zapíchnutý teploměr... na zimu jako jistota je tam 2kW fukar + 3 stojací ventilátory (prům. asi 35cm) + termostat nastavený na -6°C (letos, jinak na -10°C) a čidlo je vystrčené na podlaze ven, tedy snímá echt venkovní minimum (tj. do 5cm nad zemí). Mám to tak čtvrtou zimu... Vloni a předloni nebyly v Brně zimy, prostě nebylo méně jak -10°C (na letišti, tj. ca. 2km je meteorologická hláska)...V létě je tam teplo přes otevřené vše, co jde (dveře, 2 střešní okna, čelní okno) + ty tři ventilátory, přesto je to na hraně, upekl jsem jen málo rostlin, po umístění větších ventilátorů už nic...skleník je zhruba v ose východ - západ, jinak to nejde, ze severu je chráněn, z jihu je otevřené pole. V zimě pokud mrzne, je pod tou 4mm asi o 5°C stupňů více jako venku (bezvětří), svítí-li slunce, je tam bez problémů ve stínu 15-20°C, na slunci až 30°C...i když venku mrzne. Vloni a předloni se topení zapnulo jen párkrát, letos ještě ne...
Příští rok budu stavět velký skleník...a Jirka M. a vlastně i Martin T. jsou mi vzorem...

Rozkošné Kaktusy napsal:

cykas napsal: Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Souhlas a proto se intenzivně již druhým rokem zabývám vývojem pěstování kaktů v mých podmínkách bez jakéhokoliv krytí přez vegetaci venku na stolech.Inspirací mi byl právě Cykas. Opakuji: V MÝCH PODMÍNKÁCH ...

Pro Rozkošné kaktusy:
Tak to je zajímavé, jak se naše způsoby pěstování mění. Před hodně lety jsem posatvil skleník, kaktusy jsem ale vystěhoval ven a pěstoval na zakrytých stolech. Před 3 roky jsem přešel na skleník z PC. Tvoje cesta jak koukám je opačná. Ze skleníku z PC se stěhuješ ven. V létě zase musíme udělat vzájemnou návštěvu a třeba se pak všechno opět změní .

Pokud mohu zhodnotit rozdíl mezi pěstováním kaktusů pod krytými stoly a v PC skleníku, musím přiznat, že v tom PC skleníku vypadají mnohem lépe (a to jsem byl velkým zastáncem, pěstování kaktusů mimo skleník).
Hlavním důvodem je podle mě teplota. Venku jim byla zima, ty teploty kolem 40°C a více, které dělají kaktus kaktusem se dají udržet jen ve skleníku. Teď zkouším i některé přebytky nechat venku, mohu porovnávat a rozdíl je patrný.
Nevím, kdo například přišel s nápadem, že efinofossulokaktusům, telokaktusům, ... se daří lépe venku na dešti, slunci než ve skleníku. To považuju za velkou hloupost, takové rostliny, jako ve skleníku se venku právě z důvodu teploty vypěstovat nedají. Snad jedině někde u jižní stěny, kde jsou chráněny před častými dešti a chladem.

cykas napsal: Henry, než jsem si nechal udělat u firmy Hladík (www.ceskeskleniky.cz/obloukove-skleniky), dříve firma Korbel, tak jsem několik jejich výrobků viděl. Už stojí v ČR hodně let a nikdy jsem neslyšel o tom, že by na jejich sklenících došlo k nějaké závadě. Jsou velmi dobře konstrukčně vyřešené, protože ohýbají celé desky v délce 6 m, nemusí řešit výše zmiňované problémy s řasou, znečištěním uvnitř, ...

Taky jsem je viděl a je to dobré i když asi jediné konstrukční řešení, kde lze 4mm PC smysluplně použít. V žádném případě nedoporučuji na sedlovou střechu nebo jakékoliv rovinné plochy se sklonem menším než 60°C a to ani při 6mm ( vlastní zkušenost). jakmile se tam nějak dostane voda, už ji ven nikdy nedostanete ani když dutinky úplně otevřete. Kapilarita vody neumožní vytéct. Tím je zaděláno na problém. Na jedné straně mráz narušuje pomalu dutinky a na druhé kde je voda tam začíná bujet řasa.

ferdinand napsal: K vytápění asi 4 nebude, světelnou propustnost má dle tabulek nejlepší 8 nebo 10mm
kolem 80% ale je to jen minimální rozdíl.
Spousta kaktusů nepotřebuje vysokou intenzitu slunce takže pro vytápěný skleník je ideální 16mm
Ty ostatní je dobrý vystěhovat do pařenišť lufťáků nebo ven.
Zajímavý je nový polykarbonát 16mm
eshop.zenit.cz/komurkovy-polykarbonat-makrolon-2/16-30/variant/16-cira-1200-6000-26-77/?c11=237&c2=112
Výhody vysoká prpoustnost světla, životnost, pevnost, cena oproti plexisklu
nevýhody cena proti pc, nemožnost ohýbat
Už ho někdo zkoušel?

Mě to nabízeli jako alternativu k pelxiglasu, ale nakonec jsem do toho nešel, ale pokud bych zvažoval PC tak je to asi dobrá alternativa. Už jsme diskutovali, zda je lepší PC nebo plexi výše, tak snad pár postřehů po roce provozu Plexiskla.
- Funkčně bez problémů, větší roztažnost nedělá žádné problémy
- na jaře jsem hodně popálil, napůl tím, že byly kytky přesazené a napůl tím, že jsme málo větral. Musel jsem pak dost stínit
- ruku v ruce s vyšší světelnou propustností se prostor více ohřívá, je třeba s tím počítat, budu ještě zvětšovat větrací plochu
- Musel jsem od května do července stínit, stínění jsem instaloval dovnitř, což není dobré, chci ho dát ven ( ohřev pod plexíkem je významný)a v létě nechtěný
- naopak v zimě jakmile se rozední teplota začne stoupat i když je totální inverze
- nečistoty občas ulpí, ale stačí trocha vody a jde to lehce dolů

Tak zatím asi tak.

Henry, měl jsem několik skleníků a nikdy jsem v nich nezimoval. Myslím, že pěstování kaktusů přea vegetační sozónu a jejich zimování v jednou zařízení je u nás nekompatibilní. Jediná výhoda je to ušetřené stěhování. Je to jen nutný kompromis, aby se vyhovělo oběma.
Co se týká pohybu vzduchu, je dostatečný - po celou sezónu otevřené dveře v bocích a 3 okna ve střeše.
Ještě jsem kdysi přemýšlel nad malým slunečním kolektorem a dvěma ventilátory s výkonem kolem 30 W uvnitř. Po třech sezónách provozu skleníku se mi to zdá zbytečné.

Cykas: Tak jestli jsem to správně pochopil, tak ty v tom nezimuješ? No to je pak trochu jiné téma. A jak koukám, tobě tam asi foukat moc nebude.

K vytápění asi 4 nebude, světelnou propustnost má dle tabulek nejlepší 8 nebo 10mm
kolem 80% ale je to jen minimální rozdíl.
Spousta kaktusů nepotřebuje vysokou intenzitu slunce takže pro vytápěný skleník je ideální 16mm
Ty ostatní je dobrý vystěhovat do pařenišť lufťáků nebo ven.
Zajímavý je nový polykarbonát 16mm
eshop.zenit.cz/komurkovy-polykarbonat-makrolon-2/16-30/variant/16-cira-1200-6000-26-77/?c11=237&c2=112
Výhody vysoká prpoustnost světla, životnost, pevnost, cena oproti plexisklu
nevýhody cena proti pc, nemožnost ohýbat
Už ho někdo zkoušel?

cykas napsal: Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Souhlas a proto se intenzivně již druhým rokem zabývám vývojem pěstování kaktů v mých podmínkách bez jakéhokoliv krytí přez vegetaci venku na stolech.Inspirací mi byl právě Cykas. Opakuji: V MÝCH PODMÍNKÁCH .. Sehnal jsem si pár vyřazených školních stolů, zatím provizoro umístnil na školkařskou textilii na plac do řady, nakryl igelit ubrusy a dávám tam kytky ze zimování z podstolů v malých přepravkách. To už jsem tady ale již popisoval někde. Zatím se mi to jeví zejména po podzimní sklizni zpět do podpalubí skleníku jako nejvhodnější režim. Plné slunce, rosa jako granáty, příroda zaleje sama. Na Jaře čekám na zamračené počasí,když nehrozí mrazy, nahodím folii a dám kytky pod ní ven. Záloha -Etavira.Přez den pokud možno co nejvíce větrat a jakmile už nehrozí mrazíky a má být alespoň 3 dny pod mrakem, sundavám folii dolů. To už bývaj kytky probuzeny a případný děštík až tak nevadí.Hlavně ale aby bylo pod mrakem a nebo alespoň kouřmo. Je třeba aby měly dost času si zvyknout na přirozené množství světla.Za ty dva roky jsem při tomto pokusu se zhruba 1000 rostlinami nespálil ani jedinou, a to jsem tam měl i např. grusony a malý feráky, myrtilocactusy, mamle, Blosfeldie, lobivie,trichocereusy,gymna, oreocereusy ale i astrophyta a Lophophory.Nic ani nenastydlo a vše přez léto do konce srpna v pohodě. Začátkem září pro sichr před deštěm jsem jen připravil folii abych ji mohl případně rychle spustit. Zatěžkáno petkama na špagátech, boky vyhrnutý co to jde a větrat a větrat.Kytky krásně vytrnujou, mohutnějí a vůbec jsou o mnoho lepší než když byly ve skleníku celoročně.Jediné z čeho mám přez vegetaci obavy jsou kroupy. Letos to přeběhly několikrát a i dost velké, ale ani Lophophory to nijak nepoškodilo a všechno odpružily.No a končím s tím někdy v Říjnu dle situace a jde to zase pod stoly ve skleníku.
Tak je to zatím pokus za dva roky, žádné dogma a zdůrazňuji...POKUS... v mých podmínkách a při mých možnostech dozoru. Zatím mi to vychází.Rozhodující stavbou pro kaktusy jsou v tomto případě vyřazené školní stoly.Cílem je dosáhnout velmi kvalitních rostlin za co nejméně nákladů a práce,





při maximálních možnostech se KOCHAT

Henry, než jsem si nechal udělat u firmy Hladík (www.ceskeskleniky.cz/obloukove-skleniky), dříve firma Korbel, tak jsem několik jejich výrobků viděl. Už stojí v ČR hodně let a nikdy jsem neslyšel o tom, že by na jejich sklenících došlo k nějaké závadě. Jsou velmi dobře konstrukčně vyřešené, protože ohýbají celé desky v délce 6 m, nemusí řešit výše zmiňované problémy s řasou, znečištěním uvnitř, ... Mám skleník o rozměrech 2,7 x 6 m a dělají v podstattě neomezenou délku. Tloušťka 4 mm bohatě stačí a z fyzikálního hlediska je jasné, že průchodnost světla je lepší než u silnostěnných skleníků.
Tím, že mám vše otevřené po celou sezónu, není pro mě relevantní hodnota tepelného koeficientu a proto nevidím důvod mít silněnjší polykarbonát.

Souhlasím. Pokud porovnám zmiňovaný Lexan, od kterého mám technické listy, tak rozdíl v prostupnosti světla mezi 4mm a 10mm (1 komůrka) jsou 2%. Mechanické vlastnosti jsou ale podstatně odlišné.
U jiných značek polykarbonátů mohou být rozdíly odlišné. Myslím si ale, že v případě jednokomůrkových, nebudou až zas tak rozdílné.

Cykasi, ty bys to měl rovnou obalit potravinářskou fólii Čtyřka je dobrá možná na nějaké malé pařníky. Chtěl bych vidět toho, kdo z ní dělá velkou stavbu. To já bych byl po prvním větším větru nebo sněhové nadílce bez skleníku.
Ikamarad: Získat detailní a pravdivé informace od výrobce to je docela problém. Navíc materiál koupený před deseti lety může mít jiné vlastnosti než ten dnešní (poz. i neg.)

(PS: Bikarbonát - hydrogenuhličitan, PC - polykarbonát, PCB - polychlorované bifenyly)

Asi nejdůležitější (mimo počátečního průstupu světla a tepelných parametrů) jsou informace / reference o tom, jak daný materiál vypadá např. po 10 letech použití na karboníku. Mám hlášky o tom, že PC některých výrobců daleko rychleji degraduje (žloutne a stává se matným - mikrotrhlinky na povrchu) než jiné typy. Chce to získat co nejvíce ověřených údajů o chování materiálu a na základě těchto potom vybírat co nejkvalitnější materiál.
Druhá věc je konstruovat karboníky tak, aby po určité době (kdy např. průstup světla klesne o 20% oproti počátečnímu měření) bylo možno polykarbonát komplet rychle vyměnit během provozu skleníku aniž by to ohrozilo či znečistilo kaktusy uvnitř ....

Pokud máte relevantní informace o těchto materiálech, tak sem s nimi. Chce to vytvořit si databázi zkušeností nejen vlastních ale i např. dotazem u výrobců skleníků (po odfiltrování podjatých účelově-marketingových keců). Prosondovat zahraniční fóra v této věci by bylo též maximálně záhodno ....

Pro kaktusy je určitě množství světla zásadní. Platí samozřejmě, čím větší tlouštka a počet komůrek, tím méně světla, takže přijatelným kompromisem je tlouštka 4 mm . U silnějším desek s větším množstvím komůrek se to musí časem projevit na vzhledu rostlin .

Henry napsal: To jsem netušil, že dělají i 1 cm polykarbonát se čtyřmi komůrkami. Jakou to mám propustnost světla? . . .

Vyrábí. Lexan Thermoclear Plus LT2UV10/5RS/1750 - tady je odkaz na technický list:
tercoplast.cz/images/stories/pdf/all/LT2UV10-5RS-1750-cr.pdf
Světelná prostupnost - 65% (čirá)
Koeficient prostupu tepla - 2.48 W/m2K

Propustnost světla 65% už mně ale přijde docela málo. Možná má ale "Rozkošník" použitý jiný PCB.

Já ještě vím o tříkomůrkové desítce - Marlon FRW 10 mm Longlife. Koeficient prostupu tepla prakticky shodný 2.5 W/m2K a prostupnost světla 74% dle technického listu.
Myslím si, že v našich podmínkách je každé procento prostupu světla dobré.

Tak teď nevím, když koukám na tu hezkou fotečku ..... svatba pro kaktusy? Nakonec proč ne. Stavba se podařila a svatba určitě také.

Mě doporučili olepit všechny řezané strany, ani ne tak kvůli hmyzákům, ale hlavně kvůli řasám. Takže to mám olepené všechno a je fakt, řasy zatím v karbonátu nemám. Občas se to vevnitř komůrek opotí, ale řasy nikde. Při montáži Bikarbonu důsledně dbejte na doporučenej distanc, fakt to s teplem pracuje. Jak již jsem ale jinde psal, asi bych už dnes do něj nešel, oproti tomu když byl nový a čistý, tak dnes už je znát, že světla pomalu ubývá. Teda ještě jsem ho svrchu nemyl /Vab/, možná letos na to dojde. Spoléhal jsem na deště, ale těch poslední dva roky moc nebylo.Je fakt, že ten Bikarbonát byla největší cenová položka celý stavby.. Latě jsem sehnal tehdy ještě za 11 kč/m, něco stálo ztracené bednění, ale bral jsem to přímo od výrobce málem z pasu a tak bez ,,papíru,, byla jedna za cca 18 kaček.Další nemalou částkou byla položka za spojovací materiál /vruty, úhelníčky/,toho je tam požehnaně.Cementu jen do základu a na věnec. Míchačku mám svou, cihly na komín z bouračky té slepičárny, 2 pytle vápna, trochu zbytků železa na stoly, zbytek Ipy a hlavně ruce dvou nevlastníků a moje.Zásadní vliv na zdar celé akce měla ale má dnes již manželka /tehdy drahá přítelkyně/, která zabezpečovala týlové služby a masírovala záda a ostatní..Za to jí patří velký dík.

Snad ne, je na tom nasazená hliniková lišta.

Henry napsal: Mě v obchodě doporučili spodní stranu nelepit páskou. Prý to na propustnost tepla nemá zásadní vliv a je to dobré na případný odtok kondenzátu.

Ale v létě ti tam nalezou hmyzáci.

To jsem netušil, že dělají i 1 cm polykarbonát se čtyřmi komůrkami. Jakou to mám propustnost světla? Netáhnou ty komůrky vodu?
Mě v obchodě doporučili spodní stranu nelepit páskou. Prý to na propustnost tepla nemá zásadní vliv a je to dobré na případný odtok kondenzátu.

Dostal jsem dotaz formou Soukromé zprávy k mému karboníku. Odpověď by mohla zajímat vícero stavbařů tak ji dám sem.
Na stavbu mého 6x6 skl jsem na podezdívku úpoužil ztracené bednění položené na betonovzáklad v rýze hluboké cca 0.6m. Dutiny v bednění jsem vysypával čím se dalo, zejména hmotou z výkopu/stávala tam dříve slepičárna a tak spousta drtě z tašek ,stará omítka, malta a pod stavební rum. Abych to zpevnil, prolil jsem to zvrchu před zhotovením věnce pořádnými dávkami vody a nechal zatáhnout a usadit. Základy jsem dělal na jaře a tak to mělo do zimy dost času vyschnout. No nečekal jsem ale až do podzimu, ale jak mě přestaly bolet záda z té lopaty a krumpáče, tak jsem udělal po obvodě betonový věnec, do kterého jsem napral i něco železa aby se to svázalo.Na věnec pak přišla IPA lepenka jako izolace proti vlhkosti a i to trochu posléze vytěsnila. Vlastní konstrukci jsem dělal zklasických střešních latí, které jsem prošrouboval vždy 2 do sebe na tvar T. Osvědčil se mi Akušroubovák, který jsem si k té příležitosti koupil. Vyplatí se to, neboť celá konstrukce je šroubovaná vruty do úhelníčků. Dřevo jsem před sešroubováním v předstihu než se mi zatáhla ta podezdívka promořil barvou 2x aby to nesálo vlhkost a jako ochrana před houbama a bílá též líp vypadá.Dřevo jsem použil protože se mi s ním lépe dělá, stačí naměřit, šmiknout a přivrtět. Navíc jsem nechtěl vzhledem ke svému věku jít do železa, nevím kdo přijde po mě a přoč tedy dělat něco co by mohlo později někomu vadit. I tak mě to možná přežije.Navíc pokud by bylo třeba nějaký díl vyměnit,je to se dřevem pro mne lehčí. A v neposlední řadě nejsem profesionální vařič železa, sice jsem už nějakou tu konstrukci za svoji zahradnickou dráhu svařil, ale občas si taky nablikal do očí.Na dřevo se mi i lépe pak chytal ten Bikarbonát. Použil jsem 10mm tloušťku 4 komůrkový, foto níže. Rozměry vám solidní dodavatel nařeže na míru. Nesmí se zapomenout to olepit na řezech tou páskou. Do boku po celém obvodu podezdívky jsemna konstrukci instaloval tzv H profil jejich plast a funguje při vysouvání bočnic ku větrání. Uvnitř plochy jsem nejdříve instaloval prostřední kovový svařovaný stůl a v jeho rohách vztyčil trámky a na ně pak pokládal střechu . Prostředkem ve hřebeni jsou taktéž šroubované latě, utěsnění vatou a plechový hřebenáč svrchu. Ve štítě větrací okno.V protilehlé zdi je vstupní otvor pracovna-skleník. Je to bývalý chlév .Dveře tam nemám jen závěs jehož posunutím i reguluji větrání ale i přívod tepla z pracovny /dnes tam mám i papoušky/
Obvodové stoly jsem svařil ze železa a výplň desky OSB krytí bazenovou folii a navrch školkařská aby se ta pod ní nepoškodila.Pod stoly klasický čurbes a přez zimu i kytky.
Topení: původně jsem chtěl udělat teplovodní, dokonce jsem koupil na to i nějaký kotlík kolem 15 kW, měl jsem i levné radiátory, ale když jsem zjiostil co by mne stál topenář a trubky, opustil jsem tuto ideu a koupil Bullerjany 6kW.Ty tu popisovat nebudu, to je možno načíst jinde na netu. Tpill jsem tak dvě zimy dřevem.Skleník si nasával teplo dle potřeby a reguloval jsem to závěsem v tom vstupu do skleníku. V záloze byly ještě el topidla ale nebylo jich třeba. Jen jako pojistka.
Když jsem přišel o zdroj dřeva/hajný šel do politiky si vydělat na důchod/, tak jsem Bullerjany odstavil a nainstaloval ,,školní násypná kamna na uhlí,, Na fotce níže.Udělal jsem delší kouřovod a použil k tomu dvoje tzv Dudy, které naležato pracují obdobně jako ty Bullerjany, prostě horkovzdušné vytápění. Večer do kamen šoupnu 1- 2 uhláky hnědé kosty podle toho jak je venku, položím kousek kartonů nebo platíček od vajec, zapálím svrchu a položím trochu hrubších třísek. Spodní oboje dvířka otevřena.Když se to rozhoří přisypu navrch ještě trochu uhlí, jen aby se to neudusilo a zavřu vršek. Nakrmím papouchy, zkontroluji mláďata, pak zavřu spodní dvířka a z dírky kde bývala komínová klapka sundám střep z střešní tašky.Uhlí krásně svrchu prohořívá, plynuje.

Tudy jde přídavný vzduch a krásně se mi spalují plyny a jde to do těch Dud. Když je třeba pomůžu cirkulaci ventilátorem, ale to jen vyjímečně. U papouchů cca 20st C , ve skleníku cca 10-12 st C , ovšem neměl bych problém to zvednout ve skleníku i na 20 st C, ale bylo by to plýtvání a ptáci by to taky nemuseli.

Ty čmeláky, kteří podle fyzikálních zákonů, jak jsem se někde dočetl, nemohou létat jsem pro jistotu, nezmínil, protože to může být HOAX nebo zásah nejmenovaného státu a politika

Rozkošníku, prosím, když přidáváš fotku, nezapomínej kliknout ještě na "Vložit". Tím se vloží fotografie přímo do textu.

Mě se párkrát přihodilo, že jsem startoval z kredence, mával a mával a světe div se i lítal, plachtil a dělal výkruty.....pak jsemm se ale zpocený probudil a bylo mě nějak šoufl od žaludku. Že bych ale měl rozbitou ...kousadla se mi tedy nikdy nepoštěstilo.Možná , že bychom lítali jako čmeláci, kdybychom taky neznali fyzikální zákony.
Jinak k tématu diskuse, možná, že by stačilo vzít nějakou porezní ale pevnou hmotu /třeba lávu , / navrtat otvory, šoupnout tam malý semenáče v dostatečným odstupu a pak jen pár let trpělivosti,trochu toho krmení a vody,2x do roka Destu na stěhování a jinak pohoda a klídek

Esteticky dobré, ale moje sagliony pr. 20 cm a jiné další v tom neudržím. Jen přibité hřebíkem. Samozřejmě, že kaktusy a jiné rostliny rostou v kolmých stěnách skal apod., ale dovedete si představit třeba zálivku, udržení substrátu, zimní stěhování atd.?Jedině květináče připevnit na kolmou nebo šikmou stěnu bokem, kdy ale vlastně stejně rostou v horizontálním základu. Holt gravitace je gravitace. Kdo nevěří, může vyzkoušet. Teoreticky dovede člověk létat, jen stačí při skoku dopředu pro jistotu třeba z židle, dostatečně rychle mávat rukama. Vždy pokus ztroskotá na tom, že podvědomě dáte ruce dopředu a rozbijete si hubu a přitom by stačilo tak málo. Překonat se a mávat a mávat a mávat...

Myslím že to není špatný nápad,ja nakláním Tephrocactus geometricus ,aby byl do červena tak jak má vypadat,byl červený ani ne zpoloviny,po náklonu to vypadá lépe.Je to pokus z letošního léta tak uvidime.

Tak už jsem chtěl dát pokoj s tím svým bojem proti naší zeměpisné šířce, sklonu paprsků a neodstatku světla pro mesembs .. ale nedá mi to a ještě sdílím odkaz, na který jsem dnes náhodou narazil na facebooku: na Expu 2015 propagovali myšlenku, že vertikální pěstování "zachrání planetu před hladem"
V úplné vertikále jim nejde až tak o větší světlo, jako spíš o využití nedostatku místa, což ale není téma neznámé ani nám kaktusářům - a byla to vlastně i moje prvotní motivace k úvahám o pěstování našikmo, "kolmo k paprskům". Takže koho by to zajímalo jen tak pro legraci nebo pro inspiraci k příštím stavebním projektům a technickým inovacím: nocamels.com/2015/06/israeli-greenwall-vertical-gardens-food/ (ostatně technický návod pro sukulenty je zde www.sunset.com/garden/backyard-projects/diy-vertical-succulent-garden-project/view-all nebo ukázka výsledku na ukradené přiložené fotce, zdroj i2.wp.com/faroutflora.files.wordpress.com/2010/04/31.jpg)


PS: Vím, že ten můj námět až na Cykase nikoho zrovna nezaujal, ale pokud byste přece jen někdo věděli o pěstiteli, který v našich podmínkách dokáže pěstovat obzvlášť kompaktní mesembs nebo experimentoval s pěstováním v jižním svahu, skalce či stěně, budu moc vděčný za doporučení/zprávu.. Pro inspiraci. Díky!

Jasně, že jsem se špatně vyjádřil .
Tím severním čelem se do skleníku dostává minimum světla a slunce žádné. Tak zkusím zevnitř dát zrcadlo (alobal). Mám tam posuvné dveře, tak se jedná jen o plochu nad stoly.

Plánuju polykarboník (možná ale plexiglasník) S-J směrem. Střed hřebene bude mezi velkými okny na levé straně domu a vchod ze severu (od domu) ve vzdálenosti 4m od zdi. Výška hřebene skleníku cca 2m nad zemí s tím, že bude zapuštěn (a dokonale odizolován od země 10cm extrudovaného polystyrenu)asi 70 cm pod úroveň terénu v místě vchodu. Tato hloubka se týká dna - uličky. Uvažuji rozměr 320 x 750 cm.
Chystám betonová koryta pro volnou výsadbu po obou stranách uličky (hloubka vč, drenáže cca 50 cm, povrch substrátu 10cm nad venkovním terénem). Koryta budou odvodněna systémem otvorů do sběrného místa (aby voda v případě vydatnější zálivky měla kam odtéci). Povrch bude tvořen skalkou s asi 10 st. sklonem směrem do uličky. Vytápění teplovodní z domu (kondenzační kotel).
A teď to hlavní:
www.horolezec.cz/uschovna/Kaktusy/Domecek1_21_1_2016_1600.jpg
Z fotografie si lze všimnout zesvětlení sněhu na jižní straně domu, způsobeného odrazem světla od domu. Velikost odrazné plochy cca 14x5 m. Bílá silikonová omítka odráží dobře nejen viditelné spektrum, ale i tepelné záření (je to dost znát v každém ročním období - prostě "palba").
6m od domu činí přírůstek osvětlení (ale i oteplení) asi + 15 - 20% oproti místům mimo vliv odrazu od jižní stěny domu - a to se už "počítá" .....