Téma:

cykas napsal: Jirko, ty myslíš, že DC 941 a SB 941 je stejná rostlina?

SB941

Abych se přiznal, na probouzení rostlin kupodivu nemám termín. Jinak mám naplánované a "normované" u kaktusů skoro všechno, musím se polepšit .
Protože dávám ven kaktusy kolem 20. března a zalévám skoro po měsíci, myslím , že už jsou hoši všichni dávno probuzení a jen na tu vodu čekají. Takže během toho měsíce se to sjednotí .

Ještě k tomu teplotnímu rozdílu. Vegetativní klid se dá zařídit u kaktusů buď vysokou teplotou bez zálivky (tak to podle mě funguje na mexických nalezištích) nebo naopak nízkou teplotou a suchem, jak to děláme my v Evropě.
Několik kaktusů mám přes zimu i v obýváku daleko od okna, jen na ozdobu (kvetoucí - v létě E. grusonii, 2 velké telokaktusy, ...) a na jaře normálně začnou vegetovat a kvetou stejně jako ostatní. V zimě nerostou. Řekl bych, že pokud je sucho, na teplotě moc nezáleží.

To Cykas:

Zmiňuješ se o rostlinách, jejichž teplotmí rozdíly během zomování jsou i 50 stupňů C. Není rozdíl ani v probouzení rostlin?

Mám celkem 8 rostlin, jsou to wrightii SB 86 a DC 598. Už byly v zimě venku a zvládly ji. Zalévám je nejpozději koncem srpna, jsou v malých květináčích (6 x 6) a přes zimu všechny květináče s kaktusy které jsou venku "zadělávám" do polystyrenových obalů.

Možná, že jsem se včera špatně vyjádřil, těch M. wrightii si vážím a určitě o ně nechci přijít . Co se týká květů, jsou krásné, těším se na ně. Už mi před lety kvetly 2 rostliny, ale o ty jsem přišel. Ne v zimě, ale v létě, kdy jsem je pěstoval s ostatními kaktusy způsobem vhodným tak pro notokaktusy, gymnocalycia, ... To se jim moc nelíbilo. Od té doby, co jsem zásadně změnil způsob pěstování a skončila doba "zkoumání a objevů" jsou OK.

Čo sa týka Mammillaria wrighti ja si myslím, že ju teba brať v trochu širšom kontexte, pretože areál výskytu je dosť rozsiahly. Je to taxón po geografickej stránke rozsiahly - treba brať do uvahy bielokveté Mamm. wolfii, wilcoxii na severe Mexika až po populácie Mamm. wrighti na severe NM, Bernalillo Co., Manzano Mts. V lete som mal to šťastie, že som bol u Gaba Vereša v deň keď mu prekrásnou tmavofialovou farbou kvitla Mamm. wrighti Cibola Co. NM.umiestnená v luftovníku. Ani sa mi nechcelo od nej odísť taká bola krásna. Ja zatiaľ pestujem SB 374 Bernalillo Co. NM, SB 86 Manzano Mts. NM a tú Cibola Co. NM. Myslím, že venovať sa pestovaniu tohoto taxónu znamená dopriať si pekný kaktusársky pôžitok.

cykas napsal: Petře, celkem bytelná pařeniště na nohách, dno i záda jsou polystyren a na něm lino. Boky jsou odnímatelné. Na střeše c eloročně folie z odolného PE.
Ty záda a boky jsou zásadní věc, většinou bývá pouze stříška a ostatní chybí. Pak ale chybí kaktusům teplo - i v létě (během celého roku ho podle mě vyžadují maximum).
Boky dávám dolů jen když chci zvýšit pohyb vzduchu.

Pokud má někdo kaktusy přes zimu v nevytápěném skleníku nebo v tom, kde je mám je podle mě úplně jedno. Teplota je tam téměř stejná .

A ještě jednu připomínku, nejsem žádný hazardér, venku nechávám jen rostliny, které mám ve větším množství a zbytek je v kotelně. Tam bývá i +30°C no a pokud je venku -20°C je to rozdíl v teplotě zimování 50 °C a v sezóně nejde poznat, kde byly rostliny pžes zimu .

No to vypadá trochu líp než přístřešek, jak jsem si ho představoval. Ale stejně bych na ně chodil dejchat.

cykas napsal:
Husi, máš postřeh, jsou to M. wrightii. Díky za upozornění. Venku jich mám asi 6, zbytek je doma. Už venku v zimě byly, zvládly to, tak je tam nechám i letos. Jsou jako z gumy, myslím, že to bude OK. Mám tyto rostliny jen proto, aby byly celý rok venku. Pokud by se měly stěhovat domů, asi bych je nepěstoval, protože ta mrazuvzdornost je jejich největší klad. Abych se přiznal, jako kaktusy se mi zase tolik moc nelíbí

Jasné, proti gustu žiaden dišputát, ja mám rád rôznorodosť v zbierke a z priestorových a manipulačných dôvodov predovšetkým rôznorodosť menších rastlín. Táto mammillaria patrila ale určite skôr k tým obľúbenejším. Bohužiaľ už iba spomienkové foto:

Petře, celkem bytelná pařeniště na nohách, dno i záda jsou polystyren a na něm lino. Boky jsou odnímatelné. Na střeše c eloročně folie z odolného PE.
Ty záda a boky jsou zásadní věc, většinou bývá pouze stříška a ostatní chybí. Pak ale chybí kaktusům teplo - i v létě (během celého roku ho podle mě vyžadují maximum).
Boky dávám dolů jen když chci zvýšit pohyb vzduchu.

Pokud má někdo kaktusy přes zimu v nevytápěném skleníku nebo v tom, kde je mám je podle mě úplně jedno. Teplota je tam téměř stejná .

A ještě jednu připomínku, nejsem žádný hazardér, venku nechávám jen rostliny, které mám ve větším množství a zbytek je v kotelně. Tam bývá i +30°C no a pokud je venku -20°C je to rozdíl v teplotě zimování 50 °C a v sezóně nejde poznat, kde byly rostliny pžes zimu .

cykas napsal: Petře, tvůj příspěvek jsem si četl třkrát, ale abych se přiznal, tak jsem nepochopil, jak to myslíš .

Jaro, když budu mít čas a náladu, tak napíšu do SZ, ostatní by to asi nezajímalo.

No přístřešk si představuju jako střechu na čtyřech sloupech ze stran otevřenou. Z toho mám hrůzu, že bych to zkusil. Já bych v noci nespal celou zimu.

Husi napsal: Až teraz som zistil, že sa fotky dajú zväčšiť. Vidím tam aj nejaké háčikové mammillarie (ak sa nemýlim). To je M. wrightii? Mal som M. wrigtii DC598. Asi 6 alebo 7 rokov nádherne prezimovala spolu s viacerými echinocereusmi v nevykurovanom a neutesnenom skleníku, čiže skôr luftovníku, potom prišla jedna zima a viacero rastlín mi odišlo. Medzi nimi aj táto mammillaria. Bolo mi za nimi dosť ľúto. Skrátka kombinácia poslednej zálievky, zimnej vlhkosti a mrazu nevyšla. Od vtedy počas nastudenšieho obdobia neriskujem a rastliny radšej schovám. Prajem Ti, aby sa Ti nestalo niečo podobné.

Husi, máš postřeh, jsou to M. wrightii. Díky za upozornění. Venku jich mám asi 6, zbytek je doma. Už venku v zimě byly, zvládly to, tak je tam nechám i letos. Jsou jako z gumy, myslím, že to bude OK. Mám tyto rostliny jen proto, aby byly celý rok venku. Pokud by se měly stěhovat domů, asi bych je nepěstoval, protože ta mrazuvzdornost je jejich největší klad. Abych se přiznal, jako kaktusy se mi zase tolik moc nelíbí

No, už jsem Pepo hledal mnohem dříve...také mi to připadá jako záhada...navíc DC čísla nikde nejsou (= nenašel jsem)...ale jistě existují DC čísla přes 941...D.Cowper byl především pěstitel mammillárií...a myslel jsem tedy reichenbachii tím "stejným" kaktusem...pravda je, že existují pak "dovětky" k tomuto číslu (= ať DC či SB) jako caespitosus, minor,...
Co mne zaráží je, že na Echinocereus.de D.Cowper vůbec nefiguruje...čili fakt záhada!!! Při jiném hledání ve světě vyskakují často jen české/polské přízpěvky, takže to vypadá (zatím) jako český výmysl...???

Jirko, ty myslíš, že DC 941 a SB 941 je stejná rostlina?
Je fakt, že v žádné databázi polních čísel jsem DC 941 nenašel. Ale že by někdo (ne)úmyslně zaměnil DC za SB se mi nechce věřit - jak jsem psal je to záhada : .

Pokud budeš míta čas, vyfotil bys ty svoje C. sulcata?

Pepo - ano, měl jsem je celou zimu ve skleníku, ale - mám tam nastaveno těch -10°C, pak to topí...to proto, že tam mám celý sortiment jihoamerických kytek. Ale jinou C.sulcata SB (teď nevím číslo...podívám se) mám už několik let dříve a běžně zvládly -16°C - méně v Brně (tam kde mám kytky) za posledních ca. 8 let nebylo. Ty Pavlovy také kvetly bohatě (a mají plody, které dozrají příští rok) - mám 3 kusy, které už odnožují. Pravda je, že Pavel jim dával více vláhy, ale u mne se více zahustily...je to ve způsobu pěstování...tedy poslední zálivka v koncem srpna a pak jen ztráta vody a tvorba cukrů jako rezerva a zvýšení mrazuvzdornosti...

Sclerák - tak já se setkal běžně s číslem DC 941 (i u PP) už před mnoha lety...a samozřejmě i s SB 941 - a označují stejnou kytku, je tedy otázka, jestli Dennis Cowper toto číslo měl...

Asi s tebou budu souhlasit, ale je to na delší pátrání kde se stala chyba. Ty moje rostliny mají původ u J. Šnicera a když dáš do google heslo reichebachii Dc 941 vyskočí ti dost odkazů, dokonce ho nasbízí i KK Plzeň:
kkplzen.eu/soubory/semena/semena08.pdf

Až teraz som zistil, že sa fotky dajú zväčšiť. Vidím tam aj nejaké háčikové mammillarie (ak sa nemýlim). To je M. wrightii? Mal som M. wrigtii DC598. Asi 6 alebo 7 rokov nádherne prezimovala spolu s viacerými echinocereusmi v nevykurovanom a neutesnenom skleníku, čiže skôr luftovníku, potom prišla jedna zima a viacero rastlín mi odišlo. Medzi nimi aj táto mammillaria. Bolo mi za nimi dosť ľúto. Skrátka kombinácia poslednej zálievky, zimnej vlhkosti a mrazu nevyšla. Od vtedy počas nastudenšieho obdobia neriskujem a rastliny radšej schovám. Prajem Ti, aby sa Ti nestalo niečo podobné.

cykas napsal: Husi, ty bílé jsou Echinocereus reichenbachii DC 941. Jsou bílé jako křída a zvládají zimu v pohodě. Sice u nich bylo uvedeno -12°C, ale to se mi zdá málo, zvládnou (dobře na zimu připravené) více.
Mám venku jen 3, ostatní zimuju normálně v kotelně.
Ten pátý zleva je E. rigidissimus, kdysi jsem je vyséval a už je mám pokusně několik let v zimě venku pod střechou. Jsou bez sb. čísla.

Ten čtvrtý zleva je Echinocereus viridiflorus v. longispinus, který jsme řešili v tématu ECHINOCEREUS. Letos bude venku poprvé, jen jeden, ostatní jsou doma .

U toho ec. reichenbachii máš chybu. Správně by mělo být SB 941. S DC 941 jsem se zatím nesetkal.

Jirko, ta C.sulcata je stejná, které máš i ty, dokonce mají stejný původ, je od Pavla (ILPAZK).
Coryphantha sulcata SB 486, USA, Texas (Val Verde County).
Mám je od jara, to jsem je zalil, všechny v létě kvetly a pak už skoro žádnou vodu nedostaly. Teď jsou pěkně husté, nízké, vysušené, ...
Ty si někde psal, že ti loňskou zimu také zvládly bez topení???

Ahoj Pepo,
na tom třetím obrázku ta C.sulcata - máš tam nějaké SB??? číslo?

O přípravě na zimu se tu psalo už dosti...ale ti, co mají kytky mimo netemperovaný skleník a koukají občas na weby s údaji o minimálních teplotách, měli by vědět, že ty udávaná minima jsou měřena ca. 2m nad zemí a to absolutní minimum je ale tak 5cm nad zemí, tedy v místě, kde jsou právě ty kytky! A za bezvětrných jasných nocí může být rozdíl teplot v 2m a 5cm klidně i 10°C, samozřejmě do mínusu...a to je ten problém, proč mnohé mrazuvzdorné kytky těch -30°C prostě nepřežijí, které jsou v jejich okolí... Toto platí tedy pro skalkové kytky, tedy většinou opuncie...ve skleníku či pařeništi tento rozdíl není takový a v každém případě je dobrý nějaký ventilátor, který většímu rozdílu teplot zamezí...
Plánuje-li někdo stavět skleník pro mrazuvzdorné či mrazuodolné jihoameričany, tak je zcela dobré řešení zahloubit skleník do země, tak 80cm...ta země topí fantasticky...už jen pouhé položení misek s kaktusy prostě na zem je dobrá metoda...(=byl jsem líný stavět do skleníku stoly...). Zapíchnul jsem do země teploměr na pečení (má čidlo v bodci)...a i při posledních mrazech (v Brně asi 6x kolem -10°C) bylo jak v misce s E.triglochidiatus SB 300, tak v zemi +5°C...čidlo spínače nastavené na -10°C je venku na zemi, tedy snímá to skutečné minimum, sepne topení (topný ventilátor)...rozdíl teplot je tak 5°C oproti venkovní teplotě...tedy - při minimálních nákladech je možné takto pěstovat mnoho dalších kytek...a to mám jen 4mm polykarbonát...

Petře, tvůj příspěvek jsem si četl třkrát, ale abych se přiznal, tak jsem nepochopil, jak to myslíš .

Jaro, když budu mít čas a náladu, tak napíšu do SZ, ostatní by to asi nezajímalo.

Husi, ty bílé jsou Echinocereus reichenbachii DC 941. Jsou bílé jako křída a zvládají zimu v pohodě. Sice u nich bylo uvedeno -12°C, ale to se mi zdá málo, zvládnou (dobře na zimu připravené) více.
Mám venku jen 3, ostatní zimuju normálně v kotelně.
Ten pátý zleva je E. rigidissimus, kdysi jsem je vyséval a už je mám pokusně několik let v zimě venku pod střechou. Jsou bez sb. čísla.

Ten čtvrtý zleva je Echinocereus viridiflorus v. longispinus, který jsme řešili v tématu ECHINOCEREUS. Letos bude venku poprvé, jen jeden, ostatní jsou doma .

To, čo tam vidím, by malo v pohode vydržať. Určité pochybnosti mám len u rastlín pektinátnych echinocereusov na prvom obrázku t.j. 1., 3., 5. rastlina v hornom rade zľava na prvom obrázku a vľavo hore na treťom. Zaujímali by ma zberovky (ak existujú). Do -18st.C v pohode, ale mne pri jednorázovom poklese pod -20st.C nejaké podobné zmrzli.

cykas napsal: Ti, kteří letos budou trávit zimu venku pod přístřeškem. Většina už s tím má zkušenosti z minulých let ...

mohl by jsi přesně vyjmenovat jaké druhy tam máš?

Tedy cykas. Spíš napiš co to nevydrží Já mám z tebe hrůzu. Ale to jsme si myslím vyjasnili. Tolerance je velmi nutná z hlediska názorů na pěstování. A myslím si, že u Tebe je úplně zbytečné neustále někoho přesvědčovat nebo reagovat na záporné až úplně odmítavé názory. A zrovna tak reagovat jinak ... Vždy bude platit "Každý to dělá jak umí a vyhovuje mu to". Tobě to funguje, tak Ti přeju "ať Ti rostou".
Petr

Ti, kteří letos budou trávit zimu venku pod přístřeškem. Většina už s tím má zkušenosti z minulých let

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

...tak stramineus PP 721 či VZD 099 - oba Big Bend bez problémů -10°C, samozřejmě dokonale vyschlé, scvrklé...triglochidiatus (jakýkoliv) -20°C, dlouhodobě testuji SB 300, coccineus SB 406 - bez problémů, jistě -15°C, ostatně naproti Pavlovi Pavlíčkovi je již několik roků na skalce...
Tady se ukazuje, jak kdo ještě pozdě (= v září) zalévá...často omrznou kytky jen proto, že nejsou dobře na zimu připravené...kaktus (tedy dospělý) neuschne ani po roce bez vody a vloni na jihu USA jsme to viděli, nepršelo...a na přelomu ledna/února tam byl pěkný mráz...až značně do Mexika...kytky jistě většinou vydržely...

No nejvíc by k tomuto mohl napsat Milan Zachar. Proč? Protože tam působil dlouhodobě a to i v tamních zimních měsících celkem v kuse 4 roky. A po celou dobu těhto roků sem tam i v zimě frčel na kaktusy. Doporučuji prolistovat podrobně cactus-zachar.sk/index.php a vzpomínám, že jsem od něho viděl fotky kaktusů v ledu a klidně si potom vegetili dál. Jen u nás je prostě ten průbéh zimi jinačí. Já už neviděl sluníčko pomalu dva týdny a to nejsem schovanej ve sklepě jako kaktusy.

no a ešte som tam k nim pridal starší engelmannii a dalsie echinocereusy ako vidim pojdem ich dat asi naspat teraz su -4 st. a uz mi je ich luto.. tie enneacanthusy nie a nie kvitnut a engelmanii to iste, ze by ich mrazik nakopol ak preziju?

Asi by ta diskuse patřila jinam,ale podíval jsem se na internet a rozšíř.je dost velké.Jihoz.Tex.Nov.Mex.Chihua.Coahu.až po Nue.Leon.Podle toho asi také bude vypadat odolnost proti chladu.Je tam udáv.max.-12°C,ale to bude asi patřit rostlinám z Tex.nebo NM.

Stramineusy a Enneacanthusy jsem viděl hojně v sev. Mexiku, kde nejnižší teploty klesnou asi tak někde těsně pod nulu. Pro srovnání, vedle nich rostly běžně Astrophyta. No a teď otázka: Pěstujete Astrophyta v mrazech? Jak píše Miro, ono hodně záleží na lokalitě, protože tyhle dva druhy najdeme i mnohem dál na sever (USA).

Stramineus ze semene pěstovaný venku a z lokalit kde je zima ti vydrží i kde co, no holomrazy pod širákem ale asi ne. Stramineus z Kanárů ti vydrží prdlačku, neb nemá dostatečné znalosti o klimatických podmínkách u nás. On si pamatuje Kanáry a tam nevědí co je naše zima. Já mám stramineusy venku, teda ještě nejsou nastěhovaný doma, zatím nemrzne pořádně, ale to jsou ze semen a z lokalit USA kde mrzne ostošest. Tak že můžu napsat - nemám ještě vystěhováno na zimu