Téma:

Tom napsal: Hmmm fraileje teda? Těch má taky mraky...

Jojo frajlejky. A objednával jsem hned 1. den, takže by to postupně měl potvrdit všem.

Hmmm fraileje teda? Těch má taky mraky...

josska napsal: Zrovna mi přišel email od Schaedlicha. Potvrzuje objednávku a posílá semena. Ale nemám objednané ani jedno gymno. Gymna už pravděpodobně vyprodal

Zrovna mi přišel email od Schaedlicha. Potvrzuje objednávku a posílá semena. Ale nemám objednané ani jedno gymno. Gymna už pravděpodobně vyprodal

Jó G.cabreraense je pěknej špek. Dost žádanej a zatím celkem drahej. Cca 1 cm semenáček 10-15 €. Ale je to doopravdy něco nového a ještě to není ani zařazeno do semenné skupiny, .....

Beny napsal: Ja bych tomu zase takovou vahu nepripisoval. Mozna, ze letos bylo mene lidi na lokalitach kvuli koronaviru. VoS je velmi osvedceny gymnofil. Jeho poluzka VOS 16-2122 bude, myslim si, hitem sezony. A on tam ma i jine kytky nez musca. Spousta lidi sedi doma a svrbi je ruce.

Ms jiste pravdu, ze jezdi i do mene navstevovanych oblasti. Kytky jsou to jiste krasne a svoji pozornost si zaslouzi, ale musim priznat, ze by mi vubec nevadilo, kdyby se z toho uplna moda nestala.

10ník napsal: To naznačuje, že o musca je mnohem větší zájem nežli v létech předešlých a přiznám se že mne to těší. Tyto gymna si jistě zaslouží větší pozornost.

Jak pravil 10ník. Ta poslední věta sedí!

Ja bych tomu zase takovou vahu nepripisoval. Mozna, ze letos bylo mene lidi na lokalitach kvuli koronaviru. VoS je velmi osvedceny gymnofil. Jeho poluzka VOS 16-2122 bude, myslim si, hitem sezony. A on tam ma i jine kytky nez musca. Spousta lidi sedi doma a svrbi je ruce.

Ms jiste pravdu, ze jezdi i do mene navstevovanych oblasti. Kytky jsou to jiste krasne a svoji pozornost si zaslouzi, ale musim priznat, ze by mi vubec nevadilo, kdyby se z toho uplna moda nestala.

To naznačuje, že o musca je mnohem větší zájem nežli v létech předešlých a přiznám se že mne to těší. Tyto gymna si jistě zaslouží větší pozornost.

Jelikož jsou všichni pozavíraní doma, tak má VoS zjevně kvanta objednávek a nestíhá. Toto je originální text z jeho stránky:

Due to the large number of orders for seeds, it is not possible for me to give an interim report on the individual orders. I will contact you as soon as the seeds are prepared for shipping. There may be longer waiting times. The orders are processed in the order I receive them.

Volný překlad:
Vzhledem k velkému počtu objednávek osiva není možné podat průběžnou zprávu o jednotlivých objednávkách. Budu vás kontaktovat, jakmile budou semena připravena k odeslání. Může být delší čekací doba. Objednávky jsou zpracovávány v pořadí, v jakém je obdržím.

Specialista na objednávky u VoS je Tom, jak už jsem dříve psal

Ahoj všichni, pánové a dámy milovníci gymen, mám dotaz.
Už jste někdo dostal potvrzenou objednávku od Volkera Schedlicha?
Objednával jsem minulé pondělí a zatím mi nic nepřišlo.

Moš napsal: Díky moc.
Ostatní mám tak nějak v merku, až na to albiflorum.
Vidím to přes léto, do květu G. mihanovichii se nemůžu taky jako pilná včelka dostat...

Do květů G. mihanovichii se dostávám násilným otevřením. Nejprve nechám květy dozrát, což je podle teploty 3-5 dnů, roztáhnu okvětní lístky a opyluji. Potom květ na hoře zmáčknu až se přilepí okvětní lístky k sobě, ať tam nemůže vlítnout nějaký opylovač. I pod síťkou si nemohu být jistý a při manipulaci s květy můžu nějaký hmyz přehlédnout.

Díky moc.
Ostatní mám tak nějak v merku, až na to albiflorum.
Vidím to přes léto, do květu G. mihanovichii se nemůžu taky jako pilná včelka dostat...

Moš napsal: Díky 10níku,
já to měl za podobná slova stejného obsahu, až teď jsem to pochopil.
Barevná a povrchová odlišnost není to samé, i když to tak na některých fotkách může vypadat.

Úžasné fotky!

Moši co bych pro tě neudělal. Ale to není jen jeden rozdíl mezi mihanovichii a friedrichii. Další podstatné rozdíly jsou v květech a semínkách. G. mihanovichii má květy vždy polozavřené. Semínka jsou hnědá a jak již kdysi definoval F.Pažout jako by kakaovým práškem posypaná.
G.friedrichii se květy zcela otevírají a často se okvětní lístky přehnou směrem k rostlině. Semínka jsou světle okrová. To jsou rozlišovací znaky, které se nedají přehlédnout. Ale pozor, G.friedrichii var. albiflorum se květy zcela otevírají až přiteplotách nad 30°C. Při nízkých teplotách se květy otevřou jen zpola, což může činit dojem, že jde o G. mihanovichii var. albiflorum, což ve správném Medardovském létě není žádná zvláštnost. Nakonec ale poznáme podle semínek kam patří.

Díky 10níku,
já to měl za podobná slova stejného obsahu, až teď jsem to pochopil.
Barevná a povrchová odlišnost není to samé, i když to tak na některých fotkách může vypadat.

Úžasné fotky!

Moš napsal: Máš pravdu, ale někde udávají jedno z rozlišení G. friedrichii od G. mihanovichii právě zrnitou epidermis:

"Gymnocalycium mihanovichii var.friedrichii je často vedeno jako samostatný druh s dalšími varietami, avšak bez platného popisu. Hlavním rozpoznávacím znakem této variety jsou ostrá žebra, hrubě zrnitá, hnědofialová až červenofialová epidermis a růžové až bílé květy, které se zcela otevírají."

www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=633

Měl jsem to zafixované.
Díky.
|Moš

Moši nejprve ses tázal na tečkovanou epidermis. Zrnitá epidermis je něco jiného. G. mihanovichii mají epidermis hladkou.

G. friedrichii fa. Při zvětšení je zrnitost viditelnější. Klikni na obrázek.

G.friedrichii v. moserianum


G.mihanovichii v.filadelfiense STO 1224. Epidermis je hladká a lesklá.

Máš pravdu, ale někde udávají jedno z rozlišení G. friedrichii od G. mihanovichii právě zrnitou epidermis:

"Gymnocalycium mihanovichii var.friedrichii je často vedeno jako samostatný druh s dalšími varietami, avšak bez platného popisu. Hlavním rozpoznávacím znakem této variety jsou ostrá žebra, hrubě zrnitá, hnědofialová až červenofialová epidermis a růžové až bílé květy, které se zcela otevírají."

www.cact.cz/galerie_test/detail.php?id=633

Měl jsem to zafixované.
Díky.
|Moš

Tyto obrázky jsou sice zaměřeny na květ, ale když se podíváš na epidermis tak tečkování uvidíš. Ve stáří u některých mihanovičů tečkování mizí.
G.mihanovichii STO 1211

G.mihanovichii STO 1254

G.mihanovichii STO 1254

G.mihanovichii v.filadelfiense STO 1224

G.mihanovichii v.albiflorum

G.mihanovichii v.albiflorum- letitá, bez tečkování.

Moši to jsou opravdu mihanovichii, také jsou tečkované, některé více a některé méně a některé bez. G. mihan. var. filadelfiense jsou vždy s tečkami, bez jsem je nikdy neviděl.

10níku díky, za krásné fotky, člověk, jak to zná jen z květináče, si ani neumí tyto kytky představit v přírodě.
Vím, že se obecně bavíme o klíčivosti všech Musek, ale není na těch fotkách po našemu G. friedrichii?
Tipnul bych to podle té tečkované pokožky.
Nebo se mýlím?
|Moš

A ještě o klíčivosti semínek. Jak Tom píše o G. mihanovichii var. stenogonum P 242 že klíčily semínka 9 měsíců po sklizni a vyšly bez problémů. Také jsem je vysel, ale jen jednou proto že nebyl o ně zájem. V poznámkách mám : Sklizeň v Září, výsev v Říjnu, takže jsem je vysil čerstvá. Jak klíčí po roce nebo po dvou nevím. Ale P 242 rostou v severní Argentině v poměrně hustých travních porostech a tím se značně liší od mihanovičů rostoucích v lesních porostech. Hledal jsem obrázky P 242 z jejich stanoviště, ale pro autorská práva je zde vložit nemohu. Tak alespoň vložím odkaz na G. mihanovichii - Paraguay, Boquerón, Santa Teresita, A&M 234. Je tam série nádherných obrázků, které vystihují jejich životní prostředí. Plody se živí převážně ptáci, kteří jak předpokládám po krmi sednou na větve stromů a keřů, kde to pustí dolů. Pak už záleží kam to dopadne, něco se nalepí na větve a něco se dostane až na spodní patro, kde je spadané listí nebo i suché větvičky.

www.cactusinhabitat.org/index.php?p=specie&id=76

Ještě ke klíčivosti semínek. Na obrázcích v předešlém příspěvku můžeme vidět, jak a v čem rostou G. delaetii a marsonerii. Např. delaetii - Choro Moro,Tucuman roste pod stromy a keři. Má zelenou epidermis proto že jsou dostatečně chráněny před slunečním zářením. Ale když se podíváme v čem rostou a že kolem jsou kameny, listí, větvičky a vlastně vše co ze stromů a keřů spadne, tak mne opravdu zajímá, kde a v čem semínka klíčí, kdy a jak se dostanou na úrodnou zem. Potom se nedivím, že jejich klíčivost je načasovaná na pozdější dobu.
Pokud nějaký strom nebo keř uschne, pak tyto rostliny víceméně přežívají a epidermis je hnědá. Tam asi semenáčky nemají ani nejmenší šanci.
G. marsonerii to bude mít zřejmě jednodušší. Rostou na travnatých plochách a můžeme na obrázcích vidět i trochu obnažené půdy.

Proto že je příspěvek na nové stránce, tak alespoň dva obrázky zopakuji.
G.delaetii- Choro Moro,Tucuman. Foto Jaromír Chvastek.

G.marsoneri-Campo Quijano,Salta. Foto Jaromír Chvastek.

Alespoň některé ze skupiny těchto gymnokalycií na svém stanovišti. Všechny fotografie Jaromír Chvastek
G.delaetii- Choro Moro,Tucuman

G.delaetii v.antherosacos-El Morales,Q.Conchas,Salta

G.delaetii v.antherosacos-El Morales,Q.Conchas,Salta

G.delaetii v.antherosacos-El Morales,Salta

G.delaetii v.antherosacos-El Morales,Salta

G.marsoneri-Campo Quijano,Salta.

G.marsoneri-Campo Quijano,Salta-CH 1205

G.schickendantzii-Pituil,Catamarca.

G.delaeti- MUS 14-L72-RN68-km od La Viňa,Salta,

G.marsoneri-MUS 14-16,Campo Quijano,Salta


Tehdy jsem obě vyséval na jaře ze sklizně předešlého roku. Zatím co G. marsoneri klíčily téměř 100%, tak G. delaeti asi jen 40%. Původně jsem je chtěl vysít až na podzim, ale že jsem ještě vyséval své pokusné hybridy, tak jsem se obával, že na muska nezbude místo. No s těmi delaeti jsem měl počkat a možná by jich bylo více.

Diky za vysvetleni 10niku.

Krasne jesle a skolka TOMe.

Za mě bych řekl, že já jsem takový lempl/ignorant a vysévám kdykoliv. Nehledím na stáří semen, prostě seji, někdy to prostě vyjít musí. . Ale všeobecně je lepší sít čerstvý nebo dva roky starý.

18ti měsíční musca od VoS a Milta. Dvě misky jsou téměř jen friedrii






5ti měsíční musca od VoS, v podstatě špendlíkové hlavičky



anisitsii/damsii bezproblémový( 5 měsíců)

klasickéj vzhled semenáčků mihanovičů (5 měsíců), tady už je třeba předvést um a talent udržet tyto kytky do další sezóny.



pěknej výsev stenoplérka

Takové misky mám dvě. Jde o argentínské mihanoviče P 242. Jedny z mých a druhé z 10níkových semen. Jak vidíte, bez problémů maximálně mi to tam kyne . Mé semena byly staré 9 měsíců.

Moc všem děkuju. Ani jsem nečekal tolik odpovědí. Asi je to zajímavé téma k dalším pokusům. To je ale třeba více semen. Proto i děkuji za informaci o nabídce p. Milta. Myslel jsem,že už nenabízí.

Beny napsal: Mozna delam nekde chybu, ale vychazi mi toto.
MOS - nejlepe klici hned po sklizni,
10nik - nejlepe klici po dvou letech, ale mozno i po roce.

Nejak mi z toho vychazi, ze to klici furt. Jestli podstata nebude nekde jinde.
Ty jsi psal, ze jim nesvedci klasicke vysevy do uzavrenych nadob a vyssi teploty. Jak je tedy vysevas? Otevreny vysev? A Mos?

Beny tak trochu jinak.
Celkem dobře klíčí čerstvá semínka.
Uspokojivě asi na 80% po roce na podzim. To značí: jestli že si sklidil letos v červnu-červenci a vyseješ příští rok podzim- zima, což je 17 až 20 měsíců po sklizni.
Vyseješ li na jaře příštího roku, což dělá jen 8-9 měsíců, klíčivost je žádná, nebo jen minimální!
Nejlépe je vysévat 2 roky po sklizni a to zvláště, když máme málo semínek např. z importů nebo vzácnosti.

Napsal jsem, že jim nesvědčí klasické výsevy do uzavřených nádob a vyšší teploty. Když vyséváš v létě kdy je příliš vedro, tak výsevy umísti tam, kde se dá teplota temperovat a můžou být uzavřené.

Já vysévám do misek od Lučiny s průhledným víčkem a poměrně brzy, tj. během několika měsíců je oddělávám.
Začínám na teplotě okolo 25 - 28 stupňů, nad 30 jsem dával až semenáčkům po otevření.
Poznámka jak já čtu 10níkovo sdělení:
V první větě píše o DOPLNĚNÍ toho, co jsem napsal já.
Ve druhé o klíčení ČERSTVÝCH semínek na KONCI LÉTA.

Mozna delam nekde chybu, ale vychazi mi toto.
MOS - nejlepe klici hned po sklizni,
10nik - nejlepe klici po dvou letech, ale mozno i po roce.

Nejak mi z toho vychazi, ze to klici furt. Jestli podstata nebude nekde jinde.
Ty jsi psal, ze jim nesvedci klasicke vysevy do uzavrenych nadob a vyssi teploty. Jak je tedy vysevas? Otevreny vysev? A Mos?

Moš napsal: Já můžu odpovědět jen na první půlku časové osy a to, že se mně velice osvědčilo vysévat na podzim čerstvá semena Musek.
Taková jsem tři roky měl od našeho asi nevětšího dodavatele semen Musek co do sortimentu pana Milta z Nasobůrek.
Seznam posílá na přímý dotaz mejlem, cena výborná, množství asi dvojnásobné, než deklaruje.
Jak já říkám klíčí mu snad i slupky. Osobně vím, že semena skladuje v lednici.

Podle teorie dalšího muskofila, slezského barda 10níka, klíčí Muska buď hned prvním rokem hned po sklizni čerstvá nebo až víc než po dalším roce.
Jestli to říkám jasně, prostě první jaro neklíčí, protože leží na spadaném listí pod keři, pod kterými v domovině rostou.

Od pana Schaedlicha jsem také 2x vyséval, ale nemám přehled o stáří semen.
Nemůžu ani předpokládat, že jsou první sezónu úplně čerstvá, protože se nedají prostě po prázdninách objednat a na dušičky vyset.
Klíčí jako loterie, ale spíš bych řekl, že klíčí dobře.
Samozřejmě vám nemůže vyrůst 50 semenáčků ze 20 semen jako u Milta (a ještě za tu cenu).

Semena os Schaedlicha jsem zajišťoval přes Toma, který mě zde napráskal.
Je velice schopný a náklady se dají rozvolnit.
Pan Schaedlich se s ním už konečně chce seznámit, protože ty objednávky asi byly na naše poměry dost velké a muskofilů zas tolik není.

Měl jsem to přehodit hned na začátku na 10níka, protože asi zkušenější vysévač Musek sem nechodí, ale když už mě Tom vyvolal ...
10níku, doplň to, prosím.
|Moš

Moši už není skoro co doplňovat. Ta čerstvá semínka klíčí celkem dobře i na konci léta, jen je musíme chránit nejen před sluncem ale i přílišným horkem. Při teplotě nad 30°C v uzavřených nádobách bez větrání zastavují růst a hynou. Nejlépe klíčí 2 roky po sklizní, ale můžeme vysévat na podzim a v zimě rok a půl po sklizni, což odpovídá sklizni loňského roku. Klíčí asi 80% a na jaře příštího roku povětšinou zbytek do klíčí.
Gymnocalycia megatae, delaeti a schickendantzi jsem moc nevyséval, ale zdá se, že klíči podle místa výskytu. Ty z Paraguay a Bolívie asi nejlíp 2 roky po sklizní a z Argentiny již po roce. Také se mě stalo, že neklíčily vůbec, nebo vyšlo jen pár kousků. V této skupině jsou některé druhy, co by do klíčivosti nevyzpytatelné a je nutno vyzkoušet, kdy je pro který druh ten nejvhodnější čas.